Rodinné Povinnosti

Otcovská dovolená

Neexistuje žádné výslovné ustanovení zákona opravňující otce novorozeněte využít otcovskou dovolenou. Otcové mají nárok na čerpání rodičovské dovolené od data narození dítěte až do tří let věku dítěte. Rodičovská dovolená skutečně obsahuje krátkou rodičovskou dovolenou pro otce. Přečtěte si více o rodičovské dovolené. Dříve neexistovalo žádné výslovné ustanovení o otcovské dovolené, avšak v důsledku změny zákona o nemocenském pojištění v roce 2017, která je platná od února 2018, mají nyní noví otcové nárok na 7denní otcovskou dovolenou při narození nebo osvojení dítěte (mladšího 7 let). Dovolená musí být čerpána do 6 týdnů od narození nebo osvojení dítěte. Dávka v otcovství se rovná 70 % průměrného denního výdělku za předchozí rok (snížený denní vyměřovací základ za kalendářní den). Pracovník má nárok na otcovskou dovolenou na základě 270 dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před porodem. Od roku 2022 je délka otcovské dovolené prodloužena na 14 dní. Od 1. prosince 2022 je otcovská dovolená dostupná také pro otce, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo do 6 týdnů od data narození.

Otcovská dovolená je upravena v souladu se směrnicí (EU) 2019/1158, podle zákona č. 330/2021 Sb., který prodloužil otcovskou dovolenou na dva kalendářní týdny, čímž splnil požadavek směrnice. Od roku 2022 byla otcovská dovolená prodloužena na 14 dní. Od 1. prosince 2022 má nárok na otcovskou dovolenou také otec, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo do 6 týdnů od data narození. Otcovská dovolená může být prodloužena v případě hospitalizace dítěte nebo matky. V každém případě je přiznána pouze jedna dovolená, i když se jedná o vícečetný porod nebo umístění, a osoby ve vazbě nebo vykonávající trest nejsou oprávněny. Otcovská dovolená začíná dnem, který si pojištěný otec zvolí v rámci zákonem stanovené lhůty, a trvá nepřetržitě. §38 písm. a-d zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění; https://www.cssz.cz/en/sickness-insurance/benefits-provided-under-sickness-insurance.htm

Rodičovská dovolená

Rodičovská dovolená je poskytována zaměstnancům - mužům a ženám, pokud si o ni požádají. Je poskytována kdykoliv od konce mateřské dovolené (pro matky) nebo od data narození dítěte (pro otce) do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. Muž-zaměstnanec může využít rodičovskou dovolenou ve stejnou dobu, kdy je žena na mateřské dovolené. Oba rodiče mohou čerpat rodičovskou dovolenou ve stejný čas. Rodičovská dovolená je individuální a je vyplácena pouze jednomu z rodičů. Zatímco na rodičovské dovolené má zaměstnanec (muž/žena) nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele, rodičovský příspěvek je vyplácen v rámci státní sociální podpory (Zákon č. 117/1995 Sb.). Rodičovský příspěvek se vyplácí do 4 let věku dítěte. Maximální částka, kterou lze čerpat v rámci rodičovského příspěvku do 4 let věku dítěte, je 220 000 Kč. Maximální výše rodičovského příspěvku může činit 11 500 Kč měsíčně, pokud si rodič vybere možnost 24 měsíců. Pokud se rodič rozhodne poberat příspěvek dokud dítě nedosáhne tří let, dávka má strop 7 000 Kč měsíčně. Výhoda je hrazena z všeobecného zdanění. S účinností od dubna 2025 mohou zaměstnanci na rodičovské dovolené v souladu se zákoníkem práce uzavřít se svým zaměstnavatelem samostatnou dohodu, a to buď dohodu o výkonu práce, nebo dohodu o výkonu stejného druhu práce jako v jejich primárním zaměstnání. Novela § 47 odst. 1 písm. c) českého zákoníku práce zajišťuje, že zaměstnanci, kteří se vracejí z rodičovské dovolené před dovršením druhého roku věku dítěte, musí být znovu zařazeni na své původní pracovní místo a pracoviště.

Zdroj: § 196 zákoníku práce č. 262/2006; § 1-2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, http://www.mpsv.cz/en/1603), § 1–2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře; zákon č. 330/2021, kterým se mění zákoník práce a některé další zákony; zákon č. 120/2025 Sb., kterým se mění zákoník práce č. 262/2006 Sb., 2025

Flexibilní možnosti práce pro zaměstnance s nezletilými dětmi a jinými rodinnými povinnostmi

Zákoník práce poskytuje možnost flexibilní pracovní doby. Zaměstnanci s dětmi mohou mít také flexibilní nebo částečný úvazek. Při zařazení zaměstnanců do směn musí zaměstnavatel vzít v úvahu potřeby mužských a ženských zaměstnanců pečujících o děti. Pokud zaměstnankyně pečující o dítě mladší 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec (muž nebo žena) pečují o osobu, které je na nich částečně nebo zcela závislá, požádá o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.

Zdroj: § 85 a 241 zákoníku práce č. 262/2006

Zvláštní volno

Podle českého práva jsou oprávněnými krátkodobými absencemi hlavně „překážky bránící výkonu práce“ na straně zaměstnance. V případě vlastní svatby má zaměstnanec nárok na 2 dny volna, z toho 1 den placený (den svatby) a 1 den neplacený; v případě svatby dítěte má nárok na 1 placený den; v případě svatby rodiče má nárok na 1 neplacený den. V případě úmrtí manžela/manželky/registrovaného partnera nebo dítěte má zaměstnanec nárok na dva placené dny plus jeden další placený den na účast na pohřbu; v případě úmrtí rodiče, sourozence, rodiče nebo sourozence manžela/manželky/partnera nebo jiné osoby žijící ve stejné domácnosti má nárok na jeden placený den na pohřeb a jeden další placený den, pokud pohřeb organizuje; v případě prarodičů, vnoučat nebo příbuzných, kteří nežijí ve stejné domácnosti, má nárok na jeden placený den na pohřeb. Pohřby spolupracovníků jsou omluveny s náhradou mzdy za nezbytnou dobu pro určené zaměstnance. V případě vlastních vyšetření nebo léčby zaměstnance je nezbytný čas omluven s náhradou mzdy, pokud zaměstnanec využije nejbližší vhodné smluvní zařízení a návštěva nemůže být mimo pracovní dobu; čas nad tento rámec není placen. Pracovní lékařské prohlídky a povinná očkování jsou placeny po dobu nezbytnou k jejich provedení. Doprovod člena rodiny do zdravotnického zařízení je omluven po nezbytnou dobu (obvykle až 1 den na jeden případ), placenou nebo neplacenou v závislosti na vztahu a zákonných limitech; doprovod zdravotně postiženého dítěte do pobytového zařízení nebo speciální školy je obvykle placen až do omezeného počtu dnů ročně, přičemž další dny jsou neplacené. V případě narození dítěte je čas potřebný k přepravě manželky/partnerky do zdravotnického zařízení a zpět placen, zatímco přítomnost při porodu je neplacená. Neočekávané přerušení nebo vážné zpoždění veřejné dopravy je omluvenou, ale neplacenou překážkou po nezbytnou dobu. Pokud se zdravotně postižený zaměstnanec, který obvykle používá vlastní auto, nemůže dostat do práce kvůli počasí, přírodní katastrofě nebo podobným událostem, je nezbytná doba (obvykle až 1 den) omluvena s náhradou mzdy. Při stěhování zaměstnance s vlastní domácností má zaměstnanec nárok na nezbytné volno v délce až 2 dny bez nároku na mzdu; pokud je stěhování v zájmu zaměstnavatele, je mu tato doba proplacena. Před ukončením pracovního poměru je volno na hledání zaměstnání omluveno v nezbytné délce až 4 placené dny, pokud je pracovní poměr ukončen z konkrétních důvodů na straně zaměstnavatele, v opačném případě je neplacené (s možností dalšího neplaceného volna na návštěvy úřadu práce). Další oprávněné absence vznikají z důvodů obecného zájmu: výkon veřejných funkcí (např. volená funkce, soudce z řad laické veřejnosti) po nezbytnou dobu v rámci ročních limitů, obvykle s náhradou podle pracovního nebo zvláštního zákona; občanské povinnosti, jako je působení jako svědek, znalec nebo tlumočník, nebo pomoc v nouzových situacích, s nezbytným volnem a náhradou hlavně podle zvláštních právních předpisů; funkce v odborech a zastupování zaměstnanců a školení po nezbytnou dobu, částečně placené v rámci zákonných limitů; darování krve a podobné dary, kdy je placena doba cesty, darování a zotavení; a výuka nebo přednášení ve veřejném zájmu, omluvené a obvykle placené až do omezeného počtu dnů ročně, pokud tomu nebrání závažné provozní důvody. Organizovaná práce s dětmi a mládeží (např. vedoucí táborů, sportovní akce) je omluvena po nezbytnou dobu až do několika týdnů ročně, částečně placená až do zákonného peněžního limitu, přičemž zaměstnavatel má často nárok na náhradu. Vojenské a obranné povinnosti (povolání do služby, cvičení, hlášení) jsou omluveny po nezbytnou dobu, včetně cestování a zotavení, přičemž příjem je obvykle hrazen státními příspěvky, nikoli zaměstnavatelem. Školení nebo studium, které je vyžadováno zákonem nebo zaměstnavatelem pro řádný výkon dohodnuté práce a které je v zájmu zaměstnavatele, se počítá jako pracovní doba a je placeno. Nezbytná osobní péče o dítě nebo jiného člena rodiny, pokud jsou splněny podmínky pro krátkodobé nebo dlouhodobé pečovatelské dávky, je omluvenou nepřítomností; příjem je poskytován prostřednictvím dávek sociálního pojištění namísto náhrady mzdy. Zdroj: § 191–205 zákoníku práce č. 262/2006 Sb.; nařízení vlády č. 590/2006 Sb., o závažných osobních překážkách v práci; zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění; zákon č. 120/2025 Sb., kterým se mění zákoník práce č. 262/2006 Sb., 2025