Odměna za práci přesčas
Maximální pracovní doba je 40 hodin týdně. Maximální délka směny by neměla překročit 12 hodin. Obvyklá pracovní doba je 8 hodin denně pět pracovních dnů za týden.
Týdenní pracovní doba nesmí překročit:
i. 37.5 hodin pro pracovníky pracující v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných nerostných surovin;
ii. 37.5 hodin pro pracovníky pracující ve třísměnném provozu a nepřetržitém pracovním režimu; a
iii. 38.75 hodin pro pracovníky pracující ve dvousměnném provozu
Zaměstnavatel může využívat rovnoměrné nebo nerovnoměrné rozvržení práce v týdnu. V nerovnoměrném rozvržení pracovní doby nesmí průměrná pracovní doba za týden překročit 40 hodin během 26 týdenního období. Kolektivní smlouva ale může toto období prodloužit z 26 týdnů na 52 týdnů. Pracovníci mohou být požádáni, aby ve výjimečných případech z vážných provozních důvodů pracovali přesčas. Zákoník práce stanoví, že zaměstnanci nemůže být nařízeno, aby pracoval více než 8 hodin přesčasů týdně a 150 hodin přesčasů v kalendářním roce. Práce přesčas nesmí v průměru přesáhnout 8 hodin týdně během 26 týdenního období. Kolektivní smlouva může toto období prodloužit na 52 týdnů. Další práce přesčas mohou být dohodnuty při poskytování zdravotní péče.
Pracovník, který vykonává práci přesčas má nárok na:
i. kompenzaci ve výši 125% z běžné mzdové sazby, nebo
ii. náhradní dobu odpočinku za hodiny práce přesčas (v závislosti na volbě pracovníka)
Pokud zaměstnavatel neposkytne náhradní dobu odpočinku ve lhůtě tří měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jiném dohodnutém časovém období, zaměstnanec má nárok na náhradu ve výši 125 % z běžné mzdové sazby za práci přesčas.
Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít písemnou dohodu, která zaměstnanci umožňuje, aby si za dohodnutých podmínek sám rozvrhl pracovní dobu na směny. V takových případech se standardní pravidla pro rozvržení pracovní doby neuplatňují. Zaměstnanec musí i nadále dodržovat průměrnou týdenní pracovní dobu v rámci stanoveného kompenzačního období stanoveného zaměstnavatelem, aniž by překročil limity. Není-li dohodnuto jinak, platí předem stanovený rozvrh směn zaměstnavatele pro účely jako dovolená, služební cesty a benefity. Zaměstnanci nemají nárok na mzdovou kompenzaci za osobní překážky, pokud to není výslovně uvedeno. Dohoda může být ukončena buď na základě vzájemné dohody, nebo s 15denní písemnou výpovědní lhůtou, pokud není dohodnuta jiná výpovědní lhůta.
Zaměstnavatelé musí předem připravit písemný rozvrh pracovní doby a informovat zaměstnance o jejich směnách nebo jakýchkoli změnách nejméně tři dny před začátkem plánovaného období. Tato lhůta pro oznámení však může být zkrácena, pokud se na tom obě strany dohodnou. Rozvrh nemusí pokrývat celý týden nebo výplatní období; stačí, když zaměstnavatel předem přidělí i jednu směnu, pokud je zaměstnanec řádně informován. Pokud to není výslovně uvedeno ve smlouvách typu DPP nebo DPC (nestandardní pracovní smlouvy), není zaměstnavatel povinen zaručit pevný rozsah práce. Zaměstnanci zaměstnaní na základě dočasných nebo trvalých smluv mají nárok na stejnou ochranu jako zaměstnanci se standardními pracovními smlouvami. To zahrnuje nepřerušovaný týdenní a denní odpočinek, přestávky na jídlo a odpočinek a přesné zaznamenávání pracovní doby.
Zdroj: §78, 79, 81, 83, 87, 93 a 114 zákoníku práce č. 262/2006; část 4 zákona č. 230/2024 Sb., kterým se mění zákoník práce č. 262/2006, 2024
Odměna za práci v noci
Práce provedená mezi 22:00 - 06:00 hodinou je považována za noční práci. Noční pracovník je zaměstnanec, který pracuje nejméně 3 hodiny své pracovní doby v rámci 24 pracovních hodin alespoň jednou týdně v nočních hodinách. Zákoník práce dále stanoví, že v noci zaměstnanec nesmí pracovat více než 8 hodin v rámci 24 hodin. Zaměstnanci přísluší příplatek nejméně 110 % z průměrné mzdové sazby za dobu noční práce.
Zdroj: § 78, 94 a 116 zákoníku práce č. 262/2006
Náhradní volno / Dny odpočinku
Neexistuje žádné ustanovení pro náhradní volno zaměstnanců, kteří musí pracovat ve dnech odpočinku. Zákoník práce ale stanoví náhradní volno jako možnost pro pracovníky, kteří pracují ve svátek. Toto náhradní volno musí být poskytnuto do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Takové náhradní volno nebo den pracovního klidu je placený den a zaměstnanci jsou vypláceny mzdy ve výši průměrného výdělku.
S účinností od června 2025 může zaměstnavatel ve výjimečných naléhavých případech vyžadujících okamžitý zásah (např. nouzové opravy veřejných služeb) dočasně zkrátit nepřetržitý denní odpočinek na minimálně 6 hodin, pokud je zkrácený odpočinek kompenzován prodlouženým denním odpočinkem následujícího dne.
Zdroj: §§ 90, 115 zákoníku práce č. 262/2006 Sb., novelizovaný zákonem č. 120/2025 Sb.
Víkend / náhrada mzdy za svátek
Existuje příplatek za práci ve dnech pracovního klidu (v neděli nebo ve svátek). Pokud zaměstnanec vykonává práci ve dnech pracovního klidu, má nárok na příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Zákoník práce také umožňuje sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku. Pokud zaměstnanec pracuje ve svátek, má nárok na 200% běžné mzdové sazby pro daný den. Za práci ve svátek má zaměstnanec možnost získat náhradní volno místo příplatků.
Zdroj: § 115 & 118 zákoníku práce č. 262/2006
