Odbory

Svoboda vstoupit do odborů

Ústava a pracovní právo poskytuje svobodu sdružovat se a umožňuje zaměstnancům a zaměstnavatelům vstoupit do profesních sdružení. Pracovníci se mohou sdružovat bez předchozího povolení. Neexistují žádné limity omezující počet odborových organizací ani neexistuje žádné zvýhodňování odborových organizací v daném podniku nebo odvětví. Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých.

Na odborové organizace se vztahuje zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Uvedený zákon byl zrušen, když byl v roce 2012 vyhlášen nový občanský zákoník. Podle nového zákona jsou asociace označovány jako společnosti. Odborový svaz nebo organizace zaměstnavatelů je zřízena ve chvíli, kdy oznámí svůj vznik příslušnému veřejnému orgánu.

Odbory jsou zřizovány a registrovány ve veřejném rejstříku a řídí se novým občanským zákoníkem. Odborový svaz je oprávněn zastupovat pracovníky, pokud je obsažen ve stanovách a má nejméně tři členy.

Odborové organizace (orgány) v souladu se zákoníkem práce zajistí dodržování tohoto zákoníku, zákona o zaměstnanosti, zákonných předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a dalších zákonných předpisů.

Zdroj: Článek 27 Listiny;. § 1-3 zákona o sdružování občanů; 3025 nového občanského zákoníku (č. 89/2012); § 286 a 321 zákoníku práce č. 262/2006

Svoboda kolektivního vyjednávání

Právo na kolektivní vyjednávání je upraveno podle zákona o kolektivním vyjednávání č. 2/1991 Sb. Odbory jsou oprávněné orgány, které se mohou zapojit do kolektivního vyjednávání. Zaměstnanci a zaměstnavatelé mohou upravovat své ekonomické a sociální postavení a pracovní podmínky prostřednictvím kolektivních smluv. Podrobná ustanovení týkající se kolektivního vyjednávání jsou uvedeny v zákoníku práce (§ 22-29) a zákona o kolektivním vyjednávání č. 2/1991 Sb. (§ 1-9).

Rada hospodářské a sociální dohody, založená v roce 1990, je trojstranným kolektivním dobrovolným vyjednávacím a iniciativním orgánem odborů, zaměstnavatelů a vlády České republiky, která má za cíl dosáhnout dohody o základních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje. Rada projednává vybrané problémy, které jsou předmětem společného zájmu sociálních partnerů. Má 22 členů včetně sedmi členů z pracovních a zaměstnavatelských skupin a osmi členů z vlády. V čele Rady stojí předseda vlády.

Právo na stávku

Právo na stávku je zaručeno Ústavou za podmínek stanovených zákonem. Toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů. Zaměstnanci se mohou uchýlit ke stávce, ale nesmí být donucováni k účasti na stávce. 

Právo na stávku je upraveno podle zákona o kolektivním vyjednávání. Pracovníci téměř všech profesí mají právo na stávku, pokud kolektivní vyjednávání selže. Za nezákonnou je považována stávka zaměstnanců zdravotnických zařízení nebo zařízení sociální péče, jaderné energetiky, požárních sborů a zaměstnanců, kteří pracují v oblastech postižených živelnými událostmi.

Zdroj: Článek 27 Listiny; § 10 až 20 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání

Právní přepisy pro odbory

  • Zákoník práce č. 262/2006, 2012 / Labour Code No. 262/2006, last amended in 2017
  • Listina základních práv a svobod Ústavy České republiky (USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb.) / Charter of Fundamental Rights and Basic Freedoms from Czech Constitution
  • Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů / Citizens Civil Law Associations Act No. 83/1990, Coll
  • Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání / Collective Bargaining Act No. 2/1991 Coll
loading...
Loading...