na rok 2016

Text a úroveň jednotlivých závazků smluvních stran vychází z možností a potřeb textilního, oděvního a kožedělného průmyslu a z jejich postavení v české ekonomice.

Tato kolektivní smlouva vyššího stupně (dále jen KSVS) pině respektuje postaveni jednotlivých výrobních oborů a z nich vyplývající diferenciaci.

Kapitola 1.

Základní ustanovení

Čl. 1

Smluvní strany

Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu (dále jen ATOK), se sídlem v Praze 1, Těšnov 5, zastoupená prezidentem Ing. Josefem Novákem

a

Odborový svaz pracovníků textilního. oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy (dále jen OS TOK), se sídlem v Praze 3, nám. Winstona Churchilla 2, zastoupený předsedou Zdeňkem Hellerem

se dohodly v souladu se zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání na uzavření Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2016.

Čl. .2

Předmět a působnost KSVS

Tato KSVS je závazná pro zaměstnavatele a jejich zaměstnance sdružené v ATOK, i pro všechny odborové organizace sdružené v OS TOK působící u těchto zaměstnavatelů. KSVS je závazná i pro zaměstnavatele, kteří v době účinnosti této smlouvy z organizace zaměstnavatelů ATOK vystoupili.

Upravuje práva a povinnosti smluvních stran, jakož i zaměstnavatelů a příslušných odborových organizací, na které byla závaznost KSVS rozšířena.

Rozšíření závaznosti KSVS se bude vztahovat i na ty zaměstnavatele, na které bude závaznost KSVS příslušným právním předpisem rozšířena. Pokud bude příslušným právním předpisem na uvedené ekonomické subjekty závaznost KSVS rozšířena dle platných právních norem, bude se rozšíření závaznosti KSVS týkat zaměstnavatelů v odvětví textilního, oděvního a kožedělného průmyslu, jejichž převažující činnost je označena u Českého statistického úřadu kódem Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) č. 13, 14 a 15.

V návaznosti na ustanovení zákoníku práce a další pracovněprávní předpisy stanoví minimální pracovní a mzdové podmínky pro zaměstnávání zaměstnanců v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu. Ustanovení PKS, která budou v rozporu s touto KSVS, budou považována za neplatná, přičemž ta ustanovení PKS, která jsou pro zaměstnance příznivější než stanovuje tato KSVS, nebudou považována za ustanovení v rozporu s touto KSVS.

Kapitola II.

Pracovněprávní nároky

Čl. 3

Začátky jednotlivých směn, včetně určení, která směna (v případě vícesměnného provozu) nastupuje v pracovním týdnu jako první, budou u zaměstnavatele stanoveny v písemné podobě.

Pokud to pracovní podmínky dovolí, mohou zaměstnavatelé uplatnit konto pracovní doby, pokud to bude dohodnuto v kolektivní smlouvě.

Zaměstnavatel je povinen vést podrobný účet pracovní doby obsahující mj. údaj o rozvržené a skutečně odpracované pracovní době a účet mzdy, na kterém hude pro pozdější vyrovnání vykazovat jednak stálou mzdu zaměstnance a jednak jeho dosaženou mzdu za kalendářní měsíc, na kterou mu vzniklo právo podle zákoníku práce a podle sjednaných podmínek.

Cl. 4

Pracovní volno

Zaměstnancům, jejichž práce je spojena s rizikem duševní a tělesné únavy a jiných druhů tělesné a duševní zátěže spojené s vykonávanou prací, kterým nenáleží dovolená nad zákonnou úpravu a kteří spiní podmínky dohodnuté v jednotlivých PKS nebo ve vnitřních předpisech, poskytne zaměstnavatel pracovní volno v rozsahu nejméně pěti pracovních dnů v roce. V souladu s ustanovením § 199 ZP náhrada mzdy při tomto pracovním volnu náleží ve výši průměrného výdělku.

Čl. 5

Výpovědní doba

Zaměstnavatelé budou v maximální možné míře vycházet vstříc zaměstnancům ve věku nad 55 let při individuálním sjednávání prodlužování výpovědní doby nad zákonný limit pro případ rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP.

Čl. 6

Překážky v práci

Pokud v souladu s právními předpisy vznikne zaměstnavateli povinnost platit zaměstnancům za v právních předpisech stanovené období v době pracovní neschopnosti zaměstnance náhradu mzdy, potom tato náhrada mzdy může být zaměstnavatelem poskytnuta až do výše průměrného čistého výdělku zaměstnance.

Zaměstnavatele zveřejní okruh osob, které budou oprávněny provádět kontroly dočasně práce neschopných zaměstnanců.

Překážky v práci na straně zaměstnavatele při uplatnění § 209 ZP budou řešeny samostatnou dohodou uzavřenou s příslušným odborovým orgánem. Dohoda musí mít tyto náležitosti:

a)písemnou formu

b)vymezení důvodů

c)dobu platnosti dohody

d)výši náhrady mzdy, která zaměstnancům náleží

Pro každý jednotlivý případ zaměstnavatel projedná s odborovou organizací

a)dobu trvání překážky v práci

b)okruh zaměstnanců, na které se překážka v práci vztahuje

Kapitola III.

Mzda a obdobná pinění

Čl. 7

Mzdové nároky

Základní práva a povinnosti při poskytování mzdy jsou upraveny zákoníkem práce v platném znění, jakož i dalšími souvisejícími pracovněprávními předpisy. Všechna mzdová pinění a podmínky jejich poskytování uplatňovaná u zaměstnavatele jsou uvedena v kolektivních, pracovních či jiných smlouvách, nebo stanovena zaměstnavatelem ve vnitřních mzdových předpisech. Pokud nejsou údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy obsaženy ve smlouvě nebo vnitřním předpisu, je zaměstnavatel povinen nejpozději v den nástupu do práce vydat zaměstnanci mzdový výměr, který tyto údaje obsahuje.

Výše mzdových nároků a dalších pinění uvedená v této KSVS je pro zaměstnavatele jako minimální a PKS či vnitřní mzdové předpisy mohou obsahovat závazky pouze na stejné nebo vyšší úrovni.

Mzda zaměstnanců může sestávat z různých složek, pro jejichž výplatu je rozhodující spinění předem daných zaměstnancem ovlivnitelných kriterií, se kterými byl zaměstnanec seznámen.

Zaměstnavatelé v rámci svých možností budou usilovat o vyjednání zřízení zaměstnaneckých účtů se zvýhodněnými podmínkami ve svých spolupracujících bankách.

Čl. 8

Čl. 9

Nejnižší hrubý měsíční výdělek

Nejnižší hrubý měsíční výdělek pro rok 2016 bude při odpracování piného fondu pracovní doby odpovídat nejméně minimální mzdě stanovené nařízením vlády pro dané období (rok).

Čl. 10

Čl. 11

Příplatky

Příplatky za práci v odpoledních směnách, za práci v noci, o sobotách a nedělích a ve ztíženém pracovním prostředí budou uplatňovány nejméně v následující výši:

Příplatky za práci:

a)v odpolední směně5,50 Kč/hod.

Ve firmách textilního a oděvního průmyslu může být v PKS nebo ve vnitřním předpisu dohodnut příplatek za práci v noci ve výši 10% průměrného výdělku, nejméně však 11,00 Kč/hod., za práci v sobotu a neděli ve výši W% průměrného výdělku, nejméně však 10, 00 Kč/hod.

Uvedené příplatky se poskytují vedle případného příplatku za práci přesčas.

Příplatky uvedené pod písm. a) až písm. d) mohou být řešeny jinou mzdovou formou při zachování úrovně dohodnuté v této KSVS, přičemž zaměstnavatelé jsou povinni prokázat poskytovanou výši uvedených příplatků.

Čl. 12

Čl. 14

Odstupné

Zaměstnancům ve věku nad 55 let, u nichž dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru vyšší odstupné, než stanoví § 67 ZP. Jeho výše bude dohodnuta v PKS nebo stanovena vnitřním předpisem v závislosti na době zaměstnání u zaměstnavatele.

Kapitola IV.

Rozvoj lidských zdrojů

Čl. 16

Dodatečné ověřování kvalifikací

Při dodatečném ověřování kvalifikací podle zákona č. 179/2006 Sb. budou v zájmu udržení vysoké odborné úrovně zaměstnanců v odvětví textilního a oděvního průmyslu zaměstnavatelé doporučovat složení příslušné zkoušky před autorizovanými orgány osvědčenými Správním výborem ATOK.

Čl. 17

Zaměstnavatelé uhradí náklady nebo jejich část na absolvování zkoušky o dodatečném uznání kvalifikace, která souvisí s pracovní činností u zaměstnavatele podle zák. č. 179/2006 Sb., složené před autorizovanými orgány těm zaměstnancům, které ke zkoušce sami vyslali.

Čl. 18

V PKS zaměstnavatelé uvedou další podmínky, za kterých přísluší zaměstnanci náhrada nákladů na složení zkoušky o dodatečném uznání kvalifikace podle zák. č. 179/2006 Sb., za kterých je mu tato náhrada krácena, nevyplacena nebo požadováno její vrácení.

Čl. 19

Čl. 20

Využití mnohaletých zkušeností zam'éstnanců

Zaměstnavatelé budou vytvářet v souladu se svými možnostmi a potřebami ekonomické a personální předpoklady pro využití zkušených, vysoce kvalifikovaných a odborně prakticky a teoreticky schopných zaměstnanců v profesích klíčových pro další rozvoj firmy na místech instruktorů a poradců, odměňovaných nezávisle na měřitelném výsledku práce.

Čl. 21

Osobní rozvoj

Zaměstnávání zaměstnanců věkově kategorie nad 55+ se stane součástí kultury vedoucích pracovníků. Zaměstnancům této věkové kategorie bude poskytnuta možnost změny kariéry.

Čl. 22

Zdravotní prevence a rehabilitace

S ohledem na postupně se zvyšující věk odchodu do starobního důchodu a v zájmu udržení piného pracovního výkonu zaměstnanců věkové skupiny 55+ budou zaměstnavatelé v rámci svých potřeb a možností zavádět nebo rozšiřovat programy zdravotní prevence a rehabilitace zaměřené na podporu zdraví a fyzické kondice zaměstnanců po dosažení věku 55+, a to již od výrazně nižšího věku zaměstnance (55 -20).

V PKS mohou zaměstnavatelé dohodnout podmínky pro udělování pracovního volna určeného na zdravotní prevenci a rehabilitaci na základě kritéria věku a zařazení do skupiny obtížnosti povolání dle Národní soustavy povolání, zejména pokud poskytují zaměstnancům pouze zákonnou výměru dovolené na zotavenou.

Čl. 23

Přestávky v práci

Při respektování principu mezigenerační solidarity zaměstnavatelé mohou poskytnout zaměstnancům ve věku nad 55+ u povolání zvlášť náročných na fyzickou nebo psychickou zátěž a u zaměstnanců ve věku dosažení nároku na předčasný starobní důchod větší počet přestávek na oddech bez zkrácení mzdy, pokud to provozní podmínky umožní.

Čl. 24

Úprava pracovního režimu

Při respektování principu mezigei erační solidarity zaměstnavatele mohou provést u povolání zvlášť náročných na fyzickou nebo psychickou zátěž u zaměstnanců ve věku nad 55+ a u zaměstnanců ve věku dosažení nároku na předčasný starobní důchod úpravy pracovního režimu, vedoucí ke zmenšování pracovních úseků, snížení taktu výrobních zařízení apod. bez dopadu na mzdy těchto zaměstnanců, pokud to provozní podmínky umožní.

Kapitola V.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Čl. 26

Ochranné nápoje

K ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem poskytne zaměstnavatel zaměstnancům bezplatně ochranný nápoj. Ochranný nápoj se poskytuje na pracovišti nebo v jeho bezprostřední blízkosti tak, aby byl snadno a bezpečné dostupný. Ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný.

Podmínky pro uplatňování pitného režimu včetně druhu a množství poskytovaných nápojů projednají zaměstnavatele s příslušným odborovým orgánem a včas zajistí jeho realizaci.

Čl. 27

Čl. 28

Povinnosti zaměstnanců

Zaměstnanci jsou povinni při práci dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a požární ochrany, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele, dodržovat stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazoval z provozu.

Porušování léčebného režimu zaměstnancem bude ze strany zaměstnavatele posuzováno jako jednání v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, jako jednání proti dobrým mravům a poškozující zdraví zaměstnance.

Zaměstnavatelé budou průběžně informovat zaměstnance nebo zástupce zaměstnanců o vzniklých případech porušování léčebného režimu zaměstnanci.

Zaměstnanci jsou povinni účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a požární ochranu včetně ověření svých znalostí a podrobit se preventivnim prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy a hrazenými zaměstnavatelem.

Dále jsou povinni bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, nebo úraz jiného zaměstnance, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin.

Znalost předpisů k zajištění BOZP a PO je nedílnou součástí kvalifikačních předpokladů pro výkon práce.

Na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem jsou zaměstnanci povinni se podrobit vyšetření, zda nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Okruh vedoucích zaměstnanců oprávněných dát zaměstnanci pokyn, aby se vyšetření podrobil, uvede zaměstnavatel v pracovním řádu, podnikové kolektivní smlouvě, popřípadě ve vnitřním předpisu.

Čl. 29