na rok 2010

Text a úroveň jednotlivých závazků smluvních stran vychází z možností a potřeb textilního, oděvního a kožedělného průmyslu a z jejich postavení v české ekonomice.

Tato kolektivní smlouva vyššího stupně piné respektuje postavení jednotlivých výrobních oborů a z nich vyplývající diferenciaci.

Kapitola 1.

Základní ustanovení

ČI.1

Smluvní strany

Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu (dále jen ATOK), se sídlem v Praze 1, Těšnov 5, zastoupená prezidentem ing. Josefem Novákem

a

Odborový svaz pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Cech a Moravy (dále jen OS TOK), se sídlem v Praze 3, nám. Winstona Churchilla 2, zastoupený předsedkyní Miroslavou Palečkovou

se dohodly v souladu se zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání na uzavření této kolektivní smlouvy vyššího stupně (dále jen KSVS).

Čl. 2

Předmět a působnost KSVS

Tato KSVS je závazná pro zaměstnavatele a jejich zaměstnance sdružené v ATOK, i pro všechny odborové organizace sdružené v OS TOK působící u těchto zaměstnavatelů. KSVS je závazná i pro zaměstnavatele, kteří v době účinnosti této smlouvy z organizace zaměstnavatelů ATOK vystoupili.

Upravuje práva a povinnosti smluvních stran, jakož i zaměstnavatelů a příslušných odborových organizací, na které byla závaznost KSVS rozšířena.

Rozšíření závaznosti KSVS se bude vztahovat i na ty zaměstnavatele, na které bude závaznost KSVS příslušným právním předpisem rozšířena. Pokud bude příslušným právním předpisem na uvedené ekonomické subjekty závaznost KSVS rozšířena dle právních norem platných v roce 2010, bude se rozšíření závaznosti KSVS týkat zaměstnavatelů v odvětví textilního, oděvního a kožedělného průmyslu, jejichž převažující činnost je označena u Českého statistického úřadu kódem Klasifikace ekonomických činností (CZ-NAČE) č. 13, 14 a 15.

V návaznosti na ustanovení zákoníku práce a další pracovněprávní předpisy stanoví minimální pracovní a mzdové podmínky pro zaměstnávání zaměstnanců v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu. Ustanovení PKS, která budou v rozporu s touto KSVS, budou považována za neplatná, přičemž ta ustanovení PKS, která jsou pro zaměstnance příznivější než stanovuje tato KSVS, nebudou považována za ustanovení v rozporu s touto KSVS.

Kapitola II.

Pracovněprávní nároky

ČI. 3

Pracovní doba

Délka pracovní doby je v souladu s právními předpisy stanovena na maximálně 37,5 hodiny týdně pro všechny zaměstnance. Do délky pracovní doby není započtena, v souladu se ZP, přestávka na jídlo a oddech.

Začátky jednotlivých směn, včetně určení, která směna (v případě vícesměnného provozu) nastupuje v pracovním týdnu jako první, budou u zaměstnavatele stanoveny v písemné podobě.

Pokud to pracovní podmínky dovolí, mohou zaměstnavatelé uplatnit konto pracovní doby, pokud to bude dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno vnitřním předpisem tam, kde není kolektivní smlouva.

Zaměstnavatel je povinen vést podrobný účet pracovní doby obsahující mj. údaj o rozvržené a skutečně odpracované pracovní době a účet mzdy, na kterém bude pro pozdější vyrovnání vykazovat jednak stálou mzdu zaměstnance a jednak jeho dosaženou mzdu za kalendářní měsíc, na kterou mu vzniklo právo podle zákoníku práce a podle sjednaných podmínek. Zaměstnavatel není oprávněn převádět neodpracované hodiny ze sjednaného vyrovnávacího období do dalšího období.

ČI. 5

Překážky v práci

Pokud v souladu s právními předpisy vznikne zaměstnavateli povinnost platit zaměstnancům za v právních předpisech stanovené období v době pracovní neschopnosti zaměstnance náhradu mzdy, potom tato náhrada mzdy může být zaměstnavatelem poskytnuta až do výše průměrného čistého výdělku zaměstnance.

Zaměstnavatelé zveřejní okruh osob, které budou oprávněny provádět kontroly dočasně práce neschopných zaměstnanců.

Překážky v práci na straně zaměstnavatele při uplatnění § 209 ZP budou řešeny samostatnou dohodou uzavřenou s příslušným odborovým orgánem. Dohoda musí mít tyto náležitosti:

a)písemnou formu

b)vymezení důvodů

c)dobu platnosti dohody

d)výši náhrady mzdy, která zaměstnancům náleží

Pro každý jednotlivý případ zaměstnavatel projedná s odborovou organizací

a)dobu trvání překážky v práci

b)okruh zaměstnanců, na které se překážka v práci vztahuje

Kapitola III.

Mzdy a obdobná pinění

C1.6

Mzdové nároky

Základní práva a povinnosti při poskytování mzdy jsou upraveny zákoníkem práce v platném znění, jakož i dalšími souvisejícími pracovněprávními předpisy. Všechna mzdová pinění a podmínky jejich poskytování uplatňovaná u zaměstnavatele jsou uvedena v kolektivních, pracovních či jiných smlouvách, nebo stanovena zaměstnavatelem ve vnitřních mzdových předpisech. Pokud nejsou údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy obsaženy ve smlouvě nebo vnitřním předpisu, je zaměstnavatel povinen nejpozději v den nástupu do práce vydat zaměstnanci mzdový výměr, který tyto údaje obsahuje.

Výše mzdových nároků a dalších pinění uvedená v této KSVS je pro zaměstnavatele jako minimální a PKS či vnitřní mzdové předpisy mohou obsahovat závazky pouze na stejné nebo vyšší úrovni.

Mzda zaměstnanců může sestávat z různých složek, pro jejichž výplatu je rozhodující spinění předem daných kritérií, se kterými byl zaměstnanec seznámen.

Zaměstnavatelé v rámci svých možností budou usilovat o vyjednání zřízení zaměstnaneckých účtů se zvýhodněnými podmínkami ve svých spolupracujících bankách.

ČI. 9

Příplatky

Příplatky za práci v odpoledních směnách, za práci v noci, o sobotách a nedělích a ve ztíženém pracovním prostředí budou uplatňovány nejméně v následující výši:

Příplatky za práci:

a)v odpolední směně5,50 Kč/hod

Uvedené příplatky se poskytují vedle případného příplatku za práci přesčas.

Příplatky uvedené pod písm. a) až písm. d) mohou být řešeny jinou mzdovou formou při zachování úrovně dohodnuté v této KSVS, přičemž zaměstnavatele jsou povinni prokázat poskytovanou výši uvedených příplatků.

KAPITOLA IV.

Rozvoj lidských zdrojů

Čl. 12

Rozvoj kvalifikace zaměstnanců

Zaměstnavatelé budou s využitím vnějších zdrojů a daňově uznatelných nákladů financovat vzdělávání zaměstnanců a rekvalifikační programy stávajících i nových zaměstnanců získaných na trhu práce, majících zájem na osobním rozvoji, rekvalifikaci a uznání dílčí kvalifikace v souladu se zák. č. 179/2006 Sb., vyhovující potřebám zaměstnavatele a schopnostem zaměstnance.

Dodate čné ověřování kvalifikací

Čl. 13

Při dodatečném ověřování kvalifikací podle zákona č. 179/2006 Sb. budou v zájmu udržení vysoké odborné úrovně zaměstnanců v odvětví textilního a oděvního průmyslu zaměstnavatelé doporučovat složení příslušné zkoušky před autorizovanými orgány osvědčenými Správním výborem ATOK.

Čl. 14

Zaměstnavatelé mohou uhradit zaměstnancům náklady nebo jejich část na absolvování zkoušky o dodatečném uznání kvalifikace podle zák.č. 17912006 Sb., složené před autorizovanými orgány.

Čl. 15

V PKS zaměstnavatelé uvedou další podmínky, za kterých přísluší zaměstnanci náhrada nákladů na složení zkoušky o dodatečném uznání kvalifikace podle zák.č. 179/2006 Sb., za kterých je mu krácena, nevyplacena nebo požadováno vrácení.

Čl. 17

Využití mnohaletých zkušeností zaměstnanců

Zaměstnavatelé budou vytvářet v souladu se svými možnostmi a potřebami ekonomické a personální předpoklady pro využití zkušených, vysoce kvalifikovaných a odborně prakticky a teoreticky schopných zaměstnanců v profesích klíčových pro další rozvoj firmy na místech instruktorů a poradců, odměňovaných nezávisle na měřitelném výsledku práce.

Kapitola V.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

ČI. 21

Povinnosti zaměstnanců

Zaměstnanci jsou povinni při práci dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a požární ochrany, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele, dodržovat stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu.

Porušování léčebného režimu zaměstnancem bude ze strany zaměstnavatele posuzováno jako jednání v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, jako jednání proti dobrým mravům a poškozující zdraví zaměstnance.

OS TOK nebude poskytovat právní pomoc těm členům, kteří se prokazatelně dopustí porušení léčebného režimu v pracovní neschopnosti ve smyslu § 192 ZP.

Zaměstnavatelé budou průběžně informovat zaměstnance nebo zástupce zaměstnanců o vzniklých případech porušování léčebného režimu zaměstnanci.

Zaměstnanci jsou povinni účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a požární ochranu včetně ověření svých znalostí a podrobit se preventivním prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy a hrazenými zaměstnavatelem.

Dále jsou povinni bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, nebo úraz jiného zaměstnance, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin.

Znalost předpisů k zajištění BOZP a PO je nedílnou součástí kvalifikačních předpokladů pro výkon práce.

Na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem jsou zaměstnanci povinni se podrobit vyšetření, zda nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Okruh vedoucích zaměstnanců oprávněných dát zaměstnanci pokyn, aby se vyšetření podrobil, uvede zaměstnavatel v pracovním řádu, podnikové kolektivní smlouvě, popřípadě ve vnitřním předpisu.

Zaměstnavatelé umožní výkon funkce inspektorům bezpečnosti práce odborové organizace v rozsahu nezbytně nutném, včetně účasti na školeních souvisejících s bezpečnosti a ochranou zdraví při práci, a budou ji posuzovat jako výkon funkce odborového funkcionáře s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

Zaměstnavatelé zajistí prověření pinění hygienických a bezpečnostních norem na své náklady, jestliže o to na doporučení svazového inspektora BOZP příslušná odborová organizace požádá, a to nejpozději do 30 dnů od doručení žádosti.

Výsledky měření budou projednávat průběžně s příslušnou odborovou organizací a na základě zjištěných výsledků přijímat účinná opatření. Toto právo přísluší odborové organizaci na témže pracovišti zaměstnavatelů nejvýše jedenkrát ročně nebo vždy, nastanou-li nové skutečnosti týkající se změn v uspořádání pracoviště či podstatné změně výroby.

Kapitola VI.

Sociální oblast

Čl.23

Sociální programy

Pro vytvářeni vhodných pracovních podmínek a stabilizaci zaměstnanců zajistí zaměstnavatelé realizaci sociálních programů nejméně v rozsahu uvedeném v či. 24 a 25 této KSVS. Po zváženi potřeb a možností organizace a jejích zaměstnanců mohou zaměstnavatelé uplatnit i doporučené náměty obsažené v čl. 26 této KSVS, případně i další pinění. Pro způsob financování využijí ustanovení zákona Č. 5861 1992 Sb., v platném znění. V případě, že u zaměstnavatele působí odborová organizace, bude sociální program připravován v součinnosti s příslušným odborovým orgánem.

Zaměstnavatelé mohou umožnit, aby výhod závodního stravování mohli využívat i důchodci, bývalí zaměstnanci zaměstnavatelů. Konkrétní podmínky budou řešeny v PKS nebo vnitřním předpisu.

ČI. 25

Závodní preventivní péče

Zaměstnavatelé zajistí pro zaměstnance u lékařů poskytujících závodní preventivní péči provádění vstupních, preventivních a výstupních lékařských prohlídek v souladu s § 18a, 35a, 40 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu v platném znění, dále s § 32 a § 103 odst. 1 písm. a) a § 224 odst. 1 písm, d) zákoníku práce.

Zaměstnavatelé ve spolupráci s odborovou organizací zajistí přiměřený rozsah zdravotní rehabilitace zaměstnanců (na základě doporučení lékaře poskytujícího závodní preventivní péči).

ČI. 26

Další doporučený obsah sociálních programů

Zaměstnavatelé mohou po dohodě s příslušným odborovým orgánem zajistit podnikovou rekreaci pro zaměstnance, včetně jejich rodinných příslušníků a rovněž pro poživatele starobního důchodu, tj. bývalé zaměstnance, kteří odešli od organizace z pracovního poměru poprvé do starobního nebo předčasného starobního důchodu a invalidního, včetně jejich rodinných příslušníků.

V dohodě s odborovým orgánem mohou zaměstnavatelé zabezpečit provoz v letních a zimních dětských táborech.

Zaměstnavatelé mohou poskytnout pomoc individuálním stavebníkům z řad svých zaměstnanců formou zapůjčení zařízení či mechanismů .

Zaměstnavatelé mohou poskytnout zaměstnancům odměnu při životních jubileích (50 let věku, první skončení pracovního poměru po nabytí nároku na starobní, předčasný starobní a piný invalidní důchod). V případě uplatnění bude odměna poskytnuta nejméně ve výši 1000 Kč a dále podle podmínek dohodnutých v PKS.

Zaměstnavatelé umožní odprodej výrobků, případně předmětů krátkodobé spotřeby, které jsou předmětem jeho podnikání, svým zaměstnancům.

Zaměstnavatelé umožní v rámci svých možností použití elektronické pošty pro účely činnosti odborové organizace.

Kapitola VII

Vztahy zaměstnavatelů a odborů

Čl. 27

Odborový svaz

Zájmová činnost odborových organizací nesouvisející přímo s činností zaměstnavatele hude pořádána mimo pracovní dobu. Odborové organizace ve své činnosti budou respektovat ustanovení zákoníku práce a odboroví funkcionáři budou zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce.

Čl.29

Zaměstnavatelé zajistí bezúplatně od členů odborové organizace ve prospěch účtu odborové organizace výběr odborových členských příspěvků, pokud je o to odborová organizace požádá, za podmínek uvedených v § 146 písm. c) zákoníku práce.

Členové odborové organizace si mohou dle zákona č. 438/2003 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, odečíst zaplacené členské příspěvky od základu daně z příjmů fyzických osob do zákonem stanoveného limitu. Zaměstnavatelé, kteří srážejí ze mzdy členům odborové organizace členské příspěvky, jsou povinni za tímto účelem vydat členům odborové organizace na požádání potvrzení o výši stržených členských příspěvků za příslušné daňové období, a to do 10 dnů ode dne požádání; požádat lze nejpozději do 15. února následujícího roku po ukončení zdaňovacího období.

Kapitola VIII.

Vztahy smluvních stran

Čl. 30

ATOK a OS TOK se zavazují respektovat pravomoci obou účastníků smlouvy vyplývající z platných právních předpisů, vzájemně se informovat o připravovaných opatřeních a záměrech, které se dotýkají zájmů druhé strany, podporovat kolektivní vyjednávání u jednotlivých zaměstnavatelů s cílem uzavřít podnikové kolektivní smlouvy. Smluvní strany se zavazují vyměnit si stanoviska z plnění KSVS do 30. 6. následujícího kalendářního roku a získané poznatky využít při projednávání budoucí KSVS. Jednání o KSVS na rok 2009 vést s cílem uzavřít KSVS do 30. 9. předcházejícího kalendářního roku. Veškerá ohrožená plnění kolektivních smluv řešit jednáním až do vyčerpání všech možností.

Smluvní strany se zavazují, že neprodleně po uzavření KSVS požádají společně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR o vydání právního předpisu, jímž bude KSVS závazná i pro další zaměstnavatele, kteří nejsou členy Asociace.

Kapitola IX.

Závěrečná ustanovení

Čl. 31

Tato KSVS nabývá platnosti dnem podpisu zástupců účastníků smlouvy a uzavírá se na období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009.

Účastníci smlouvy se zavazují řešit případné spory před uplatněním postupu dle zákona o kolektivním vyjednávání a o plnění závazků této KSVS prostřednictvím komise ve složení:

za ATOK: za OS TOK:

Ing.Stanislav Sedláček Miroslava Palečková

JUDr. Eva Kohoutková Miloslava Janská

Ing. Jiří Kohoutek JUDr. Olga Hološová

Ing. Vladimír Malý

Ing. Pavel Palatka

Ing. Jiří Myšák

Pokud nastanou nové skutečnosti v souvislosti s vydáním nových právních předpisů, mohou být ustanovení této KSVS těmito skutečnostmi dotčená na základě vzájemné dohody změněna. Kterýkoliv z účastníků smlouvy může navrhnout jednání o změně nebo doplnění této KSVS v souladu se zákonem o kolektivním vyjednávání. Nebude-li jednání ukončeno do 30 dnů od předložení návrhu a smluvní strany se nedohodnou na zprostředkovateli, zavazují se smluvní strany požádat Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR o zprostředkovatele společně.