uzavřená

uzavírají

a

1.

Základní ustanovení

1.2Odborová organizace může udělit plnou moc k zastupování ve vztahu k zaměstnavateli jiné odborové organizaci nebo třetí osobě. Plná moc musí být udělena písemně a může být kdykoliv odvolána. Organizace, která plnou moc udělila nebo odvolala, je povinna bez zbytečných odkladů o tom písemně informovat zaměstnavatele.

1.3Nedílnou součástí této KS je příloha, která rozšiřuje a specifikuje ustanovení této KS.

1.4Smluvní strany si poskytují bez zbytečného odkladu potřebné sociálně-ekonomické informace, dále jsou povinny vzájemně spolu jednat a poskytovat si další požadovanou součinnost při řešení závažných problémů, pokud to nebude v rozporu s jejich oprávněnými zájmy.

1.5Smluvní strany zajistí, aby při uplatňování práv z pracovněprávních vztahů byly plněny povinnosti dané ZP, touto KS a ostatními obecně závaznými právními předpisy.

1.6Smluvní strany se zavazují vzájemně se bez zbytečného odkladu informovat o svých rozhodnutích, která se dotýkají zájmu druhé smluvní strany. Tyto informace budou zpravidla poskytovány písemně.

2.2Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance s touto KS, Pracovním řádem, provozními předpisy a jinými vnitřními normami platnými pro výkon práce na daném pracovišti. Dále je povinen zajistit, aby byla KS přístupná všem jeho zaměstnancům.

2.3Zaměstnanost

2.3.1Při provádění organizačních opatření souvisejících se změnou systemizace pracovních míst (včetně strukturálních změn a racionalizačních opatření) bude zaměstnavatel postupovat dle příslušných ustanovení ZP, vnitřní normy řešící proces změn v systemizaci pracovních míst a následujících zásad:

a)zaměstnavatel

-v případě zamýšlené změny makrostruktury schvalované představenstvem,

- v případě zamýšlené změny organizačních vazeb mezi jednotlivými útvary organizační struktury DP v rámci mikrostruktury, zřízení pracovního místa, zrušení pracovního místa a změny u obsazeného pracovního místa schvalované představenstvem

zajistí informování a projedná s příslušnými odborovými organizacemi zamýšlené důvody organizačního opatření a související změnu systemizace pracovních míst v dostatečném časovém předstihu pro vypořádání souvisejících pracovněprávních vztahů dle výše uvedených odrážek, před jejich schválením, nejpozději 7 kalendářních dnů před navrhovaným datem účinnosti, vyplývajícím z projednávaného návrhu změny, opatření a souvisejících změn. V případě předpokladu rušení obsazených pracovních míst nejméně 30 kalendářních dnů před navrhovaným datem účinnosti vyplývajícím z projednávaného návrhu změny, opatření a souvisejících změn, pokud nebude dohodnuto jinak. Odborová organizace je oprávněna požádat o individuální projednání ve svém statutárním orgánu.

- v případě zamýšleného převodu neobsazeného pracovního místa do jiného útvaru při zachování shodné náplně práce, změny plánovaného tarifního stupně bez související změny náplně práce, rušení neobsazeného pracovního místa a změny názvu útvaru bez související změny v posláních a působnostech útvaru schvalované personálním ředitelem a o zamýšlených změnách plánovaných tarifních stupňů informuje zaměstnavatel odborové organizace nejméně 30 kalendářních dnů před navrhovaným datem účinnosti. Odborové organizace mohou do 8 pracovních dnů od data zaslání požádat o projednání navrhovaných změn.

O zrušení a převodech neobsazených pracovních míst a změnách názvů útvarů bez související změny v posláních a působnostech útvaru a organizační struktury DP informuje zaměstnavatel čtvrtletně za předcházející čtvrtletí.

b) při propouštění zaměstnanců z organizačních důvodů využije zaměstnavatel především přirozeného úbytku zaměstnanců, případně zaměstnanců, kteří projeví zájem o odchod z DP, s cílem zaměstnat maximum zaměstnanců v produktivním věku. K jeho usměrňování bude vytvářet podmínky a působit zejména na zaměstnance, kteří mohou současně s odchodem z DP využít možnosti odchodu do starobního důchodu. S ohledem na předpokládaný odchod některých zaměstnanců do důchodu bude průběžně zpracováván přehled volných míst, která nebudou zrušena a která lze obsadit

uvolňovanými zaměstnanci především v produktivním věku; obdobně bude postupováno u nově vytvářených pracovních míst,

c) při hromadném propouštění, tj. skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědí z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP 30 a více zaměstnanců DP, bude zaměstnavatel dále postupovat dle § 62 a násl. ZP,

d)zaměstnavatel dále projedná s příslušnými odborovými organizacemi důvody a zamýšlený postup převodu činností na externí dodavatele, případně převodu činností zpět do DP,

e)v případě zamýšlených strukturálních změn, organizačních nebo racionalizačních opatření bude přednostně snižováno množství pracovníků najímaných z dodavatelských organizací na obdobné práce vykonávané v jednotce, provozu nebo oddělení, které jsou vykonávány zaměstnanci DP.

2.3.2 Při propouštění zaměstnanců se zdravotním postižením a zaměstnanců pečujících o nezletilé dítě či pečujících o zletilé dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání (samoživitelé), v důsledku organizačních změn bude zaměstnavatel účinně pomáhat při případném hledání nového pracovního místa, především předkládáním seznamů volných pracovních míst v rámci DP vhodných pro tyto zaměstnance.

2.3.3Projednávání každého konkrétního snížení stavu zaměstnanců (výpověď) z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP s příslušnou odborovou organizací zajistí odpovědný útvar úseku personálního za součinnosti příslušného vedoucího útvaru.

Při projednávání zaměstnavatel písemně předloží:

a)důvod organizačního opatření,

b) pracovní místa, jež byla uvolňovanému zaměstnanci nabídnuta, event. důvod, proč pracovní místa nebyla nabídnuta, a postoj zaměstnance k této nabídce.

Nabídnutá pracovní místa mohou být i charakteru vyžadujícího rekvalifikaci, případně s nižší kvalifikací než rušené pracovní místo.

Příslušný vedoucí útvaru ústně sdělí důvody, které vedou k rozhodnutí o propuštění konkrétního zaměstnance ve vztahu k ostatním v úvahu přicházejícím zaměstnancům. Z projednávání bude vytvořen zápis s případným vyjádřením strany zaměstnavatele nebo odborových organizací.

2.3.4 Nejpozději 30 dnů před přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů dle § 338 a násl. ZP jsou dosavadní zaměstnavatel a přejímající zaměstnavatel povinni informovat příslušné odborové organizace o této skutečnosti a projednat s nimi za účelem dosažení shody datum nebo navrhované datum převodu, důvody převodu, právní, ekonomické a sociální důsledky převodu a připravovaná opatření ve vztahu k zaměstnancům.

2.3.5 Zaměstnavatel bude vytvářet podmínky, aby zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele více než 20 let nebo pracují v nepřetržitém, vícesměnném nebo trvale nočním provozu více než 10 let, a kteří nemohou ze zdravotních důvodů vykonávat dosavadní práci, byli převedeni na jinou práci za dohodnutou výši mzdy, pokud není stanoveno právním předpisem jinak.

2.3.6 Zaměstnanci, kteří mají být propuštěni v důsledku organizačních opatření, obdrží od zaměstnavatele před projednáváním výpovědi seznam volných pracovních míst v rámci DP a nejpozději při projednávání výpovědi písemnou informaci pro zaměstnance končící pracovní poměr z organizačních důvodů v následující struktuře:

-postup při evidenci uchazeče o zaměstnání,

-kontaktní údaje na příslušná pracoviště Úřadu práce v Praze a okolí,

-možnosti vyhledávání vhodné nabídky volných pracovních míst včetně kontaktů personálních agentur,

-informace o možnostech rekvalifikačních kurzů.

a)u řidičů MHD, strojvedoucích metra a strojvedoucích NTP po odpracování nepřetržitě nejméně 1 roku v těchto profesích u DP,

b) u ostatních zaměstnanců, jejichž zdravotní způsobilost je posuzována dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo vyhlášky č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů, po odpracování nepřetržitě nejméně 5 let od posledního vzniku pracovního poměru u DP, a to ve funkcích nebo profesích, u kterých je zdravotní způsobilost posuzována podle těchto právních předpisů,

c)u ostatních zaměstnanců po odpracování 10 let od posledního vzniku pracovního poměru u DP.

Zaměstnancům zařazeným do Sociálního programu DP na dobu určitou se souběžnou změnou pracovního poměru z doby neurčité na dobu určitou bude odstupné ve výši 6násobku měsíčního průměrného výdělku vyplaceno při skončení pracovního poměru z důvodu uplynutí sjednané doby trvání pracovního poměru dle § 65 ZP.

2.3.10Odstupné dle bodu 2.3.9 podléhá nejen dani z příjmu jako odstupné dle bodu 2.3.7, ale i odvodům na sociální a veřejné zdravotní pojištění. Odstupné bude zaměstnanci vyplaceno po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu.

2.3.11 DP neuplatní výpověď z pracovního poměru pro důvody uvedené v § 52 písm. c) ZP u obou manželů, zaměstnanců DP, za předpokladu, že jeden z nich na tuto skutečnost upozorní. Toto ustanovení neplatí v případě, že oba zaměstnanci dosáhli důchodového věku.

2.3.12Zaměstnavatel bude v souladu se ZP dle svých možností a ve spolupráci s odborovými organizacemi vytvářet podmínky pro uplatnění zaměstnanců v pracovním poměru, kteří pozbyli zdravotní způsobilost nebo dopravně psychologickou způsobilost pro výkon sjednaného druhu práce, v rámci Sociálního programu DP.

V případě, že zaměstnanec pracující v nerovnoměrně rozvržené pracovní době nebo zaměstnanec bez konkrétního rozvrhu směn požádá o převedení na jinou práci z důvodu ztráty zdravotní nebo dopravně psychologické způsobilosti pro výkon sjednaného druhu práce, umožní mu zaměstnavatel převedení na jinou práci, jakmile to dovolí jeho provozní možnosti. Pokud by na základě tohoto převedení zaměstnanec pobíral bez svého zavinění nižší mzdu, může požádat o doplatek do průměrné hrubé mzdy, kterou dosahoval před uvedeným převedením, a to za následujících podmínek a v následující výši:

-při odpracování 20 let nepřetržitě u DP možno přiznat až 75 % průměrné hrubé mzdy před pozbytím způsobilosti,

-při odpracování 25 let nepřetržitě u DP možno přiznat až 80 % průměrné hrubé mzdy před pozbytím způsobilosti,

-při odpracování 30 let nepřetržitě u DP možno přiznat až 85 % průměrné hrubé mzdy před pozbytím způsobilosti,

-při odpracování 35 let nepřetržitě u DP možno přiznat až 90 % průměrné hrubé mzdy před pozbytím způsobilosti.

Doplatek do průměrné mzdy, kterou zaměstnanec dosahoval před převedením je snížen o případné příjmy z jiných pracovněprávních vztahů sjednaných u DP.

O konkrétním postupu v jednotlivém případě (změna druhu práce, výše doplatku do průměrné hrubé mzdy dosahované zaměstnancem před převedením) rozhoduje personální ředitel na základě stanoviska Komise sociálního programu (dále jen „KSP“). KSP navrhuje postup v souladu s „Určujícími principy pro postup KSP a útvaru 500250 v souladu s bodem 2.3.12 platné KS“.

Po uplynutí doby 5 let od zařazení zaměstnance do Sociálního programu DP a dále vždy po 5 letech může zařazený zaměstnanec požádat o navýšení zjištěné výše průměrné hrubé mzdy před pozbytím zdravotní způsobilosti nebo dopravně psychologické způsobilosti nejvýše o 75 % míry inflace vyjádřené přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období, jímž je rok, v němž byl zaměstnanec zařazen do Sociálního programu DP (nebo v němž byla průměrná hrubá mzda zvýšena dle tohoto odstavce). KSP tuto žádost posoudí a může personálnímu řediteli doporučit navýšit doplatek do průměrné hrubé mzdy, až do výše uvedené ve větě předchozí.

2.3.13Zaměstnavatel zajistí podmínky pro informování všech zaměstnanců o vypsaných výběrových řízeních na nově zřizovaná pracovní místa a na pracovní místa uvolněná odchodem zaměstnanců z DP.

2.3.14 Zaměstnavatel bude v rámci dodavatelských vztahů a činností vykonávaných s dohledem DP jednat o možnosti uplatnění zaměstnanců DP, kteří ztratili způsobilost pro výkon sjednaného druhu práce.

2.3.15 Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost.

Zaměstnavatel bude dle svých možností vytvářet vhodné podmínky pro zaměstnávání zaměstnanců, kteří se v průběhu pracovního poměru stali osobami se zdravotním znevýhodněním.

2.3.18 Plnění vázaná na uplynutí zkušební doby budou zaměstnancům poskytnuta nejdříve 10. kalendářní den měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zkušební doba uplynula, a to z důvodu prodlužování zkušební doby v souladu s § 35 odst. 4 ZP.

2.4Právo na dovolenou

37.5hodinové týdenní pracovní doby ve smyslu bodu 2.5.1 písm. e), délky směny a nepřetržitého odpočinku mezi směnami se samostatným rozvrhem pracovní doby.

2.5.5Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny se stanovená týdenní pracovní doba rozvrhuje tak, aby délka směny nepřesáhla 12 hodin.

2.5.6Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby do směn se stanoví rozvrhem směn - turnusem, zpracovaným na příslušné rozvrhovací období. V JPM, JPA a v oddělení Ostraha objektů bude vyrovnána stanovená pracovní doba nejméně 1x v kalendářním roce zpravidla k 31. 12. kalendářního roku. Vyrovnání rozdílů pracovní doby mezi stanoveným rozvrhem směn - turnusem a stanovenou týdenní pracovní dobou se provádí maximálně za období 26 týdnů po sobě jdoucích tak, aby byl rozvržen za toto období stanovený fond pracovní doby v celém rozsahu. Při stanovení rozvrhu směn - turnusu bude postupováno s cílem sjednotit začátek a konec pracovní doby jednotlivých směn v rozvrhu směn - turnusu na jedno nástupní místo při dodržení stejného typu definice směny. Při převedení na jinou funkci nebo profesi bude provedeno vyrovnání plánovaného fondu pracovní doby současně s převedením.

2.5.9 Do pracovní doby je započtena doba potřebná k osobní očistě po skončení práce v maximální délce 15 minut.

2.5.12Smluvní strany vyhodnotí každoročně rozsah přesčasové práce. K tomu zaměstnavatel předloží minimálně 1x za čtvrtletí podrobnější rozbor přesčasové práce po jednotlivých kategoriích zaměstnanců a po jednotlivých organizačních složkách.

2.5.13Pružná pracovní doba je řešena vnitřní normou o pracovní době a době odpočinku.

2.5.14 „Definice směny“ je grafické nebo časové (vyjádřené v hodinách a minutách) vyjádření průběhu pracovního dne zaměstnance. „Definice dělené směny“ je grafické nebo časové (vyjádřené v hodinách a minutách) vyjádření průběhu pracovního dne zaměstnance rozděleného do více částí.

2.5.15 Z opodstatněných, zvláště zdravotních důvodů může řidič tramvaje písemně požádat o přidělování definic směn v délce pouze výjimečně překračující 9 hodin. Tato žádost musí být zohledněna.

2.5.16 Délka definic směn u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby nesmí u řidiče tramvaje překročit 12 hodin, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak.

2.5.17Zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr bude pro účely výplaty náhrady odměny za dobu nemoci stanoven fiktivní rozvrh směn ve dnech pondělí-pátek dle sjednaného úvazku.

2.5.18 Poskytování účinné pomoci jinému zaměstnanci při likvidaci mimořádné události, která se vyskytla při zajišťování provozu, je považováno u zaměstnance poskytujícího tuto pomoc za činnost konanou pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy v souladu s § 273 odst. 2 ZP.

2.5.19Smluvní strany budou jednat o zavedení umožnění výkonu práce mimo obvyklé pracoviště DP u zaměstnanců, jimž jejich sjednaný druh výkonu práce (funkce nebo profese) umožňuje výkon práce mimo obvyklé pracoviště DP na základě schválení jejich vedoucího útvaru vydaného v souladu s vnitřní normou o výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, vydanou na základě předchozí shody na znění textu s odborovými organizacemi.

3.Dopravně provozní oblast

3.1Pokud při dočasných dopravních opatřeních v autobusové dopravě (zpravidla do 3 měsíců trvání) nebude odchylka jízdní doby větší než ± 1 minuta na každých započatých 15 minut celkové jízdní doby, nebudou na lince jízdní doby měněny a jízdní řády zůstanou zachovány. Případné výjimky budou projednány s odborovými organizacemi.

3.2Náměty a požadavky předkládané k projednávání v provozní komisi zaměstnavatele budou vždy konzultovány s vedoucím příslušného útvaru a jejich obsah bude v souladu s jednacím řádem komise. Příslušné odborné útvary zaměstnavatele budou náměty a požadavky z provozní komise neprodleně prošetřovat a řešit. O výsledku, případně stavu řešení bude předkladatel informován nejdéle do 6 týdnů (a dále průběžně), a to především s využitím jednání provozní komise.

3.3Zaměstnanci vykonávající kontrolní činnost v provozu mají možnost podat služební hlášení ve smyslu provozního předpisu O 7. Při provádění kontrol nesmí být dotčena důstojnost kontrolovaných ani kontrolujících zaměstnanců. Zaměstnanec vykonávající kontrolní činnost musí v případě zjištění nesprávného výkonu práce informovat zaměstnance, u něhož zjistil nesprávný výkon práce dle možností na místě, ve výjimečných případech, a pokud to není technicky možné na místě, co nejdříve jiným způsobem, zvláště v případě překročení rychlosti.

3.4Zaměstnavatel přidělí každému zaměstnanci soubor všech provozních předpisů, které je povinen znát s ohledem na výkon své funkce nebo profese, umožní každému zaměstnanci pořízení kopie provozních předpisů v elektronické podobě a zapůjčí každému zaměstnanci na jeho žádost potřebné materiály, minimálně 21 dnů předem, k přípravě na zkoušky a přezkoušení související s výkonem jeho funkce nebo profese. Periodická přezkoušení z provozních předpisů budou prováděna písemnou nebo elektronickou a předem zveřejněnou formou. Materiál pro periodická přezkoušení zaměstnavatel zpřístupní prostřednictvím své vnitřní počítačové sítě, včetně souboru všech otázek přezkoušení. Periodická přezkoušení z provozních předpisů je možno provádět elektronickou formou pouze u zaměstnanců, kteří mají zřízen uživatelský účet u DP, s výjimkou periodického přezkoušení řidičů tramvají.

3.5Zaměstnavatel poskytne všem zaměstnancům, mezi jejichž povinnosti patří nošení výstrojních součástí, příspěvek na jejich údržbu ve výši 1,10 Kč za každou odpracovanou hodinu. Tato úhrada bude vyplácena měsíčně, současně se mzdou nebo odměnou z dohody.

V roce 2023 a letech následujících bude zvyšován hodinový příspěvek zaměstnavatele nejméně o 0,10 Kč/rok.

4.2Mzdy v roce 2022 a letech následujících

Zaměstnavatel garantuje, že průměrná mzda v roce 2022 a v jednotlivých letech následujících nepoklesne za srovnatelných podmínek v žádné ze statisticky sledovaných kategorií pod úroveň dosaženou v předchozím roce.

4.3Průměrný výdělek

4.3.1Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely zjišťuje zaměstnavatel ve smyslu § 351, § 352, § 353 odst. 1 a odst. 2 a § 362 ZP z hrubé mzdy nebo odměny z dohody zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období včetně práce přesčas.

Za odpracovanou dobu se považuje:

a)konal-li zaměstnanec práci podle rozpisu směn,

b)doba, po kterou byl zaměstnanec převeden na jinou práci,

c) doba, kterou zaměstnanec odpracoval na základě uzavřené dohody o pracovní činnosti nebo provedení práce.

Hrubou mzdou pro účely výpočtu průměrného výdělku není např. poskytnutá(é/ý):

a) náhrada mzdy (např. za dovolenou, dočasnou pracovní neschopnost, překážky v práci apod.),

b)cestovní náhrady,

c)odstupné,

d)odměna za pracovní pohotovost,

e)benefity,

f) dávky nemocenského pojištění poskytované příslušnou správou sociálního zabezpečení,

g)odměny poskytnuté k pracovním výročím dle bodu 5.9.4 nebo 5.9.5,

h)příspěvek dle bodu 3.5.

4.3.2 Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí a průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období. Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.

4.3.3 U mzdy za delší než čtvrtletní období se pro účely zjišťování průměrného výdělku určí poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí. Zbývající část mzdy se zahrne do hrubé mzdy v dalším nebo dalších obdobích. Části mzdy poskytované za více kalendářních čtvrtletí se započítávají v závislosti na odpracované době v kalendářním čtvrtletí rozhodném pro výpočet průměrného výdělku.

4.3.4 Pokud by průměrný výdělek zaměstnance byl nižší než minimální mzda, na niž zaměstnanci vzniklo právo v příslušném měsíci, kdy se průměrný výdělek používá, zvýší se průměrný výdělek na výši minimální mzdy.

4.3.5 Rozhodným obdobím pro zjištění průměrného výdělku pro účely stanovení výše náhrady škody při pracovních úrazech, nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, je předchozí kalendářní rok. To platí v případě, že takto určené rozhodné období je na rozdíl od způsobu zjištění dle bodu 4.3.2 pro zaměstnance výhodnější.

4.3.6 Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek:

a) u zaměstnanců v pracovním poměru stanovený z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy zaměstnance nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. U zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou nebo zaměstnanců bez konkrétního rozvrhu směn se zjistí 21 dnů přepočtem z odpracovaných hodin dle sjednaného úvazku,

b) u zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr stanovený ze skutečně vyplacené odměny z dohody a z odpracované doby v rozhodném období.

4.4Společná ustanovení v oblasti mezd a odměn z dohod

4.4.1Zaměstnanci se nezávisle na celkových výsledcích DP zaručuje právo na zaručenou mzdu ve smyslu § 112 ZP.

4.4.2 Zaměstnanec má možnost ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, do 15. února následujícího roku podepsat „Prohlášení poplatníka daně“ a požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňových bonusů po předložení všech potřebných dokladů do téhož data na mzdovou účtárnu.

4.4.3 Mzda nebo odměna z dohod je splatná pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. Mzda nebo odměna z dohod je splatná 12. den po skončení měsíčního období, za něž se poskytuje. Pokud je 12. dnem sobota, neděle nebo státní anebo ostatní svátek dle zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, ve znění pozdějších předpisů, je výplatním termínem poslední pracovní den před tímto dnem.

4.4.4 Zaměstnanci, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem jinak, je DP povinen před nástupem na dovolenou vyplatit mzdu splatnou během dovolené nebo přiměřenou zálohu na mzdu, která by byla splatná během dovolené.

4.4.5Mzda nebo odměna z dohod se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru a vyplácí se v částkách zaokrouhlených na desetikoruny s tím, že rozdíl bude převeden do dalšího zúčtovacího období.

4.4.6 Mzda nebo odměna z dohod se zaměstnanci vyplácí v zákonných penězích. Mzdu nebo odměnu z dohod, resp. částku určenou zaměstnancem, zasílá zaměstnavatel na svůj náklad a nebezpečí na základě dohody se zaměstnancem na jeden platební účet poskytovatele peněžních služeb určeného zaměstnancem nebo ji vyplácí v pracovní době na pracovišti nebo místě určeném zaměstnavatelem. Vyúčtování mzdy nebo odměny z dohod se předává v pracovní době zaměstnance na pracovišti nebo místě určeném zaměstnavatelem.

4.4.7Výše mzdy nebo odměny z dohod, s výjimkou podmínek pro její přiznávání, má důvěrný charakter. Zaměstnanci, kteří při výkonu své práce přicházejí do styku s uvedenými informacemi, nemají právo cokoliv zveřejnit a mají povinnost zachovat mlčenlivost (viz ustanovení Pracovního řádu). Zaměstnavatel zajistí důvěrný charakter i při podpisu Evidenčních listů a při převedení zaměstnance na jiné pracovní místo u zaměstnavatele.

4.4.8Vykonává-li zaměstnanec práci ve více základních pracovněprávních vztazích u DP, posuzuje se mzda nebo odměna z dohod v každém základním pracovněprávním vztahu odděleně.

4.4.9 Při skončení zaměstnání budou zaměstnanci všechny složky mzdy nebo odměny z dohody, na které mu vzniklo právo nebo mu byly přiznány, vyplaceny vždy v termínech vyhlášených pro jejich zúčtování a výplatu.

5.1.1 Dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, se umožňuje občanům výběr poskytovatele zdravotních služeb a výběr zdravotnického zařízení tohoto poskytovatele. Možnost volby poskytovatele a zdravotnického zařízení se nevztahuje na pracovnělékařské služby. Komplexní posouzení zdravotní způsobilosti k práci zaměstnanců v rozsahu platných právních předpisů přísluší výhradně poskytovatelům pracovnělékařských služeb. V případě, že je poskytovatel pracovnělékařských služeb zaměstnancem DP a zároveň registrujícím

poskytovatelem zdravotních služeb zaměstnance, vysílá zaměstnavatel zaměstnance za účelem poskytnutí pracovnělékařských služeb k tomuto poskytovateli. Zaměstnanec si může v rámci DP zvolit svého registrujícího poskytovatele zdravotních služeb. V ostatních případech nemá možnost volby poskytovatele pracovnělékařských služeb.

a)zabezpečuje vlastní poskytovatele (zdravotnický personál), resp. zdravotnické zařízení a uzavírá s nimi smluvní vztahy pro vykonávání pracovnělékařských služeb v rozsahu vymezeném platnými právními předpisy,

b)zabezpečuje posuzování zdravotní způsobilosti k práci tak, aby nedocházelo k vykonávání práce, pro kterou není zaměstnanec zdravotně způsobilý,

c) zodpovídá za organizační zajištění pracovnělékařských prohlídek (vstupních, periodických, mimořádných a výstupních) tak, aby nebyl narušen provoz pracoviště,

d) zodpovídá za dodržování všech lhůt při posuzování zdravotní způsobilosti k práci u pracovnělékařských prohlídek,

e) provádí přihlašování a odhlašování pojištěnců (zaměstnanců) zdravotní pojišťovny, evidenci a dokumentaci a odvod finančních prostředků,

f)umožní zaměstnancům rehabilitační péči v rozsahu předepsaném lékařem,

g) zabezpečuje prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a jinými nemocemi souvisejícími s prací.

5.1.3 Zaměstnavatel může, jde-li o práce zařazené do kategorie první dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem dle § 60 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, nebo jinými právními předpisy, zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek, posuzování zdravotní způsobilosti k práci a vydávání lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele, který je registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.

5.1.4Zaměstnanci jsou povinni absolvovat lékařské prohlídky v rámci pracovnělékařských služeb výhradně u zaměstnavatelem určeného poskytovatele pracovnělékařských služeb, nebo v souladu s bodem 5.1.3 u registrujícího poskytovatele zdravotních služeb, v určeném zdravotnickém zařízení.

5.1.5 Náklady na lékařské prohlídky a vyšetření provedené určeným poskytovatelem, který pro zaměstnavatele zajišťuje tyto pracovnělékařské služby, případně v souladu s bodem 5.1.3 registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb zaměstnance, event. odborným lékařem, který byl tímto poskytovatelem požádán o provedení odborné lékařské prohlídky, nese plně zaměstnavatel.

5.1.6 Pro zaměstnance je doba zaměstnavatelem nařízené lékařské prohlídky v rámci pracovnělékařských služeb a doba návštěvy registrujícího poskytovatele zdravotních služeb za účelem zajištění výpisu ze zdravotnické dokumentace překážkou v práci na straně zaměstnance. Pracovní volno je poskytováno v nezbytně nutném rozsahu, a to s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku dle § 103 odst. 1 písm. e) ZP a přílohy k nařízení vlády

č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci bod 2. Doba potřebná k vykonání pracovnělékařské prohlídky či návštěvy registrujícího poskytovatele zdravotních služeb je součástí stanovené pracovní doby.

Pokud charakter vyšetření nebo lékařského zákroku v rámci pracovnělékařských služeb neumožňuje po zbytek směny vykonávat práci, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

5.1.7 Zaměstnanec má právo zvolit si zdravotní pojišťovnu, přičemž má povinnost oznámit zaměstnavateli do 8 kalendářních dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny novou zdravotní pojišťovnu. Při nesplnění této povinnosti bude zaměstnanec zaměstnavateli povinen uhradit vzniklou škodu (penále, které zaměstnavatel zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny).

5.1.8 Vedoucí útvaru je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období, za něž mu přísluší náhrada mzdy, stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost stanovenou zvláštním právním předpisem zdržovat se v místě pobytu uvedeném v Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (anebo změněném s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře a předem prokazatelně oznámeném zaměstnavateli) a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Jiný způsob kontroly lze dohodnout v Pracovním řádu.

5.1.9Porušil-li zaměstnanec v období, za něž mu náleží náhrady mzdy, režim dočasně práce neschopného pojištěnce, může být zaměstnanci se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhrada mzdy snížena nebo neposkytnuta, nebo s ním může být rozvázán pracovní poměr výpovědí dle § 52 písm. h) ZP z důvodu zvlášť hrubého porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a ZP. Rozhodnutí zaměstnavatele je možno změnit pouze soudním rozhodnutím. Upřesnění postupu kontroly dočasně práce neschopných zaměstnanců je řešeno Pracovním řádem a vnitřní normou o provádění kontroly dočasně práce neschopných zaměstnanců a následném postupu zaměstnavatele.

5.1.10 Zaměstnavatel hradí náklady na dopravně psychologické vyšetření osob v pracovněprávním vztahu (ve smyslu § 87a odst. 7, věta první, zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Pro zaměstnance je doba zaměstnavatelem nařízeného dopravně psychologického vyšetření a všechny doby související se zajištěním vyšetření, překážkou v práci na straně zaměstnance. Pracovní volno je poskytováno v nezbytně nutném rozsahu, a to s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

Doba potřebná k vykonání dopravně psychologického vyšetření a všechny doby související se zajištěním vyšetření jsou součástí stanovené pracovní doby.

Zaměstnanec si hradí náklady na dopravně psychologické vyšetření (ve smyslu § 87a odst. 7, věta druhá, zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) sám, pokud je posuzován z důvodů vrácení řidičského oprávnění, které pozbyl v důsledku:

a)dosažení celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení řidičů,

b) soudem uloženého trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel,

c)správním orgánem uložené sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, byla-li tato sankce uložena na dobu nejméně 6 měsíců, nebo

d)podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, v průběhu jehož zkušební doby (v souladu se zákonem č. 361/2000 Sb.,

o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) se zavázal zdržet se řízení motorových vozidel.

Přechod mezi jednotlivými formami příspěvku na stravování bude pro zaměstnance dobrovolný.

Uskutečnit přechod mezi jednotlivými formami poukázek na stravování lze vždy k 1. 1. nebo 1. 7. příslušného kalendářního roku na základě písemné žádosti předložené zaměstnavateli nejpozději 30. 11. předchozího kalendářního roku nebo 31. 5. příslušného kalendářního roku.

Uskutečnit přechod mezi poukázkami na stravování a peněžitým příspěvkem poskytovaným zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování lze vždy k 1. 1. následujícího kalendářního roku na základě písemné žádosti předložené zaměstnavateli nejpozději 30. 11. předchozího kalendářního roku. Žádost o peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování pro rok 2022 lze podat vedoucímu útvaru či zástupci ve směnném provozu nejpozději do 15. 1. 2022.

Ve stravovacích zařízeních provozovaných v objektech DP, která jsou pronajata k účelům zajištění stravování zaměstnanců, bude umožněna platba oběma formami poukázek na stravování.

5.2.2 Zaměstnavatel umožní stravování i důchodcům - bývalým zaměstnancům, zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené a po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti ve stravovacích zařízeních provozovaných v objektech DP.

5.2.3Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům příspěvek na stravování až do výše 55 % ceny jednoho hlavního jídla, maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin dle § 163 ZP. Do limitu 55 % je zahrnuta výše provize uhrazená zaměstnavatelem dodavateli poukázek na stravování.

Příspěvek na stravování bude poskytován za stejných podmínek uvolněným odborovým funkcionářům pracujícím pro DP.

5.2.4 Zaměstnavatel poskytne příspěvek na stravování na jedno hlavní jídlo při přítomnosti v práci během stanovené pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn v rámci 24 hodin po sobě jdoucích (směny), jež trvá aspoň 3 hodiny.

Poukázku na stravování na jedno další jídlo obdrží zaměstnanec, pokud délka jeho definice směny v úhrnu stanovené pracovní doby s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci, bude delší než 11 hodin.

Podmínky nároku na poskytování peněžitého příspěvku poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnancům budou v souladu se ZP, zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a příslušnou vyhláškou vydanou k provedení ZP upraveny vnitřní normou o stravování zaměstnanců, a to včetně ekonomických, daňových a jiných dopadů na zaměstnance.

Za přítomnost v práci se považuje i výkon funkce odborového funkcionáře.

Příspěvek na stravování se neposkytne zaměstnanci, který neomluveně zameškal část směny.

Zaměstnavatel poskytne příspěvek na stravování zaměstnancům, kteří získávají způsobilost pro výkon práce na pracovištích zaměstnavatele.

5.2.5 Zaměstnanec obdrží takový počet příspěvků na stravování, na kolik mu skutečně vznikl nárok dle bodu 5.2.4 v předcházejícím měsíci.

Zjištěná výše cestovních náhrad při mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště poskytovaných v souladu s předchozím odstavcem je zaměstnancům navýšena o procento odpovídající souhrnné částce zaměstnancem aktuálně odváděné daně z příjmů fyzických osob a souvisejících odvodů na sociální a veřejné zdravotní pojištění vztahující se k těmto cestovním náhradám. Výše cestovních náhrad včetně navýšení, která se stává zdanitelným příjmem, bude vyplacena na základě předloženého vyúčtování pracovních cest spolu se mzdou za měsíc následující po jeho předložení oprávněným zaměstnancem.

Výše poskytovaných cestovních náhrad je pravidelně aktualizována v souladu s vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí vydanou dle § 189 ZP pro účely stanovení výše cestovních náhrad a horní hranicí stanovenou pro tyto účely dle § 176 odst. 1 ZP.

5.2.8 Zaměstnavatel společně s příslušnou odborovou organizací bude průběžně vyhodnocovat připomínky a návrhy strávníků a projedná je s provozovateli stravovacích zařízení provozovaných v objektech DP.

5.2.9 Změnu nájemce stravovacího zařízení provozovaného v objektech DP a změnu smluvní ceny obědů je možné provést po projednání s příslušnými odborovými organizacemi.

5.2.10 Ve stravovacích zařízeních provozovaných v objektech DP bude zajištěno stravování přednostně pro vlastní zaměstnance, pro cizí strávníky s přihlédnutím k maximálnímu využití jejich kapacity.

5.2.11Zaměstnavatel podle možností dohodne s provozovateli stravovacích zařízení provozovaných v objektech DP případnou dobu uzavření tak, aby se doba jejich uzavření v jednotlivých objektech DP nepřekrývala.

5.2.12Bližší specifikace oblasti stravování je řešena vnitřní normou o stravování zaměstnanců vydanou ve shodě na znění textu s odborovými organizacemi.

5.2.13Zaměstnanci pracujícímu na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr ve funkcích nebo profesích, jimž je stanovena odměna z dohody dle tabulek bodů 2.1,

2.2 nebo 2.3 b) Přílohy KS, přísluší poukázky na stravování za podmínek uvedených v bodě 5.2.6 a při nejkratší délce výkonu práce 6 hodin.

5.3.3Výplata příspěvků na dětskou rekreaci bude realizována dle těchto zásad:

a) právo na příspěvek mohou uplatnit zaměstnanci pro děti ve věku od 6 let, nebo zahájení povinné školní docházky (co nastane dříve) do jejího ukončení s tím, že v případě dovršení 16 let v příslušném kalendářním roce může být příspěvek poskytnut na jarní i hlavní prázdniny,

b) příspěvek se poskytuje maximálně v počtu 5 dnů v době jarních prázdnin a 15 dnů v době hlavních prázdnin za podmínky, že ke dni skončení pobytu, na který byl příspěvek uplatněn, trvá pracovní poměr zaměstnance u DP (s výjimkou rozvázání pracovního poměru z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) ZP),

c) příspěvek se poskytuje na pobyt dětí v dětských táborech, na sportovní a obdobná soustředění, na rehabilitační a léčebné pobyty, které se uskuteční v době prázdnin,

d) v případě, že jsou u DP zaměstnáni oba rodiče dítěte, může o příspěvek požádat pouze jeden z nich,

e) žádost o příspěvek se předkládá do 28. 2. pro jarní prázdniny a do 31. 7. pro hlavní prázdniny, vždy před provedením úhrady poukazu a nástupem dítěte na dětskou rekreaci, příslušnému útvaru úseku personálního. Bližší podmínky budou stanoveny v Informaci schválené personálním ředitelem. Pokud není možno u zaměstnance provést srážku ze mzdy (např. insolvence, dlouhodobá nemoc), nahlásí zaměstnanec tuto skutečnost při předání žádosti o příspěvek a uhradí rozdíl v pokladně formou hotovostní platby před poskytnutím příspěvku.

Žádost musí být doložena spolu s fakturou splňující zákonné náležitosti účetního dokladu vystavenou provozovatelem tábora na Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO: 00005886, jako odběratele služby a obsahující minimálně následující údaje:

-adresa a IČO provozovatele,

-adresa a IČO odběratele,

-jméno a příjmení dítěte,

-termín a případně místo konání tábora,

-cena poukazu,

-bankovní spojení provozovatele,

-variabilní symbol,

-podpis provozovatele (případně razítko).

Datum splatnosti faktury nesmí být kratší než 14 dnů ode dne předání zaměstnavateli.

f) v případě, že se dítě rekreace nezúčastní nebo nemůže zúčastnit, zaměstnanec tuto skutečnost bez zbytečného odkladu nahlásí zaměstnavateli; zaměstnavatel zašle provozovatelem tábora vrácenou částku zaměstnanci na jím určený bankovní účet, a to po odečtení veškerých případných nákladů (zejména storno poplatek provozovatele tábora) a příspěvku zaměstnavatele,

g) v případě, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr před dnem nástupu dítěte na dětskou rekreaci, nebude mu příspěvek poskytnut, s výjimkou ust. bodu 5.3.3 písm. b). V případě, že již byl příspěvek proplacen, bude se zaměstnancem vypořádáno vrácení příspěvku zaplaceného zaměstnavatelem v rámci výstupního řízení.

5.3.4Za zaměstnancovo dítě se považuje pro účely bodu 5.3 rovněž:

a)dítě, které bylo zaměstnancem převzato do péče nahrazující péči rodičů,

b)dítě manžela (manželky, druha, družky, registrovaného partnera),

c)dítě, ke kterému zaměstnanci trvá vyživovací povinnost, pokud nebyl zbaven rodičovské odpovědnosti.

a) odborných kurzů a školení dle potřeb zaměstnavatele i s využitím Evropských strukturálních fondů,

b) základních kurzů a školení pro získávání kvalifikace nezbytné pro řádný výkon sjednané práce - informativní přehled těchto kurzů a školení bude průběžně aktualizován v příloze vnitřní normy o odborném rozvoji zaměstnanců,

c)periodického obnovování, prohlubování a přezkušování způsobilosti zaměstnanců k výkonu určitých funkcí nebo profesí v souladu s příslušnými předpisy,

d)studia na státních a soukromých školách v souladu s potřebou zaměstnavatele,

e) jazykových kurzů v souladu s potřebou zaměstnavatele.

V případech určených zaměstnavatelem je možné realizovat odborný rozvoj zaměstnanců formou elektronické výuky v souladu s vnitřní normou o odborném rozvoji zaměstnanců, která určuje pravidla pro provádění odborného rozvoje zaměstnanců, a vnitřní normou o elektronické výuce.

5.4.2 Studium při zaměstnání bude zaměstnancům umožněno na základě zdůvodnění v souladu s potřebou zaměstnavatele, doporučení příslušných vedoucích útvarů, stanoviska Komise pro personální rezervy a se souhlasem personálního ředitele (týká se výlučně studia, při kterém zaměstnanec hodlá uplatňovat práva, která vyplývají z § 232 ZP, resp. z kvalifikačních dohod uzavřených dle § 234 a násl. ZP).

5.4.3 Zaměstnavatel vyjde studujícím zaměstnancům, pokud tomu nebudou bránit vážné provozní důvody, maximálně vstříc (úpravy směn, poskytnutí volna) tak, aby zaměstnanec mohl plnit řádně své studijní povinnosti.

5.4.4 Zaměstnavatel bude ve spolupráci s odborovými organizacemi prohlubovat informovanost o rozvojových programech určených pro zaměstnance (Systém personálních rezerv, program Kariérové poradenství pro VŠ, program Kariérové poradenství pro SŠ) za účelem možnosti posunu v pracovní kariéře zaměstnanců.

5.5Důležité osobní překážky v práci a zaměstnanecké výhody

5.5.1Důležité osobní překážky v práci jsou dle § 199 ZP stanoveny v příloze k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.

Pracovní volno, které se poskytuje manželům, je poskytováno ve stejném rozsahu registrovaným partnerům.

Okruh a rozsah důležitých osobních překážek v práci:

Vyšetření nebo ošetření

- pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu,

-bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy přísluší nejvýše za dobu dle předchozího odstavce.

Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků

-pracovní volno bez náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.

Svatba dítěte či rodiče

-pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy dítěti při svatbě rodiče.

Narození dítěte

-pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu (maximálně 1 den) s náhradou mzdy k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět; zaměstnanec má dle této KS právo na další 3 dny pracovního volna bez náhrady mzdy, pokud o to požádá a nebrání-li tomu provozní důvody,

-pracovní volno bez náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu k účasti při porodu manželky nebo družky.

-pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne k účasti na pohřbu rodiče (opatrovníka) nebo manžela či manželky rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče (opatrovníka) a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte i manžela sourozence zaměstnance na 1 den i v případě, že se rozloučení konalo bez obřadu, a další den, pokud zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob,

-pracovní volno s náhradou mzdy na 1 den k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.

Pohřeb spoluzaměstnance

-pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance; tyto zaměstnance určí zaměstnavatel nebo zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací.

Doprovod

-pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu:

•s náhradou mzdy, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovně z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy,

•bez náhrady mzdy, jde-li o ostatní rodinné příslušníky,

-pracovní volno s náhradou mzdy k doprovodu zdravotně postiženého dítěte nebo rodinného příslušníka do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy a zpět - pracovní volno se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce,

-pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy.

Přestěhování

-pracovní volno bez náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení; jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy.

Vyhledání nového zaměstnání

-pracovní volno před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce 2 měsíců. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat:

•s náhradou mzdy při skončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) ZP nebo dohodou z týchž důvodů,

•bez náhrady mzdy při skončení pracovního poměru z jiných než výše uvedených důvodů.

5.5.2Pokud tomu nebudou bránit provozní důvody, poskytne zaměstnavatel všem zaměstnancům na požádání 1 den neplaceného volna v měsíci. Termín tohoto volna se sjednává po dohodě s vedoucím útvaru. Toto volno nelze v průběhu roku kumulovat a nelze jej poskytnout po dobu trvání základních kurzů a školení pro získávání kvalifikace nezbytné pro řádný výkon sjednané práce.

5.5.5 Pracují-li u zaměstnavatele ve vícesměnném nebo nepřetržitém provozu oba rodiče pečující o dítě mladší než 15 let nebo oba manželé pečující o rodinného příslušníka, který je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), je zaměstnavatel povinen, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, vyhovět jejich žádosti na úpravu skladby a délky směn tak, aby mohli o dítě mladší než 15 let nebo o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby řádně pečovat.

5.5.6 Zaměstnancům postiženým živelnou pohromou (zničení, poškození, event. vyplavení domu či bytu sloužícímu k trvalému bydlení apod.) zaměstnavatel poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 2 týdny v kalendářním roce, za účelem likvidace škod, oprav

a úklidu pracovní volno s náhradou mzdy. Po uplynutí této doby poskytne zaměstnavatel na základě žádosti zaměstnance neplacené volno po dobu nejvýše 3 měsíců. Podmínkou poskytnutí pracovního volna dle tohoto bodu je doložení postižení příslušným zástupcem samosprávy (obcí).

5.5.7 V případě mimořádné události, kdy dojde při jízdě dopravního prostředku MHD k vážnému zranění osoby, či jejímu usmrcení, má řidič MHD nebo strojvedoucí metra, který tento dopravní prostředek řídil, právo (po vyřešení případu na místě) na poskytnutí mimořádného pracovního volna do konce této směny s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Požádá-li řidič MHD nebo strojvedoucí metra o poskytnutí dalšího mimořádného volna v maximálním rozsahu 2 dnů, bude mu poskytnuto toto volno v požadovaném rozsahu a bude mu přiznána náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud by mu mzda ušla v důsledku tohoto volna.

Vedoucí zaměstnanec současně nepřipustí k výkonu práce zaměstnance, který se přímo zúčastnil likvidace mimořádné události, při které došlo k vážnému zranění či úmrtí jiné osoby, pokud jeho psychický stav nezaručuje předpoklad pro bezpečný výkon práce. Tento zaměstnanec má právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku nejdéle do konce směny.

5.5.8 V případě nehody nebo jiné mimořádné události má řidič MHD, lanovkář nebo strojvedoucí metra, který dopravní prostředek řídil, právo (po vyřešení případu na místě) na poskytnutí mimořádného pracovního volna do konce této směny s náhradou mzdy ve výši průměrného hodinového výdělku, pokud nemůže tuto směnu dokončit z důvodu překážky na straně zaměstnavatele. Dojde-li z důvodu vyšetřování nehody nebo mimořádné události k prodloužení pracovní doby řidiče MHD nebo strojvedoucího metra, považuje se tato doba za výkon práce do okamžiku, kdy dojde k ukončení šetření na místě nehody nebo mimořádné události a jeho další přítomnost na místě nehody nebo mimořádné události již není potřeba.

Směnou řidiče MHD, lanovkáře nebo strojvedoucího metra je i další doba potřebná pro zajištění dokumentace, na požadavek zaměstnavatele, potřebné k vyšetření nehody nebo mimořádné události, za tuto dobu přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného hodinového výdělku.

5.5.9 Při změně pracoviště přihlédne zaměstnavatel k místu bydliště zaměstnance s ohledem na jeho sociální potřeby, pokud to umožní provozní potřeby zaměstnavatele.

5.5.10 Zaměstnanci mají právo využívat služebních spojů pro dopravu do zaměstnání a zpět.

5.5.11 Zaměstnanec má právo se během čekání mezi jednotlivými částmi „pracovní doby rozdělené během provozního dne do více částí“ zdržovat v objektech zaměstnavatele k tomu určených.

5.5.12 V případě náhlého onemocnění může zaměstnanec, pokud to provozní důvody umožní, čerpat pracovní volno bez náhrady mzdy v rozsahu nejvýše 3 pracovních dnů po sobě jdoucích bez dodání Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti za předpokladu, že na toto čerpání upozorní zaměstnavatele před plánovaným nástupem na směnu. Toto volno lze čerpat pouze 1x za rok.

5.5.13Zaměstnanci bude poskytnut 1 den pracovního volna s náhradou mzdy k účasti na vlastní promoci.

5.5.14 Neplacené volno přísluší zaměstnanci, který z důvodu zásahu jako dobrovolný hasič nebo záchranář zamešká část nebo celou rozvrženou směnu. Zaměstnanec doloží potvrzení o účasti na zásahu.

5.5.15 Zaměstnanci v pracovním poměru, vyjma zaměstnanců účastnících se základního kurzu a školení pro získávání kvalifikace nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, mohou v případě náhlého onemocnění čerpat pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu nejvýše 3 pracovních dnů za kalendářní rok bez dodání Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti za předpokladu, že na jeho čerpání upozorní zaměstnavatele před plánovaným nástupem na směnu. Toto volno lze čerpat v celkovém rozsahu nejvýše 3 pracovních dnů za kalendářní rok.

Zaměstnanci, který nečerpal pracovní volno podle prvního odstavce v plném rozsahu, bude poskytnuto plnění formou příspěvku do doplňkového penzijního spoření nebo penzijního připojištění (pokud zaměstnanec na toto spoření nebo připojištění pobírá příspěvek zaměstnavatele), případně formou volnočasových poukázek. Plnění dle tohoto bodu bude poskytnuto ve finanční výši odpovídající náhradě mzdy, která odpovídá násobku počtu nečerpaných hodin podle pracovního úvazku, se zohledněním průměrné délky směny a podle rozvržení směn vynásobeného průměrným hodinovým výdělkem zjištěným dle bodu 4.3 na čtvrté čtvrtletí roku předcházejícího se zaokrouhlením na 50 Kč nahoru.

Plnění za nečerpání pracovního volna dle tohoto bodu bude poskytnuto jen zaměstnancům, kteří byli k 31. 12. kalendářního roku v evidenčním stavu a zároveň nebyli k tomuto datu ve sjednané zkušební době.

Zaměstnanec, který nečerpal pracovní volno v plném rozsahu a jemuž bude poskytováno plnění v souvislosti s tímto bodem, bude vyzván vedoucím útvaru či zástupcem ve směnném provozu, aby se v průběhu ledna roku následujícího závazně v písemné žádosti vyjádřil k variantě formy plnění. Jednotlivé varianty formy plnění nebo čerpání nelze kombinovat.

V případě požadavku na čerpání ve formě volnočasových poukázek zaměstnanec v písemné žádosti zvolí formu jejich čerpání (papírovou nebo elektronickou).

Plnění bude poskytováno v průběhu měsíce dubna.

Pokud se zaměstnanec do konce ledna písemně nevyjádří, bude mu plnění poskytnuto později.

5.5.16Pracují-li u zaměstnavatele oba rodiče, z nichž alespoň jeden pracuje ve vícesměnném nebo nepřetržitém provozu, pečující o dítě mladší než 15 let nebo oba manželé pečující o rodinného příslušníka, který je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), je zaměstnavatel povinen vyhovět jejich žádosti na rozvržení čerpání dovolené tak, aby jí mohli čerpat v rozsahu nejméně 2 týdny souběžně, nepožadují-li jinak tak, aby mohli o dítě mladší než 15 let nebo o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby řádně společně pečovat.

5.5.17Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku na nezbytně nutnou dobu k rehabilitaci předepsané lékařem, nebylo-li možné provést ji mimo pracovní dobu zaměstnance.

-jsou osobou s trvalým pobytem na území ČR,

-jsou osobou s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je účastna důchodového pojištění nebo je poživatelem důchodu z českého důchodového pojištění

Od ledna roku 2025 bude počet ukončení smluv o doplňkovém penzijním spoření počítán z nulového stavu.

5.6.5 Zaměstnanci, kteří mají sjednanou smlouvu o penzijním připojištění, mohou čerpat příspěvek v souladu s bodem 5.6 za stejných podmínek jako zaměstnanci s uzavřenou smlouvou o doplňkovém penzijním spoření.

5.6.6 Zaměstnancům v pracovním poměru se sjednaným týdenním úvazkem kratším než 30 hodin týdně (s výjimkou poživatelů invalidního důchodu pro invaliditu druhého nebo třetího stupně) přísluší snížený příspěvek na doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění ve výši odpovídající poměru stanovené týdenní pracovní doby pro sjednanou funkci nebo profesi dle bodu 2.5.1 a nároku, jenž zaměstnancům splňujícím podmínky dle bodu 5.6.2 vznikl a kratší sjednané pracovní doby.

5.6.7 V případě změny výše poskytovaného příspěvku zaměstnavatele dle bodu 5.6.2 písm. d) bude zaměstnavatel ode dne změny poskytovat zaměstnanci příspěvek v aktuálně platné maximální výši.

5.7Životní pojištění

5.7.1 Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům příspěvek na životní pojištění za níže uvedených podmínek:

a) zaměstnanec si sám zvolil před 1. 1. 2013, zda chce možnost životního pojištění využít za podmínek stanovených KS,

b) příspěvek zaměstnavatele je podmíněn příspěvkem zaměstnance ve výši minimálně 100 Kč/měsíc srážkou ze mzdy,

c) zaměstnavatel bude přispívat zaměstnanci na životní pojištění částkou 300 Kč/měsíc nebo 500 Kč/měsíc, tato částka bude převedena do zaměstnancem vybrané pojišťovny; zaměstnancům, kteří mají souběžně uzavřené doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění s příspěvkem zaměstnavatele, bude na ně zaměstnavatel po odečtení příspěvku na životní pojištění přispívat do maximální výše dle bodu 5.6.2 písm. d),

d) zaměstnanec, který v průběhu měsíce končí pracovní poměr, již za tento měsíc nemá právo na příspěvek zaměstnavatele, s výjimkou úmrtí nebo odchodu do důchodu,

e) zaměstnanec, který pobíral po celý kalendářní měsíc pouze dávky nemocenského pojištění (nemocenské, ošetřovné apod.) a dodatečně doloží zaměstnavateli řádné zaplacení příspěvku zaměstnance ve výši minimálně 100 Kč/měsíc jinou formou než srážkou ze mzdy. V případě doložení bude příspěvek zaměstnavatele poskytnut zpětně.

5.7.2Právo na příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění nemá zaměstnanec:

a) v mimoevidenčním stavu, s výjimkou uvolněných odborových funkcionářů pracujících pro DP,

b)se sjednaným týdenním úvazkem kratším než 30 hodin (s výjimkou poživatelů důchodu pro invaliditu druhého nebo třetího stupně),

c)pokud koná práce na základě dohod o pracovní činnosti nebo o provedení práce,

d) v případě neomluveně zameškané směny (i její části) za měsíc, ve kterém k absenci došlo s tím, že příspěvek zaměstnavatele nebude zaměstnanci v následujícím měsíci poskytnut,

e) který pobíral po celý kalendářní měsíc pouze dávky nemocenského pojištění (nemocenské, ošetřovné apod.) a nedoložil řádné zaplacení příspěvku zaměstnance minimálně 100 Kč/měsíc jinou formou než srážkou ze mzdy.

5.7.3 Zaměstnanec, který v průběhu pracovního poměru ukončí smlouvu o životním pojištění s příspěvkem zaměstnavatele výpovědí nebo dohodou, může požádat o příspěvek

zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění v maximální výši 1 400 Kč/měsíc.

5.8.1Právo na poskytování zaměstnaneckého jízdného mají níže vyjmenované kategorie uživatelů s výjimkou kategorií, které mají nárok na bezplatnou přepravu stanovenou Tarifem Pražské integrované dopravy (dále jen „PID“):

a)zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru u DP,

b) zaměstnanci, kteří pracují na základě dohody o pracovní činnosti v profesi řidič MHD (řidič autobusu, řidič tramvaje a strojvedoucí metra) se sjednaným rozsahem pracovní doby větším než 150 hodin v kalendářním roce; v této kategorii se zaměstnanecké jízdné neposkytuje rodinným příslušníkům. Podmínkou vzniku nároku u zaměstnanců konajících práci na dohodu o provedení práce je, aby zaměstnanec odpracoval v předcházejícím kalendářním roce alespoň 150 hodin a v daném kalendářním roce již odpracoval nejméně 40 hodin,

c) důchodci, bývalí zaměstnanci DP, jejichž pracovní poměr trval u DP nepřetržitě 8 let před odchodem do důchodu. Podmínkou je odchod do důchodu z pracovního poměru u DP. Důchodem se dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, rozumí důchod starobní (§ 29), důchod starobní před dosažením důchodového věku (§ 31), invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně (§ 39) a zahájení čerpání „předdůchodu“ dle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů (§ 20 odst. 1). Při posouzení vzniku nároku na zaměstnanecké jízdné bude zaměstnavatelem využito již doložených dokumentů předložených zaměstnavateli v souvislosti s bodem 5.9.5,

d)rodinní příslušníci zaměstnanců:

-manžel(ka) zaměstnance, registrovaný partner,

-nezaopatřené dítě zaměstnance,

- nezaopatřené dítě zaměstnance osvojené nebo svěřené rozhodnutím soudu do výchovy nebo pěstounské péče zaměstnanci DP (pouze děti, které nemají nárok na zvláštní cenu jízdného vyplývající z Tarifu PID do skončení jejich povinné školní docházky a dále po dobu, po kterou je dítě nezaopatřeno, do dne dovršení 26 let věku včetně tohoto dne),

- nezaopatřené dítě manžela(ky) zaměstnance, jehož rodič není zaměstnanec, ale žije-li ve společné domácnosti se zaměstnancem (pouze děti, které nemají nárok na zvláštní cenu jízdného vyplývající z Tarifu PID do skončení jejich povinné školní docházky a dále po dobu, po kterou je dítě nezaopatřeno, do dne dovršení 26 let věku včetně tohoto dne),

- pozůstalý(á) manžel(ka), registrovaný partner po zaměstnanci DP, kterému vzniklo právo na zaměstnaneckou jízdenku alespoň po dobu 8 let před úmrtím (v případě úmrtí zaměstnance následkem pracovního úrazu bez jeho vlastního zavinění nebo nemoci z povolání se splnění této podmínky nevyžaduje, pokud neuzavře nový sňatek),

- pozůstalénezaopatřenédítěpo zaměstnanci, kterému vzniklo právo

na zaměstnaneckou jízdenku alespoň po dobu 8 let před úmrtím (v případě úmrtí zaměstnance následkem pracovního úrazu bez jeho vlastního zavinění nebo nemoci z povolání se splnění této podmínky nevyžaduje),

pozůstalý(á) manžel(ka), registrovaný partner a děti po bývalém zaměstnanci, kterému byl v důsledku výkonu zaměstnání přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a on jako invalidní důchodce zemřel; pro vznik práva musí být splněna podmínka 8 odpracovaných let u DP,

e)rodinní příslušníci důchodců:

-manžel(ka), registrovaný partner důchodce,

-nezaopatřené děti důchodce,

- nezaopatřené děti důchodce osvojené nebo svěřené rozhodnutím soudu do výchovy nebo pěstounské péče zaměstnanci DP (pouze děti, které nemají nárok na zvláštní cenu jízdného vyplývající z Tarifu PID do skončení jejich povinné školní docházky a dále po dobu, po kterou je dítě nezaopatřeno, do dne dovršení 26 let věku včetně tohoto dne),

- nezaopatřené děti manžela(ky), registrovaného partnera důchodce, jehož rodič není důchodce, ale žije-li ve společné domácnosti s důchodcem (pouze děti, které nemají nárok na zvláštní cenu jízdného vyplývající z Tarifu PID do skončení jejich povinné školní docházky a dále po dobu, po kterou je dítě nezaopatřeno, do dne dovršení 26 let věku včetně tohoto dne),

- pozůstalý(á) manžel(ka) po důchodci, pokud neuzavře nový sňatek,

-pozůstalé nezaopatřené děti po důchodcích,

f) bývalí zaměstnanci pobírající invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, kterým byl přiznán v době kratší než 3 roky před vznikem nároku na starobní důchod dle § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Poskytování zaměstnaneckého jízdného bývalým zaměstnancům pobírajícím invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a jejich rodinným příslušníkům:

-při přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně v důsledku pracovního úrazu bez vlastního zavinění zaměstnance nebo nemoci z povolání v průběhu pracovního poměru zaměstnance se podmínka délky nepřetržitého pracovního poměru nevyžaduje,

-uzavře-li poživatel invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně znovu pracovní poměr u DP, započte se mu doba odpracovaná před jeho odchodem do invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pro účely přiznání práva na zaměstnanecké jízdné,

-v případě, že poživateli invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně je tento důchod odebrán a on opětovně nenastoupí do pracovního poměru u DP, pozbývá právo na poskytování zaměstnaneckého jízdného.

Právo na zaměstnanecké jízdné mají zaměstnanci ihned po uzavření pracovněprávního vztahu (s výjimkou dohody o provedení práce), jejich rodinní příslušníci po 3 měsících od uzavření pracovněprávního vztahu (s výjimkou dohody o provedení práce). Zaměstnanci DP náleží zaměstnanecké jízdné ve smyslu předchozích ustanovení pouze z jednoho pracovněprávního vztahu.

Zaměstnanec v pracovněprávním vztahu u DP při pracovním pobytu nebo v době výkonu práce v prostorách dopravního prostředku nebo placeném prostoru metra se při kontrole jízdního dokladu prokazuje identifikační kartou a potvrzeným dokumentem Oprávnění k bezplatnému používání prostředků MHD v rámci plnění povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu, a to do doby zahájení poskytování zaměstnaneckého jízdného.

Nezaopatřenost dítěte se posuzuje dle § 20 až § 23 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nejdéle však do 26 let věku.

Zaměstnanecké jízdné bude nezaopatřenému dítěti poskytnuto po předložení čestného prohlášení, případně potvrzení o nepobírání podpory v nezaměstnanosti z Úřadu práce.

5.8.2Právo na poskytování zaměstnaneckého jízdného mají i bývalí zaměstnanci propuštění z organizačních důvodů, uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů při splnění následujících podmínek:

Právo na zaměstnanecké jízdné pouze pro bývalé zaměstnance

-20 let nepřetržitého zaměstnání u DP a současně nejvýše 5 let do vzniku nároku na starobní důchod dle § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, k datu ukončení pracovního poměru.

Právo na zaměstnanecké jízdné pro bývalé zaměstnance a jejich manžela(ku) (případně dalšího rodinného příslušníka)

-10 let nepřetržitého zaměstnání u DP a současně nejvýše 2 roky do vzniku nároku na starobní důchod dle § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nebo 10 let nepřetržitého zaměstnání u DP a vznik nároku při odchodu do důchodu dle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, k datu ukončení pracovního poměru.

-22 let nepřetržitého zaměstnání u DP a současně nejvýše 5 let do vzniku nároku na starobní důchod dle § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, k datu ukončení pracovního poměru.

-8 let nepřetržitého zaměstnání u DP a současně vznik nároku na starobní důchod dle § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, do konce kalendářního roku, ve kterém k ukončení pracovního poměru dochází.

Právonaposkytovánízaměstnaneckéhojízdnéhomají rovněžbývalízaměstnanci

(bez rodinných příslušníků), jejichž pracovní poměr končí výpovědí dle § 52 písm. d) ZP ze zdravotních důvodů (nemožnost konat dosavadní práci z důvodu důsledků pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání) nebo dohodou z týchž důvodů, a to bez dalších podmínek.

Právonaposkytovánízaměstnaneckéhojízdnéhomají rovněžbývalízaměstnanci

(bez rodinných příslušníků), jejichž pracovní poměr skončí výpovědí nebo dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. e) ZP, tj. pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat svou práci, pokud splní podmínku 20 let nepřetržitého zaměstnání u DP a současně nejvýše 5 let do vzniku nároku na starobní důchod dle § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, k datu ukončení pracovního poměru.

Ukončením pracovního poměru z důvodů uvedených v § 55 odst. 1 ZP nevzniká zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům nárok na zaměstnanecké jízdné bez ohledu na odpracované roky.

5.8.3 Právo na poskytnutí zaměstnaneckého jízdného od přejímajícího zaměstnavatele, po dobu platnosti KS, mají rovněž bývalí zaměstnanci DP, včetně rodinných příslušníků, u nichž došlo k převodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele při splnění těchto podmínek:

-byly splněny podmínky dle bodu 5.8.1 nebo 5.8.2,

-zaměstnanec současně odešel do starobního důchodu, důchodu před dosažením důchodového věku, „předdůchodu“ nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Plnění bude zajištěno finanční (po zohlednění odvodů daně z příjmu, veřejného zdravotního pojištění a sociálního pojištění) nebo obdobnou hmotnou podobou ekvivalentní k ceně ročního kuponu dle Tarifu PID.

5.8.5Při zániku nároku na zaměstnanecké jízdné bude toto jízdné na kartě Lítačka zablokováno a uživatel je povinen se řídit platným Tarifem PID. Uživatel se o této skutečnosti může informovat na terminálech umístěných ve stanicích metra.

Při prokázaném zneužití zaměstnaneckého jízdného kterýmkoliv uživatelem ztrácí nárok na jeho poskytování po dobu následujících 12 měsíců.

5.8.6Ztráta, poškození, odcizení

Karta Lítačka je ve vlastnictví občana a pravidla pro užívání určuje vydavatel, tj. Magistrát hl. m. Prahy. Informace a podmínky získá držitel karty Lítačka při jejím vydání a dále na www.litacka.cz nebo infolince 12444 (po-pá).

Ztrátu, poškození nebo odcizení karty Lítačka zaměstnanec nebo rodinný příslušník (držitel) řeší s vydavatelem karty dle podmínek stanovených pro kartu Lítačka.

Podmínkou pro pokračování využívání zaměstnaneckého jízdného na nové kartě Lítačka je písemné oznámení změny čísla karty Lítačka oddělení Distribuce jízdních dokladů (lístkárna DP) na předepsaném formuláři.

5.8.7U plynutí doby platnosti karty Lítačka

Před uplynutím doby platnosti karty Lítačka si držitel zajistí její včasnou výměnu. Správce karty Lítačka (Magistrát hl. m. Prahy) při výměně karty jízdné na žádost držitele plynule „přehraje“ na novou kartu Lítačka.

Podmínkou pro pokračování využívání zaměstnaneckého jízdného na nové kartě Lítačka je písemné oznámení změny čísla karty Lítačka oddělení Distribuce jízdních dokladů (lístkárna DP) na předepsaném formuláři.

5.8.8Prokazování při přepravní kontrole

a)Zaměstnanec, důchodce (bývalý zaměstnanec) nebo rodinný příslušník je povinen se při přepravní kontrole prokázat platným jízdním dokladem, tzn. platnou kartou Lítačka

s „nahraným“ zaměstnaneckým jízdným. Pokud zaměstnanec, důchodce (bývalý zaměstnanec) nebo rodinný příslušník nevyužívá zaměstnanecké jízdné, je povinen se řídit platným Tarifem PID.

b)V období žádosti o vydání nové karty Lítačka nemá držitel doklad o zaplaceném jízdném.

V případě nepředložení platného jízdního dokladu přepravní kontrole má zaměstnanec, důchodce (bývalý zaměstnanec) nebo rodinný příslušník možnost si zajistit potvrzení o zaplaceném zaměstnaneckém jízdném na oddělení Distribuce jízdních dokladů (lístkárna DP) tak, aby se jím mohl prokázat maximálně do 15 dnů na pracovišti doplatkové pokladny oddělení Přepravní kontroly.

Následně musí oprávněný zaměstnanec, důchodce (bývalý zaměstnanec) nebo rodinný příslušník oddělení Distribuce jízdních dokladů (lístkárna DP) na předepsaném formuláři sdělit číslo nové karty Lítačka.

Pokud zaměstnanec, důchodce (bývalý zaměstnanec) nebo rodinný příslušník bude uplatňovat po tuto dobu občanské jízdné nebo podmínku prokázání se potvrzením nesplní, bude postupováno dle Smluvních přepravních podmínek PID.

5.8.9Výjimky poskytování zaměstnaneckého jízdného

Výjimky související s právem na zaměstnanecké jízdné jsou plně v kompetenci generálního ředitele. Návrh na udělení výjimky předkládají žadatelé generálnímu řediteli prostřednictvím vedoucího příslušného útvaru na základě doporučení vedoucího jednotky nebo ředitele. Úsek personální ověřuje délku zaměstnání žadatele u DP.

5.9Sociální náklady

5.9.1 Nedaňové sociální náklady jsou určené na plnění poskytovaná zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům a na úhradu nákladů převyšujících příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců. Tyto náklady jsou účtovány na syntetický účet 528.

Nedaňové sociální náklady lze zahrnout do ekonomicky oprávněných nákladů souvisejících s plněním závazku veřejné služby v souladu s platností nařízení ES č. 1370/2007 a uzavřených smluv o veřejných službách. Jejich výše je analogicky odvozena od vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

V případě, že za období leden-prosinec kalendářního roku nedojde k vyčerpání dohodnuté výše nedaňových sociálních nákladů, bude tento zůstatek rozpočítán rovnoměrně na všechny zaměstnance v pracovním poměru a po zaokrouhlení na 50 Kč nahoru poskytnut formou volnočasových poukázek, případně příspěvku zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění, nebo na životní pojištění, na které mu je zasílán příspěvek zaměstnavatele dle bodu 5.6 nebo 5.7, souběžně s vyúčtováním mzdy za měsíc březen následujícího roku za podmínek:

a) je poskytován zaměstnancům (včetně odborových funkcionářů) se sjednaným pracovním úvazkem 30 a více hodin týdně, kteří budou k 31. 12. předchozího kalendářního roku v evidenčním stavu,

b) nenáleží zaměstnancům, kteří budou k 31. 12. předchozího kalendářního roku ve výpovědní době (výpověď jak ze strany zaměstnance, tak i zaměstnavatele), s výjimkou výpovědi dle § 52 písm. a) až e) ZP a výpovědi dle § 50 odst. 3 ZP z důvodu odchodu do starobního nebo invalidního důchodu a zaměstnancům, kteří nebudou v pracovním poměru u DP k témuž datu alespoň jeden rok,

c)do objemu čerpání nedaňových sociálních nákladů nejsou zahrnuta poskytnutá plnění formou volnočasových poukázek související s nároky zaměstnanců vyplývajícími z bodů 5.5.15, 5.9.4 a 5.9.5.

Pokud si oprávněný zaměstnanec nepožádá do konce ledna o volnočasové poukázky dle bodu 5.9.9, budou mu poskytnuty volnočasové poukázky dle tohoto bodu v papírové formě.

Bod souvisí s body 7.1 písm. c) a 7.2 písm. l).

5.9.2 Odborové organizace se dohodly se zaměstnavatelem na přerozdělení finančního daru všem odborovým organizacím podle počtu zaměstnanců DP, kteří k 31. 12. předchozího kalendářního roku udělili písemný souhlas s prováděním srážky z příjmu ze základního pracovněprávního vztahu zaměstnance k úhradě členských příspěvků ve prospěch odborové organizace (360 Kč na jednoho člena ročně). V případě, že jsou zaměstnanci na základě více souhlasů (bod 7.7) prováděny srážky ve prospěch více než jedné odborové organizace, finanční dar bude těmto odborovým organizacím poskytnut v souladu s pravidly uvedenými v prvním odstavci kapitoly 7. Tento způsob se nebude měnit po dobu platnosti této KS.

Finanční prostředky budou vyplaceny jednorázově k 1. 3. kalendářního roku s tím, že bude uzavřena mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací darovací smlouva.

5.9.3 Sociální náklady jsou určeny k zabezpečování kulturních a sociálních potřeb všech zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků, včetně registrovaných partnerů. Z těchto prostředků zaměstnavatel zajišťuje rekreaci, příspěvek na dětskou rekreaci a poskytuje další benefity dohodnuté v KS.

Příspěvek nenáleží zaměstnancům vykonávajícím práce na základě dohod o pracovní činnosti nebo o provedení práce a v době, kdy je zaměstnanec v mimoevidenčním stavu. Zaměstnancům zařazeným v mimoevidenčním stavu z důvodů, které se započítávají do doby nepřetržitého trvání pracovního poměru v souladu s bodem 5.9.7, bude příspěvek při pracovních výročích vyplacen zároveň s vyúčtováním mzdy za první měsíc po opětovném zařazení do evidenčního stavu.

b)za den vzniku nároku na starobní důchod dle § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se považuje den dosažení stanoveného věku a získání potřebné doby pojištění. Za den vzniku nároku na tzv. „předčasný důchod“ dle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se považuje den, od něhož je tento důchod přiznán. Zaměstnanec je v tomto případě povinen předložit rozhodnutí o přiznání tohoto důchodu. Právo na vyplacení příspěvku vzniká zaměstnanci při prvním rozvázání pracovního poměru v souvislosti s přiznáním důchodu pro invaliditu třetího stupně. Zaměstnanec je povinen pro výplatu příspěvku předložit rozhodnutí o přiznání tohoto invalidního důchodu. Za den vzniku nároku na tzv. „předdůchod“ se považuje první den měsíce, v němž byla zahájena výplata dávek v souladu s § 20 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů, přičemž právo na vyplacení příspěvku vzniká při skončení pracovního poměru, dojde-li k tomuto skončení před vznikem nároku na starobní důchod v souladu se zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnanec je povinen pro výplatu příspěvku předložit doklad penzijní společnosti s uvedením termínu, od kterého bude výplata „předdůchodu“ zahájena,

Příspěvek se poskytuje v závislosti na letech zaměstnání dle bodu 5.9.7. V době, kdy je zaměstnanec v mimoevidenčním stavu, příspěvek nenáleží.

5.9.6Právo na poskytnutí příspěvku dle bodu 5.9.5 mají také zaměstnanci propuštění z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, kterým po ukončení pracovního poměru následně vzniká nárok na starobní důchod dle § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nejdéle v období 12 měsíců po skončení výpovědní doby v případě skončení pracovního poměru z výše uvedených důvodů.

5.9.7Doba zaměstnání u DP

Do doby nepřetržitého trvání pracovního poměru u DP se zahrnuje:

a) doba pracovního poměru i před 18. rokem věku (doba učebního poměru se nezapočítává),

b) doba nepřetržitého pracovního poměru u jiného zaměstnavatele, jehož práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů přešla na DP,

c) doba pracovního poměru zaměstnanců, kteří byli delimitací převedeni mimo DP a opětnou delimitací bezprostředně nastoupili zpět do pracovního poměru u DP,

d) doba zaměstnání v delimitovaných organizacích, pokud bezprostředně navazovala na zaměstnání u DP,

e)doba vazby, pokud zaměstnanec nebyl pravomocně odsouzen (bylo-li trestní stíhání proti zaměstnanci zastaveno nebo byl-li zproštěn obžaloby),

f)doba vazby a doba výkonu trestu, která podléhá zákonu č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů,

g) doba odpracovaná u DP před převodem zaměstnance k jinému zaměstnavateli při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle ZP na jiného zaměstnavatele, a to pouze v případě ukončení pracovního poměru s novým zaměstnavatelem (s výjimkou okamžitého zrušení) a bezprostředního nástupu zpět do pracovního poměru u DP - doba před převodem a doba zaměstnání u tohoto jiného zaměstnavatele se sčítají,

h) doba odpracovaná u DP před ukončením pracovního poměru dle § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, v případě jeho návratu do pracovního poměru u DP, pokud k návratu dojde před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je zaměstnanec nejprve povinen vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část,

i) doba odpracovaná u DP před ukončením pracovního poměru v souvislosti s volbou do funkce člena představenstva v případě jeho návratu do pracovního poměru u DP, a to včetně doby výkonu funkce člena představenstva,

j)doba poskytnutého neplaceného pracovního volna z důvodu výkonu funkce člena představenstva,

k)doba poskytnutého Dlouhodobého ošetřovného.

Do doby nepřetržitého trvání pracovního poměru se zahrnuje i doba vedení v mimoevidenčním stavu. Do mimoevidenčního stavu patří zaměstnanci:

a)na mateřské dovolené, na rodičovské dovolené,

b)kterým bylo povoleno neplacené volno po skončení rodičovské dovolené,

c)kteří vykonávají brannou povinnost,

d) uvolnění k výkonu veřejných funkcí nebo činnosti pro občanská sdružení (např. odborových funkcí), pokud zaměstnavatel neposkytuje zaměstnanci mzdu nebo náhradu mzdy anebo mu jsou tato plnění plně refundována,

e)vyslaní do škol, kurzů, jimž zaměstnavatel neposkytuje mzdu,

f)ve vazbě, pokud nebyli pravomocně odsouzeni,

g)kterým bylo poskytnuto neplacené volno bez náhrady mzdy v rozsahu delším než 4 týdny, a to ode dne nástupu tohoto volna,

h)v mimoevidenčním stavu ze zdravotních důvodů (důchod pro invaliditu třetího stupně).

Do doby trvání pracovního poměru dle tohoto bodu se nezahrnuje:

a)doba vazby, pokud byl zaměstnanec pravomocně odsouzen,

b)doba výkonu trestu.

Výjimku z nesplnění podmínek nepřetržitého trvání pracovního poměru u DP může z důvodů hodných zvláštního zřetele udělit personální ředitel.

5.9.10a) Zaměstnanec, kterému vzniklo právo na volnočasové poukázky a nemá o ně zájem, může do 30. 6. kalendářního roku závazně požádat místo poukázek o zaslání částky 4 000 Kč na účet doplňkového penzijního spoření nebo penzijního připojištění, případně životního pojištění, na který je mu zasílán příspěvek zaměstnavatele. Na účet bude částka zaslána v říjnu kalendářního roku. V případě ukončení pracovního poměru před 1. 10. kalendářního roku bude alikvotní částka za celé měsíce trvání pracovního poměru v kalendářním roce zaslána na účet doplňkového penzijního spoření nebo penzijního připojištění, případně životního pojištění souběžně s vyúčtováním mzdy za poslední měsíc trvání pracovního poměru.

b)Zaměstnanec, kterému vzniklo právo na poskytnutí příspěvku dle bodu 5.9.4 a nepožaduje jeho výplatu jako součást vyúčtování mzdy, může nejpozději 14 dnů přede dnem vzniku nároku na tento příspěvek závazně požádat o poskytnutí volnočasových poukázek, nebo o zaslání částky na účet doplňkového penzijního spoření nebo penzijního připojištění, případně životního pojištění, na který je mu zasílán příspěvek zaměstnavatele, nebo o nepeněžní příspěvek na rekreaci. Jednotlivé varianty příspěvků nelze kombinovat.

c)Zaměstnanec, kterému vzniklo právo na poskytnutí příspěvku dle bodu 5.9.5 a nepožaduje jeho celou výplatu jako součást vyúčtování mzdy, může nejpozději 14 dnů před ukončením pracovního poměru nebo při sjednání jeho změny na dobu určitou závazně požádat o poskytnutí volnočasových poukázek, nebo o zaslání částky na účet doplňkového penzijního spoření nebo penzijního připojištění, případně životního pojištění, na který je mu zasílán příspěvek zaměstnavatele, nebo o nepeněžní příspěvek na rekreaci. Jednotlivé varianty čerpání příspěvku lze kombinovat.

d) Zaměstnancům v pracovním poměru se sjednaným týdenním úvazkem kratším než 30 hodin týdně (s výjimkou poživatelů invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně) přísluší volnočasové poukázky v nominální výši odpovídající poměru stanovené týdenní pracovní doby pro sjednanou funkci nebo profesi dle bodu 2.5.1 a nároku, jenž zaměstnancům splňujícím podmínky dle bodu 5.9.9 vznikl a kratší sjednané pracovní doby zaokrouhlené na nominální hodnotu 50 Kč.

e) Zjištění, zda se jedná o nárok na volnočasové poukázky za kalendářní rok dle bodu 5.9.9 nebo dle bodu 5.9.10 písm. d), je prováděno k datu podání žádosti.

Podmínky smlouvy:

a)pojištění se vztahuje na odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli,

b) pojištění se dále vztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou zanedbáním předepsané obsluhy a údržby,

c) pojištění se vztahuje i na škody způsobené v souvislosti s řízením motorového dopravního prostředku,

d) plnění vyplacené ze všech pojistných událostí vzniklých v době trvání pojištění je omezeno pro každého pojištěného (zaměstnance) pojistnou částkou ve výši 150 000 Kč,

e)pojištění jednotlivého zaměstnance zaniká dnem, kdy pojištěný přestal být zaměstnancem DP,

f) plnění pojistitele činí 90 % z předepsané částky, kterou je pojištěný povinen zaplatit zaměstnavateli jako náhradu škody,

g) na tento druh pojištění je možno mít uzavřeno více smluv, uplatnit náhradu škody lze vždy jen u jedné z nich,

h)pojištění se vztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou na pneumatikách a discích kol tvořících součást dopravního prostředku.

Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu, kterou pojištěný:

a)způsobil úmyslně,

b)převzal nad rámec stanovený právním předpisem,

c)způsobil nesplněním povinnosti odvrátit škodu a zamezit zvětšení už vzniklé škody,

d)způsobil po požití alkoholu, užití psychotropní, omamné nebo jiné návykové látky,

e) způsobil vyrobením zmetku nebo vadnou manuální prací při montážích, opravách, úpravách a stavebních pracích,

f) způsobil tím, že při neplatném skončení základního pracovněprávního vztahu nevykonával práci,

g)způsobil schodkem na svěřených hodnotách, které je pojištěný povinen vyúčtovat,

h)způsobil ztrátou věci,

i) způsobil zaměstnavateli zaplacením majetkové sankce uložené v důsledku jednání pojištěného, s výjimkou sankcí uložených v souvislosti s výpočtem a poukazy daní a poplatků nebo pojistného na veřejné pojištění (zdravotní, sociální apod.),

j) způsobil provozem dopravního prostředku, je-li dána odpovědnost dle § 2927 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pokud se na ni vztahuje zákonné nebo povinné smluvní pojištění odpovědnosti.

5.9.15 Zaměstnavatel poskytne finanční odměnu (příspěvek) nebo volnočasové poukázky zaměstnancům za zásluhy při záchraně života, při ochraně bezpečnosti a zdraví pracujících, při ochraně majetku, při odstranění následků živelných pohrom a při zabránění haváriím. O výši rozhodne personální ředitel na návrh vedoucího zaměstnance podaný prostřednictvím jemu nadřízeného ředitele.

5.9.16 Pokud součet poskytnutých volnočasových poukázek a příspěvku na rekreaci dle platné KS u zaměstnance překročí limit 20 000 Kč/rok, bude částka překračující tento limit zálohově zdaněna společně s vyúčtováním mzdy za kalendářní měsíc, kdy došlo k překročení limitu 20 000 Kč.

5.9.17 Na rehabilitační pobyty pro řidiče tramvají, řidiče autobusů, strojvedoucí metra a zaměstnance pracující při údržbě tratí, tunelů a technologických zařízení metra trvale pouze v nočních směnách při nočních přepravních výlukách v metru v délce 5 pobytových dnů (4 noci) bude poskytováno pracovní volno s náhradou mzdy 1x za 3 roky po 20 letech nepřetržitého výkonu práce v pracovním poměru u DP. Spoluúčast rehabilitujícího se zaměstnance bude činit 300 Kč/pobytový den. Náklady na cestu k poskytovateli rehabilitace a zpět si hradí rehabilitující se zaměstnanec individuálně.

Bližší procesní souvislosti jsou řešeny vnitřní normou o rehabilitačních pobytech pro zaměstnance.

5.9.18 Případná změna formy poskytování volnočasových poukázek v souladu s bodem 5.9.9 bude s odborovými organizacemi projednána, přičemž bude dodržena dohodnutá hodnota volnočasových poukázek.

5.9.19 Pojištění úrazu, který může nastat při vyhledávání výbušnin, munice a střeliva v metru sjedná DP a zajistí jeho úhradu. Pojištění bude sjednáno pro zaměstnance v základním pracovněprávním vztahu, kteří se zúčastní zaměstnavatelem nebo policií organizovaných činností směřujících k vyhledávání ohlášených výbušnin, munice a střeliva v prostorách metra v následujících funkcích nebo profesích: odpovědný zástupce provozů JPM ve směně (dozorčí VII), dozorčí směny trati (dozorčí V), strojvedoucí metra, strojvedoucí instruktor, samostatný provozní technik (dozorčí III; dozorčí IV), dozorčí stanice (dozorčí I; dozorčí II), přepravní manipulant (dělník v dopravě - přepravní manipulant), vedoucí provozu trati (vedoucí provozu), dozorčí provozu trati (dozorčí VI), dozorčí depa (dozorčí VI), zástupce vedoucího provozu trati (dozorčí VII), revizor bezpečnosti dopravy (dozorčí VI) a člen jednotky hasičského záchranného sboru (hasič, hasič technik, hasič velitel) a dále strojvedoucí metra, kteří projíždějí stanicí metra uzavřenou z důvodu ohlášených výbušnin, munice a střeliva v prostorách metra. Pojištění se vztahuje na smrt následkem úrazu a trvalé následky úrazu.

5.9.20 Skupinové pojištění úrazu přepravních kontrolorů sjedná DP a bude se podílet na jeho úhradě. Pojistné činí 416 Kč. DP uhradí za zaměstnance částku 316 Kč, částkou ve výši 100 Kč se na úhradě podílí zaměstnanec. Pojištění bude sjednáno pro zaměstnance v základním pracovněprávním vztahu ve funkci přepravní kontrolor. Sjednané pojištění se vztahuje na smrt následkem úrazu, trvalé následky úrazu a denní odškodné za následky úrazu.

Příspěvek zaměstnavatele ve výši 316 Kč je zdanitelným příjmem, který bude připočten k hrubému příjmu zaměstnance. Částka ve výši 100 Kč bude uhrazena zaměstnancem.

5.9.21 Pojištění zaměstnanců, kteří vykonávají práci v podnikové jednotce hasičského záchranného sboru a zaměstnanců, kteří jsou členy Jednotky sboru dobrovolných hasičů DP, pro případ úrazu sjedná DP a bude se podílet na jeho úhradě. Pojistné činí 935 Kč. DP uhradí za zaměstnance částku 835 Kč, částkou ve výši 100 Kč se na úhradě podílí zaměstnanec. Pojištění se vztahuje na smrt následkem úrazu, trvalé následky úrazu, dobu nezbytného léčení následků úrazu, denní odškodné za dočasnou pracovní neschopnost a ztrátu kvalifikace

následkem úrazu. Příspěvek zaměstnavatele ve výši 835 Kč je zdanitelným příjmem, který bude připočten k hrubému příjmu zaměstnance. Částka ve výši 100 Kč bude uhrazena zaměstnancem.

5.9.22 Smluvní strany zahájí jednání o úpravě podmínek pojištění dle bodů 5.9.13, 5.9.19, 5.9.20 a 5.9.21 v případě změny výše pojistného a pojistných podmínek, kterými se řídí pojistné smlouvy upravující podmínky pojištění dle bodů 5.9.13, 5.9.19, 5.9.20 a 5.9.21; zaměstnavatel předloží odborovým organizacím návrh dodatku ke kolektivní smlouvě včetně jeho odůvodnění.

5.9.23Ustanovení bodů 5.9.13, 5.9.19, 5.9.20, 5.9.21, 5.9.22, 5.9.24 a 5.9.25 pozbývají účinnosti dnem, kdy zaniknou pojistné smlouvy upravující pojištění podle těchto ustanovení. Zaměstnavatel se zavazuje informovat odborové organizace bez zbytečného odkladu o tom, že nastane nebo nastala právní skutečnost, která vede k zániku těchto pojistných smluv a dále zahájit s odborovými organizacemi projednání navazujících opatření. Povinnost dle předchozí věty platí i v případě, že by zaměstnavatel příslušný druh pojištění neměl v plánu pro příslušné pojistné období zajistit. Zanikne-li pojistná smlouva uplynutím doby platnosti a zaměstnavatel uzavře takovou smlouvu i pro další pojistné období se stejnými parametry, není zaměstnavatel povinen o tomto odborové organizace informovat. V případě, že nastane právní skutečnost vedoucí k zániku pojistných smluv, smluvní strany zahájí jednání o novém znění ustanovení týkajících se pojištění zaměstnanců bez zbytečného odkladu.

5.9.24Smluvní strany zahájí po stanovení optimálního pojistného programu pro zaměstnavatele ze strany pojišťovacího makléře jednání o možnosti sjednání optimálního pojistného programu pro všechny zaměstnance v pracovním poměru. Zaměstnavatel se zavazuje, že projedná s odborovými organizacemi obsah návrhu pojistného programu zpracovaného pojišťovacím makléřem ve vztahu k zaměstnancům.

5.9.25Smluvní strany budou jednat o zajištění pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, které by zajistilo toto pojištění pro všechny zaměstnance a zohledňovalo 4,5násobek průměrného výdělku zaměstnance.

5.9.26Zaměstnanec, kterému vznikne právo na poskytnutí příspěvku dle bodu 5.9.4 nebo

5.9.5a požaduje čerpání příspěvku ve formě volnočasových poukázek zvolí ve své žádosti dle bodu 5.9.10 písm. b) nebo c) formu čerpání volnočasových poukázek (papírovou nebo elektronickou).

6.8Zaměstnavatel zajistí dodržování zákazu kouření v DP.

6.9Zaměstnavatel zajistí pro výkon práce řidičů MHD na každé konečné sociální zařízení s tekoucí vodou. To neplatí u linek, kde jízdní doba jedním směrem není delší než 30 minut (u příměstských linek 60 minut), tam postačí sociální zařízení alespoň na jedné konečné.

V případě, že takto plnohodnotné sociální zařízení nebude možno v prostoru a okolí konečné zabezpečit, lze je nahradit mobilní buňkou s chemickým záchodem s vnitřním osvětlením, kde je očista rukou zajištěna specifickým způsobem bez tekoucí vody. Tyto hlavní zásady budou v přiměřeném rozsahu aplikovány i u plánovaných dočasných změn parametrů provozu a náhradních doprav (bude individuálně přihlíženo k podmínkám a délce definice směny). Řidič JPA může v případě potřeby a po dohodě s dispečerem dojet manipulačně na jinou nejbližší konečnou, která je vybavena sociálním zařízením s tekoucí vodou.

Případné výjimky budou řešeny po dohodě s příslušnými odborovými organizacemi.

6.10Zaměstnavatel bude poskytovat ochranné nápoje za podmínek uvedených v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů. V případě dlouhodobě extrémních teplot na pracovištích zaměstnavatele (více než 10 kalendářních dnů) může být poskytnut finanční příspěvek nad rámec uvedeného nařízení vlády.

6.11Zaměstnavatel zajistí na stanovených pracovištích, zejména pro zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, bezplatně sodovou vodu z výrobníků nebo zařízení na distribuci pitné nebo sodové vody. Instalaci, údržbu a opravy zajišťují správci objektů na základě požadavků jednotlivých pracovišť. Zaměstnanci se přímo nebo prostřednictvím zástupců odborových organizací při požadavku na instalaci výrobníku nebo zařízení na distribuci sodové vody obracejí s žádostí na vedoucí zaměstnance jednotlivých pracovišť, kteří jsou povinni do 30 dnů na žádost odpovědět.

6.14Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dodavatelských organizací vedle zaměstnanců DP, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování BOZP pro všechny zaměstnance na pracovišti.

Každý ze zaměstnavatelů je povinen:

a) svoje činnosti a práce svých zaměstnanců organizovat, koordinovat a provádět tak, aby současně byli chráněni také zaměstnanci dalších zaměstnavatelů,

b) dostatečně a bez zbytečného odkladu informovat příslušnou odborovou organizaci o rizicích a přijatých opatřeních, o nichž se dozvěděl od jiných zaměstnavatelů. Vyhodnocení rizik a přijatá opatření od všech zaměstnavatelů působících na pracovištích DP jsou k dispozici v oddělení BOZP. Oddělení BOZP je povinno na požádání předat (zpřístupnit), přímo nebo prostřednictvím vedoucího zaměstnance, informace o rizicích a přijatých opatřeních příslušné odborové organizaci.

6.15Zaměstnavatel přijme opatření sledující zvýšení ochrany provozních zaměstnanců a zaměstnanců přepravní kontroly vzhledem k nárůstu kriminality. Zaměstnavatel bude minimálně 2x ročně vyhodnocovat přijatá opatření, vyhodnocovat pracovní úrazy způsobené napadením nebo jinou kriminální činností s tím, že závěry a opatření projedná s příslušnými odborovými organizacemi.

6.16Zaměstnavatel vytvoří podmínky pro výkon kontroly odborových organizací nad stavem BOZP v plném rozsahu dle § 108 ZP. Současně bude průběžně provádět rozbor pracovní úrazovosti a následně navrhovat, realizovat a vyhodnocovat opatření ke snižování příčin a zdrojů pracovních úrazů a nemocí z povolání. Rozbory budou odborovým organizacím předávány a následně s nimi projednávány.

6.18.2Poskytování účinné pomoci jinému zaměstnanci napadenému v souvislosti se zajišťováním provozu je považováno u zaměstnance za činnost konanou pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy dle § 273 odst. 2 ZP i v době, kdy zaměstnanec poskytující účinnou pomoc nevykonává práci.

6.18.3 Zaměstnavatel bez zbytečného odkladu ohlásí příslušné odborové organizaci vznik pracovního úrazu, smrtelného pracovního úrazu nebo pracovního úrazu vyžadujícího hospitalizaci zaměstnance a závažnou nehodovou událost, při níž došlo ke vzniku pracovního úrazu. Zaměstnavatel bude poskytovat příslušným odborovým organizacím podstatné informace o průběhu šetření. Zástupce odborové organizace bude, v případě zájmu odborové organizace, členem komise pro šetření pracovního úrazu nebo mimořádné události. Zaměstnavatel poskytne postiženému opis závěru šetření mimořádné události nebo úrazu.

6.18.4 K objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu bude vždy přizván zástupce příslušné odborové organizace, který má právo být členem komise pro šetření pracovního úrazu. V případě, že si zaměstnavatel přímo vyžádá účast zástupce příslušné odborové organizace při objasňování příčin a okolností vzniku pracovního úrazu, je příslušná odborová organizace povinna požadavku zaměstnavatele vyhovět. Po ukončení šetření pracovního úrazu DP poskytne odborovým organizacím informaci o příčinách a okolnostech vzniku pracovního úrazu a o výsledku šetření nejpozději na jednání Komise pro odškodňování pracovních úrazů v souladu s vnitřní normou o stálých komisích.

6.18.5Po sepsání Záznamu o úrazu nebo Záznamu o úrazu - hlášení změn je zaměstnavatel povinen poskytnout nad rámec nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů, na vyžádání zástupci odborové organizace, který Záznam o úrazu nebo Záznam o úrazu - hlášení změn podepsal, kopii nebo stejnopis.

6.18.6 Pokud bude zaměstnavatel sepisovat Záznam o úrazu - hlášení změn z důvodu změny v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, případně povahy úrazu, bude zástupce odborové organizace, který se účastnil šetření pracovního úrazu, znovu přizván k dodatečnému šetření.

6.18.7Zaměstnavatel vydá zaměstnanci na jeho žádost kopii nebo výpis údajů v Knize úrazů o jeho úrazu. V případě smrtelného úrazu zaměstnavatel vydá kopii nebo výpis údajů v Knize úrazů rodinným příslušníkům zaměstnance na jejich žádost. Náklady na pořízení kopie nebo výpisu nese zaměstnavatel.

6.18.8V případě, že vedoucí zaměstnanec rozhodne o tom, že se nejedná o pracovní úraz, je povinen o tomto informovat příslušnou odborovou organizaci, pokud zástupce příslušné odborové organizace není přítomen šetření úrazu, a dále je vedoucí zaměstnanec povinen předat zaměstnanci závěry šetření úrazu včetně zdůvodnění neuznání úrazu jako pracovního.

6.19Zaměstnance po skončení pracovní neschopnosti pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání nebo zaměstnance se zdravotním postižením, které nastalo v důsledku vlivu pracovního prostředí nebo jiných důvodů vyplývajících ze zaměstnání, a který nemůže podle lékařského posudku zastávat dosavadní práci, bude přednostně zaměstnavatel zařazovat na funkce nebo profese odpovídající jeho zdravotnímu stavu. Podle potřeby zaměstnavatel umožní těmto zaměstnancům jinou potřebnou odbornou přípravu a zajistí jim přednostně zaměstnání v rámci DP.

7.1Právo spolurozhodování

Souhlas odborových organizací se vyžaduje:

a)při vydávání a změnách Pracovního řádu,

b)při výpovědi nebo okamžitém zrušení pracovního poměru, jde-li o člena orgánu odborové organizace, která působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení,

c)při stanovení výše a druhu sociálních nákladů,

d) při stanovení výše a druhu benefitů a zaměstnaneckých výhod dle KS,

e) při procesu a tvorbě systému rozvrhů čerpání dovolených,

f)při vydání písemného rozvrhu čerpání dovolených,

g) při stanovení podmínek využití volnočasových poukázek v souvislosti s výběrem jejich dodavatele,

h)při organizování prověrek BOZP.

7.2Právo projednání

Projednáváním se rozumí jednání mezi zaměstnavatelem a odborovými organizacemi, výměna stanovisek a vysvětlení s cílem dosáhnout shody. Zaměstnavatel je povinen zajistit

projednání v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby odborové organizace mohly na základě poskytnutých informací vyjádřit svá stanoviska před uskutečněním opatření (u rozhodnutí či opatření, která je zaměstnavatel povinen na základě obecně závazných právních předpisů přijmout bezodkladně po nabytí jejich platnosti, zajistí zaměstnavatel jejich projednání bez zbytečného průtahu, a to v nejbližším možném termínu; na základě takového „následného projednání“ mohou být tato rozhodnutí či opatření v případě shody revokována či změněna). Z tohoto jednání se stanoviska obou stran zaznamenají v zápise o projednání. Zápis bude učiněn i ze všech dalších jednání mezi smluvními stranami, a to i v případě, kdy jsou jednou smluvní stranou podávány podstatné informace. Zaměstnavatel musí poskytnout informace a podklady pro projednání v dostatečném časovém předstihu, neboť jsou nezbytným podkladem a předpokladem pro kvalifikované jednání. Nastane-li v průběhu projednávání shoda na výsledku projednávání a je-li shoda i na potřebě zpracování upravených podkladů pro projednávání, jsou poskytnuty zaměstnavatelem upravené podklady v dohodnuté podobě a termínu.

Projednávání bude probíhat zejména v rámci pravidelných předem dohodnutých jednání mezi vedoucími útvarů a zástupci odborových organizací na různých stupních řízení.

Zaměstnavatel projedná s příslušnými odborovými organizacemi zejména:

a)ekonomickou situaci zaměstnavatele,

b)množství práce a pracovní tempo,

c)zavádění technických zařízení pro kontrolu výkonu zaměstnance,

d)změny organizace práce,

e)systémy školení a vzdělávání zaměstnanců,

f)opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a osob se zdravotním postižením, včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných potřeb zaměstnanců,

g)systémy odměňování a systémy hodnocení zaměstnanců,

h)rozvržení pracovní doby pracovních kolektivů,

i)rozvržení přestávek na jídlo a oddech,

j)nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu,

k)stanovení jízdních dob,

l) další opatření týkající se většího počtu zaměstnanců (více než jedna třetina zaměstnanců v úseku nebo jednotce, a v jednotkách dále v garážích, vozovnách a provozech),

m)a další případy stanovené ZP a ostatními obecně závaznými právními předpisy:

- přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů dle § 338 až § 342 ZP,

-opatření v souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců dle § 62 ZP,

-otázky v oblasti BOZP v rozsahu stanoveném v § 101 až § 106 odst. 1 a § 108 ZP a zvláštním zákonem,

-výši požadované náhrady škody, za niž zaměstnanec zaměstnavateli odpovídá, a obsah dohody o způsobu její úhrady s výjimkou náhrady nepřesahující 1 000 Kč,

-způsob a rozsah náhrady škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání,

-celkový rozsah přesčasové práce,

- vnitřní normy, které rozpracovávají nebo řeší ustanovení KS, pokud odborové organizace vznesou připomínky a nedojde ke shodě při vypořádání připomínky(nek) odborových organizací,

-změny způsobu zajištění pracovnělékařských služeb a psychologického poradenství,

-oblast stravování,

-čerpání sociálních nákladů, včetně návrhu zaměstnavatele na jejich čerpání,

-pravděpodobný hospodářský vývoj u zaměstnavatele,

- zamýšlené strukturální změny, racionalizační nebo organizační opatření a opatření ovlivňující zaměstnanost,

- stav a strukturu zaměstnanců, pravděpodobný vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatele, základní otázky pracovních podmínek a jejich změny,

- neposkytnutí náhrady mzdy nebo její části zaměstnanci při jeho dočasné pracovní neschopnosti z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného,

n) výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je zaměstnavatel povinen předem projednat s příslušnou odborovou organizací.

Příslušná odborová organizace zajistí účast svého zástupce na projednání výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru v sídle společnosti, případně na jinak dohodnutém místě, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení písemné žádosti zaměstnavatele o projednání výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru v souladu s bodem 11.3 Pracovního řádu.

V případech, kdy odborová organizace řídí projednání výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru, odborová organizace zajistí projednání nejpozději do 15 dnů ode dne doručení písemné žádosti zaměstnavatele o projednání v souladu s bodem 11.3 Pracovního řádu,

o)předpokládané rozhodnutí zaměstnavatele o neomluveném zameškání práce (pracovního dne). Neomluvenou absenci není možné zadat do personálního informačního systému dříve, než bude předmětná neomluvená absence řádně projednána s příslušnou odborovou organizací a potvrzení o tomto projednání bude založeno do osobního spisu zaměstnance,

p)Určující principy pro postup KSP a útvaru 500250 v souladu s bodem 2.3.12 platné KS,

q) návrh úprav vnitřní normy řešící proces volby členů dozorčí rady volených zaměstnanci, případně návrh nové vnitřní normy řešící proces volby členů dozorčí rady volených zaměstnanci před schválením představenstvem,

r)žádost odborové organizace o účast na kontrole ve stravovacím zařízení provozovaném v objektu DP,

s)plán využití elektronické výuky na následující kalendářní rok,

t) podmínky poskytnutí zvláštní mimořádné odměny dle bodu 5.6.5 písm. b) Přílohy KS.

7.3Právo na informace

Informováním se rozumí poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, popřípadě k ní zaujmout stanovisko. Zaměstnavatel je povinen poskytnout informace v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby je odborové organizace mohly posoudit, popřípadě se připravit na projednání a vyjádřit své stanovisko před uskutečněním opatření.

Zaměstnavatel je povinen informovat o:

a) ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele a jejím pravděpodobném vývoji, důsledcích jeho činnosti na životní prostředí a jeho ekologických opatřeních,

b) právním postavení zaměstnavatele a jeho změnách, vnitřním uspořádání a osobě oprávněné jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích a uskutečněných změnách v předmětu činnosti zaměstnavatele,

c)nově vzniklých a ukončených pracovních poměrech zaměstnanců DP,

d)BOZP v rozsahu stanoveném právními předpisy,

e)vývoji mezd, průměrné mzdy v jednotlivých dohodnutých kategoriích zaměstnanců včetně srovnání s předešlým obdobím, o jednotlivých složkách mzdy a jejich podílu na dosažených mzdách,

f)opatřeních zaměstnavatele k zajištění rovného zacházení a k zamezení diskriminace,

g)nabídce volných pracovních míst na dobu neurčitou, vhodných pro další zařazování zaměstnanců, kteří mají uzavřen pracovní poměr na dobu určitou,

h)základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách,

i)dalších záležitostech v rozsahu stanoveném v § 279 odst. 1 a § 280 odst. 1 ZP a v bodě 7.2,

j)provedených úpravách plánu využití elektronické výuky v průběhu kalendářního roku,

k)podmínkách poskytnutí zvláštní mimořádné odměny dle bodu 5.6.5 písm. a) Přílohy KS,

l)využití a vyhodnocení rozvojových programů za předchozí pololetí.

Zaměstnavatel prostřednictvím úseku personálního předkládá odborovým organizacím čtvrtletně:

-informaci o dosažených průměrných mzdách, přesčasové práci, nemocnosti a změně počtu zaměstnanců,

-souhrnnou zprávu o nových pracovních poměrech a o ukončených pracovních poměrech; zpráva bude obsahovat počet zaměstnanců dle kategorií v jednotlivých základních organizačních složkách DP a v jednotlivých měsících čtvrtletí.

7.4Právo kontroly

Odborové organizace dbají o dodržování ZP, zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a ostatních pracovněprávních předpisů. Ve smyslu § 322 ZP mají právo vykonávat kontrolu nad stavem BOZP.

Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci umožnit výkon kontroly v souladu s § 322 ZP.

Odborové organizace jsou na základě svých kontrolních zjištění oprávněny předat v písemné formě zjištěné nedostatky zaměstnavateli s případnými návrhy na jejich odstranění a mají právo být informovány o přijatých opatřeních zaměstnavatele.

7.5Činnost odborových organizací

Obě smluvní strany se dohodly na následujícím:

a)zaměstnavatel bude odborovým organizacím poskytovat nezbytné technické, ekonomické, organizační a pracovněprávní informace nutné pro plnění práv odborových organizací,

b)členové odborových orgánů jsou v souladu s § 276 odst. 3 ZP povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozví při výkonu své funkce, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k prozrazení důvěrných informací nebo porušení oprávněných zájmů zaměstnavatele nebo zaměstnanců; tato povinnost trvá i po skončení výkonu jejich funkce,

c) zaměstnavatel a odborové organizace se budou podle potřeby minimálně 1x měsíčně scházet na jednáních, na kterých budou projednávat či operativně řešit problémy vzniklé v souvislosti s činností DP či odborových organizací. Z těchto jednání vyhotoví zaměstnavatel zápis, který předá všem zástupcům zaměstnavatele a odborových organizací, kteří se těchto jednání účastní,

d) na základě žádosti a po vzájemné dohodě umožní příslušní vedoucí zaměstnanci zástupci odborové organizace působící na jimi řízeném pracovišti účast na poradách či jednáních organizačního útvaru,

e) na základě žádosti a po vzájemné dohodě umožní příslušná odborová organizace účast příslušného vedoucího útvaru na jednání této odborové organizace,

f) budou v souladu s § 1a ZP pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu se ZP s ostatními právními předpisy a s dobrými mravy,

g)školení dle § 203 odst. 2 písm. c) ZP budou odborové organizace pořádat v rozsahu a dle podmínek stanovených dohodou mezizaměstnavatelem a odborovými

organizacemi.

Zaměstnavatel pro práci odborových organizací:

a)poskytne místnost (místnosti), na požádání v sídle odborové organizace nebo na požádání v jiném dohodnutém objektu DP, pokud to provozní a technické podmínky umožní, včetně topení, osvětlení, telefonu, faxu, úklidu, vybavení kancelářským nábytkem, výpočetní technikou, tiskárny,

b) umožní připojení na vnitropodnikovou síť, užívání podnikové pošty včetně elektronické, zajištění údržby,

c) poskytne vhodné prostory včetně topení, osvětlení a údržby pro skladování, údržbu a výdej rekreačních a sportovních potřeb apod.,

d)poskytne místnosti (zasedací místnosti, jídelny apod.) pro schůzovou činnost podle svých provozních možností,

e) poskytne podle provozních možností autobus (včetně pohonných hmot a řidiče) za cenu úplných vlastních nákladů pro akce pořádané odborovými organizacemi pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky, pokud tyto akce budou termínově sladěny s ostatními aktivitami provozu smluvní dopravy a ze všech zúčastněných bude prokazatelně minimálně 60 % zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků,

f) uplatní pro návštěvníky odborové organizace při vstupu do prostor DP stejné předpisy jako pro návštěvníky DP,

g)umožní zřídit odborovým organizacím nástěnky na pracovištích,

h) zajistí nejméně 1x ročně zástupcům odborových organizací pro oblast BOZP školení umožňující jim řádný výkon jejich funkce.

Dále zaměstnavatel:

a)poskytne pracovní volno s náhradou mzdy v souvislosti s výkonem práv vyplývajících z této KS a ZP a na všechny akce dohodnuté mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, jedná se také o účast na komisích organizovaných zaměstnavatelem (provozní, technicko-provozní, oděvní, mzdová, komise pro náhradu škod, odškodňovací, komise BOZP apod.),

b) poskytne pracovní volno k účasti na školení pořádaném odborovou organizací, případně odborovými organizacemi dohromady nejvýše 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku a dále na základě individuální dohody uzavírané s jednotlivými odborovými organizacemi dle písm. f),

c)poskytne pracovní volno s náhradou mzdy k výkonu jiné odborové činnosti (např. semináře, konference apod.) a pro výkon činností požadovaných odborovými organizacemi (např. činnost členů revizní komise, vedoucích vlastních LDT), pokud tomu nebudou bránit vážné provozní důvody s tím, že tyto náhrady mzdy budou zaměstnavateli refundovány,

d) voleným členům orgánu odborové organizace poskytne příspěvek dle bodu 5.9.5 souběžně s vyúčtováním mzdy za měsíc, kdy byl ukončen výkon funkce voleného člena orgánu odborové organizace a zároveň mohlo dojít ke vzniku nároku na jeho poskytnutí dle bodu 5.9.5 písm. a),

doplatku ke mzdě nebo jiného obdobného plnění za zaměstnance uvolňované a dlouhodobě uvolněné k výkonu funkce odborové organizace,

f) poskytne nad rámec výše uvedeného další uvolnění pro činnost člena orgánu odborové organizace, v souladu s úvodním ustanovením kapitoly 7 a v souladu s Dohodou o podmínkách poskytování pracovního volna pro činnost členů orgánů odborových organizací a na základě individuální dohody uzavírané s jednotlivými odborovými organizacemi pro kalendářní rok. Rozhodným datem pro vznik nároku na další uvolnění je 31. 12. předchozího kalendářního roku.

Práva uvolněných zaměstnanců:

a)po celou dobu uvolnění zůstávají zaměstnanci v pracovním poměru u DP,

b) po skončení funkce budou uvolnění zaměstnanci zařazeni na dřívější pracovní místo nebo do funkce, kterou zastávali před uvolněním,

c)pokud by toto pracovní místo nebo funkce byly mezitím zrušeny nebo obsazeny, mohou být po předchozí dohodě zařazeni na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě, se stejným nebo adekvátním mzdovým zařazením (odpovídajícím současné mzdové dohodě) jako před uvolněním pro výkon funkce a s možností zapracování (v dohodnuté délce podle funkčního nebo profesního zařazení),

d) práce při výkonu funkce uvolněného zaměstnance je považována za výkon práce pro zaměstnavatele,

e) po dobu uvolnění pro výkon funkce mají tito zaměstnanci stejná práva na využívání všech výhod poskytovaných zaměstnavatelem jako ostatní zaměstnanci (stravování, zdravotní péče apod.),

f) zaměstnavatel plní vůči uvolněným zaměstnancům všechny povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů, z právních předpisů o veřejném zdravotním pojištění, o sociálním pojištění, o příjmech ze závislé činnosti, funkčních požitků a daňových zvýhodnění a z právních předpisů upravujících podmínky životního pojištění, penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření.

7.7Srážky ze mzdy ve prospěch odborových organizací

7.7.1 Smluvní strany se dohodly, že zaměstnavatel bude provádět srážky z příjmů ze základního pracovněprávního vztahu k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace působící u zaměstnavatele, a to měsíčně ve výši odpovídající aktuální výši členských příspěvků člena příslušné odborové organizace, na číslo účtu odborové organizace a v termínu splatnosti mzdy za měsíční období, za něž se mzda nebo odměna z dohody poskytuje. Odborová organizace je povinna pro tento účel zaměstnavateli písemně oznámit aktuální výši členských příspěvků a číslo účtu; případné změny zaměstnavateli oznámí nejpozději do 3 pracovních dnů.

7.7.2 Zaměstnavatel zahájí provádění srážek po předložení písemného souhlasu dotčeného zaměstnance s prováděním srážek, z něhož bude jednoznačně vyplývat, ve prospěch které odborové organizace a od kdy (od kterého vyúčtování mzdy) je udělen. Souhlas předkládá zaměstnavatelipříslušnáodborová organizace, která jesoučasněpovinna

vždy bez zbytečného odkladu zaměstnavateli oznámit, že zaměstnanec svůj souhlas odvolal, anebo přestal být členem odborové organizace.

7.7.3Zaměstnavatel vždy za každý měsíc zašle příslušné odborové organizaci přehled srážek provedených k úhradě členských příspěvků jejích členů dle předchozího odstavce, a to v elektronické podobě. Přehled bude obsahovat jméno, příjmení, osobní číslo zaměstnance, číslo útvaru zaměstnance a výši sraženého členského příspěvku.

e)nepožaduje refundaci pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění v případech úhrady náhrad mzdy, mzdového vyrovnání,

7.7.4Dále každý měsíc zašle zaměstnavatel každé odborové organizaci v elektronické podobě jmenný seznam zaměstnanců, kteří udělili písemný souhlas s prováděním srážek v její prospěch. Jmenný seznam bude obsahovat jméno, příjmení, osobní číslo zaměstnance a číslo útvaru zaměstnance.

7.7.5 Zaměstnavatel vždy po provedení vyúčtování mzdy za měsíc listopad zašle elektronicky příslušné odborové organizaci přehled o sražených členských příspěvcích v příslušném kalendářním roce za každého jejího člena jako podklad pro vystavení potvrzení odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku pro účely snížení základu daně z příjmů fyzických osob.

7.8Odborové organizace jsou povinny písemně informovat zaměstnavatele o rozsahu kompetencí a delegovaných pravomocí na příslušné organizační složky odborových organizací. O změně kompetencí na straně zaměstnavatele budou odborové organizace informovány.

8.2Zaměstnavatel i odborové organizace povedou všechny zaměstnance k řešení vzniklých sporů a problémů vždy v rámci příslušného pracoviště. Objektivní, úplné a ohleduplné (vstřícné) objasnění každého vzniklého nedorozumění má podstatný vliv na posílení pozitivních vztahů zaměstnavatele a zaměstnance.

8.3Dohodnutá jednání mezi zaměstnavatelem na všech úrovních řízení a příslušnými odborovými organizacemi jsou podstatnou prevencí v předcházení stížnostem a sporům.

8.4Stížnost podaná zaměstnancem

8.4.1Pokud zaměstnanec podává stížnost na vedoucího útvaru nebo jiného zaměstnance, postupuje se dle bodu 8.5.

8.4.2 Zaměstnanec podává stížnost v písemné podobě prostřednictvím svého přímého nadřízeného vedoucího útvaru.

8.4.3 Podáním stížnosti ve všech fázích řešení může zaměstnanec pověřit příslušnou odborovou organizaci.

8.4.4 Příslušný vedoucí útvaru, který řeší stížnost, je povinen ji do 7 kalendářních dnů projednat za účasti stěžovatele, popřípadě dalších osob, jejichž přítomnost může přispět k objasnění předmětu stížnosti. Projednání vede a o jeho průběhu rozhoduje příslušný vedoucí útvaru. Projednání stížnosti má právo být přítomna odborová organizace, kterou pověří stěžovatel.

8.4.5 Pokud se stížnost nepodaří vyřešit v rámci pracoviště, má zaměstnanec právo požádat o přešetření vyřízení stížnosti vedoucího útvaru přímo nadřízeného vedoucímu zaměstnanci, který stížnost vyřizoval. V případě nesouhlasu zaměstnance s výsledkem přešetření vyřízení stížnosti, má zaměstnanec právo obrátit se na odbor Kontrola, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů od přijetí rozhodnutí příslušného vedoucího útvaru.

8.4.6 Odbor Kontrola pověří vyřízením stížnosti příslušný odborný útvar, případně ji vyřídí sám. Rozhodnutí o oprávněnosti stížnosti musí být vydáno nejpozději do 30 dnů ode dne jejího přijetí.

8.4.7 Před rozhodnutím o oprávněnosti stížnosti může proběhnout projednání, kterému musí být přítomny všechny dotčené strany, včetně příslušné odborové organizace.

8.5Stížnost podaná zaměstnancem na jiného zaměstnance

8.5.1 Zaměstnanec, který podává stížnost na jiného zaměstnance, se obrátí s touto stížností, podanou v písemné podobě na svého přímého nadřízeného vedoucího útvaru, pokud není stížnost podávána právě na tohoto zaměstnance. Pokud je stížnost podávána na přímého nadřízeného vedoucího zaměstnance, obrátí se zaměstnanec na jeho nadřízeného vedoucího zaměstnance.

8.5.2 V případě, že je stížnost podána na jiného zaměstnance (včetně zaměstnance jiného útvaru, než je podřízený vedoucího útvaru, jemuž byla stížnost podána), rozhodnou o řešení stížnosti společně vedoucí útvaru stěžovatele a vedoucí útvaru zaměstnance, na kterého je stížnost podána. Není-li stížnost takto vyřízena, rozhodují o řešení stížnosti vedoucí útvarů těchto vedoucích zaměstnanců.

8.5.3Při řešení stížnosti bude postupováno v souladu s body 8.4.3 až 8.4.7.

8.5.4Projednání stížnosti má právo být přítomen zaměstnanec, na kterého stížnost směřuje, i odborová organizace, kterou pověří, a to v případě, že se jedná o zaměstnance, který při stížností napadeném jednání vůči stěžovateli nejednal z pozice vedoucího útvaru.

8.6Stížnost podaná odborovou organizací

8.6.1Odborová organizace vyrozumí o předmětu písemně podané stížnosti příslušné pracoviště, kterého se stížnost dotýká, a má právo vyvolat projednání stížnosti za účasti nadřízeného vedoucího útvaru a zaměstnance, který stížnost prostřednictvím odborové organizace podal.

8.6.2 Příslušné pracoviště je povinno neprodleně, nejpozději do 14 dnů ode dne doručení, na stížnost písemně odpovědět.

8.6.3 V případě, že odborová organizace není s odpovědí spokojena, má právo požádat o přešetření vyřízení stížnosti vedoucího útvaru nadřízeného vedoucímu zaměstnanci, který o stížnosti rozhodoval. V případě nesouhlasu s výsledkem přešetření vyřízení stížnosti, se odborová organizace může obrátit na odbor Kontrola, který vydá rozhodnutí o oprávněnosti stížnosti do 30 dnů.

8.7Stížnost ve věci neplnění kolektivní smlouvy

Stížnosti ve věci neplnění KS se v písemné podobě předávají přímo generálnímu řediteli. Na stížnost je generální ředitel nebo jím pověřený útvar anebo zaměstnanec povinen písemně odpovědět do 14 dnů.

8.8Stížnost na rozpor v organizační nebo řídicí normě či provozním předpisu ve vazbě na soulad s právním řádem ČR a obecně závaznými právními předpisy

8.8.1Návrh na řešení rozporu může v písemné podobě podat zaměstnanec prostřednictvím svého nadřízeného vedoucího zaměstnance nebo odborové organizace zpracovateli.

8.8.2Příslušný zpracovatel organizační nebo řídicí normy či provozního předpisu je povinen neprodleně, nejpozději do 14 dnů ode dne doručení, na podnět k řešení rozporu písemně odpovědět.

8.8.3 Pokud zpracovatel rozpor uzná jako oprávněný, informuje o něm schvalovatele, nejpozději do 30 dnů zpracuje návrh aktualizace organizační nebo řídicí normy či provozního předpisu a dále postupuje dle ustanovení směrnice „Organizační a řídicí normy“, případně směrnice „Provozně předpisová soustava“.

8.8.4V případě, že zaměstnanec není s odpovědí zpracovatele spokojen, může se prostřednictvím nadřízeného vedoucího zaměstnance nebo odborové organizace obrátit na schvalovatele, který vydá rozhodnutí o oprávněnosti rozporu do 30 dnů.

8.9Stížnost, která je podána veřejností

8.9.1 Přímý nadřízený vedoucí zaměstnanec je povinen se řídit ustanoveními vnitřní normy o vyřizování podnětů veřejnosti. V případě neopodstatněného podnětu, jehož neopodstatněnost vyplývá z provozních podmínek nebo předpisů, odpoví příslušný vedoucí útvaru bez dalších jednání nebo úkonů, případně šetření. V ostatních případech je povinen bez zbytečného odkladu seznámit zaměstnance s celým textem stížnosti v českém jazyce, která na něj byla podána, a na vyžádání mu předat kopii celé stížnosti vyjma identifikačních údajů stěžovatele. Jméno stěžovatele bude na požádání sděleno zaměstnanci vedoucím útvaru, a to nejméně 3 dny před případným konáním konfrontace se stěžovatelem.

8.9.2Zaměstnanec, na kterého byla stížnost podána, je povinen po výzvě nadřízeného vedoucího zaměstnance převzít stížnost bez zbytečného odkladu, tj. v první následující pracovní den, pokud nebude dohodnuto jinak, nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne převzetí se k ní písemně vyjádřit a zároveň se dostavit ve své pracovní době k projednání u nadřízeného vedoucího zaměstnance. Prodloužit termín k vyřízení stížnosti lze pouze v mimořádných a odůvodněných případech.

Nadřízený vedoucí zaměstnanec před zahájením řešení stížnosti se zaměstnancem, na něhož je stížnost podána, vyhodnotí její oprávněnost.

8.9.3 V případě, že zaměstnanec s obsahem stížnosti nesouhlasí, má právo požadovat projednání za účasti zástupce příslušné odborové organizace.

Stížnost je možno řešit pouze na základě okolností souvisejících s předmětem podané stížnosti se zohledněním hodnocení zaměstnance a jeho dosavadního plnění pracovních povinností.

8.9.4 Pokud nedojde k jednoznačnému prokázání porušení předpisů zaměstnancem, nebo oprávněnosti stížnosti, bude stížnost považována za neprokázanou (porušení předpisů zaměstnancem nebylo prokázáno). Pokud zaměstnanec nesouhlasí s vyhodnocením stížnosti, má právo požádat o konfrontaci se stěžovatelem s možností účasti zástupce příslušné odborové organizace. Stěžovateli bude poté konfrontace navržena. Právo stěžovatele na návrh konfrontace se zaměstnancem není tímto dotčeno.

8.9.5 Pokud se konfrontace uskuteční, bude stížnost uzavřena a vyhodnocena v souladu se závěrem konfrontace. Pokud se konfrontace z jakéhokoliv důvodu neuskuteční, bude stížnost bez jednoznačných důkazů o porušení předpisů zaměstnancem (případ tvrzení proti tvrzení) evidována i nadále jako neprokázaná.

8.9.6Stížnosti nesmí být evidovány v osobním spisu zaměstnance.

8.9.7 V případě, že zaměstnanec nesouhlasí s vyřešením stížnosti, postupuje se analogicky ve smyslu bodů 8.4.5 a 8.4.6.

8.9.8Stížnosti vyhodnocené jako neoprávněné a neprokázané nejsou evidovány a využívány pro účely hodnocení zaměstnance a nebudou sdělovány jiným subjektům mimo DP bez zákonného důvodu.

8.10Společná ujednání

8.10.1Podání nesrozumitelná, zmatená, urážlivá a vulgární se odkládají bez prošetření. Rovněž tak se odkládají podání anonymní, vyjma těch, jejichž obsah poukazuje na závažná porušení pracovních povinností, nebo se týkají ochrany majetku DP. O prošetření těchto stížností rozhoduje generální ředitel.

8.10.2Ze všech projednání musí být vyhotoveny zápisy.

8.10.3Vůči stěžovateli nesmí být podniknuty žádné sankce a nesmí být za podání stížnosti nijak diskriminován.

8.10.4 U stížností vyžadujících dobu potřebnou k prošetření nebo k zajištění objektivního posouzení předmětu a podstaty stížnosti přesahující 30 kalendářních dnů bude zaměstnavatel stěžovateli a příslušné odborové organizaci poskytovat průběžné informace nejméně 1x měsíčně o stavu šetření stížnosti, s výjimkou bodu 8.9. Na žádost příslušné odborové organizace bude dohledem nad procesem řešení stížnosti pověřen úsek personální.

9.Závěrečná ustanovení

9.1Práva vyplývající z této KS pro jednotlivé zaměstnance se uplatňují a uspokojují jako ostatní práva zaměstnanců z pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

9.2Práva a povinnosti smluvních stran se řídí v plném rozsahu ZP a zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.

9.3Smluvní strany jsou povinny nejméně 60 dnů před skončením platnosti této KS zahájit jednání o uzavření nové KS.

9.4Tato KS se uzavírá na dobu určitou s účinností od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2026, s výjimkou kapitoly 5 a Přílohy KS, které pozbývají účinnosti 31. prosince 2022. O znění dodatku, týkajícího se kapitoly 5 a Přílohy KS pro další roční období budou smluvní strany jednat na návrh jedné ze smluvních stran. V kapitole 5 bude v letech 2023 a následujících každoročně navyšován příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění nejméně o 100 Kč/měsíc. Prodloužit dobu její platnosti, včetně kapitoly 5 a Přílohy KS je možné dodatkem po vzájemné dohodě.

9.5Tato KS se uzavírá s působností pro všechny zaměstnance na všech pracovištích zaměstnavatele.

9.6Porušení ustanovení této KS je považováno za porušení právní normy.

9.7Ustanovení této KS, které je pro zaměstnance příznivější než ustanovení pracovní smlouvy nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, má po dobu účinnosti této KS přednost před ustanovením pracovní smlouvy.

9.8Tuto KS lze měnit písemnými dodatky odsouhlasenými všemi účastníky smlouvy v celém jejím rozsahu.

9.9Dle § 29 ZP jsou účastníci této KS povinni s jejím obsahem seznámit zaměstnance nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření.

9.10Do přijetí případné změny nebo doplnění KS jsou smluvní strany vázány dosavadním zněním této smlouvy.

9.11Součástí jednání ve smyslu bodu 2.8 Přílohy KS bude zároveň jednání o možných úpravách benefitů bez dopadu na snížení objemu nároků zaměstnanců mimo mzdovou oblast včetně možnosti technicky upřesnit formulace jednotlivých bodů v KS a její příloze.

9.12Kterákoliv ze smluvních stran KS může navrhnout jednání o její změně nebo doplnění v případech, kdy vznikne situace, se kterou se nepočítalo při jejím uzavření. O návrhu budou obě smluvní strany neprodleně jednat.

9.13Tato KS pro období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2026 je vyhotovena ve 26 originálech v tomto rozdělení:

1xpersonální ředitel

1x900200 - odbor Právní

1x400220 - odd. Speciální analýzy

23xzástupci odborových organizací

9.14Nedílnou součástí této KS je příloha:

Mzdový předpis - Pravidla pro odměňování zaměstnanců Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost

9.15Pokud dojde za trvání platnosti a účinnosti KS ke změně kogentních právních norem (ustanovení, od kterého se nelze v pracovněprávních vztazích odchýlit), na které odkazuje tato KS, pozbývají tato ustanovení v KS účinnosti. Zjistí-li jedna ze smluvních stran změnu kogentního ustanovení právního předpisu, případně jeho vznik, upozorní na příštím jednání vedeného dle bodu 7.5 písm. c) na tuto skutečnost druhou stranu a dohodnou spolu další postup.

V Praze dne 6. 12. 2021

Za zaměstnavatele:

Za odborové organizace:

Ing. Petr Witowski

Jiří Obitko

Ing. Ladislav Urbánek

Tomáš Novotný

(ZO OS DP - strojvedoucí)

Luboš Olejár

Oldřich Schneider

Roman Slanina

Vratislav Feigel

Marcel Nový

Josef Buriánek

Zdeňka Králová

Vilma Havlínová

Zuzana Novotná

Petr Pulec

Stanislav Mikšovský

Marek Tošil

Karel Kavalír

Tomáš Novotný (DOP)

Miloslav Kadlec

(na základě plné moci Miroslava Prokopa ze dne 2. 8. 2019)

Jiří Vajnar

Eduard Kula

Josef Vašák

Tomáš Mikšovský

Ladislav Walter

Jiří Zabloudil, dr. h. c.

DOHODA

o nárůstu mzdových tarifů v roce 2022 ve smyslu ustanovení bodu 2.8 Přílohy Kolektivní

smlouvy Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost uzavřené na období

od 1.1. 2022 do 31. 12. 2026

Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, se sídlem:Sokolovská 42/217, Vysočany, 190 00 Praha 9

IČ:00005886

Zápis v OR vedeném MS v Praze dne 11.7. 1991, sp. zn.: Rg.: B 847 jednající představenstvem společnosti

Ing. Petrem Witowským, předsedou představenstva

Ing. Ladislavem Urbánkem, místopředsedou představenstva

a

jménem všech zaměstnanců tyto odborové organizace:

Federace profesních odborů IČO: 22881697, zastoupená Jiřím Obitkem

ZO OS DP Metro Praha o.z. strojvedoucí

IČO: 86596802,

zastoupená Miloslavem Vlkem

Odbory DP Praha

IČO: 05458641,

zastoupená Lubošem Olejárem

ZO OS Nezávislých odborů strojvedoucích, dozorčích dep a provozních pracovníků DP Metro Praha IČO: 71003487,

zastoupená Oldřichem Schneiderem

ZO OS Dopravní podnik Elektrické dráhy o.z.

IČO: 17049008, zastoupená Romanem Slaninou

OSPEA

IČO: 26633485,

zastoupená Vratislavem Feigelem

Odborové sdružení základních organizací Dopravního podniku Autobusy

IČO: 26631776,

zastoupená Marcelem Novým

Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech

a Moravy ZO - Podnikový výbor D.P.HL.M. Prahy, A.S.-Autobusy

IČO: 62939343,

zastoupená Josefem Buriánkem

Odborový svaz pracovníků DOSIA Čech a Moravy Základní odborová organizace OS

Dopravní podnik Praha a.s. - ředitelství

IČO: 62940724,

zastoupená Zdeňkou Královou

ODBOROVÝ SVAZ DOPRAVY, SILNIČNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

A AUTOOPRAVÁRENSTVÍ ČECH A MORAVY, ZO-DOPRAVNÍ PODNIK AUT. DOP.

DISPEČINK

IČO: 63108551,

zastoupená Vilmou Havlínovou

Základní organizace OS Dopravy Motol IČO: 71242333, zastoupená Odborovou radou

ZDRAVÉ ODBORY IČO: 22906479, zastoupená Zuzanou Novotnou

Odborové sdružení pražských dopraváků IČO: 22686452, zastoupená Petrem Pulcem

XXL - Svaz IČO: 28553811,

zastoupená Stanislavem Mikšovským

Základní organizace Odborového sdružení Čech, Moravy, Slezska při Dopravním podniku Praha, pobočný spolek IČO: 05569681, zastoupená Markem Tošilem

Základní organizace OS DOSIA Depo Zličín

IČO: 22771662,

zastoupená Karlem Kavalírem

DOP (Dopravní odbory Praha)

IČO: 22716106,

zastoupená Tomášem Novotným

Základní organizace Federace výkonných zaměstnanců - MHD IČO: 3371786,

zastoupená Miloslavem Kadlecem

Základní organizace odborového svazu pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví - Odbory

informatika

IČO: 04136080,

zastoupená Jiřím Vajnarem

Odborová organizace Rada odborových hnutí IČO: 04242394, zastoupená Odborovou radou

Základní organizace Odborového svazu dopravy,DP Praha Klíčov IČO: 04715497, zastoupená Eduardem Kulou

Odbory veřejné dopravy IČO: 04728831, zastoupená Josefem Vašákem

Odborová organizace řidičů Praha IČO: 04814754,

zastoupená Tomášem Mikšovským

Přímé linky Středočeského kraje IČO: 05255384,

zastoupená Ladislavem Walterem

Odborová rada IČO: 05868408,

zastoupená Jiřím Zabloudilém, dr. h. c.

Odborová organice Metro IČO: 06498892

uzavřely níže uvedenou dohodu:

Článek 2

Realizace nárůstu tarifních mezd

Článek 3

*Pozn.: včetně řidiče autobusu nebo řidiče autobusu instruktora s oprávněním k řízení trolejbusu. Mzdový tarif zaměstnanců v manuálních profesích v roce 2022 (dělníci, provozní a obslužný personál vč. hasičů a manipulačních řidičů)

2.3 a) Mzdový tarif TH zaměstnanců pracujících dle bodu 2.5.1 písm. b), c) nebo e) KS v roce 2022

2.3 b) Mzdový tarif TH zaměstnanců pracujících dle bodu 2.5.1 písm. a) KS v roce 2022

2.3 c) Mzdový tarif manuálních zaměstnanců trvale pracujících v nočních přepravních výlukách při údržbě tratí a tunelů metra v roce 2022

2.4 Mzdový tarif přepravních kontrolorů v roce 2022

Článek 4

Platnost a účinnost dohody

Tato dohoda se uzavírá na rok 2022. Platnosti i účinnosti nabývá dnem jejího podpisu.

V Praze dne:

Za zaměstnavatele:

Za odborové organizace:

Příloha KS

Mzdový p ř edpis - Pravidla

pro odměňování zaměstnanců

Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost

na rok 2022

Část I - Základní předpis pro odměňování

1. Úvodní ustanovení

1.1Mzdový předpis vychází ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“).

1.2Pravidla pro odměňování se vztahují na všechny zaměstnance Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost (dále jen „DP“ nebo „zaměstnavatel“) v základním pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli včetně případů odměňování činností vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dle § 74 a násl. ZP).

1.5Pravidla pro odměňování platí pro přiznávání základních mezd nebo odměn z dohod a dalších složek odměňování - příplatků, pobídkových složek, odměny při výkonu jiné práce a odměn za pracovní pohotovost.

1.6Za mzdu nebo odměnu z dohod se nepovažuje plnění poskytované podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy nebo odměny z dohod, odstupné, cestovní náhrady, odměny za pracovní pohotovost, plnění poskytované v souladu s bodem 3.5 KS.

2. Základní mzda nebo odměna z dohod

Základní mzda zaměstnance je stanovena mzdovým tarifem (hodinovým nebo měsíčním), tj. pevně určenou částí mzdy bez ostatních složek mzdy, která je odstupňovaná podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce vyjádřené jednotlivými tarifními stupni v rámci jejich tarifního rozpětí. Zaměstnancům odměňovaným dle bodu 2.1 je hodinový tarif sjednán touto Přílohou KS.

2.1Mzdový tarif řidičů MHD a strojvedoucích metra v roce 2022

*Pozn.: včetně řidiče autobusu nebo řidiče autobusu instruktora s oprávněním k řízení trolejbusu.

2.2Mzdový tarif zaměstnanců v manuálních profesích v roce 2022 (dělníci, provozní a obslužný personál vč. hasičů a manipulačních řidičů)

2.3 a) Mzdový tarif TH zaměstnanců pracujících dle bodu 2.5.1 písm. b), c) nebo e) KS v roce 2022

2.3 b) Mzdový tarif TH zaměstnanců pracujících dle bodu 2.5.1 písm. a) KS v roce 2022

2.3 c) Mzdový tarif manuálních zaměstnanců trvale pracujících v nočních přepravních výlukách při údržbě tratí a tunelů metra v roce 2022

2.4 Mzdový tarif přepravních kontrolorů v roce 2022

2.5Stanovení tarifního rozpětí

Při zvyšování tarifního rozpětí dle bodů 2.3 a), 2.3 b) a 2.4 bude u mzdových tarifů navýšeno minimum, tarifní střed i maximum tarifního rozpětí o sjednané procento.

V roce 2022 a letech následujících bude zachováno nominální rozpětí u mzdových tarifů v bodech 2.2 a 2.3 c) shodné jako v roce 2021.

2.6Stanovení základní mzdy v tarifním rozpětí

2.6.1 Při stanovení základní mzdy v tarifním rozpětí se přihlíží zejména k dosaženým pracovním výsledkům vyjádřeným přiznanou základní mzdou, individuální míře samostatnosti a odpovědnosti při výkonu funkce nebo profese, rozsahu odborných znalostí a jejich využívání při výkonu práce, k úrovni osobních schopností a způsobilosti, pracovní výkonnosti a kvalitativním dlouhodobým výsledkům prováděných prací.

2.6.2 Základní mzdy v tarifním rozpětí mohou být přiznány v takové výši, aby nebyl překročen součet 50 % rozpětí v přiznaných tarifních stupních zaměstnanců v útvarech přímo řízených řediteli a u jednotek v útvarech přímo řízených vedoucími jednotek. Zároveň nesmí dojít k přesunu prostředků přidělených pro TH zaměstnance dle rozdělení do tabulek bodů

2.3 a) a 2.3 b), přepravní kontrolory a pro zaměstnance v manuálních profesích dle tabulek bodů 2.2 a 2.3 c).

2.6.3 Mzda nebo odměna z dohody se přiznává nejdříve ode dne účinnosti KS, jejího Dodatku, případně data dohodnutého pro navýšení mzdových tarifů v souladu s body 2.1, 2.2,

2.2a), 2.3 b), 2.3 c) a 2.4. Zaměstnancům, se kterými bude uzavřen pracovní poměr v průběhu platnosti KS, může být výše základní mzdy změněna po uplynutí zkušební doby.

2.6.4 Úpravy základní mzdy se provádějí zejména při nominální úpravě hodinových tarifů nebo tarifních středů, při realizaci organizačních opatření, změně tarifního stupně zaměstnance a při změně profese nebo funkce zaměstnance, ale vždy v rámci přiděleného objemu prostředků dle bodu 2.6.2 od prvního dne nejbližšího následujícího kalendářního měsíce, s výjimkou řidičů tramvají a strojvedoucích metra v souladu s bodem 2.1a strojvedoucích NTP v souladu s bodem 2.2 nebo 2.3 c), jimž jsou nové základní mzdy stanovovány k datu vykonání odborné

zkoušky, případně k datu doložení získání předpokladů nezbytných pro výkon činnosti řidičů autobusů v souladu s bodem 2.1.

2.5Smluvní mzdy

2.7.1 Se zaměstnanci, kterým bude přiznána základní mzda nad rámec mzdových tarifů, budou uzavřeny smlouvy o mzdě, resp. manažerské smlouvy. V těchto smlouvách bude dohodnuta měsíční základní mzda a podmínky pro poskytování pobídkových složek mzdy včetně jejich výše.

2.7.2Smlouvy o mzdě se uzavírají s vedoucími zaměstnanci až do pátého stupně řízení, dále se zaměstnanci ve funkcích, které jsou uvedeny ve vnitřní normě katalog TH funkcí, jako funkce nezařazené do tarifních stupňů a výjimečně se zaměstnanci v ostatních funkcích nebo profesích. Zaměstnavatel bude dvakrát ročně informovat odborové organizace o počtu smluv o mzdě podle kategorií.

2.8Nárůst tarifních mezd

V roce 2022 budou navýšeny k 1. lednu tarifní mzdy (mzdové tarify) u bodu 2.1 a středy mzdových tarifů u tarifních rozpětí dle bodů 2.2, 2.3 a), 2.3 b), 2.3 c) a 2.4 o 1 % nad průměrnou roční míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za předchozí rok (míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vyjadřující procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců).

Vzhledem k termínu zveřejňování průměrné roční míry inflace vyjádřené přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za předchozí rok (míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vyjadřující procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců) bude úprava tarifních mezd zaměstnanců realizována od 1. března. Navýšení mezd za měsíce leden a únor se vyplatí zaměstnancům ve vyúčtování mzdy za měsíc březen. Navýšení mezd zaměstnancům, kteří v průběhu měsíců ledna a února ukončí pracovněprávní vztah, bude realizováno u zaměstnanců odměňovaných dle bodu 2.1 a u ostatních zaměstnanců se mzdou stanovenou pod minimem rozpětí příslušného tarifního stupně, v němž byli zařazeni.

2.9Pokud zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem, který je odměňován dle bodu 2.4, dočasně na dobu nejdéle 1 kalendářního měsíce převede zaměstnance na výkon práce neodpovídající činnostem přepravního kontrolora, bude hodinová mzda tohoto zaměstnance odpovídat výši průměrného výdělku tohoto zaměstnance (vzhledem k odvození hodinové mzdy od průměrného výdělku nenáleží zaměstnanci další složky mzdy - kolektivní výkonnostní odměny, odměny z přirážek, příplatky apod., které jsou již zahrnuty v průměrném výdělku). Zároveň mu bude dočasně upraven popis pracovní funkce.

3, Odměňovaní pri výkonu jiné práce

3.1Odměňování zaměstnance při výkonu jiné práce, odměňování při prostojích

3.1.1Jestliže byl zaměstnanec převeden na jinou práci, než je uvedena v pracovní smlouvě a za niž přísluší nižší mzda z důvodů uvedených v § 41 odst. 1 písm. b) a d) a odst. 5 ZP, přísluší mu dle § 139 odst. 1 ZP za dobu převedení doplatek ke mzdě do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.

3.1.2Je-li zaměstnanec převeden dle § 41 odst. 2 písm. b) ZP na jinou práci, než byla sjednána, přísluší mu mzda podle vykonávané práce; není-li však zaměstnanec pravomocně

odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.

3.1.1Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci pro prostoj, který zavinil, přísluší mu mzda podle vykonávané práce.

3.1.2Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci:

a)dle § 41 odst. 2 písm. a) ZP - obdržel-li zaměstnanec výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. f) a g) ZP, přísluší mu mzda podle vykonávané práce,

b) dle § 41 odst. 2 písm. c) ZP - pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce, přísluší mu mzda podle vykonávané práce. U řidičů MHD a strojvedoucích metra převáděných dle § 41 odst. 2 písm. c) ZP bude při převedení na jinou práci vyplácena mzda dle vykonávané práce s doplatkem do výše průměrného výdělku, kterého řidič MHD nebo strojvedoucí metra dosahoval před převedením. Doplatek nebude vyplácen, pokud si zaměstnanec přes prokazatelné vyzvání zaměstnavatelem nezajistil platnost všech oprávnění k výkonu sjednané práce (řidičský průkaz, profesní osvědčení, lékařská nebo psychologická prohlídka apod.).

3.1.3 Pokud zaměstnanec v pracovním poměru provádí tarifní a přepravní průzkum, přísluší mu za takto strávenou dobu mzda.

3.1Odměňování po dobu školení, odborné přípravy a zaškolování

3.2.1 Účast na školení nebo odborné přípravě na příkaz zaměstnavatele (např. pravidelné poučování, přezkušování, školení BOZP, školení PO, odborná příprava preventivních požárních hlídek apod.) nebo na jiných formách přípravy za účelem prohloubení kvalifikace se považuje dle § 230 ZP za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo odměna z dohody. U zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou je minimální délka školení nebo odborné přípravy ve smyslu tohoto bodu 4 hodiny. V případě, že školení nebo odborná příprava je kratší než 4 hodiny, je vždy součástí pracovní směny. Školení a zaškolování se provádí v pracovní době.

3.2.2 Pokud se zaměstnanec na pokyn zaměstnavatele zúčastní školení a odborné přípravy požární ochrany (pro požární hlídky za dobrovolné hasiče zaměstnavatele), považuje se takto vzniklá překážka za překážku z důvodu obecného zájmu dle § 72 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku v rozsahu plánované odpadlé směny.

3.2.3Pokud se zaměstnanec na pokyn zaměstnavatele zúčastní prověrek BOZP a kontrol PO, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele, za kterou náleží náhrada mzdy.

3.2.4 Po dobu konání a účasti v kurzu přepravních kontrolorů zakončeného závěrečnou zkouškou, jehož absolvování je předpokladem pro výkon práce přepravní kontroly, v délce maximálně jeden měsíc, bude jeho účastníkům přiznán mzdový tarif ve výši nejnižší úrovně tarifního rozpětí 1. tarifního stupně dle bodu 2.4.

Účast na školení nebo jiné formě přípravy za účelem prohloubení kvalifikace v délce nejvýše 4 hodin je u přepravních kontrolorů považována za výkon práce, za který náleží mzda. Za dobu přesahující 4 hodiny náleží přepravním kontrolorům náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

3.2.5Zaměstnancům, kteří absolvují základní kurzy a školení pro získávání kvalifikace nezbytné pro řádný výkon sjednané práce dle bodu 5.4.1 písm. b) KS, přísluší po dobu, kdy zaměstnanec získává předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku zjištěného dle Části třinácté, Hlavy XVIII ZP a bodu 4.3 KS.

3.1Odměňování dalších výkonů

3.3.1 Při pracovní záloze na garáži, vozovně (provozní záloha), při čekání v operativní záloze (vypravené z terminálu) dané rozpisem směn, náleží řidiči MHD mzda, tj. základní mzda, příslušné příplatky a v souladu s pravidly pro přiznávání kolektivní výkonnostní odměny i kolektivní výkonnostní odměna. Do pracovní doby takto určené definice směny se započítávají hodiny v plném rozsahu plánované směny, pokud se zaměstnavatel nedohodne se zaměstnancem jinak.

3.3.2Při prostoji na trati nezaviněném řidičem MHD náleží mzda.

3.3.3 Při projíždění trati (zavedení nové linky, změna trasy) náleží řidiči MHD, který řídí, mzda, ostatním řidičům MHD pak náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

3.3.4 Účast a práce v komisích zřizovaných zaměstnavatelem za účelem zajištění využití pracovních zkušeností většího okruhu zaměstnanců nebo pro rozhodování speciálních otázek řízení, je výkonem práce. Zaměstnancům, kteří jsou členy těchto komisí, přísluší mzda.

3.3.5 Za účast v soutěži „Jízda zručnosti“ náleží řidiči MHD náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (překážka na straně zaměstnavatele) za předpokladu, že měl na tuto dobu rozvrženou směnu.

3.3.6Pokud je zaměstnanec povinen podat vysvětlení v pracovní době, která je mu rozvržena rozvrhem směn, policii či správnímu orgánu, případně soudu (orgánu státní moci) v záležitosti nebo řízení související s jeho pracovním poměrem u DP, přísluší mu za takto strávenou dobu, včetně přiměřené doby na cestu tam a zpět, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, a to v případech, kdy náhradu ušlého výdělku nehradí orgán státní moci a zároveň skutek, o němž se záležitost nebo řízení vede, zaměstnavatel neoznačí jako porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Podá-li zaměstnanec uvedené vysvětlení v záležitosti nebo řízení mimo svoji stanovenou pracovní dobu, přísluší zaměstnanci peněžité plnění ve výši průměrného výdělku za dobu potvrzené účasti u orgánu státní moci v souladu s podmínkou uvedenou v předchozí větě.

V případě, že zaměstnavatel dodatečně zjistí, že nedošlo k porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, je náhrada mzdy nebo peněžité plnění ve výši průměrného výdělku za dobu potvrzené účasti na jednáních u orgánů státní moci vyplaceno v nejbližším termínu pro výplatu mezd.

4.Poskytování příplatků

Příloha KS

Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu směn. Prokazatelnou dohodou se rozumí písemná dohoda založená u vedoucího zaměstnance po dobu 12 měsíců ode dne podpisu dohody.

Tuto dohodu lze nahradit i jinou prokazatelnou formou, např. odsouhlasením v příslušném SW nástroji uvedeném ve vnitřní normě o pracovní době a době odpočinku.

4.2Mzda a náhrada mzdy za svátek

Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu bude poskytnuto nejpozději do konce 3. kalendářního měsíce po výkonu práce ve svátek, pokud nebyla se zaměstnancem dohodnuta jiná doba. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci ve smyslu ZP náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

a) Místo náhradního volna může být zaměstnanci, po dohodě s ním, poskytnut k dosažené mzdě příplatek ve výši průměrného výdělku. Dohodu o poskytnutí příplatku ke mzdě sjednává příslušný vedoucí zaměstnanec.

b) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.

Prací ve svátek se přitom rozumí u zaměstnanců s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou část definice směny v době od 0:00 do 24:00 hodin. U zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou pak celá definice směny, která ve svátek začíná.

-za práci v kyslíkových dýchacích přístrojích přísluší za 1 hodinu pracovní činnosti příplatek ve výši 50 Kč,

-za práci ve vzduchových dýchacích přístrojích nebo v ochranných oblecích přísluší za každou započatou hodinu pracovní činnosti příplatek ve výši 50 Kč (OZT),

-za práci ve výškách nad 10 metrů v omezeném pracovním prostoru (v kleci, na visutém lešení, na pracovní lávce) nebo při vnucených polohách těla (z provazového žebříku, visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásu) přísluší za 1 hodinu pracovní činnosti příplatek ve výši 7,50 Kč,

Příloha KS

- za práci v obtížných pracovních podmínkách přísluší zaměstnanci za 1 hodinu pracovní činnosti příplatek ve výši 8 Kč. Seznam prací je uveden v Části II těchto pravidel.

4.7Dělníkům, kteří jsou písemně pověřeni příslušným vedoucím zaměstnancem řízením a organizováním práce dalších zaměstnanců v dělnické profesi v pracovní skupině a kteří v ní sami manuálně pracují, přísluší při vedení skupiny 3-7 dělníků, včetně agenturních pracovníků, za 1 hodinu vedení skupiny příplatek ve výši 4 Kč; nad 7 dělníků, včetně agenturních pracovníků, přísluší za 1 hodinu vedení skupiny příplatek ve výši 6 Kč; u dělníků střídacích čet středisek oprav vozidel přísluší za 1 hodinu vedení čety příplatek ve výši 6 Kč. V případech, kdy vedení (řízení) čety vyplývá z popisu pracovní činnosti a je podkladem pro určení tarifního stupně zaměstnance, příplatek nepřísluší.

4.8Zaměstnancům pověřeným vedoucím útvaru zaškolováním (mentorům) zaměstnanců, včetně agenturních, v rozsahu určeném zaměstnavatelem, a učňů, přísluší příplatek ve výši 8 Kč (zaměstnancům konajícím činnost mentora lze dále na návrh vedoucího zaměstnance poskytnout mimořádnou odměnu v souladu s bodem 5.5.1 písm. b)).

4.9Zaměstnancům, kterým z rozpisu směn vyplyne v provozním dnu pracovní doba rozdělená do více částí, přísluší za každou hodinu čekání mezi jednotlivými částmi v provozním dnu pracovní doby rozdělené do více částí příplatek ve výši 50 Kč, nejméně však 150 Kč za každou v provozním dnu pracovní dobu rozdělenou do více částí. Příplatek nepřísluší zaměstnancům konajícím práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a souběžně konajícím práci u zaměstnavatele v provozní den v jiném základním pracovněprávním vztahu a v čase čekání mezi jednotlivými částmi pracovní doby rozdělené do více částí.

4.10Podle délky dosažené odborné praxe v DP se zaměstnancům poskytuje příplatek ve výši závislé na počtu odpracovaných hodin v příslušném měsíci takto:

Jako využitelnost odborné praxe u DP se posuzuje doba nepřetržitého trvání pracovního poměru u DP včetně dob zaměstnání u organizací, jejichž činnost byla do DP delimitována. K délce odborné praxe u DP je připočtena i prokazatelná odborná praxe v ostatních dopravních společnostech a organizacích, k nimž byli převedeni zaměstnanci v rámci převodu práv a povinností dle § 338 ZP, včetně zaměstnanců, kteří nastoupili k zaměstnavateli až po provedení převodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů z DP.

4.10.1U zaměstnanců, s nimiž zaměstnavatel uzavřel smlouvu o mzdě, případně manažerskou smlouvu dle bodu 2.7, se příplatek za odbornou praxi neposkytuje.

4.11Příplatky za zácvik a jízdní výcvik řidičů MHD, strojvedoucích metra a strojvedoucích NTP:

a) za zácvik, který je prováděn po ukončení kurzu řidičů tramvají (mimo zácvik řidičů tramvají na dopravní kontrolu), přísluší příplatek ve výši 12,50 Kč za každou hodinu zácviku,

b) za zácvik, který je prováděn po získání řidičského průkazu nebo průkazu profesní způsobilosti řidičů autobusů dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla řidičů autobusů s oprávněním k řízení trolejbusu, přísluší příplatek ve výši 12,50 Kč za každou hodinu zácviku. Tento příplatek se neposkytuje v případě zácviku absolventů kurzu do doby získání průkazu profesní způsobilosti řidiče,

c) za zácvik, který je prováděn po získání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla řidičů tramvají, strojvedoucích metra a strojvedoucích NTP, při získávání způsobilosti k řízení dalšího typu vozidla, přísluší příplatek ve výši 15 Kč za každou hodinu zácviku,

d) za jízdní výcvik, který je prováděn před získáním průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla strojvedoucích metra, přísluší příplatek ve výši 22,50 Kč za každou hodinu jízdního výcviku,

e) za jízdní výcvik, který je prováděn před získáním průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla, strojvedoucím NTP, přísluší příplatek ve výši 15 Kč za každou hodinu jízdního výcviku,

f) za jízdní výcvik, který je prováděn před získáním průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla řidičů tramvají, přísluší řidiči tramvaje instruktorovi příplatek ve výši 15 Kč za každou hodinu jízdního výcviku,

g) za jízdní výcvik, který je prováděn před získáním řidičského průkazu nebo průkazu profesní způsobilosti dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla řidičů autobusu s oprávněním k řízení trolejbusu, přísluší řidiči autobusu nebo řidiči autobusu instruktorovi příplatek ve výši 15 Kč za každou hodinu jízdního výcviku.

4.12 Za řízení kloubového autobusu nebo kloubového trolejbusu přísluší příplatek ve výši 4 Kč za hodinu výkonu.

4.13 Při prodeji jízdenek v autobusu pomocí výdejního zařízení (mimo doplňkový prodej) přísluší příplatek ve výši 5 Kč za každou odjetou hodinu na lince, kde je prodej jízdenek řidičem MHD zaveden.

4.14Při doplňkovém prodeji jízdenek v pásmu „P“ přísluší příplatek ve výši 3 Kč za každou řidičem prodanou jízdenku.

4.15Za definici směny odpracovanou na pravidelné tramvajové lince, kde se směr jízdy mění přechodem na opačné stanoviště, přísluší příplatek ve výši 5 Kč za každou odpracovanou hodinu.

4.16 Dozorčím, kteří vykonávají činnost druhého člena vlakové čety, přísluší za 1 hodinu výkonu práce příplatek ve výši 5 Kč.

4.17 Strojvedoucím NTP, zajišťujícím koordinační práce v nočních směnách, přísluší za 1 hodinu výkonu práce příplatek ve výši 2,50 Kč.

4.18 Stanovenému okruhu zaměstnanců ochranného systému metra přísluší, dle zásad MV- GŘ HZS ČR č. j. PO-247-14/OOB-2003, po projednání s příslušnými odborovými

organizacemi, zvláštní příplatek za zabezpečování úkolů Ministerstva vnitra ČR. Vzniklé náklady jsou plně hrazeny z účelově vázaných prostředků od Ministerstva vnitra ČR.

4.19 Pokud bude zaměstnanec (který v pracovním poměru nevykonává některou z profesí řidičů MHD a zároveň má v popisu pracovní činnosti uvedeno i řízení obsazeného autobusu nebo tramvaje a absolvoval povinné poučování řidičů) během své pracovní doby řídit obsazený prostředek povrchové MHD, náleží mu za tuto dobu vedle základní mzdy příplatek ve výši 15 Kč za takto odpracovanou hodinu.

4.20 Na zaměstnance DP, kteří provádějí dozor nad zaměstnanci cizích organizací, se vztahuje pobírání příplatků za práci v obtížných pracovních podmínkách v případech, kdy cizí organizace vykonává pracovní činnosti, za které náleží příplatky v souladu s nařízením vlády č. 567/2006, o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, anebo s Částí II těchto pravidel.

4.21Řidičům MHD, kteří mimořádně vykonávají činnost dopravní kontroly (např. kontrolu techniky jízdy, měření radarem apod.) nebo strojvedoucím metra, kteří mimořádně vykonávají profesi strojvedoucího metra instruktora, přísluší po dobu výkonu této činnosti nebo profese příplatek ve výši 30 Kč za každou odpracovanou hodinu.

Manipulačním řidičům, kteří mimořádně vykonávají funkci garážmistra I, přísluší po dobu výkonu této funkce příplatek ve výši 30 Kč za každou odpracovanou hodinu.

4.22 Při výkonu práce na zvláštních linkách a smluvní dopravě pro zdravotně postižené přísluší příplatek ve výši 5 Kč za každou odpracovanou hodinu na lince.

4.23 Řidičům autobusů, kteří jsou vedoucím zaměstnancem pověřeni vedením určeného pracovního kolektivu a kontrolní činností ve vymezených oblastech, přísluší příplatek ve výši 5 Kč za každou odpracovanou hodinu.

4.24 Dispečerům JPA, kteří mimořádně vykonávají na základě pověření od vedoucího zaměstnance činnost dopravní kontroly, přísluší po dobu výkonu této činnosti příplatek ve výši 15 Kč za každou odpracovanou hodinu.

4.25 Příplatek za zastupování

4.25.1 Hasiči - veliteli družstva zastupujícímu hasiče - velitele směny, staršímu hasiči zastupujícímu hasiče - velitele družstva, železničáři (posunovači) zastupujícímu železničáře (vedoucího posunu), hasiči - veliteli směny, vedoucímu zaměstnanci se smluvní mzdou (v nižší úrovni řízení než je zastupovaný zaměstnanec) a TH zaměstnancům, kteří z pověření zaměstnavatele dočasně zastupují v plném rozsahu činnosti vedoucího zaměstnance dočasně nevykonávajícího svou funkci, přísluší příplatek za zastupování.

4.25.2Příplatek je stanoven ve výši rozdílu mezi základní mzdou zastupovaného a zastupujícího zaměstnance. Při zastupování vedoucího zaměstnance se smluvní mzdou se výše příplatku za zastupování stanoví vedoucím útvaru, v jehož podřízenosti je zastupovaný zaměstnanec, po dohodě s vedoucím odboru Personální a PaM, maximálně však do výše rozdílu mezi smluvní mzdou zastupovaného a základní mzdou nebo smluvní mzdou zastupujícího zaměstnance.

4.25.3Smluvní mzda zastupovaného a základní mzda zastupujícího zaměstnance je přepočtena v hodinovém vyjádření. Pobídková složka mzdy zastupovaného zaměstnance zastupujícímu zaměstnanci nepřísluší.

4.25.4Je-li zastupována dočasně neobsazená funkce nebo profese uvedená v bodě 4.25.1, stanoví výši příplatku za zastupování vedoucí útvaru, v jehož přímé podřízenosti je dočasně

Příloha KS

neobsazená funkce nebo profese po dohodě s vedoucím odboru Personální a PaM v souladu s bodem 4.25.2.

4.25.5Návrh s dohodnutou výší příplatku předkládá vedoucí útvaru zastupovaného zaměstnance nebo vedoucí útvaru, v jehož přímé podřízenosti je dočasně neobsazená funkce nebo profese odboru Personální a PaM.

4.25.6Příplatek za zastupování se neposkytuje vedoucím zaměstnancům v případech, kdy jsou zastupovaný zaměstnanec nebo zastupovaná dočasně neobsazená funkce a zastupující zaměstnanec na stejné organizační úrovni.

4.25.7Příplatek za zastupování se stanoví, s výjimkou zaměstnanců zastupujících vedoucí vozoven, po 4 týdnech souvislého zastupování s účinností od prvního dne zastupování, nejdéle však po dobu 12 měsíců od prvního dne souvislého zastupování.

4.25.8Příplatek za zastupování bude poskytován i za zastupování zaměstnance čerpajícího dovolenou.

4.25.9Zaměstnanci zastupujícímu vedoucího vozovny souvisle alespoň 1 den přísluší příplatek ve výši 80 Kč za každou hodinu zastupování.

4.26 Zaměstnancům bez konkrétního rozvrhu směn přísluší příplatek ve výši 3 Kč za každou odpracovanou hodinu.

4.27Za práci v odpolední době mezi 14:00 a 22:00 hodin přísluší zaměstnanci pracujícímu v nerovnoměrně rozvržené pracovní době a zaměstnancům bez konkrétního rozvrhu směn příplatek ve výši 1,5 % jeho průměrného hodinového výdělku.

4.28 Zaměstnancům mimořádně vykonávajícím funkci dozorčí VII (vlakový dispečer) přísluší po dobu výkonu této funkce příplatek ve výši 15 Kč za každou odpracovanou hodinu.

4.29 Zaměstnancům, kterým bylo svěřeno silniční vozidlo kategorie N do péče, přísluší příplatek ve výši 1 Kč za každou odpracovanou hodinu.

4.30 Zaměstnancům při výkonu práce na autobusu vybaveném cyklonosičem a povolenou přepravou kol přísluší příplatek ve výši 10 Kč za každou odpracovanou hodinu.

4.31Zaměstnancům v pracovním poměru, kterým z rozpisu směn vyplyne v provozním dnu pracovní doba rozdělená do více částí, přísluší za každou hodinu od zahájení výkonu práce do konce výkonu práce příplatek ve výši 3 Kč.

-měsíční kolektivní výkonnostní odměny,

-čtvrtletní kolektivní výkonnostní odměny,

-prémie za pracovní výkonnost,

-ostatní odměny,

-mimořádné odměny,

-zvláštní mimořádné odměny,

-dlouhodobé výkonnostní odměny.

5.1Měsíční kolektivní výkonnostní odměny

Měsíční kolektivní výkonnostní odměny se poskytují všem zaměstnancům, s výjimkou zaměstnanců, jejichž odměňování se řídí podmínkami stanovenými ve smlouvách o mzdě, včetně manažerských smluv, a zaměstnanců získávajících předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytnými pro řádný výkon sjednané práce.

Měsíční kolektivní výkonnostní odměny se poskytují v sazbě 16 % a dále

a) u řidičů MHD, včetně řidičů tramvají instruktorů a řidičů autobusů instruktorů a strojvedoucích metra, včetně strojvedoucích metra instruktorů, v sazbě 10 %,

b)u přepravních kontrolorů, v sazbě 33 %,

c) u zaměstnanců manuálních profesí a TH zaměstnanců v kolektivech konajících práci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, včetně zaměstnanců shodných funkcí, jimž je rozvrhována pracovní doba rovnoměrně z důvodu operativního zajištění provozu a dále u TH zaměstnanců a zaměstnanců manuálních profesí v jednosměnném rovnoměrně rozvrženém pracovním režimu trvale pracujících v nočních přepravních výlukách při údržbě tratí a tunelů metra, v sazbě 19 %.

Období pro poskytování měsíčních kolektivních výkonnostních odměn je kalendářní měsíc a jsou vypláceny v termínu výplaty mzdy za běžný měsíc.

5.1.1Stanovení kolektivů zaměstnanců:

a)kolektiv strojvedoucích metra za provoz,

b)kolektiv strojvedoucích metra instruktorů za provoz,

c)kolektiv řidičů autobusů a řidičů autobusů instruktorů za garáž,

d)kolektiv řidičů tramvají a řidičů tramvají instruktorů za vozovnu,

e)kolektiv zaměstnanců manuálních profesí za provozovnu,

f)kolektiv zaměstnanců manuálních profesí v jednotce (bez provozoven) dle útvarů přímo řízených vedoucím jednotky,

g) kolektiv zaměstnanců manuálních profesí dle útvarů přímo řízených ředitelem (bez jednotek a provozoven),

h) kolektivTH zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženoupracovní dobou,

včetně zaměstnanců ve shodných funkcích, jimž je rozvrhována pracovní doba rovnoměrně z důvodu operativního zajištění provozu v útvarech přímo řízených ředitelem (jsou-li v přímé podřízenosti ředitele jednotky, tvoří TH zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v každé jednotce samostatný kolektiv),

i) kolektiv TH zaměstnanců s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v útvarech přímo řízených ředitelem (jsou-li v přímé podřízenosti ředitele jednotky, tvoří TH zaměstnanci s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v každé jednotce samostatný kolektiv),

j)kolektiv přepravních kontrolorů,

k) kolektiv TH zaměstnancůútvaru Prodeje jízdníchdokladůs rovnoměrně

nebo nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou ve dvousměnném pracovním režimu,

l) kolektiv TH zaměstnanců útvaru Střediska dopravních informací v jednosměnném a dvousměnném pracovním režimu, v rovnoměrném i nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, ve funkci informátor v dopravě,

m)kolektiv TH zaměstnanců v jednosměnném rovnoměrně rozvrženém pracovním režimu trvale pracujících v nočních přepravních výlukách při údržbě tratí a tunelů metra.

5.1.2Výpočet celkové částky měsíční kolektivní výkonnostní odměny Celková částka měsíční kolektivní výkonnostní odměny se stanoví:

a)u kolektivů dle bodu 5.1.1 písm. a), b), c), d), e), f), g), h), j) a m) procentní sazbou kolektivní výkonnostní odměny stanovenou dle bodu 5.1, násobenou součtem skutečně vyplacených základních mezd (včetně přesčasů) zaměstnanců kolektivu,

b)u kolektivů dle bodu 5.1.1 písm. i), k) a l) procentní sazbou kolektivní výkonnostní odměny stanovenou dle bodu 5.1 násobenou součtem přiznaných měsíčních mzdových tarifů skutečného počtu zaměstnanců kolektivu.

5.1.3Rozdělování měsíčních kolektivních výkonnostních odměn:

a)z celkového objemu měsíčních kolektivních výkonnostních odměn stanoveného dle bodu

5.1.2přiznává měsíční kolektivní výkonnostní odměny jednotlivým zaměstnancům kolektivu nejbližší vedoucí zaměstnanec diferencovaně, a to zejména:

-po zhodnocení plnění pracovních úkolů a kvality prováděných prací,

-podle míry přínosu jednotlivých zaměstnanců kolektivu na plnění stanovených úkolů,

-po zohlednění míry přínosu jednotlivých zaměstnanců kolektivu na plnění stanovených úkolů dle odpracované doby, včetně přesčasů,

b) přesun objemu prostředků na měsíční kolektivní výkonnostní odměny mezi kategoriemi a kolektivy dle bodu 5.1.1 a dle bodu 2.5.1 KS nelze provádět,

c) u kolektivů dle bodu 5.1.1 písm. i), k) a l) lze převést nevyčerpané prostředky na měsíční kolektivní výkonnostní odměny do následujících měsíců s tím, že musí být vyčerpány nejpozději v posledním měsíci každého čtvrtletí. Přesun těchto prostředků mezi jednotlivými čtvrtletími nelze provádět, s výjimkou důvodů uvedených v bodě 5.1.4.

U ostatních kolektivů lze přesunout objem prostředků na měsíční kolektivní výkonnostní odměny nevyčerpaných v příslušném období (měsíci) do následujících období (měsíců) pouze z důvodů uvedených v bodě 5.1.4,

d) podklady k přiznaným měsíčním kolektivním výkonnostním odměnám archivuje vedoucí zaměstnanec příslušného útvaru.

5.1.4Postup při rozdělování měsíčních kolektivních výkonnostních odměn

Individuální podíl z měsíční kolektivní výkonnostní odměny se vyplácí měsíčně každému zaměstnanci v plné výši, v souladu s bodem 5.1.3 písm. a), pokud nenastane důvod k nepřiznání měsíční kolektivní výkonnostní odměny, příp. její části.

Důvodem k nepřiznání měsíční kolektivní výkonnostní odměny, příp. její části, může být závada ve výkonu práce nebo porušení předpisů a povinností vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Pokud je důvodem nepřiznání měsíční kolektivní výkonnostní odměny skutečnost vyplývající z podaného služebního hlášení, může být nepřiznána měsíční kolektivní výkonnostní odměna až po ukončení vyřízení služebního hlášení v souladu s provozním předpisem O 7.

Nastane-li důvod k nepřiznání měsíční kolektivní výkonnostní odměny, příp. její části, vedoucí zaměstnanec může zaměstnanci měsíční kolektivní výkonnostní odměnu, příp. její část, nepřiznat. Přitom se bere v úvahu míra a závažnost závady ve výkonu práce nebo porušení předpisů a povinností vztahujících se k vykonávané práci. Vedoucí zaměstnanec je povinen s nepřiznáním měsíční kolektivní výkonnostní odměny, příp. její části, zaměstnance bez zbytečného odkladu předem seznámit a toto nepřiznání je povinen zdůvodnit. Na vyžádání zaměstnance je vedoucí zaměstnanec povinen důvod nepřiznání měsíční kolektivní výkonnostní odměny, příp. její části, sdělit zaměstnanci písemně.

V případě, že zaměstnanec nesouhlasí s nepřiznáním kolektivní výkonnostní odměny, příp. její části, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu vedoucímu zaměstnanci a dále se postupuje ve smyslu kapitoly 8 KS Stížnosti a spory, nedojde-li k vyřešení při přímém jednání mezi vedoucím zaměstnancem a podřízeným zaměstnancem. Nepřiznanou část kolektivní výkonnostní odměny potom nelze přerozdělit ostatním zaměstnancům kolektivu, je vázána v příslušném kolektivu do doby vyřešení stížnosti v souladu s kapitolou 8 KS Stížnosti a spory.

Kolektivní výkonnostní odměny v kolektivu nelze plně přerozdělit ostatním zaměstnancům kolektivu také v tom případě, kdy k závadě ve výkonu práce nebo porušení předpisů a povinností vztahujících se k vykonávané práci dojde na konci kalendářního měsíce a vedoucí zaměstnanec s tímto opatřením nemůže seznámit zaměstnance před odesláním podkladů k rozdělení kolektivních výkonnostních odměn ke zpracování mzdy. Kolektivní výkonnostní odměnu lze plně přerozdělit až po vyřešení důvodů pro nepřiznání kolektivní výkonnostní odměny v souladu s tímto bodem.

Odborové organizace, příp. jejich pověřené organizační jednotky, se mohou s vedoucími organizačních jednotek, příp. provozoven, dohodnout na specifických pravidlech.

5.2Čtvrtletní kolektivní výkonnostní odměny

Čtvrtletní kolektivní výkonnostní odměna je poskytována všem zaměstnancům, s výjimkou zaměstnanců v kolektivech dle bodu 5.1.1 písm. i), k) a l).

Celková částka čtvrtletní kolektivní výkonnostní odměny se stanoví pro zaměstnance v pracovním poměru procentní sazbou měsíční kolektivní výkonnostní odměny stanovenou dle bodu 5.1, násobenou součtem skutečně přiznaných mzdových tarifů za dobu nepřítomnosti zaměstnance kolektivu, vyjma doby, po kterou je zaměstnanec v mimoevidenčním stavu. Pro stanovení objemu finančních prostředků se za dobu nepřítomnosti zaměstnance kolektivu považuje doba poskytnutého pracovního volna bez náhrady mzdy, tj. doba neplacené překážky v práci. Jedná se o osobní překážky v práci, překážky v práci z důvodu obecného zájmu, v rámci odborného rozvoje, dále neomluvené absence, dlouhodobé péče, dočasné pracovní neschopnosti, nepracovního úrazu a ošetřování člena rodiny a další neplacené volno na žádost zaměstnance se souhlasem zaměstnavatele. Maximální výše čtvrtletní kolektivní výkonnostní odměny je 20 % ze souhrnu měsíčních kolektivních výkonnostních odměn zaměstnance vyplacených v příslušném kalendářním čtvrtletí.

Čtvrtletní kolektivní výkonnostní odměny se poskytují za kalendářní čtvrtletí a jsou vypláceny ve vyúčtování mzdy za první měsíc následujícího čtvrtletí.

Z celkového objemu čtvrtletních kolektivních výkonnostních odměn stanoveného podle tohoto bodu přiznává kolektivní výkonnostní odměny jednotlivým zaměstnancům kolektivu nejbližší vedoucí zaměstnanec, a to na základě zhodnocení aktivního přístupu a osobní míry přínosu při plnění stanovených úkolů a dalších principů pro rozdělování měsíčních kolektivních výkonnostních odměn uvedených v bodě 5.1.3 písm. a) a b).

V případě nerozdělení celého objemu prostředků na čtvrtletní kolektivní výkonnostní odměny nelze tyto prostředky převádět do dalších období.

Podklady k přiznaným čtvrtletním kolektivním výkonnostním odměnám archivuje vedoucí zaměstnanec příslušného útvaru.

5.3Prémie za pracovní výkonnost

TH zaměstnancům, kteří provádějí přepravní kontrolu, jsou poskytovány prémie za pracovní výkonnost.

Prémie za pracovní výkonnost je poskytována pouze v případě, že je přirážka zaměstnancem uložena a zpracována v souladu s Tarifem, Smluvními přepravními podmínkami, Provozním předpisem D 6 a ostatními závaznými normami.

Její výše se stanovuje takto

Pokud nastane pokles přepravených cestujících v příslušném měsíci pod úroveň:

a)65 % téhož měsíce roku 2019, zvýší se prémie za pracovní výkonnost z přirážek vyplácených zaměstnanci za tento měsíc dle tabulky tohoto bodu o 20 %,

b)45 % téhož měsíce roku 2019, zvýší se prémie za pracovní výkonnost z přirážek vyplácených zaměstnanci za tento měsíc dle tabulky tohoto bodu o 30 %.

Pokles přepravených osob bude stanoven na základě měření obsazenosti metra.

O případné změně bodu bude možno jednat na návrh jedné ze smluvních stran.

5.1Ostatní odměny

K ocenění náročnosti a odpovědnosti práce zaměstnanců, kteří průběžně provádějí manipulaci s finančními prostředky a ceninami, se stanoví odměna ve výši:

U zaměstnanců útvarů Střediska dopravních informací, Prodeje jízdních dokladů a pracoviště zpracovávajícího mince z jízdenkových automatů vychází částka určená k rozdělení jednotlivým zaměstnancům ze skutečného objemu finančních prostředků a cenin realizovaného každým jednotlivým zaměstnancem v příslušném měsíci.

U ostatních zaměstnanců, kteří provádějí manipulaci s finanční hotovostí a ceninami a mají z tohoto důvodu uzavřenu dohodu o odpovědnosti, je částka odměny stanovena z objemu finančních prostředků nebo cenin vykázaných na konkrétním výdejním místě v kalendářním měsíci průměrně na 1 zaměstnance tohoto výdejního místa.

Vedoucí útvaru, kde přímo k manipulaci s finanční hotovostí a ceninami dochází, odpovídá za stanovení počtu zaměstnanců provádějících manipulace s finanční hotovostí a ceninami, za vykazování zdroje pro rozdělení odměn, a navrhuje výši odměny v příslušném měsíci. Vypočtený objem prostředků k rozdělení nelze převádět do dalších měsíců.

5.4Mimořádné odměny

5.5.1Zaměstnancům všech kategorií lze přiznat mimořádné odměny v souvislosti s výkonem práce zpravidla z těchto důvodů:

a) za mimořádné pracovní úsilí, které bylo vynaloženo při plnění pracovních úkolů, které se vyskytují ojediněle a jsou mimořádné svojí složitostí a dále např. za přijetí zlepšovacího návrhu zaměstnance nebo činnost související s přímou likvidací mimořádné události,

b)za výkon funkce mentora,

c) jedná-li se o stimulaci v souvislosti s důstojným odchodem zaměstnance do starobního důchodu dle předem projednaného programu s odborovými organizacemi,

d) v souvislosti s ukončením pracovního poměru zaměstnance při schválení personálním ředitelem,

e)za činnost zaměstnance související s členstvím v Jednotce sboru dobrovolných hasičů DP.

Přiznání mimořádných odměn dle písm. a) a b) tohoto bodu musí být písemně zdůvodněno.

Zaměstnavatel bude rovnoměrně plánovat finanční prostředky dle jednotlivých kategorií zaměstnanců a poskytne odborovým organizacím čtvrtletně přehled (členěný dle úseků a jednotek) o vyplacených mimořádných odměnách ve struktuře tohoto bodu.

5.5.2 Mimořádné odměny navrhují příslušní vedoucí útvarů na všech stupních řízení a schvalují je ředitelé v rámci finančních prostředků, které jim byly přiděleny k tomuto účelu na začátku roku.

5.5Zvláštní mimořádné odměny

Na základě rozhodnutí představenstva lze vybraným zaměstnancům přiznat zvláštní mimořádné odměny z důvodu mimořádného zřetele (např. ztížených klimatických podmínek) podle těchto zásad:

5.6.1 Zvláštní mimořádné odměny lze vyplácet ze mzdových nákladů příslušného roku se zúčtováním mzdy nejpozději za prosinec běžného roku.

5.6.2 Personální ředitel navrhne představenstvu částku k použití na výplatu zvláštních mimořádných odměn.

5.6.3Zvláštní mimořádné odměny budou poskytnuty zásadně jen zaměstnancům, kteří budou v evidenčním stavu, případně budou konat práci na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr k poslednímu dni období, za které bude stanovena základna zvláštní mimořádné odměny a ke dni vyúčtování mzdy.

5.6.4 Zvláštní mimořádné odměny nebudou přiznány za období, kdy bylo odměňování zaměstnance upraveno manažerskou smlouvou.

5.6.5 O konkrétním způsobu výpočtu a výši zvláštní mimořádné odměny rozhoduje představenstvo při schválení vyplacení této odměny, přičemž jsou možné dva způsoby výpočtu:

a) výpočet zohledňující odpracovanou dobu a vyplacené mzdy:

Zvláštní mimořádné odměny budou zaměstnancům stanoveny z jim vyplacených základních mezd, odměn z dohod a kolektivních výkonnostních odměn v období, za které bude stanovena základna. Z objemu prostředků určených pro výplatu zvláštních mimořádných odměn a součtu vyplacených základních mezd, odměn z dohod a kolektivních výkonnostních odměn budou stanoveny koeficienty na 1 000 Kč základních mezd nebo odměn z dohod. Výpočet bude proveden s přesností na dvě desetinná místa. Zaměstnancům bude zvláštní mimořádná odměna stanovena jako součin jejich vyplacených základních mezd, odměn z dohod a kolektivních výkonnostních odměn ve sledovaném období a koeficientu na 1 000 Kč. Výsledné částky k výplatám se zaokrouhlují zásadně vždy na celé koruny směrem dolů;

b) přidělený objem prostředků rozděluje příslušný vedoucí útvaru, a to s ohledem na odpracovanou dobu v rámci mimořádné situace. Představenstvo může stanovit minimální a maximální výši přiznané částky zvláštní mimořádné odměny.

5.7Dlouhodobá výkonnostní odměna

Pro všechny kategorie zaměstnanců bude vyplácena dlouhodobá výkonnostní odměna ve výši

1,5% z vyplacených mzdových tarifů a kolektivních výkonnostních odměn za kalendářní čtvrtletí (u smluvní mzdy z vyplacených měsíčních mezd a pobídkové složky mzdy za manažerské, resp. komplexní hodnocení) při splnění těchto podmínek:

-výkon práce v příslušném kalendářním čtvrtletí,

-nesmí vykázat v uvedeném pololetí neomluvenou absenci,

-není písemně upozorněn v souvislosti s porušením povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci,

-není písemně upozorněn pro závažné porušeni povinnosti vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci,

-není písemně upozorněn pro soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci,

-není písemně upozorněn na nesplňování uspokojivých pracovních výsledků,

-neporuší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a ZP.

Část II - Seznam prací konaných ve ztíženém pracovním prostředí a obtížných pracovních podmínkách

Seznam prací k bodu 4.5

1.Svařování v uzavřených prostorách, tj. v kolektorech, kabelových kanálech, šachtách, nádržích, technických prostorách pod eskalátory, nebo v zámečnických dílnách.

2.Tryskání broky, ocelovou drtí v tryskací komoře za použití ochranné masky nebo ochranného oděvu s přívodem vzduchu.

3.Práce s pneumatickým nářadím - pouze u profese „zámečník kolejových konstrukcí - montér“ a „zámečník kolejových konstrukcí - svářeč“.

4.Rozmrazování ledu a námrazy z kolejiště metra.

Seznam prací k bodu 4.6

1. Čištění žump a vpustí nebo průlezných kanalizačních stok, kanalizačního potrubí a přípojek v podzemí (fekální čerpací stanice), pravidelné prohlídky, údržba, revize a opravy fekálních čerpacích stanic. Obsluha a údržba zařízení hrubého předčištění a vyhnívání kalů a obdobných zařízení na čistírnách odpadních vod v podzemí.

2. Izolační práce kyselinovzdornými tmely na bázi syntetických pryskyřic v uzavřených prostorách (plastbetonové podpory).

3.Stříkání dvousložkovými epoxidovými laky, nitrolaky a syntetickými emaily. Nátěry dvousložkovými epoxidovými barvami.

4.Lepení podlahových povlaků (korkových, pryžových, PVC apod.) rozpouštědlovými tmely (např. 6643, SR apod.).

5.Řezání a broušení zkorodovaných částí rámu a karoserie vozidel.

6.Broušení laku v přípravných boxech.

7.Práce s organickými rozpouštědly, lihem, acetonem, benzinem a dalšími chemickými látkami.

8. Příprava barev a laků (nitro, syntetické vícesložkové a jim složením podobné) s bezprostředním stykem s míšenými komponenty (etylacetát, butylacetát, toluen, metylcyklohexanon).

9.Práce s epoxidovými pryskyřicemi.

10.Práce na kolejovém svršku za plného provozu bez vyloučení dopravy, v prostředí se zvýšeným obsahem ztěžujících vlivů v ovzduší.

11.Lakýrnické práce s epoxidovými, chlorkaučukovými, nitro a syntetickými barvami; příprava barev a laků, stříkání barev, práce s rozpouštědly.

12. Práce s vibračními nástroji, pneumatickým nářadím, vrtacími a sbíjecími kladivy a kompresory PK, DK.

13.Práce prováděné v kolektorech, kabelových kanálech, šachtách, nádržích, technických prostorách pod eskalátory, oprava a údržba madel eskalátorů.

14. Práce truhlářů při obsluze truhlářského strojního zařízení (broušení dřeva na pásové brusce, strojní protahování dřeva na protahovačkách a srovnávačkách).

15.Ruční broušení a leštění součástí za sucha.

16.Obrábění (vrtání a zahlubování) brzdového obložení a obložení lamelové spojky.

17.Obsluha podbíjecího stroje Plasser 08-75 GS, ruční podbíjení pražců, obsluha čistícího stroje TWS 30 v kabině lokotraktorů T8 a T18 a v kabině velínu, případně práce v prostupech, sváření a broušení kolejnic.

18.Odmašťování a odstranění barev vč. v horkých louhových lázních.

19.Činnosti v čističkách odpadních vod.

20.Práce spojené s montáží a demontáží pneumatik, stálá manipulace s těžkými břemeny (při opravách, nakládání a skládání pneumatik apod.), huštění pneumatik (nebezpečí výbuchu), práce ve výparech při vypalování čísel na pneumatiky a chemikálií při opravách "termo-press" - vztahuje se na pracoviště gumárny.

21.Ruční mytí součástek a spodků vozidel horkou tlakovou vodou a chemickými přípravky před opravami.

22.Zalévání izolátorů TM pryskyřicí.

23.Práce s horkým asfaltem.

24.Údržba olověných baterií v prostorách akumulátoroven.

25.Doprovod služebních vlaků v tunelech - strojvedoucí NTP, VSV, kontrola a údržba z otevřené plošiny za jízdy a chodu NTP.

26.Výměna vzduchotechnických filtrů a údržba ventilátorů hlavního větrání.

27.Čištění transformátorů na MDT a DT.

28.Soustružení dílů s obsahem slídy.

29.Laminování kotev TM, bandážování páskou.

30.Práce s motorovou řetězovou pilou.

31.Práce s rozbrušovacím agregátem.

32.Práce s IDP nebo v ochranných oblecích.