Obsah:
A.Základní ustanovení4
A 1 Rozsah a doba platnosti4
A 2 Účel a obsah 4
A 3 Smluvní strany4
A 4 Zákaz diskriminace4
A 5 Všeobecná ustanovení4
A 6 Pracovněprávní ochrana odborových funkcionářů 5
A 7 Zaměstnavatel se zavazuje5
A 8 Povinnosti odborové organizace5
A 9 Materiální a organizační zajištění činnosti odborové organizace v zaměstnavatelské organizaci6
A 1O Právo kontroly odborové organizace6
A 11 Právo spolurozhodování odborových organizací6
A 12 Právo na projednání odborové organizace7
A 13 Právo na informování8
A14 Zaměstnanost9
B.Personálnízáležitosti1O
B1 Vznik pracovního poměru1O
B 2 Péče o kvalifikaci zaměstnanců a její zvyšování10
B 3 Rekvalifikace11
B 4 Ukončení pracovního poměru 11
B 5 Pracovní podmínky11
B 6 Pracovní doba12
B 7 Dovolená a pracovní volno12
B8 Pracovní cesty13
C.Sociální oblast13
C1 Sociální program13
C 2 Zdravotní péče o zaměstnance 13
C 3 Dětská rekreace13
C 4 Závodní stravování14
C 5 Sociální výpomoc při úmrtí zaměstnance14
C 6 Pracovní výročí, životní výročí a odchod do důchodu 14
C 7 Sociální výpomoc15
C 8 Dárci krve a kostní dřeně 15
C 9 Rozpočet čerpání sociálních nákladů na realizaci sociálního programu v tis. Kč. 15
C 1O Ochrana zaměstnanců v předdůchodovém věku16
C11 Zvýhodnění rodin s dětmi16
O.Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, ochrana životního prostředí 16
D1 Závazky zaměstnavatele16
E.Jednotné pracovní oblečení18
F.Oblast pracovně právní18
F 1 Stížnosti zaměstnanců a předcházení soudním sporům 18
A.Základní ustanovení
A 1Rozsah a doba platnosti
A 1. 1 Tato Kolektivní smlouva platí pro všechny závody
A 1. 2 Tato kolektivní smlouva je platná dnem podpisu a účinná od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023. Tato smlouva může být v době účinnosti průběžně doplňována dodatky oběma stranami odsouhlasenými. Návrh na změnu nebo dodatek může podat každá smluvní strana a druhá strana je povinna o něm zahájit jednání s navrhující stranou do 7 kalendářních dnů od data obdržení písemného návrhu.
A 1. 3 Smluvní strany jsou povinny nejméně 90 kalendářních dnů před skončením účinnosti stávající kolektivní smlouvy zahájit jednání o uzavření nové kolektivní smlouvy.
A 2Účet a obsah
A 2. 4 Předmětem kolektivní smlouvy je úprava kolektivních vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci ve společnosti, týkající se mzdových, sociálních a jiných pracovněprávních nároků, které je třeba dodržovat v zájmu uspokojování potřeb, práv a zájmů zaměstnanců.
A 2. 5 Při uzavření kolektivní smlouvy a případných kolektivních sporech o její změny obě strany postupují dle zákona č. 2/1991Sb. o kolektivním vyjednávání a z ustanovení zákoníku práce.
A 3Smluvní strany
A 3. 1Předseda, případně osoby jim poverene, Jsou oprávněni projednávat všechny oblasti týkající se kolektivního vyjednávání s vedením společnosti.
Problematiku jednotlivých závodů projednávají nejprve zástupci odborových organizací s vedením příslušného závodu.
A 4Zákaz diskriminace
A 4. 1 Podle § 16 - 17 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.
V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace zaměstnanců z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení.
A 5 Všeobecnáustanovení
A 5. 1 Veškeré kolektivní spory mezi společností a zaměstnanci budou řešeny kolektivním vyjednáváním. V případě jeho neúspěšnosti se řešení sporů řídí ustanoveními zákona o kolektivním vyjednávání.
A 5. 2 Kolektivní smlouva je závazná pro strany, které ji uzavřely i pro jejich případné nástupce
A 5. 3 Příslušný odborový orgán a zaměstnavatel zabezpečí seznámení všech zaměstnanců s kolektivní smlouvou do 15 - ti pracovních dnů od jejího podpisu a zveřejněním na INTRANETU.
Veškeré nároky podle této kolektivní smlouvy vznikají všem zaměstnancům ode dne nástupu do práce, tedy vzniku pracovního poměru.
Podmínky v pracovní smlouvě jednotlivce mohou být sjednány pouze stejně nebo výhodněji, než stanoví tato kolektivní smlouva.
Smluvní strany budou společně kontrolovat plnění závazků vyplývajících z kolektivní smlouvy nejméně dvakrát ročně. Z tohoto jednání bude vyhotoven písemný zápis.
A 6 Pracovněprávní ochrana odborových funkcionářů
A 6. 1 Jde-li o člena odborové organizace působící u zaměstnavatele, který je oprávněn spolurozhodovat se zaměstnavatelem, v době jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení je zaměstnavatel povinen požádat příslušný odborový orgán o předchozí souhlas k výpovědi nebo okamžitému zrušení pracovního poměru. Za předchozí souhlas se považuje též, jestliže odborové organizace písemně neodmítl udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 - ti dnů ode dne, kdy byl o něj zaměstnavatelem požádán.
A 6. 2 Vedení společnosti a vedení příslušného závodu budou do deseti pracovních dnů písemně sdělena jména odborových funkcionářů a důvěrníků odborových organizací a jakékoliv případné personální změny.
A 6. 3 V případě nutnosti uvolnit odborové funkcionáře na nezbytně nutnou dobu pro vyřizování odborových záležitostí související s výkonem jeho odborové funkce, budou tito uvolněni po předchozím projednání s příslušným nadřízeným.
A 6. 4 Zaměstnavatel uvolní odborové funkcionáře na školení pořádané odborovou organizací v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.
A 7 Zaměstnavatel se zavazuje
A 7. 1 Uspořádat informativní schůzku se zaměstnanci, na žádost odborových organizací. Vedle těchto schůzek se na vyžádání odborových organizací bude vedení organizace zúčastňovat jednání odborových organizací týkající se zásadních otázek rozvoje a perspektivy organizace.
A 7. 2 Ředitelé jednotlivých závodů umožní po dohodě s odborovými organizacemi účast pověřenému členu odborové organizace na poradách vedení závodů.
A 7. 3 Poskytování informací odborovým organizacím bude zaměstnavatel provádět dle platného ustanovení zákoníku práce.
A 7. 4Přihlížet ke stanoviskům a návrhům odborové organizace, sdělovat, jaká opatření společnost učinila na základě těchto návrhů.
A 7. 5Respektovat právo každého zaměstnance být odborově organizován. A 7. 6Jednat s odborovou organizací o uzavření kolektivní smlouvy.
A 7. 7Zabránit jakékoliv diskriminaci zaměstnanců pro jejich odborovou práci.
A 7. 8 Zaměstnavatel bude bezúplatně srážet měsíčně ze mzdy každého zaměstnance, který v tomto smyslu podepíše dohodu o srážkách, odborové příspěvky tak, jak určují stanovy odborových organizací. Takovéto zmocnění může zaměstnanec odvolat písemně před koncem příslušného zúčtovacího období. Všechny srážky budou poukazovány na bankovní účet příslušné odborové organizace.
A 8 Povinnosti odborové organizace
A 8. 1 Členové odborových organizací jsou povinni zachovat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dovědí při výkonu funkce, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k porušení státního, hospodářského , obchodního nebo služebního tajemství, nebo oprávněných zájmu zaměstnavatele nebo zaměstnanců. Tato povinnost trvá i po dobu jednoho roku po skončení výkonu funkce, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
A 8. 2Zajišťovat i pro zaměstnance, kteří nejsou členy odborové organizace, práva v ochraně a péči o zaměstnance daná zákony a obecně platnými předpisy.
A 9Materiální a organizační zajištění činnosti odborové organizace v zaměstnavatelské organizaci
A 9. 1 Podle provozních možností poskytuje zaměstnavatel pro nezbytnou provozní činnost odborové organizace v přiměřeném rozsahu místnost (místnosti) s nezbytným vybavením a hradí náklady spojené s jejich údržbou a technickým provozem. Odborová organizace bude platit společnosti za pronájem těchto prostor nájemné ve výši 100,- Kč za rok.
A 9. 2 Návštěvy odborové organizace se při vstupu do prostorů zaměstnavatele řídí předpisy zaměstnavatele, které upravují návštěvní činnost v areálu zaměstnavatele.
A 9. 3 Zaměstnavatel nese nezbytné cestovní náklady odborových funkcionářů při zajištění styku s odboráři na všech závodech společnosti za předpokladu, že tyto cesty budou vždy spojovány se služebními cestami zaměstnanců
A 9. 4 Zaměstnavatel přispívá dle schváleného rozpočtu sociálního programu na krytí výdajů výchovné, kulturně vzdělávací a sportovní činnosti organizované odborovou organizací.
A 1O Právo kontroly odborové organizace
A 1O. 1 Příslušné odborové organizace vykonávají u zaměstnavatele kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů, vnitřních mzdových předpisů a závazků kolektivních smluv, ze kterých vznikají nároky jednotlivým zaměstnancům .
A 1O. 2 Pověření členové odborových organizací mají právo kontroly úrovně závodního stravování.
A 1O. 3 Odborová organizace dbá u zaměstnavatele na dodržování pracovněprávních , mzdových a souvisejících předpisů, předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP), vnitřních předpisů, pracovního řádu a práv, povinností a závazků vyplývajících z kolektivní smlouvy. Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci umožnit výkon kontroly a za tím účelem jí:
a)zajistit možnost prověření toho, jak zaměstnavatel plní své povinnosti v péči o BOZP a zda soustavně vytváří podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci;
b)zajistit možnost pravidelně prověřovat pracoviště a zařízení zaměstnavatele pro zaměstnance a kontrolovat hospodaření zaměstnavatele s osobními ochrannými pracovními prostředky (dále OOPP) ;
c)zajistit možnost prověření toho, zda zaměstnavatel řádně vyšetřuje pracovní úrazy;
d)zajistit možnost účastnit se zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání, popř. je objasňovat;
e)umožnit zúčastňovat se jednání o otázkách BOZP.
A 11Právo spolurozhodování odborových organizací
A 11. 1Při stanovení termínu hromadné dovolené.
A 11. 2Při stanovení zásad tvorby a užití rozpočtu sociálních nákladů včetně vlastního čerpání.
A 11. 3 Při výběru zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků na rehabilitační, rekondiční a rekreační pobyty zajišťované zaměstnavatelem .
A 11. 4 Při vydání pracovního řádu a jeho změně.
A 11. 5Při vydání pravidel BOZP.
A 11. 6Při stanovení výjimky z doby a místa výplaty mezd.
A 11. 7Při posouzení absence jako neomluvené a při jejím prominutí.
A 11. 8 Při vymezení vážných pracovních důvodů, pro které zaměstnavatel nemuze zaměstnanci přidělovat práci (v tomto případě jde o jinou překážku na straně zaměstnavatele, při níž zaměstnanci přísluší náhrada mzdy minimálně ve výši 60% průměrného výdělku viz §209 zákoníku práce odst. 1 a 2. Dohodu podle předchozí věty nelze nahradit rozhodnutím zaměstnavatele).
A 11. 9 Spolurozhodováním se rozumí takový vzájemný vztah mezi odborovými organizacemi a zaměstnavatelem, kdy k provedení určitého právního úkonu či k přijetí jiného opatření zaměstnavatele se vyžaduje předchozí souhlas odborových organizací.
A 12Právo na projednání odborové organizace
A 12. 1 Jestliže zaměstnavatel zaměstnance převádí na jinou práci, než odpovídá pracovní smlouvě, a zaměstnanec s takovým opatřením nesouhlasí, může jej zaměstnavatel převést jen po projednání s odborovou organizací. Projednání není třeba, pokud celková doba převedení nepřesáhne 14 kalendářních dnů v kalendářním roce.
A 12. 2 Okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací.
A 12. 3 S jinými případy rozvázání pracovního poměru je zaměstnavatel povinen seznámit odborovou organizaci ve lhůtách s ní dohodnutých (nejpozději však 30 kalendářních dnů předem).
A 12. 4 Předmětem jednání s odborovou organizací je dosažení shody zejména o opatření směřujících k předejití nebo omezení hromadného propouštění, zmírnění jeho nepříznivých důsledků pro zaměstnance, především možnosti jejich zařazení ve vhodném zaměstnání na jiných pracovištích zaměstnavatele.
A 12. 5 Před dáním výpovědí jednotlivým zaměstnancům je zaměstnavatel povinen o svém záměru včas, nejpozději 30 kalendářních dnů předem, písemně informovat odborovou organizaci. Rovněž je povinen informovat:
a)o důvodech hromadného propouštění;
b)o počtu a profesním složení zaměstnanců, kteří mají být propuštěni;
c)o počtu a profesním složení všech zaměstnanců, kteří jsou u zaměstnavatele zaměstnáni;
d)o době, v níž se má hromadné propouštění uskutečnit;
e)o hlediscích navržených pro výběr zaměstnanců, kteří mají být propuštěni;
f)o odstupném, popřípadě dalších právech propuštěných zaměstnanců.A 12. 6 Opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby, práce přesčas, práce ve dnech pracovního klidu a noční práci se zřetelem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
A 12. 7 Výše požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její úhrady s výjimkou náhrady nepřesahující 1.000,- Kč.
A 12. 8 Při zřizování a provozu zdravotních, kulturních, školících, rehabilitačních, sportovních, sociálních, rekondičních a rekreačních zařízení, kde je zaměstnavatel zřizovatelem nebo provozovatelem.
A 12. 9Při hromadné úpravě pracovní doby.
A 12. 10 Opatření týkající se většího počtu zaměstnanců (tj 20 zaměstnanců a více). A 12. 11 Množství práce a pracovní tempo (§300 zákoníku práce).
A 12. 12 Zásadní otázky péče o zaměstnance, hygienu a pracovní prostředí. A 12. 13 V případě nerovnoměrného rozvržení pracovní doby.
A 12. 16 Při způsobu a rozsahu náhrady škody za pracovní úraz nebo chorobu z povolání.
A 12. 17 Při provádění zásadních změn v zavádění nové techniky a technologie , nových opatření k ochraně života, zdraví při práci a ekologie.
A 12. 18 Ekonomickou situaci zaměstnavatele.
A 12. 19 Změny organizace práce.
A 12. 20 Systém odměňování a hodnocení zaměstnanců. A 12. 21 Systém školení a vzdělávání zaměstnanců.
A 12. 22 Opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob a fyzických osob se zdravotním postižením, včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných potřeb zaměstnanců.
A 12. 23 Zaměstnavatel projedná s odborovou organizací:
a)ekonomickou situaci zaměstnavatele, její vývoj a předpokládané změny včetně opatření souvisejících s hromadným propouštěním;
b)termíny, důvody, právní, ekonomické a sociální důsledky a připravovaná opatření v souvislosti s převodem činnosti na jiného zaměstnavatele spojeným s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů, a to před jeho uskutečněním;
c)další opatření týkající se většího počtu zaměstnanců (nad 20 zaměstnanců);
d)základní otázky pracovních podmínek a jejich změny(§ 280 zákoníku práce);
e)bezpečnost a ochranu zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 101 až § 106 odst. 1, § 108 zákoníku práce a zákona č. 309/2006 Sb., (§ 280 zákoníku práce).
A 12. 24 Projednáním podle zákona a podle tohoto bodu smlouvy se rozumí účelové setkání zástupců smluvních stran, při němž se jejich stanoviska zaznamenají do zápisu o projednání. Toto projednání musí proběhnout před rozhodnutím zaměstnavatele v předmětné věci s dostatečným časovým předstihem před realizací tohoto rozhodnutí tak, aby mohlo být případně zohledněno i stanovisko odborové organizace.
A 13 Právo na informování
Zaměstnavatel je povinen informovat o:
A 13. 1Ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele a jejím pravděpodobném vývoji.
A 13. 2Činnosti zaměstnavatele, jejím pravděpodobném vývoji, jejich důsledcích na životní prostředí a jeho ekologických opatřeních.
A 13. 3 Právním postavení zaměstnavatele a jeho změnách, vnitřním uspořádání a osobě oprávněné jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích a uskutečněných změnách v předmětu činnosti zaměstnavatele.
A 13. 4 Opatření, kterými zaměstnavatel zajišťuje rovné zacházení se zaměstnanci a zaměstnankyněmi a zamezení diskriminace .
A 13. 5 Bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v rozsahu stanoveném v zákoníku práce, v § 101 až§ 106 odst. 1, §108 a zákona č. 309/2006 Sb. (viz. § 280 zákoníku práce).
A 13. 6 Záležitosti v rozsahu stanoveném ujednáním o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo na základě jiného ujednaného postupu pro informace a projednání na nadnárodní úrovni nebo v rozsahu stanoveném v zákoníku práce.
A 13. 7 Vývoji mezd nebo platů, průměrné mzdy nebo platu a jejích jednotlivých složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin.
A 13. 8 Informováním se rozumí poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, popřípadě k ní zaujmout stanovisko. Zaměstnavatel je povinen poskytnout informace v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, tak aby odborové organizace mohly informaci posoudit, popřípadě se připravit na projednání a vyjádřit své stanovisko před uskutečněním opatření.
A 14 Zaměstnanost
A 14. 1 Zaměstnavatel na základě přijatého programu změn ve výrobě a činnosti, k nimž by mělo dojít ve společnosti v období účinnosti této kolektivní smlouvy a v dalších letech, vypracuje a předloží příslušné odborové organizaci k posouzení věcného a časového postupu analýzu sociálních důsledků v oblasti zaměstnanosti a návrh na jejich řešení, související s potřebou rekvalifikace zaměstnanců a jejich následného zařazení.
A 14. 2 Lhůta k informování příslušné odborové organizace o zamýšlených změnách, při kterých dojde k uvolňování zaměstnanců, nesmí být kratší než 30 kalendářních dnů před započetím výpovědní doby.
A 14. 3 Zruší-li nebo kumuluje-li zaměstnavatel pracovní místo nebo pracoviště pro zaměstnance se zdravotním postižením, je povinen vytvořit vhodné pracovní místo a není-li to možné, musí postupovat podle zákoníku práce a dalších pracovněprávních předpisů.
A 14. 4 Každý zaměstnanec má právo ucházet se o volné pracovní místo ve společnosti, pokud splňuje kvalifikační a další požadavky na toto místo a jeho zdravotní stav mu nebrání tuto práci vykonávat, ještě před tím, než bude nabídnuto externím uchazečům.
A 14. 5 Povinností zaměstnavatele je nabídku volných pracovních míst zveřejňovat včetně požadavků na toto místo. Aktualizovaný seznam volných pracovních míst je k dispozici na personálním odboru, podnikových nástěnkách a v INTRANETové síti.
A 14. 6 Zaměstnavatel vytváří dle svých možností pracovní místa pro zaměstnance, kteří ze zdravotních důvodů nemohou vykonávat pracovní činnosti dle platné pracovní smlouvy.
A14. 7 V průběhu výpovědní doby na základě výpovědi ze strany organizace podle § 52 zákoníku práce má zaměstnanec k hledání pracovního místa v každém týdnu výpovědní doby nárok na 1/2 dne pracovního volna s náhradou mzdy. Zaměstnanec je povinen prokázat účelnost poskytnutého volna potvrzením v „Propustce". Zaměstnavatel toto pracovní volno může v případě nezbytné potřeby zaměstnance sloučit, avšak do maximální výše jednoho dne v období dvou týdnů. V odůvodněných případech na návrh odborové organizace lze nárok prodloužit na dvojnásobek.
B.Personální záležitosti
B1Vznik pracovního poměru
B 1. 1 Zaměstnavatel uzavírá se zaměstnancem pracovní smlouvu nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Pracovní smlouva je uzavřena vždy v písemné formě a k základním náležitostem patři:
a)druh práce (profese, pracovní pozice);
b)místo výkonu práce;
c)den nástupu do práce;
d)jiná omezení zaměstnance, související s výkonem pracovní činnosti;
e)další podmínky, které si zaměstnanec nebo zaměstnavatel stanoví jako závazné pro uzavření pracovní smlouvy .
B 1. 2 Zaměstnavatel je povinen seznámit uchazeče o zaměstnání a zaměstnance převáděného na jinou pracovní pozici s druhem práce, s popisem pracovní činnosti, s pracovními a mzdovými podmínkami. Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance předem se způsobem odměňování, výší mzdy a podmínkami pro její poskytování. Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance se způsobem zaškolení a zaučení dle
§227 a §228 zákoníku práce. Zaměstnanec je povinen se podrobit prohlídce zdravotního stavu a to před uzavřením pracovní smlouvy.
Zaměstnanec je povinen nahlásit změněnou pracovní schopnost.
B 1.3Zkušebnídoba
1.Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než
a)3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru(§ 35),
b)6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru (§ 35) u vedoucího zaměstnance.
2.Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo
vedoucího zaměstnance.
3.Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se však zkušební doba prodlužuje.
4.Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
5.Zkušební doba musí být sjednána písemně.
Ve zkušební době lze zrušit pracovní poměr jednostranným úkonem ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance a to podáním písemného vyrozumění o ukončení pracovního poměru.
B 2Péče o kvalifikaci zaměstnanců a její zvyšování
B 2. 1 Problematika kvalifikace je řešena dle platných ustanovení zákoníku práce § 227 až
§ 235. Každý zaměstnanec má právo na zaškolení, zaučení, prohlubování a zvyšování kvalifikace. Zaměstnavatel se zavazuje odborným způsobem zajišťovat rozvoj zaměstnanců. Není přípustná jazyková bariéra, která by právu na zaškolení, zaučení, prohlubování a zvyšování kvalifikace bránila, nebo toto právo prodlužovala.
B 3Rekvalifikace
B 3. 1 Zaměstnavatel umožní rekvalifikaci dle zákona č. 435/2004 Sb. Rekvalifikace zaměstnanců starších 50 let nebo majících u zaměstnavatele odpracováno minimálně 25 let, je nutno projednat s odborovou organizací.
B 3. 2 V případě rekvalifikace je zaměstnavatel povinen uzavřít se zaměstnancem písemnou dohodu, ve které stanoví:
-na jakou práci bude zaměstnanec rekvalifikován;
-v jaké době;
-jakým způsobem bude zabezpečena rekvalifikace;
-ověření získaných znalostí po ukončení;
-rozsah hmotného zabezpečení v době rekvalifikace.
B 4Ukončení pracovního poměru
B 4. 1Pracovní poměr lze ukončit jedině z důvodů zákonem stanovených.
B 4. 2 Seznam propouštěných zaměstnanců podle § 52, písm. a) - c) zákoníku práce, předloží vedení společnosti příslušnému závodnímu výboru odborů před vlastním seznámením zaměstnanců k posouzení.
B 4. 3 Zaměstnanc,i u něhož dochází k rozvazani pracovního poměru výpovědí zaměstnavatelem z důvodu uvedených v § 52 zákoníku práce, písm. a) až c), náleží při
skončení pracovního poměru odstupné. Výplata odstupného je ve výši:
sedminásobku průměrného výdělku - u zaměstnanců, kteří při předání výpovědi odpracovali u zaměstnavatele nepřetržitě 30 a více let;
šestinásobku průměrného výdělku - u zaměstnanců, kteří při předání výpovědi odpracovali u zaměstnavatele nepřetržitě 20 a více let ;
pětinásobku průměrného výdělku - u zaměstnanců, kteří při předání výpovědi odpracovali u zaměstnavatele. nepřetržitě 1O a více let;
do odpracovaných let se započítávají i roky u vybraných minulých zaměstnavatelů
trojnásobku průměrného výdělku - u zaměstnanců, kteří při předání výpovědi odpracovali u zaměstnavatele nepřetržitě 2 a více let včetně
dvojnásobku průměrného výdělku - u zaměstnanců, kteří při předání výpovědi odpracovali u zaměstnavatele více než 1 rok a méně než 2 roky
jednonásobek průměrného výdělku - u zaměstnanců, kteří při předání výpovědi odpracovali u zaměstnavatele. nepřetržitě méně než 1 rok
B 4. 4 Při ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele či dohodou ve smyslu § 52, písm. a - c zákoníku práce poskytne zaměstnavatel zaměstnanci informaci o právech a povinnostech uchazeče o zaměstnání.
B 5 Pracovní podmínky
B 5. 1 Při posuzování práce mužů a žen nesmí být nikdo zvýhodněn co do pracovních podmínek, odměňování při zařazování do funkcí, přijímání nebo propouštění z práce vzhledem ke svému pohlaví. Závazná jsou omezení výkonu práce a pracovních podmínek stanovená pracovněprávními, bezpečnostními a hygienickými předpisy.
B 6 Pracovní doba
B 6. 1 Pracovní doba se řídí ustanovením§ 78 - 87 zákoníku práce.
B 6. 2 Délka týdenní pracovní doby se řídí ustanovením § 78 - 80 zákoníku práce. B
6.3 Pružná pracovní doba je řešena vnitropodnikovou organizační normou.
B 6. 4 Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě soustavně pečuje o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu, o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.
B 6. 5 Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Přestávku lze rozdělit na 2 x 15 minut.
B 6. 6 Práce přesčas se řídí § 93 zákoníku práce. Práce přesčas musí vycházet z nutných provozních a výrobních potřeb zaměstnavatele a v žádném případě nesmí být preferována před jinými formami řešení. Práci přesčas může vedoucí pracovník zaměstnanci nařídit v rozsahu maximálně 8 hodin za týden a 150 hodin za kalendářní rok. Práci přesčas nad tyto limity může vedoucí pracovník na zaměstnanci požadovat jen na základě písemné dohody. Neposkytne li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle bodu 9.1.1. a 9.1.2. Mzdového systému.
B 6. 7 Pracovní pohotovost se řídí ustanovením § 95 zákoníku práce a bodem č. 12 Mzdového systému.
B 6. 8 Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jestliže se o tom se zaměstnancem písemně dohodne. Pracovní pohotovost nesmí být vykonávána na pracovišti.
B 6. 9 Zaměstnavatel může se souhlasem odborové organizace přesunout pracovní dobu z obvyklého pracovního dne na sobotu.
B 7 Dovolená a pracovní volno
B 7. 1 Zaměstnavatel poskytne všem zaměstnancům jeden týden dovolené navíc nad nárok vyplývající ze zákoníku práce § 213, odst. 1.
B 7. 2 Zaměstnavatel poskytne všem zaměstnancům dodatečnou dovolenou na základě níže uvedených podmínek:
po odpracování 5 let, 1 den dodatečné dovolené navíc; po odpracování 1O let, 2 dny dodatečné dovolené navíc;
po odpracování 15 let vzniká nárok na 3 dny dodatečné dovolené navíc.
Dodatečná dovolená bude zaměstnanci přiznána v následujícím roce, po dosažení výše uvedeného pracovního jubilea.
B 7. 3 Termín a délku hromadné dovolené dohodnuté s příslušnou odborovou organizaci Je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnancům nejpozději 4 týdny před jejím začátkem .
B 7. 4 Termín a délku hromadné dovolené musí zaměstnavatel dodržet. Změnu může provést pouze po dohodě s odborovou organizací působící u zaměstnavatele.
B 7. 5 Krácení dovolené
Zaměstnavatel může dle zákoníku práce § 223 odst. 2 krátit zaměstnanci dovolenou za neomluveně zmeškanou směnu, a to o počet neomluvených zameškaných hodin. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat.
B 7. 6 Zaměstnavatel může poskytnout, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, zaměstnanci ve výjimečných případech pracovní volno bez náhrady mzdy při dalších jeho osobních překážkách v práci mimo překážky uvedené v § 199-206 zákoníku práce pouze za předpokladu, vyčerpal-li zaměstnanec řádnou dovolenou a za předpokladu, že dá písemný souhlas ke srážkám ze mzdy na úhradu části zdravotního pojištění.
B 7. 7 Pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku bude poskytnuto zaměstnancům pro činnost ve složkách Civilní obrany a Požární ochrany v nezbytně nutném rozsahu.
B 8 Pracovní cesty
B 8. 1 Při pracovních cestách zaměstnanců se zaměstnavatel řídí ustanovením zákoníku práce a Zákona o cestovních náhradách.
B8. 2 Při pracovních cestách do zahraničí uhradí zaměstnavatel zaměstnanci zdravotní pojištění do zahraničí, nebo náklady na nezbytně nutná zdravotní ošetření v zahraničním zdravotním zařízení.
C.Sociální oblast
C1 Sociální program
Zaměstnavatel bude vytvářet sociální program s rozpočtem sociálních nákladů, o jehož použití spolurozhoduje s odborovými organizacemi.
C 2Zdravotní péče o zaměstnance
C 2. 1Zaměstnavatel se zavazuje, že bude trvale vytvářet podmínky pro zkvalitnění provozu již existujících smluvních lékařů.
Zaměstnavatel, ve spolupráci se smluvním lékařem , umožní (na vlastní náklady) 1 krát ročně každému zaměstnanci preventivní prohlídky zdravotního stavu.
Zaměstnavatel zajistí pro zaměstnance rizikových pracovišť potřebnou rehabilitační péči ve svých zařízeních nebo zařízeních jiných organizací.
C 3Dětská rekreace
C 3. 1 Pro děti zaměstnanců zabezpečí zaměstnavatel ve spolupráci s odborovou organizací provoz v letních dětských táborech, případně jinou formou dětské rekreace v tomto minimálním rozsahu:
-tři běhy letní dětské rekreace
-pro účast dětí na táborech organizovaných jinými organizacemi bude poskytnut příspěvek z rozpočtu sociálních nákladů . Tento příspěvek může zaměstnanec čerpat pouze 1-krát za rok a to buď na letní dětský tábor, nebo na letní
dětský tábor pořádaný jinou organizací. Výše příspěvku bude stanovena v rozpočtu sociálních nákladů;
-zaměstnavatel po dohodě s odborovou organizací uvolní potřebný počet zaměstnanců pro výkon funkcí na dětských táborech na potřebnou dobu a vytvoří jim potřebné podmínky. Po dobu výkonu funkce na dětských táborech bude zaměstnavatelem zaměstnancům poskytována náhrada mzdy ve výši jejich průměrného výdělku.
C 4 Závodní stravování
C 4. 1 Zaměstnavatel umožní zaměstnancům stravování v průběhu všech směn.
C 4. 2 Zaměstnavatel zajistí provozuschopnost a využitelnost sítě jídelních koutků tak, aby každý zaměstnanec v průběhu směny měl možnost během pracovní přestávky konzumovat teplé jídlo.
C 4. 3 Při stravování v jídelnách
je cena oběda hrazená zaměstnanci ve výši: chlazené nebo mražené jídlo: 24,- Kč; standardní oběd: 30,- Kč (menu 1- 2);
nadstandardní oběd: 40,- Kč (menu 3 - 4)
minutka: 50,- Kč (menu 5,6,7).
Tyto ceny obědů jsou zaručeny za předpokladu, že nedojde k nárůstu nákladů na pořízení jednoho oběda. V opačném případě je zaměstnavatel oprávněn zvýšit částku za oběd hrazenou zaměstnanci.
C 4. 4 Zaměstnavatel umožní občerstvení zaměstnanců v kantýnách, nebo prostřednictvím
- - - - - - koutcích, nebo co nejblíže k nim.
C 4. 5 Společnost bude soustavně zlepšovat hygienickou a kulturní úroveň jídelních koutků.
C 5 Sociální výpomoc při úmrtí zaměstnance
C 5. 1 V případě úmrtí zaměstnance následkem pracovního úrazu ve smyslu zákoníku práce nebo nemoci z povolání náleží pozůstalým jednorázové odškodněn nad rámec stanovený v zákoníku práce:
a)dítěti, které má nárok na sirotčí důchod - ve výši roční mzdy zemřelého;
b)manželce, manželovi (družce , druhovi) - polovina roční mzdy zemřelého.
V případě, že si škodu zaměstnanec přivodil sám svou opilostí, nebo v důsledku zneužití omamných prostředků a organizace nemohla škodě zabránit, nebude odškodnění vyplaceno.
C 5. 2 V případě úmrtí zaměstnance mohou jednatelé společnosti na návrh ředitele závodu nebo odborného ředitele rozhodnout o poskytnutí finanční podpory ve výši 30.000,- Kč na úhradu nákladů spojených s pohřbem.
C 6 Pracovní výročí, životní výročí a odchod do důchodu
C 6. 1 Vedení společnosti spolu s odborovými organizacemi organizuje při pracovních výročích zaměstnanců tj. odpracování 5 - ti a více let slavnostní setkání.
C 6. 2 Dále vedení společnosti spolu s odborovými organizacemi organizuJe při životních výročích zaměstnanců tj. 50 let věku a při prvním skončení pracovn ího poměru po nabytí nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, slavnostní setkání. Tohoto setkání se zúčastní nejbližší nadřízení pracovníka.
C 6. 3 Odměna za pracovní, životní výročí dle ustanovení bodu 15 Mzdového systému je zaměstnanci zaslána na účet. Termín výplaty se řídí Mzdovým systémem (vyplácí se 1x za čtvrtletí).
C 7Sociální výpomoc
Při poskytování jednorázové sociální výpomoci z rozpočtu sociálních nákladů bude zaměstnavatel a odborová organizace postupovat v individuálních případech dle těchto zásad:
-přihlédnout k vážnosti důvodů poskytnutí sociální výpomoci;
-přihlédnout k osobním, rodinným a majetkovým poměrům zaměstnance .
C 8Dárci krve a kostní dřeně
C 8. 1 Za mimořádný společenský přínos budou bezpříspěvkoví dárci krve odměněni finanční částkou dle následujícího přehledu:
5odběrů |
1000,- Kč |
10odběrů |
1500,-Kč |
15odběrů |
2000,-Kč |
20odběrů |
2500,-Kč |
25odběrů |
3000,-Kč |
30odběrů |
4000,- Kč |
35odběrů |
5000,- Kč |
a dále 5 000, - Kč za každých dalších pět odběrů maximálně však jeden krát za rok. Odměna bude vyplácena z rozpočtu sociálních nákladů.
C 8. 2 bude vyplácena z rozpočtu sociálních nákladů.
C 8. 3 Dárci kostní dřeně obdrží za jeden odběr částku 10.000,- Kč (slovy deset tisíc korun).
C 9 Rozpočet čerpání sociálních nákladů na realizaci sociálního programu v tis.Kč.
Sociálníoblast |
XX |
XY |
celkem |
Příspěvkynastravování |
5700 |
1500 |
7200 |
Odměny,dary |
150 |
50 |
200 |
Dětskárekreace |
300 |
200 |
500 |
Ostatnísociálnínáklady |
1128 |
504 |
1632 |
Opravazařízeníanákupmateriáluprodětskourekreaci |
200 |
o |
200 |
Sponzorskédary |
75 |
25 |
100 |
CELKEM |
7353 |
2279 |
9632 |
C 9 . 1 Příspěvek na činnost základních organizací bude projednán s jednotlivými odborovými organizacemi samostatně.
C 10 Ochrana zaměstnanců v předdůchodovém věku
Zaměstnavatel se zavazuje , že dlouholeté pracovníky , kteří pracují ve společnosti déle jak 10 let a kteří mají 3 a méně let do odchodu do starobního důchodu a kteří jsou zdravotně způsobilí a kteří neporušili hrubým způsobem pracovní kázeň, nepropustí v případě organizačních důvodů.
C11 Zvýhodnění rodin s dětmi
Zaměstnavatel se zavazuje, že poskytne jeden den placeného volna zaměstnanci v případě narození dítěte a dále jeden den placeného volna při nástupu dítěte do první třídy základní školy.
D.Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, ochrana životního prostředí
D1 Závazky zaměstnavatele
Zajištění bezpečností a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (dále jen BOZP) je základní povinností zaměstnavatele podle mezinárodní úmluvy č. 155 MOP, zákoníku práce a navazujících právních předpisů. Z tohoto důvodu zaměstnavatel :
D 1. 1 Projednává s odborovou organizací všechny otázky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a životního prostředí. Zaměstnavatel je povinen informovat odborovou organizaci (§ 279 zákoníku práce) o činnosti zaměstnavatele v důsledcích na životní prostředí a jeho ekologických opatřeních , základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách, záležitostech o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v rozsahu stanoveném v§ 101 až§ 106 odst. 1, § 108 zákoníku práce; a zákona č.309/2006 Sb.
D 1. 2 Bude uplatňovat prokazatelný komplex opatření k zajištění BOZP a ochrany životního prostředí zavedený v dohodě s příslušným odborovým orgánem za účasti zástupce organizace.
Komplex opatření musí obsahovat zejména:
a)vyhledání a vyhodnocení rizik možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika"). Nejen z hlediska právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, ale i z hlediska nových poznatků vědy a techniky.
Komplexní řešení musí obsahovat vyhledání , změření a vyhodnocení nebezpečných činitelů a procesů pracovního prostředí a pracovních podmínek. Tyto rizikové faktory musí být podle vyhlášky č. 432 / 2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zařazeny do kategorií.
Komplex opatření bude obsahovat opatření k předcházení rizikům, opatření k odstranění nebo minimalizování působení neodstranitelných rizik, opatření k odstranění příčin a zdrojů nabezpečných činitelů a procesů pracovního prostředí a pracovních podmínek;
b)zákaz práce v případě, kdy zaměstnanec pracuje sám a kdy snížení míry profesionálního ohrožení či poškození jeho zdraví závisí významně i na včasném zásahu spoluzaměstnanců, (pokud není zajištěna účinná forma kontroly zaměstnance nebo spojení s ním);
c)zákaz rizikových prací pro mladistvé;
d)zajištění spolupráce v BOZP mezi různými zaměstnavateli v případě, že jejich zaměstnanci pracují na společném pracovišti;
e)poskytování vhodných a funkčních osobních ochranných pracovních prostředků v potřebném množství na základě regulativu vydaného zaměstnavatelem v dohodě s příslušným odborovým orgánem, zaměstnavatel je povinen udržovat tyto prostředky v použitelném stavu a zajistí seznámení zaměstnanců se zásadami jejich používání;
f)systém výchovy zaměstnanců v BOZP;
g)systém kontroly stavu BOZP zaměstnavatelem, jehož součástí je ustanovení bezpečnostních techniků, revizních techniků, odborníků na hygienu práce, případně dalších zaměstnanců včetně jiného způsobu zajištění této kontroly;
h)měření úrovně rizikových faktorů pracovního prostředí v obvyklých podmínkách provozu;
i)zajištění kvalitního šetření příčin profesionálních poškození zdraví následných účinných opatření k prevenci podobných příčin;
j)stanovení nejen zásad, ale i konkrétních pokynů pro zajišťování první pomoci, těmito pokyny musí zaměstnavatel prokazatelně seznámit všechny zaměstnance;
k} zaměstnavatel je povinen vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. Za tím účelem zajišťuje zejména:
-zřízení, údržbu a zlepšení zařízení pro zaměstnance;
-zlepšení vzhledu a úpravy pracovišť;
-vytváření podmínek pro uspokojování kultu rních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů zaměstnanců;
-pracovně lékařskou péči.
I) seznámení zaměstnanců s negativními účinky rizikových faktorů pracovního prostředí na lidský organismus a v rámci informace, do jaké kategorie byla jimi vykonávaná práce zařazena, je informuje, jakým preventivním prohlídkám jsou povinni se podrobit a jaký lékař závodní preventivní péče jim byl přidělen.
m)náhradu případné ztráty na výdělku zaměstnanci, který se podrobí preventivní prohlídce, vyšetření nebo očkování podle § 103, odst. 1, písm. d) zákoníku práce a to ve výši průměrného výdělku, popř. ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192 zákoníku práce nebo nemocenským a průměrným výdělkem . Každé vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení bude posuzováno podle nařízení vlády č.590/2006 Sb.
D 1. 3 Provede minimálně 2x ročně písemné vyhodnocení stavu BOZP.
D 1. 4 Pokud dojde k pracovnímu úrazu je zaměstnavatel povinen splnit požadavky legislativních předpisů (§ 105 zákoníku práce, nařízení vlády č. 201/2010 Sb.), objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zraněného zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovolí, za účasti odborové organizace, za účasti zástupce zaměstnavatele. Zaměstnavatel je povinen splnit ohlašovací povinnost. Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření k odstranění opakování se pracovních úrazů. Pro objektivní objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a určení opatření proti opakování pracovního úrazu bude jmenovaná komise ve složení zástupce odborů, zástupce zaměstnavatele, bezpečnostní technik . Komise bude také projednávat odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání. Z každého jednání komise bude pořízen zápis.
Druhy náhrad (viz.§ 271a a násl.):
Zaměstnanci , který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za:
-ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti;
-bolest a ztížení společenského uplatnění;
-účelně vynaložené náklady spojené s léčením;
-věcnou škodu; ustanovení§ 265 odst. 3 platí i zde.
Způsob a výši náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a se zaměstnancem.
D 1. 5 Umožní odborovým orgánům v rámci respektování jejich práva vykonávat kontrolu nad stavem BOZP dle stanov odborových organizací a v rozsahu požadavku § 321 a § 322 zákoníku práce:
a)kdykoliv přístup do všech prostor organizací za účasti zástupce organizace ;
b)poskytnutí veškerých informací týkajících se BOZP;
c)přešetřovat všechny oblasti BOZP a po dohodě s vedením přizvat odborné poradce. V tomto případě uhradí společnost náklady. Bez dohody uhradí náklady odborová organizace;
d)účast při zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání i samostatné vyšetřování těchto událostí;
e)účast při provádění svých prověrek BOZP i prověrek BOZP prováděných státními orgány a při provádění měření úrovně rizikových faktorů pracovních prostředí.
D 1. 6 Zaměstnavatel se zavazuje poskytnout pověřeným zástupcům příslušného odborového orgánu na úseku BOZP pro jejich činnost a pro školení k této činnosti pracovní volno s náhradou mzdy. Rovněž jim poskytne prostředky k výkonu jejich funkce (včetně právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, pravidel a pokynů k zajištění BOZP , pravidel a pokynů k zajištění BOZP apod.), hradí cestovné, náklady na jejich školení, případně jiné náklady spojené s jejich činností - po dohodě s odbory a vedením.
D 1. 7 Nebude postihovat pověřené zástupce příslušného odborového orgánu na úseku BOZP pro jejich činnosti v této oblasti, pokud nebudou v rozporu se zákonem a příslušnými předpisy.
D 1. 8 Zajistí, aby po přijetí zprávy o smrtelném, těžkém nebo hromadném pracovním úrazu byl úraz ihned ohlášen regionálnímu pracovišti odborových organizací příslušného regionu (viz nařízení vlády č. 201/2010 Sb., § 4, odst. 1 písm.ba odst. 2 písm. b.).
E.Jednotné pracovní oblečení
E 1 Zaměstnavatel , pro jím určená pracoviště , zajistí jednotné pracovní oblečení s logem. Druhy pracovního oblečení včetně jeho užívání jsou řešeny samostatně vnitropodnikovým dokumentem.
E 2 Zaměstnanci jsou povinni udržovat jednotné oblečení. K tomuto účelu mají nárok, tam kde není zajištěn pronájem pracovního oblečení , na prací prostředek dle nároku.
F.Oblast pracovně právní
F 1 Stížnosti zaměstnanců a předcházení soudním sporům
Stížnosti zaměstnanců a spory, které vzniknou z výkladu nebo provádění této kolektivní smlouvy ohledně plnění závazků, ze kterých vznikají nároky jednotlivým zaměstnancům , řeší nadřízený stěžovatele a příslušná odborová organizace.
F 1. 1 Jednání o vyřešení stížnosti nebo sporu vyvolá příjemce podnětu zaměstnance přizváním druhé strany.
F 1. 2 Nedojde-li k vyřízení stížnosti nebo k vyřešení sporu do 15 - ti pracovních dnů ode dne doručení podnětu zaměstnance, sdělí mu nadřízený tuto skutečnost a poučí jej o možnosti vymáhat nárok u soudu.
F 1. 3 Postupem podle ustanovení bodu F 1.1 - F 1.3 není dotčeno právo zaměstnance kdykoliv vymáhat nároky u soudu.