K OL EKT IVN Í SMLO UVA

2023

uz av ř en á m ez i

společně též i jako „smluvní strany“

A.Úvodní ustanovení5

1.Předmět kolektivní smlouvy 5

2.Cíl smlouvy5

3.Zákaz diskriminace5

4.Působnost smlouvy5

5.Vymezení příslušnosti odborových funkcionářů 6

B.Základní ustanovení7

1.Závazky zaměstnavatele7

2.Závazky ZO OS KOVO7

3.Neplnění závazků z kolektivní smlouvy7

4.Právo spolurozhodování7

5.Právo na informace8

6.Právo na projednání8

7.Právo kontroly10

8.Materiální a organizační zajištění činnosti odborových organizací

u zaměstnavatele10

C.Zaměstnanost a pracovněprávní vztahy13

1.Ochrana pracovních míst13

2.Ukončení pracovního poměru13

3.Zaměstnanost13

4.Pracovní doba14

5.Dovolená, její čerpání a pracovní volno16

D.Mzdová oblast19

1.Mzdy19

2.Mzdové tarify19

3.Odměny19

4.Příplatky 23

5.Odměna za pracovní pohotovost24

6.Další odstupné, odměny při významných pracovních výročích 24

7.Obecná ustanovení27

E.Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), životní prostředí (ŽP) 28

F.Kvalifikace a další vzdělávání zaměstnanců29

G.Sociální oblast30

1.Sociální fond30

2.eBenefity – zaměstnanecká Cafeteria30

3.Zdravotní prohlídky a další zdravotní péče30

4.Ozdravně – rekondiční program, sport a kultura31

5.Program seniority31

6.Stravování31

7.Sociální výpomoc33

8.Další péče o zaměstnance33

8.1.Jednorázové odškodnění33

8.2.Sociální služby33

8.3.Příspěvek na penzijní připojištění 33

8.4.Příspěvek při narození dítěte 34

H.Řešení individuálních a kolektivních sporů35

1.Nároky zaměstnanců35

2.Stížnosti zaměstnanců a předcházení soudním sporům 35

3.Kolektivní spory35

Přílohy 37

Příloha č. 1 ke Kolektivní smlouvě 2023 37

Konto pracovní doby37

1.Působnost a účinnost37

2.Základní zásady37

3.Odměňování37

4.Vyrovnání38

5.Řídící výbor39

Příloha č. 2 ke Kolektivní smlouvě 2023 40

Zásady pro uplatnění nerovnoměrného rozvržení pracovní doby dle bodu 4.11., části C:40

Příloha č. 3 ke Kolektivní smlouvě 2023 41

Seznam funkcionářů VZO OS KOVO, kteří požívají zvýšené ochrany 41

Příloha č. 4 ke Kolektivní smlouvě 2023 42

Kategorie 342

Kategorie 445

Příloha č. 5 ke Kolektivní smlouvě 2023 46

Bezpečnostní přestávky 46

Příloha č. 6 ke Kolektivní smlouvě 2023 47

Přehled periodických prohlídek 47

Příloha č. 7 ke Kolektivní smlouvě 2023 48

Rozpočet – Sociální fond48

A. Úvodní ustanovení

1.Předmět kolektivní smlouvy

Předmětem kolektivní smlouvy je úprava individuálních a kolektivních vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci a. s., zastoupenými ZO OS KOVO, týkajících se pracovněprávních, mzdových a sociálních nároků, práv a povinností smluvních stran, kterou se zavazují účastníci kolektivní smlouvy dodržovat.

Při uzavírání kolektivní smlouvy a případných kolektivních sporech o jejím plnění obě strany vycházejí ze zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání v platném znění, zákona č.120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli v platném znění, Zákoníku práce (dále „Zákoník práce“ nebo „ZP“), Zákona o zaměstnanosti, ratifikovaných a vyhlášených mezinárodních smluv a ostatních obecně závazných právních předpisů.

2.Cíl smlouvy

Obě smluvní strany se zavazují, že v zájmu upevnění pozitivního vztahu mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem, a seriózního partnerského vztahu mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací budou vzniklé problémy řešit jednáním s cílem dosažení dohody.

Tato kolektivní smlouva při svém plnění po dobu své platnosti přispívá sociálnímu smíru u zaměstnavatele.

4.1.Tato smlouva je závazná pro všechny zaměstnance bez ohledu na to, zda jsou odborově organizováni.

Výjimku tvoří zaměstnanci v kategoriích, Professional, Manager/Senior Professional, Senior Manager a Director, na které se nevztahuje tato kolektivní smlouva v části D Mzdová oblast, odst. 2 Mzdové tarify. Mzda u těchto kategorií zaměstnanců je řešena individuálně na základě dohody o mzdě uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Tato smlouva se uzavírá na období od 1.1.2023 do 31.12.2023. Ustanovení této kolektivní smlouvy zůstávají v platnosti i po uplynutí této doby až do sjednání nové kolektivní smlouvy, nejdéle však do 31.3.2024. Tato smlouva ruší a nahrazuje kolektivní smlouvu uzavřenou na rok 2022 dne 25.02.2022.

Smluvní strany se zavazují, že začnou jednat o změně odstavce 5.2. v části C., o celé části G. a Přílohách této kolektivní smlouvy bez zbytečného odkladu poté, co jedna ze stran vyzve k jednání o změně stranu druhou. V této době ředitel lidských zdrojů a předseda základní organizace ZO OS KOVO stanoví termín jednání o kolektivním vyjednávání. Dále se zavazují, že začnou jednat o části D v případě naplnění podmínky uvedené v bodě 1.2. této části.

4.2.Změna kolektivní smlouvy v době její platnosti může být provedena tehdy, dojde-li ke změně poměrů, za nichž byla kolektivní smlouva uzavřena.

4.3.Veškeré změny a doplňky této smlouvy jsou vázány dohodou smluvních stran a vydávají se formou číslovaných dodatků k této kolektivní smlouvě podepsaných oběma stranami.

4.4.Tato kolektivní smlouva je závazná i pro případné právní nástupce smluvních stran této kolektivní smlouvy.

4.5.Čistopis originálu zápisu z kolektivního vyjednávání bude oběma stranami podepsán a uložen jako protokol o jednání k originálu kolektivní smlouvy, která vznikne na jeho základě. V případě sporu o plnění kolektivní smlouvy bude tento protokol rozhodujícím podkladem pro výklad sporných ustanovení.

5.Vymezení příslušnosti odborových funkcionářů

5.2.VZO OS KOVO v kolektivním vyjednávání zastupuje všechny zaměstnance zaměstnavatele.

5.3.Členové VZO OS KOVO, kteří požívají zvýšenou ochranu podle odst. 5.1., jsou jmenovitě uvedeni v příloze č. 3 této kolektivní smlouvy.

Změna funkcionářů VZO OS KOVO provedená v době platnosti této kolektivní smlouvy musí být zaměstnavateli oznámena nejpozději do deseti dnů po řádné volbě nového funkcionáře.

Počet členů VZO OS KOVO uvedených v příloze podle jejich funkcí se nezvýší po dobu platnosti této kolektivní smlouvy, pokud nevznikne potřeba zvýšení počtu členů VZO OS KOVO v důsledku výrazného zvýšení počtu zaměstnanců. Případné zvýšení počtu členů VZO OS KOVO bude provedeno po vzájemné dohodě ZO OS KOVO a zaměstnavatele.

Funkcionáři uvedeni v odst. 5.1. požívají zvýšené ochrany po dobu výkonu jejich funkce a v době 1 roku po ukončení výkonu funkce a to podle

§ 61 odst. 2 Zákoníku práce.

B. Základní ustanovení

1.Závazky zaměstnavatele

Zaměstnavatel se zavazuje:

1.1.Respektovat právo každého zaměstnance být odborově organizován.

1.3.Jednat se ZO OS KOVO o uzavření kolektivní smlouvy a její případné změně.

1.4.Ve vztahu k příslušné odborové organizaci spolurozhodovat, projednávat a informovat o věcech vymezených obecně závaznými předpisy a touto kolektivní smlouvou.

1.5.Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, jedná zaměstnavatel o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi; odborové organizace vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny zaměstnance společně a ve vzájemné shodě, nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem jinak.

1.6.Poskytovat pověřeným orgánům odborové organizace informace a podklady nutné pro uplatňování práv odborové organizace a zaměstnanců podle právních předpisů a této kolektivní smlouvy.

1.7.Umožnit účast pověřeného zástupce odborového orgánu VZO OS KOVO na poradě vedení společnosti při řešení záležitostí společného zájmu.

1.8.Na základě písemného požadavku ZO OS KOVO sdělovat písemně ZO OS KOVO jaká případná opatření na základě těchto podnětů učiní.

1.9.Zaměstnavatel vyhradí na svých vývěsních místech na pracovištích zaměstnavatele prostor pro potřeby ZO OS KOVO.

2.Závazky ZO OS KOVO

ZO OS KOVO se zavazuje:

2.1.Při uplatňování svých práv bude přihlížet k záměru zaměstnavatele sledujícího prosperitu, nepřetržitý technický, ekonomický a sociální rozvoj, zvýšení úrovně pracovní disciplíny a politiku efektivní zaměstnanosti.

2.2.Zvát pověřené zástupce zaměstnavatele na jednání svých orgánů při řešení záležitostí společného zájmu.

2.3.Garantovat povinnost členů ZO OS KOVO zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce, pokud by nedodržením mlčenlivosti mohlo dojít k poškození oprávněných zájmů organizace. Tato povinnost trvá i po dobu jednoho roku po skončení výkonu funkce.

3.Neplnění závazků z kolektivní smlouvy

ZO OS KOVO bude informovat zaměstnavatele o neplnění závazků z kolektivní smlouvy a zaměstnavatel následně podá informaci ZO OS KOVO o způsobu nápravy.

4.Právo spolurozhodování

4.1.Při stanovení zásad a užití sociálního fondu, včetně vlastního čerpání.

4.2.Při stanovení plánu dovolených, při hromadném čerpání dovolené a při stanovení termínu dovolené nad rámec ZP.

4.3.Při stanovení zásad a vlastním zajišťování sociálních služeb v souladu s kolektivní smlouvou.

4.4.Při vydávání pracovního řádu a jeho změnách.

4.5.Při vydávání pravidel BOZP a jejich změnách.

4.6.Při dalších záležitostech stanovených platnými právními předpisy.

Spolurozhodováním se podle tohoto bodu smlouvy rozumí takový vzájemný postup ZO OS KOVO a orgánů zaměstnavatele, kdy k provedení určitého právního úkonu, či k přijetí jiného opatření zaměstnavatele, se vyžaduje předchozí souhlas příslušného odborového orgánu. Jinak je tento právní úkon nebo opatření neplatné.

5.Právo na informace

Informováním se rozumí poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, popřípadě k ní zaujmout stanovisko. Zaměstnavatel je povinen poskytnout informace v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby je ZO OS KOVO mohla posoudit, popřípadě se připravit na projednání a vyjádřit své stanovisko před uskutečněním opatření.

Zaměstnavatel je povinen informovat ZO OS KOVO o:

a)ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele a jejím pravděpodobném vývoji,

b)činnosti zaměstnavatele, jejím pravděpodobném vývoji, jejích důsledků na životní prostředí a jeho ekologických opatřeních,

c)právním postavení zaměstnavatele a jeho změnách, vnitřním uspořádání a osobě oprávněné jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích a uskutečněných změnách v předmětu činnosti zaměstnavatele,

d)základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách, o vývoji přesčasové práce za jednotlivé kategorie zaměstnanců, a to ročně vždy do jednoho měsíce po skončení kalendářního roku,

e)záležitostech v rozsahu stanoveném v § 280 ZP,

f)opatřeních, kterými zaměstnavatel zajišťuje rovné zacházení se zaměstnanci a zaměstnankyněmi a zamezení diskriminace,

g)nabídce volných pracovních míst na dobu neurčitou, která by byla vhodná pro další pracovní zařazení zaměstnanců pracujících u zaměstnavatele v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou,

h)bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 101 až § 106 odst. 1 a § 108 ZP a zvláštním zákonem,

i)dalších záležitostech stanovených platnými právními předpisy.

6.Právo na projednání

Projednáním se rozumí jednání zástupců smluvních stran, výměna stanovisek a vysvětlení s cílem dosáhnout shody. Zaměstnavatel je povinen zajistit projednání v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby ZO OS KOVO mohla na základě poskytnutých informací vyjádřit svá stanoviska a zaměstnavatel je mohl vzít v úvahu před uskutečněním opatření. ZO OS KOVO má při projednání právo obdržet na své stanovisko odůvodněnou odpověď.

Zaměstnavatel projedná se ZO OS KOVO zejména:

a)pravděpodobný hospodářský vývoj u zaměstnavatele,

b)zamýšlené strukturální změny zaměstnavatele, jeho racionalizační nebo organizační opatření, opatření ovlivňující zaměstnanost, zejména opatření v souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců podle § 62 ZP,

c)nejnovější stav a strukturu zaměstnanců, pravděpodobný vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatele, základní otázky pracovních podmínek a jejich změny,

d)normování práce podle zvláštního zákona,

e)změny organizace práce,

f)vydávání a změny mzdového předpisu,

g)systém školení a vzdělávání zaměstnanců,

h)opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a fyzických osob se zdravotním postižením, včetně podstatných záležitostí péče

o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných služeb,

i)další opatření týkající se většího počtu zaměstnanců,

j)převod podle § 338 až 342 ZP,

k)opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 101 až 106 odst. 1 a § 108 ZP,

l)záležitosti v rozsahu stanoveném ujednáním o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo na základě jiného ujednaného postupu pro informace a projednání na nadnárodní úrovni nebo v rozsahu stanoveném v § 294 ZP,

m)organizační změnu, která vede k podání výpovědi ze strany zaměstnavatele, výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele,

n)rozvržení týdenní pracovní doby,

o)rozvržení pracovní doby nerovnoměrně,

p)uplatnění pružné pracovní doby,

q)začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn,

r)rozdělení pracovní doby téže směny na dvě části,

s)stanovení přiměřeně dlouhé přestávky na jídlo, jejího začátku a konce,

t)nařízení práce ve dnech pracovního klidu,

u)rozvržení pracovní doby v případech stanovených v § 92 odst. 3 ZP,

v)bezpečnost a ochrana zdraví při práci a organizace práce v noci,

w)určení pravidelného termínu výplaty mzdy,

x)celkový rozsah přesčasové práce pro zaměstnavatele a její případné překročení,

y)výši náhrady škody požadované na zaměstnanci, obsah dohody o způsobu její úhrady s výjimkou náhrady škody, způsobené vyrobením zmetku, nebo náhrady nepřevyšující 1 000,- Kč,

z)způsob a rozsah náhrady škody za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, aa) zásady přijímání zaměstnanců, pokud budou tyto zásady vydávány.

7.Právo kontroly

VZO má právo vykonávat u zaměstnavatele kontrolu nad dodržováním pracovněprávních předpisů, vnitřních předpisů a závazků vyplývajících z kolektivní smlouvy. Přitom je oprávněn zejména:

a)vstupovat na pracoviště po předchozím oznámení odpovědnému vedoucímu zaměstnanci kontrolovaného pracoviště,

b)vyžadovat od vedoucích zaměstnanců potřebné informace a podklady,

c)podávat návrhy na zlepšování pracovních podmínek,

d)vyžadovat od zaměstnavatele, aby dal pokyny k odstranění zjištěných závad,

e)navrhovat zaměstnavateli, orgánům jemu nadřízeným a jiným orgánům pověřených kontrolou dodržování zákonnosti v pracovněprávních vztazích, aby podle příslušných předpisů použily vhodných opatření vůči vedoucím zaměstnancům, kteří porušují pracovněprávní předpisy nebo povinnosti vyplývající pro ně z kolektivní smlouvy,

f)vyžadovat od zaměstnavatele zprávy o tom, jaká opatření byla učiněna k odstranění závad zjištěných při výkonu kontroly nebo k provedení návrhů, které podal odborový orgán vykonávající tuto kontrolu.

Týká-li se kontrola osobních údajů zaměstnance, které jsou předmětem ochrany osobnosti, lze údaje poskytnout jen s předchozím souhlasem zaměstnance,

g)provádět kontrolu v oblasti BOZP,

h)plnění uzavřené kolektivní smlouvy,

i)dodržování vnitropodnikových bezpečnostních předpisů,

j)kontrolovat, zda zaměstnavatel řádně vyšetřuje pracovní úrazy, účastnit se zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání, popřípadě je sami vyšetřovat.

8.Materiální a organizační zajištění činnosti odborových organizací u zaměstnavatele

8.1.Zaměstnavatel poskytne odborové organizaci pro její činnost vlastní místnosti pro práci odborového orgánu a schůzovou činnost s potřebným vybavením, včetně údržby a technického provozu, užívání běžných komunikačních prostředků, včetně výpočetní a rozmnožovací techniky a potřebného materiálu a služeb v maximální výši 200 000,- Kč. Tato částka je rozčleněna dle jednotlivých nákladových položek. Ostatní náklady související s provozem místnosti (energie, voda, teplo, úklid, nájem) jsou zaměstnavatelem hrazeny nad rámec dohodnutého celoročního plánu. V případě, že zaměstnavatez z provozních důvodů bude nucen změnit místnosti přidělené ZO je oprávněn poskytnout ZO jiné místnosti o stejné podlahové ploše a alespoň ve stejné kvalitě.

8.2.Zaměstnavatel bude srážet z čisté mzdy členům odborové organizace členské příspěvky měsíčně s použitím výpočetní techniky v určené výši (dle Stanov OS KOVO) a bude je poukazovat na účet ZO OSKOVO za předpokladu, že každý zaměstnanec podepíše souhlas se srážkami odborových příspěvků ze mzdy a zpracováním osobních údajů v souvislosti s těmito srážkami. Čistou mzdou se pro tyto účely rozumí hrubá mzda nebo odměna po odečtení zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti (nebo srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti) a funkčních požitků, přeplatku na dani z ročního zúčtování vypláceného zaměstnavatelem, pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

Takovéto zmocnění může člen odborové organizace odvolat písemně před příslušným zúčtovacím obdobím.

8.3.Pokud velikost odborové organizace, stanovy a případně další vnitřní předpisy, kterými se řídí, umožňují v jejím orgánu u zaměstnavatele nebo orgánech Odborového svazu KOVO působení uvolněných funkcionářů a dalších uvolněných členů odborové organizace, uvolní zaměstnavatel tyto zaměstnance z pracovní činnosti po dobu výkonu jejich odborové funkce.

Tito zaměstnanci zůstávají v pracovním poměru k zaměstnavateli.

Uvolněným zaměstnancům, kteří působí v odborových orgánech u zaměstnavatele, vyplácí zaměstnavatel mzdu (odměnu), která je stanovena a hrazena refundací odborovou organizací, včetně požitků z této kolektivní smlouvy, na které jim vznikl nárok.

8.4.Zaměstnavatel poskytne neuvolněným členům VZO OS KOVO, nebo jejich zástupcům v případě, že se člen VZO nemůže jednání účastnit, na účast na pravidelném zasedání VZO OS KOVO pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku v délce jedné hodiny. Zaměstnavateli bude předán seznam pravidelných zasedání VZO OS KOVO. Zároveň po každém zasedání zaměstnavatel obdrží prezenční listinu z tohoto zasedání s uvedením času jeho začátku a ukončení. Nad tento rámec poskytne zaměstnavatel v průběhu kolektivního vyjednávání členům VZO OS KOVO pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku v délce jedné hodiny před začátkem jednání a dále k účasti na vyjednávání a k účasti na každém mimořádném zasedání svolaném z důvodu kolektivního vyjednávání. Oznámení o termínech uskutečněných mimořádných zasedání VZO OS KOVO z uvedeného důvodu bude předáno zaměstnavateli nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž se mimořádná zasedání konala.

8.5.Zaměstnavatel bude hradit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti i pojistné na všeobecné zdravotní pojištění za uvolněné funkcionáře, kteří zůstávají v pracovním poměru u zaměstnavatele (za dva zaměstnance) a nebude požadovat na ZO OS KOVO náhradu refundací tohoto pojistného.

8.6.Pro uvolněné funkcionáře odborové organizace a předsedu komise BOZP neplatí při výkonu jejich činnosti omezení pohybu v prostorách zaměstnavatele, pokud to není v rozporu s bezpečnostními, či jinými obecně závaznými předpisy a s ochranou obchodního tajemství.

8.7.Zaměstnavatel umožní odborovým funkcionářům, neuvolněným pro odborovou činnost, účast na vzdělávání pro výkon odborové funkce jako zástupců zaměstnanců s náhradou mzdy ve smyslu § 203 ZP rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce.

8.8.Zaměstnavatel umožní každému předsedovi dílenské organizace ZO OS KOVO využívat uzamykatelnou skříňku na pracovišti nebo jiném vhodném místě určeném po dohodě obou stran pro úschovu dokumentů souvisejících s jeho činností v dílenské organizaci.

C. Zaměstnanost a pracovněprávní vztahy

1.Ochrana pracovních míst

1.1.Při obsazování volných pracovních míst má zaměstnavatel povinnost nabídnout tato pracovní místa především vlastním zaměstnancům.

Zaměstnanec má právo projevit svůj zájem o změnu svého dosavadního pracovního místa prostřednictvím ročního hodnotícího pohovoru, nebo osobně projednat s odpovědným zaměstnancem ředitelství lidských zdrojů. Svým zájmem o změnu vymezí i okruh pracovních činností, o které se zajímá.

Pokud bude zaměstnanec splňovat kvalifikační a jiné zaměstnavatelem stanovené požadavky na volné pracovní místo, bude doporučen k výběrovému pohovoru. Informace o možném pracovním uplatnění, včetně požadavků na tato pracovní místa, a případných rekvalifikací budou zaměstnavatelem zveřejňovány na firemním intranetu, vrátnicích závodů a v budově GŘ.

1.2.Ruší-li se nebo přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, nebo dochází- li k organizačním změnám ve smyslu § 52 písmeno a), b), c) ZP, je zaměstnavatel povinen tyto změny projednat se ZO OS KOVO.

2.Ukončení pracovního poměru

Při ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele, či dohodou ve smyslu § 52 písm. a), b), c), d) ZP poskytne zaměstnavatel zaměstnanci ústní informace o právech a povinnostech uchazeče o zaměstnání.

3.Zaměstnanost

3.1.Zvýšená ochrana v případě snižování zaměstnanosti bude poskytována matkám samoživitelkám a osamělým zaměstnancům pečujícím o dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání.

3.2.V návaznosti na ustanovení části B, odst. 6 písm. m) této kolektivní smlouvy projedná zástupce ředitelství lidských zdrojů výpovědi zaměstnanců na VZO OS KOVO. Po předání výpovědi z důvodů uvedených v § 52 písm. a) - d) Zákoníku práce zaměstnavatel projedná se zaměstnancem aktuální nabídku volných pracovních míst.

3.3.Žádný ze zaměstnanců nemůže být zaměstnavatelem propuštěn z důvodů, které by spočívaly:

a)v jeho členství v odborové organizaci,

b)v podání stížnosti,

c)v obhajobě spolupracovníka proti bezpráví.

3.4.Zaměstnavatel bude předkládat ZO OS KOVO jedenkrát měsíčně přehled o sjednaných a skončených pracovních poměrech.

Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určuje začátek a konec směn.

Zaměstnavatel je oprávněn využít po projednání s odborovým orgánem:

•Rovnoměrné rozvržení pracovní doby s využitím jednosměnného, dvousměnného i vícesměnného pracovního režimu

•Pružné rozvržení pracovní doby

•Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby

•Nepřetržitý pracovní režim

•Rovnoměrné rozvržení pracovní doby při práci mimo pracoviště zaměstnavatele na základě dohody s odborovým orgánem:

•Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby – Konto pracovní doby (Příloha č.1 ke kolektivní smlouvě).

Pracovní doba u zaměstnavatele a způsob jejího rozvržení je upravena vnitřním předpisem Pracovní doba a její evidence, docházkový systém. Případné změny tohoto předpisu budou realizovány po projednání s oborovou organizací.

4.3.Nebudou povolovány výjimky v začátku pracovní doby před 5.50 hodinou, vyjma případů, kdy je práce před 5.50 hodinou vyžadována z důvodu technologických potřeb.

Přestávka na svačinu trvá 10 minut, nezapočítává se do pracovní doby a je napracovávána zaměstnanci na začátku nebo konci pracovní doby.

Čerpání přestávky je stanoveno následovně:

•od 7:30 hodin do 7:40 hodin

-pro zaměstnance, kteří mají režim pracovní doby od 6:00 hodin do 14:10 hodin

-pro zaměstnance, kteří mají režim pracovní doby od 5:50 hodin do 14:00 hodin (zaměstnanci zařazení do jedno/ dvousměnného pracovního režimu v UO3, UO4, UO5 a obslužných pracovišť, majících vztah k těmto provozům)

-pro zaměstnance, kteří mají povolenou výjimku se začátkem pracovní doby od 6:30 hodin

•od 8:00 hodin do 8:10 hodin

-pro zaměstnance, kteří mají režim pracovní doby se začátkem ranní směny v 7:00 nebo v 7:30 hodin

•1 hodinu po začátku směny

-pro zaměstnance, kteří mají režim pracovní doby se začátkem ranní směny od 8:00 hodin a později.

V odpolední nebo noční směně a zaměstnancům zařazeným do nepřetržitého režimu práce se tato přestávka na svačinu neposkytuje.

Pro pracoviště s nutností organizování bezpečnostních přestávek se ruší 10 minutová přestávka na svačinu a její napracování s tím, že těmto zaměstnancům bude umožněno v době první bezpečnostní přestávky svačit v rozsahu 10 minut.

4.5.U zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více pracovněprávních vztazích podle § 3 věty druhé Zákoníku práce nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně.

4.6.Zaměstnavatel může na návrh zaměstnance, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, dohodnout s ním kratší pracovní dobu.

4.7.Noční práce je práce konaná u zaměstnavatele mezi 22. - 06. hodinou.

4.9.Zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout pracovní pohotovost na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele. Rozsah pracovní pohotovosti na jiném dohodnutém místě není omezen.

4.10.V případě uplatnění jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 209 Zákoníku práce si smluvní strany sjednávají, že výše náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, činí 70 % průměrného výdělku. Bližší podmínky uplatnění této překážky, zejména délku jejího trvání a seznam středisek, případně jmenný seznam zaměstnanců, kterých se překážka bude týkat, bude obsahovat Příkaz generálního ředitele (Případně příkaz ředitele výrobního závodu, pokud se překážka bude týkat pouze zaměstnanců výrobního závodu) a ředitele lidských zdrojů vydaný po předchozím projednání s odborovou organizací v týdenním předstihu.

4.11.Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby

Zaměstnavatel má právo po projednání s odborovým orgánem opakovaně rozhodnout kdykoliv o nerovnoměrném rozvržení pracovní doby (ust. § 78 odst. 1 písm. m) Zákoníku práce). Průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny v rozvrhu směn přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích. Základní zásady pro uplatnění režimu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby jsou upraveny v příloze č. 2 této kolektivní smlouvy.

4.12.Konto pracovní doby

V případě uplatnění režimu práce konta pracovní doby u zaměstnavatele budou pro konto pracovní doby uplatněna pravidla a zásady, upravená touto kolektivní smlouvou v příloze č. 1.

5.2.Délka dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce nárok, se vypočítává v souladu se Zákoníkem práce v hodinách.

5.3.Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, pokud dále není stanoveno jinak. Při stanovení plánu dovolených je nutno přihlížet k úkolům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně dva týdny, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem; tato doba může být výjimečně zkrácena, dá-li k tomu souhlas příslušný odborový orgán.

5.5.Pracovní volno s náhradou mzdy při práci zařazené do 4. a 3. kategorie rizika práce

Zaměstnancům, kteří vykonávají práce zařazené do 4. kategorie rizika, bude poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy ve výši maximálně pěti dnů v roce, a to za podmínky, že práci zařazenou do 4. kategorie rizika vykonávají alespoň čtyři hodiny za směnu.

Pro poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy platí, že za každých padesát odpracovaných směn (za směnu se považuje i práce v sobotu a v neděli), při kterých pracuje zaměstnanec alespoň 4 hodiny na pracích zařazených do 4. kategorie rizika, má zaměstnanec nárok na jeden den pracovního volna s náhradou mzdy. V případě čerpání půl dne dovolené se za odpracovanou směnu považuje směna, ve které zaměstnanec odpracuje alespoň 3,75 hodiny.

Zaměstnancům, kteří vykonávají práce zařazené do 3. kategorie rizika, bude poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy ve výši maximálně čtyř dnů v roce, a to za podmínky, že práci zařazenou do 3. kategorie rizika vykonávají alespoň čtyři hodiny za směnu.

Pro poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy platí, že za každých šedesát odpracovaných směn (za směnu se považuje i práce v sobotu a v neděli), při kterých pracuje zaměstnanec alespoň 4 hodiny na pracích zařazených do 3. kategorie rizika, má zaměstnanec nárok na jeden den pracovního volna s náhradou mzdy. V případě čerpání půl dne dovolené se za odpracovanou směnu považuje směna, ve které zaměstnanec odpracuje alespoň 3,75 hodiny.

Seznam rizikových pracovišť je uveden v příloze č. 4 této KS.

Pracovní volno s náhradou mzdy v obou kategoriích bude čerpáno po dohodě s vedoucím, a to v době, kdy jeho čerpání nebrání žádné provozní důvody. Pracovní volno musí být však čerpáno nejdéle do 30 ti kalendářních dnů od vzniku nároku.

V případě uplatnění režimu práce konta pracovní doby zaměstnavatelem rozvržená a vyhlášená tzv. „minusová směna“ nepřerušuje načítání odpracovaných směn zaměstnancem pro vznik jeho nároku na pracovní volno s náhradou mzdy podle tohoto článku 5.5.

Zápočet odpracovaných směn se provádí pouze v rámci kalendářního roku.

5.6.Pracovní volno při překážkách v práci

Rozsah a způsob čerpání pracovního volna při důležitých osobních překážkách v práci všech zaměstnanců společnosti se řídí platnými právními předpisy a touto kolektivní smlouvou. Čerpání konkrétních nároků je uvedeno níže.

Pracovní volno poskytnuté na základě kolektivní smlouvy musí zaměstnanec vyčerpat bezprostředně při vzniku nároku.

V ostatních případech se poskytování pracovního volna řídí platnými právními předpisy.

Pokud zaměstnanec neomluveně zameškal jednu a více směn v době šesti měsíců před vznikem potřeby pracovního volna s náhradou mzdy, přísluší mu pouze volno v rozsahu stanoveném zákonem.

5.7.Den pro ženy

Zaměstnavatel poskytne všem ženám, které jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele k 1.5. příslušného roku, jeden den pracovního volna s náhradou mzdy v průběhu měsíců květen až září včetně.

5.8.Pracovní volno bez náhrady mzdy na základě žádosti zaměstnance

Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci na požádání pracovní volno bez náhrady mzdy.

1.Mzdy

1.1.Vývoj mezd bude smluvními stranami vyhodnocován čtvrtletně vždy ke stejnému období předcházejícího roku s tím, že podkladem bude:

-skutečný vývoj nominálních mezd

-údaj ČSÚ o vývoji indexu spotřebitelských cen.

1.2.Pokud vývoj indexu spotřebitelských cen za sledované období leden až září příslušného kalendářního roku překročí 12 %, zaměstnavatel se zavazuje začít jednat do konce měsíce října daného roku se ZO OS KOVO o bodu D

2.1. této kolektivní smlouvy.

2.Mzdové tarify

Mzdové tarify s rozúčtováním pro sedm a půlhodinovou pracovní dobu platné od 1.3.2023:

3. Odměny

3.1.Roční motivační odměna za práci a pravidla pro její výplatu Zaměstnavatel se zavazuje při dosažení kladného výsledku hospodaření vyplatit zaměstnancům za účelem zvýšení jejich motivace motivační odměnu po splnění podmínek definovaných touto kolektivní smlouvou.

Roční motivační odměna bude rozdělena do dvou částí, a to na část individuální a kolektivní.

3.1.1.Individuální část motivační odměny

Výplata individuální části odměny bude probíhat v prosincovém výplatním termínu za období leden až listopad příslušného kalendářního roku a lednovém výplatním termínu za měsíc prosinec příslušného kalendářního roku. Zaměstnancům, kteří v průběhu kalendářního roku ukončí pracovní poměr bude individuální část motivační odměny, na kterou jim vznikl nárok, vyplacena spolu se mzdou za měsíc, ve kterém byl pracovní poměr ukončen.

Pro výplatu individuální části motivační odměny budou dále použita tato pravidla:

a)odměna bude vyplacena v závislosti na odpracovaných dnech v rozhodném období. Rozhodným obdobím je období daného kalendářního roku.

b)odměna je součtem všech měsíčních odměn, na které zaměstnanci vznikne nárok při odpracování stanoveného měsíčního časového fondu, přičemž pro její výplatu v prosincovém výplatním termínu se bude jednat o součet za období leden až listopad. Odměna za měsíc prosinec daného roku bude vyplacena v lednovém výplatním termínu roku následujícího.

c)zaměstnanci náleží při odpracování celého časového fondu v daném měsíci odměna ve výši 1 750,- Kč. V případě, že zaměstnanec pracuje v režimu zkráceného pracovního úvazku náleží takovému zaměstnanci poměrná část této odměny odpovídající výši jeho zkráceného pracovního úvazku. Pokud zaměstnanec nastoupí do zaměstnání později než první pracovní den v daném kalendářním měsíci nebo ukončí pracovní poměr dříve než k poslednímu pracovnímu dni v daném kalendářním měsíci (včetně nástupu/výstupu do/z mimo evidenčního stavu), nárok na odměnu mu v takovém měsíci nevzniká.

d)za neodpracovanou dobu se pro účely výplaty této odměny považuje:

da) doba neomluvené absence (kratší doby se v průběhu kalendářního měsíce sčítají);

db) doba pracovní neschopnosti nebo karantény, vyjma doby pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s nemocí z povolání nebo pracovním úrazem. V případě, že se zaměstnavatel zcela nebo zčásti zprostí odpovědnosti za pracovní úraz, považuje se za neodpracovanou dobu ta část pracovní neschopnosti, která odpovídá procentuálnímu vyjádření míry zavinění zaměstnance za pracovní úraz;

dc) doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena rodiny;

dd) doba poskytnutého neplaceného volna na základě žádosti zaměstnance; de) doba vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení ve smyslu bodu 1 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci a doprovod ve smyslu bodu 8 nařízení vlády. Kratší doby se v průběhu

kalendářního měsíce sčítají;

df) doba nepřítomnosti zaměstnance v práci z důvodu čerpání otcovské dovolené

dg) doba nepřítomnosti zaměstnance v práci z důvodu dlouhodobého ošetřovného

dh) doba nepřítomnosti zaměstnance v práci z důvodu ostatních důležitých osobních překážek v práci, s výjimkou:

-důvodu pracovně-lékařské prohlídky, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce;

-důvodu vyhledávání nového zaměstnání před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem podle § 52 písm. a) až e) Zákoníku práce;

-důvodu čerpání pracovního volna s náhradou mzdy při účasti na pohřbu, svatbě a při narození dítěte podle bodu 5.6. části C této kolektivní smlouvy;

-z důvodu čerpání pracovního volna s náhradou mzdy refundovanou organizací, pro kterou je zaměstnanec uvolněn;

-z důvodu čerpání pracovního volna s náhradou mzdy ke Dni pro ženy dle bodu 5.7. části C této KS;

-doba nepřítomnosti zaměstnance v práci z důvodu dle § 203 Zákoníku práce pro jiné úkony v obecném zájmu s výjimkou doby poskytnutého pracovního volna k činnosti dárce při odběru krve nebo plazmy v rozsahu max. 6 dnů u muže a max. 4 dnů u ženy v rozhodném období.

e)za nesplněný časový fond v měsíci nepřísluší zaměstnanci za daný měsíc žádná odměna,

f)maximální výše individuální části motivační odměny za rozhodné období může dosáhnout částku 21 000,- Kč hrubého.

3.1.2.Kolektivní část motivační odměny

Pro výplatu kolektivní části motivační odměny budou použita tato pravidla:

a)výplata kolektivní části bude provedena v červnovém výplatním termínu (ve mzdě za měsíc květen).

b)pro vyplacení kolektivní části odměny je podmínkou, aby zaměstnanec byl v pracovním poměru u zaměstnavatele k 31.12. předchozího kalendářního roku před výplatou odměny.

c)výplata odměny se vztahuje i na zaměstnance, kterým skončil v průběhu příslušného kalendářního roku pracovní poměr z důvodu odchodu do starobního důchodu nebo důchodu pro invaliditu třetího stupně, z důvodu úmrtí nebo se zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr z některého důvodu uvedeného v ust. § 52 písm. a) – d) Zákoníku práce.

d)na kolektivní část motivační odměny nevznikne zaměstnanci nárok v případě, že bude v průběhu rozhodného období nepřítomen v práci déle než ½ roku z těchto důvodů:

da) doba neomluvené absence

db) doba pracovní neschopnosti nebo karantény, vyjma doby pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s nemocí z povolání nebo pracovním úrazem. V případě, že se zaměstnavatel zcela nebo zčásti zprostí odpovědnosti za pracovní úraz, považuje se za neodpracovanou dobu ta část pracovní neschopnosti, která odpovídá procentuálnímu vyjádření míry zavinění zaměstnance za pracovní úraz;

dc) doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena rodiny;

de) doba poskytnutého neplaceného volna na základě žádosti zaměstnance; df) doba, kdy je zaměstnanec v tzv. mimo evidenčním stavu, s výjimkou

důvodu uvolnění pro výkon funkce člena odborové organizace;

dg) doba nepřítomnosti zaměstnance v práci z důvodu čerpání otcovské dovolené;

dh) doba nepřítomnosti zaměstnance v práci z důvodu dlouhodobého ošetřovného;

di) doba, po kterou v příslušném roce zaměstnanec nebyl v pracovním poměru u zaměstnavatele.

Pro účely výplaty kolektivní části motivační odměny se nepřítomnosti zaměstnance v práci ze shora uvedených důvodů sčítají.

e)Kritériem pro výplatu kolektivní části motivační odměny jsou:

ea) provozní výsledek hospodaření – příslušná část kolektivní odměny bude vyplacena všem zaměstnancům za předpokladu, že provozní výsledek hospodaření dosáhne částky minimálně 2,1 mld. Kč.

eb) kvalita – příslušná část kolektivní odměny bude všem zaměstnancům vyplacena podle výsledku průměrné hodnoty auditu výrobku

a vyčíslených nákladů na reklamace vad výrobku Viz následující tabulka hodnot:

ec) výše odměny bude pro všechny zaměstnance stejná. Při splnění všech kritérií pro výplatu kolektivní části motivační odměny může její maximální výše činit 5 200,- Kč hrubého.

f)Čerpání dovolené v kratším rozsahu, než činí délka směny

Všichni zaměstnanci mají možnost čerpat dovolenou v kratším rozsahu, než činí délka směny. O možnosti čerpat dovolenou v takovém rozsahu rozhoduje na základě žádosti zaměstnance příslušný vedoucí s ohledem k momentální provozní situaci. Bude-li zaměstnanec čerpat dovolenou v kratším rozsahu, než činí délka směny, musí tato část odpovídat nejméně délce její jedné poloviny. Pokud dojde k situaci, že zaměstnanec odpracuje více hodin, než je polovina jeho směny, nemůže v tomto dnu již dovolenou čerpat. Bude-li zaměstnanec čerpat dovolenou v rozsahu poloviny směny a zbývající polovinu směny v tomto dnu neodpracuje, chybějící hodiny napracuje do konce kalendářního měsíce, ve kterém takto čerpal dovolenou nebo mu bude na základě jeho žádosti poskytnuto neplacené volno.

4.Příplatky

b)náhradní volno musí být poskytnuto do tří kalendářních měsíců, jinak zaměstnanci k dosažené mzdě přísluší příplatek ve výši podle odst. 4.1. a).

4.2.Mzda za práci ve svátek

a)za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu bude poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna,

b)zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.

4.5.Mzdové zvýhodnění

•za práci v odpolední směně v pravidelném vícesměnném pracovním režimu s výjimkou nepřetržitého pracovního režimu přísluší zaměstnanci:

-12,- Kč za každou odpracovanou hodinu za práci v odpolední směně (i za část hodiny – min ½ hodiny), přičemž odpolední směnou v pravidelném vícesměnném pracovním režimu je směna, v níž alespoň pět hodin připadne do doby od 14.00 do 22.00 hodin.

•za práci v nepřetržitém pracovním režimu přísluší zaměstnanci:

-15,- Kč za každou odpracovanou hodinu za práci v nepřetržitém pracovním režimu (i za část hodiny – min ½ hodiny).

4.6.Zaměstnavatel bude poskytovat právními předpisy stanovené bezpečnostní přestávky dle výsledků provedených měření rizik.

6.1.Odstupné a další odstupné

V případě, že dojde k rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem z důvodů uvedených v § 52 písm. a), b), c) a d) Zákoníku práce, vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci odstupné v příslušné výši dle § 67 Zákoníku práce.

Další odstupné vyplatí zaměstnavatel v těchto případech:

a)bude-li zaměstnanec souhlasit s rozvázáním pracovního poměru dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a), b), c), d) Zákoníku práce, vyplatí zaměstnavatel tomuto zaměstnanci další odstupné ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý kalendářní měsíc, o který jeho pracovní poměr skončí dříve, než by skončil při rozvázání pracovního poměru výpovědí. Pokud zaměstnavatel a zaměstnanec uzavřeli dohodu o rozvázání pracovního poměru z důvodů uvedených v § 52 písm. a) - d) Zákoníku práce dříve, než zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď, považuje se pro účely výpočtu dalšího odstupného dle tohoto písmene a) za den podání výpovědi den, kdy byla mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru.

b)Zaměstnancům, s nimiž zaměstnavatel rozváže pracovní poměr z důvodů uvedených v § 52 písm. a) -d) Zákoníku práce, vyplatí zaměstnavatel další odstupné, jestliže ukončovaný pracovní poměr bude delší než:

•5 let náleží zaměstnanci další odstupné ve výši 1měsíčního průměrného výdělků

•10 let náleží zaměstnanci další odstupné ve výši 2měsíčních průměrných výdělků

•20 let náleží zaměstnanci další odstupné ve výši 4měsíčních průměrných výdělků

•30 let náleží zaměstnanci další odstupné ve výši 6měsíčních průměrných výdělků

•35 let náleží zaměstnanci další odstupné ve výši 8měsíčních průměrných výdělků

•40 let náleží zaměstnanci další odstupné ve výši 10měsíčních průměrných výdělků.

6.2.Odměna při odchodu do důchodu

Zaměstnanec, který dosáhne důchodového věku nebo požádal o přiznání předčasného starobního důchodu nebo je mu přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1., 2. nebo 3. stupně a z uvedeného důvodu skončí pracovní poměr dohodou, výpovědí podle ustanovení § 52, písm. e) Zákoníku práce nebo výpovědí podanou zaměstnancem, obdrží odměnu ve výši 6 500,- Kč při prvním skončení pracovního poměru u zaměstnavatele, pokud jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval nepřetržitě nejméně 10 let.

Důvod ukončení pracovního poměru musí být uveden v dokumentu, na základě něhož dochází k rozvázání pracovního poměru a nesmí být kombinován s žádným jiným důvodem.

Za každý další dovršený rok v pracovním poměru u zaměstnavatele se výše uvedená odměna zvyšuje o 650,- Kč.

Zaměstnanci obdrží příslušnou částku po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu.

Do doby zaměstnání se započítává jen doba skutečně strávená v pracovním poměru.

Nepřetržité trvání pracovního poměru se ve všech případech posuzuje vždy od posledního nástupu zaměstnance k zaměstnavateli.

Do doby deseti let nepřerušeného trvání pracovního poměru u zaměstnavatele se zahrnuje též doba zaměstnání v jiné organizaci, z níž přešla práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů na zaměstnavatele podle § 338–345 Zákoníku práce.

6.3.Pracovní výročí

Zaměstnavatel poskytne ze sociálního fondu jako ocenění dlouholeté práce zaměstnance pro společnost odměnu formou přidělení prostředků do systému Cafeteria nebo prostřednictvím výplaty mezd:

•za 10 let práce5 000,- Kč

•za 15 let práce8 000,- Kč

•za 20 let práce11 000,- Kč

•za 25 let práce12 500,- Kč

•za 30 let práce14 500,- Kč

•za 35 let práce17 000,- Kč

•za 40 let práce18 000,- Kč

•za 45 let práce20 000,- Kč

Způsob výplaty celé částky si zaměstnanec vybere v kalendářním měsíci, ve kterém mu na odměnu vznikne nárok. V případě zájmu o výplatu odměny prostřednictvím výplaty mezd je zaměstnanec povinen do 25. dne příslušného kalendářního měsíce včetně potvrdit toto rozhodnutí v systému Cafeteria. V případě, že tak neučiní, bude mu odměna vyplacena formou přidělení prostředků do systému Cafeteria v příslušné hodnotě.

Délka práce v organizaci se hodnotí od posledního nástupu zaměstnance k zaměstnavateli.

6.4.Odměna při dovršení padesáti let věku

Zaměstnanec, který dovrší padesáti let věku, obdrží odměnu ve výši 7 500,- Kč, pokud jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval nejméně 10 let od jeho posledního nástupu a zaměstnanec odpracoval za poslední rok nejméně

20 směn. Neodpracuje-li zaměstnanec požadovaný počet směn, obdrží odměnu, pokud zaměstnavatel považuje jeho pracovní přínos za mimořádný.

Způsob výplaty celé částky si zaměstnanec vybere v kalendářním měsíci, ve kterém mu na odměnu vznikne nárok. V případě zájmu o výplatu odměny prostřednictvím výplaty mezd je zaměstnanec povinen do 25. dne příslušného kalendářního měsíce včetně potvrdit toto rozhodnutí v systému Cafeteria. V případě, že tak neučiní, bude mu odměna vyplacena formou přidělení prostředků do systému Cafeteria v příslušné hodnotě.

6.5.Za dobu trvání pracovního poměru u zaměstnavatele se pro účely výplaty finančních plnění podle bodů 6.1., 6.2., 6.3. a 6.4. této kolektivní smlouvy považuje i doba trvání pracovního poměru zaměstnance u společnosti, která náleží do koncernu, jehož zaměstnavatel je či byl součástí.

7.Obecná ustanovení

7.1.Ochrana mezd

Nároky zaměstnanců na úhradu mzdy při insolvenci nebo likvidaci zaměstnavatele se řídí ustanoveními příslušných právních předpisů.

7.2.Termín výplat

Termín výplaty je vždy nejpozději 14. kalendářní den v měsíci. Pokud tento den není dnem pracovním, posouvá se den výplaty na nejbližší předcházející pracovní den. Pokud je se zaměstnancem sjednána roční mzda, tato mu bude vyplácena ve dvanácti rovnoměrných měsíčních splátkách v termínu výplat.

Pro zlepšení bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a hygieny pracovního prostředí bude zaměstnavatel:

1.Projednávat s ZO OS KOVO prostřednictvím komise BOZP otázky vztahující se k bezpečnosti a hygieně práce a ekologii.

2.Zlepšovat podmínky BOZP dle právních norem a předpisů a vyhlášek Českého úřadu bezpečnosti práce v návaznosti na jejich novelizaci.

3.V rámci výsledků kolaudačních řízení nových pracovišť zajišťovat posuzování stavu pracovního prostředí měřením škodlivin prostřednictvím akreditovaných institucí a firem. U stávajících pracovišť zajišťovat měření škodlivin dle platných hygienických předpisů.

U překročení koncentrací a hladin škodlivin provádět opatření ke snížení negativních vlivů na zdravotní stav zaměstnanců.

5.Zlepšovat pracovní prostředí a podmínky bezpečné a zdravotně nezávadné práce ozdravnými opatřeními.

6.Umožňovat vybranému členu komise BOZP ve spolupráci s bezpečnostním technikem účast při pravidelných i namátkových kontrolách pracovišť po stránce bezpečnosti práce a pracovních podmínek, z nichž budou prováděny zápisy. Současně bude umožněna předsedovi této komise BOZP, či jinému vybranému zástupci, účast při projednávání příčin pracovních úrazů a návrhů na preventivní opatření. Tyto činnosti budou vykonávány bez krácení mzdy, a to v rozsahu max. 5 hodin měsíčně.

7.K 31. 7. a k 31. 12. příslušného roku provádět písemné vyhodnocení stavu BOZP, úrazovosti a hospodárnosti nakládání s osobními ochrannými pracovními pomůckami, včetně návrhu opatření pro zlepšení stavu.

8.Zabezpečovat pravidelné čištění a opravy zaměstnavatelem poskytnutých pracovních oděvů a dalších OOPP.

9.Poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje v souladu s nařízením vlády č. 361/2007 Sb. a v souladu s metodickým pokynem zaměstnavatele. Ochranné nápoje budou vytipovaným skupinám zaměstnanců podávány celoročně, v horkých letních dnech budou ochranné nápoje poskytovány všem kategoriím zaměstnanců.

2.Zaměstnavatel může umožnit zvyšování, prohlubování kvalifikace i rekvalifikaci ve všech dostupných formách a může se zaměstnancem uzavřít dohodu dle Zákoníku práce § 234, a to v těchto případech:

a)jedná-li se o zvýšení kvalifikace, která je v souladu s potřebami zaměstnavatele,

b)jedná-li se o prohloubení kvalifikace, a to i formou stáží, která je v souladu s potřebami zaměstnavatele,

c)jedná-li se o rozšíření a rekvalifikaci z důvodu změny pracovního poměru pro zaměstnance postižené nemocí z povolání nebo pracovním úrazem,

d)jedná-li se o zvýšení kvalifikace pro potřebu zaměstnance a nebrání-li v tom provozní důvody na straně zaměstnavatele.

V případě bodu a), b), c) poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy a ostatní dohodnuté náklady spojené se studiem nebo školením.

V případě bodu d) zaměstnavatel může uvolnit zaměstnance na dobu nezbytně nutnou dle potřeby školy nebo školicího střediska bez nároku na mzdu. Výdaje spojené se studiem nebo se školením si zaměstnanec hradí sám.

Zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli veškeré náklady spojené se zvyšováním či prohlubováním kvalifikace nebo poměrnou část těchto nákladů v případech a za podmínek uvedených v § 235 Zákoníku práce.

1.Sociální fond

1.1Tvorba a čerpání sociálního fondu

Sociální fond bude tvořen přídělem ze zisku ve výši 2,5 % z mzdových nákladů, řádku D.1 Výkazu zisku a ztráty. Výše přídělu je podmíněna schválením nejvyššího orgánu zaměstnavatele – valné hromady.

Sociální fond bude rozdělen na základě dohody zaměstnavatele a ZO OS KOVO po zjištění zůstatku z předchozího roku rozpočtem sociálního fondu

– příloha č. 7.

Zprávu o čerpání ze sociálního fondu zaměstnavatele předloží zaměstnavatel ZO OS KOVO k 30.6. a 31.12. příslušného roku.

2.eBenefity – zaměstnanecká Cafeteria

Některé výdaje ze sociálního fondu nebo z nákladů firmy budou realizovány systémem Cafeteria – programem volitelných zaměstnaneckých výhod, který je postaven na principu svobodné volby zaměstnance z co nejširší nabídky benefitů s ohledem na jeho individuální potřeby.

Benefity poskytované ze systému Cafeteria jsou nepeněžním plněním vyjmenovaným v zákoně o dani z příjmů § 6 odst. 9 písm. d).

Zaměstnavatel přidělí zaměstnanci osobní rozpočet převedený na daný počet bodů, které zaměstnanec bude moci využít pro nákup jím vybraných benefitů. Hodnota jednoho bodu odpovídá částce 1,- Kč.

Přídělem prostředků do systému Cafeteria bude zaměstnavatel přispívat na

•Pracovní výročí (část D, čl. 6.3.);

•Odměna při dovršení padesáti let věku (část D, čl. 6.4.);

•Ozdravně-rekondiční program, sport a kulturu (část G, čl. 4);

•Program seniority (část G, čl. 5);

•Příspěvek při narození dítěte (část G., čl. 8.4.).

Výběr způsobu výplaty odměny u pracovního výročí, odměny při dovršení padesáti let věku a příspěvku při narození dítěte je upraven v příslušných článcích této kolektivní smlouvy.

Zaměstnavatel zabezpečí a uhradí preventivní lékařské prohlídky (vstupní, periodické, mimořádné a výstupní) pro zaměstnance a uchazeče o zaměstnání ve vybraných profesích dle platných právních předpisů. Zaměstnanci jsou povinni podrobit se těmto prohlídkám u lékařů poskytovatele pracovně- lékařských služeb či dalších zaměstnavatelem vybraných specialistů. Zaměstnavatel vydá seznam vybraných profesí a činností, kterých se týkají periodické lékařské prohlídky – příloha č. 6.

Zaměstnavatel dále zabezpečí a uhradí dopravně psychologické vyšetření a vyšetření elektroencefalografem zaměstnancům, kteří mají povinnost se takovému vyšetření podle zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů podrobit a kteří pro zaměstnavatele v souladu se svou pracovní náplní vykonávají činnosti vztahující se k předmětnému vyšetření. Rozsah vyšetření a lhůty se řídí zákonem uvedeným v předchozí větě.

3.2.Další zdravotní péče

Zaměstnavatel může po dohodě se ZO OS KOVO v odůvodněných případech přispět na zdravotní pomůcky zaměstnancům, kteří si takové pomůcky sami zakoupí, a to u profesí, při jejichž výkonu práce se vyskytuje zvýšené ohrožení zdraví.

4.Ozdravně – rekondiční program, sport a kultura

Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům společnosti dvakrát ročně za účelem ozdravně-rekondičním, sportu a kultury příspěvek ze sociálního fondu formou přidělení prostředků do systému Cafeteria.

Výše příspěvku pro příslušný kalendářní rok bude stanovena dohodou zaměstnavatele a ZO OS KOVO, nejméně však bude činit 5 000,- Kč za kalendářní rok.

Příspěvek v podobě bodového ekvivalentu bude přidělen do systému Cafeteria v měsících:

-květnu příslušného roku ve výši 50% roční výše příspěvku a obdrží ho ti zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele k 1.5. příslušného roku a jejich pracovní poměr trval nepřetržitě alespoň 4 měsíce.

-listopadu příslušného roku ve výši 50% roční výše příspěvku a obdrží ho ti zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele k 1.11. příslušného roku a jejich pracovní poměr trval nepřetržitě alespoň 4 měsíce.

5.1.Seniorem se stává zaměstnanec, jehož pracovní poměr u zaměstnavatele trval v příslušném roce nepřetržitě 20 a více let.

5.2.Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům v kategorii „senior“ příspěvek ze sociálního fondu ve formě přidělení prostředků do systému Cafeteria v bodovém ekvivalentu 2 000,- Kč.

5.3.Příslušný bodový ekvivalent bude přidělen do systému Cafeteria v měsíci květnu příslušného roku a obdrží je ti zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele k 1.5. příslušného roku.

6.1.Zaměstnavatel umožní ve svém stravovacím zařízení stravování:

a)zaměstnancům;

b)ostatním strávníkům:

•ženám na mateřské a zaměstnancům na rodičovské dovolené;

•starobním důchodcům, tj. bývalým zaměstnancům, kteří ukončili pracovní poměr u zaměstnavatele a ke dni skončení pracovního poměru dosáhli důchodového věku, s výjimkou případů skončení pracovního poměru z důvodu uvedeného v ust. § 52 písm. f,g,h a § 55 Zákoníku práce;

•bývalým zaměstnancům, kteří ukončili pracovní poměr u zaměstnavatele a ke dni skončení pracovního poměru jim by přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně a pracovní poměr byl ukončen dohodou nebo výpovědí podle ustanovení § 52, písm. d) a e) Zákoníku práce nebo výpovědí podanou zaměstnancem z tohoto důvodu. Stravování této skupině osob bude umožněno za podmínky, že pracovní poměr takového zaměstnance u zaměstnavatele trval nepřetržitě nejméně 10 let;

c)stážistům a studentům vykonávajícím u zaměstnavatele odbornou praxi.

Stravování ve stravovacím zařízení zaměstnavatele nebude ostatním strávníkům umožněno v závažných případech na základě rozhodnutí zaměstnavatele (např. z důvodu nepříznivé epidemiologická situace).

V případech, kdy:

•zaměstnancům bude nařízena práce v termínu celozávodní dovolené;

•zaměstnanci pracují v tzv. režimu home office;

•zaměstnanci mají místo pravidelného výkonu práce mimo město

•v den inventury zaměstnavatel neumožní zaměstnancům provádějícím inventurní práce stravování ve svém stravovacím zařízení z důvodu jeho uzavření;

•zaměstnavatel neumožňuje zaměstnancům v evidenčním stavu stravování ve svém stravovacím zařízení z důvodu jeho uzavření,

bude zaměstnancům zaměstnavatelem poskytnut při splnění právními předpisy stanovených podmínek stravovací kupon formou eStravenky.

6.2.V případech, že zaměstnavatel umožní stravování zaměstnanců ve stravovacím zařízení zaměstnavatele v den inventurních prací, bude vydávána polévka a jedno hlavní jídlo.

6.3.Občerstvení zaměstnanců zajišťuje zaměstnavatel podle svých možností také v kantýnách nebo občerstvovacích automatech.

6.4.Výše příspěvku ze sociálního fondu, a částka, kterou hradí strávník, bude každoročně stanovena po dohodě mezi zaměstnavatelem a ZO OS KOVO.

Zaměstnancům, kteří byli převedeni dle §338 a násl. Zákoníku práce k jinému zaměstnavateli, budou náležet po odchodu do starobního důchodu nebo důchodu pro invaliditu třetího stupně stejné výhody související se stravováním, jako kdyby do zmíněného důchodu odešli přímo A Toto ustanovení se vztahuje pouze na zaměstnance, kteří ke dni převodu k jinému zaměstnavateli dle § 338 a násl. Zákoníku práce odpracovali u zaměstnavatele A nejméně 25 let a kteří odešli do starobního důchodu nebo důchodu pro invaliditu třetího stupně od zaměstnavatele, na kterého přešly práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů z A

7.Sociální výpomoc

Zaměstnavatel může v případech, kdy se zaměstnanci ocitnou v nouzi poskytnout na základě jejich žádosti finanční sociální výpomoc nenávratnou i návratnou. Rozhodujícím kritériem bude výše příjmů na osobu v rodině žadatele. Přednost bude mít rodina s nižším příjmem.

Poskytnutí sociální výpomoci a její výše podléhá schválení zaměstnavatele a ZO OS KOVO.

8.Další péče o zaměstnance

Zemře-li zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout náhrady a jednorázové odškodnění podle příslušných ustanovení Zákoníku práce.

8.2. Sociální sližby

a)zaměstnavatel zajistí na žádost zaměstnance dopravu účastníků svatby zaměstnance nebo jeho přímého rodinného příslušníka (rodiče a děti),

b)zaměstnavatel zajistí na žádost vypravovatele pohřbu dopravu účastníků pohřbu zaměstnance nebo bývalého zaměstnance, který odešel od zaměstnavatele do starobního důchodu nebo důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo na žádost zaměstnance dopravu účastníků pohřbu jeho rodinného příslušníka (manžela, manželky, rodiče, sourozence, druha, družky, dítěte),

c)zaměstnavatel poskytuje tyto služby pouze na území ČR (platí pro bod a) i pro bod b)),

d)zaměstnavatel poskytne ke splnění bodu 8.2. a), b) dopravu autobusem a uhradí náklady na pohonné hmoty, které mu vznikly při zajišťování této služby, ze sociálního fondu,

Pokud zaměstnanec bude po dobu celého kalendářního měsíce v pracovní neschopnosti, nebude mu příspěvek na penzijní připojištění, na který má nárok, zaměstnavatelem vyplacen. Příspěvek ve výši odpovídající počtu celých kalendářních měsíců pracovní neschopnosti po sobě jdoucích bude zaměstnanci vyplacen v nejbližším následujícím kalendářním měsíci, ve kterém mu vznikne nárok na mzdu nebo její část, nebo po skončení pracovního poměru. Zaměstnanci v tzv. mimo evidenčním stavu (mateřská dovolená, rodičovská dovolená, výkon veřejné funkce) nemají nárok na příspěvek na penzijní připojištění. Nárok na příspěvek zaniká s ukončením pracovního poměru.

Zaměstnavatel stanovuje maximální výši příspěvku na penzijní připojištění za kalendářní rok ve výši odpovídající částce osvobozené od daně z příjmu na základě platného znění zákona o daních z příjmů.

Výběr způsobu výplaty celé částky si provede zaměstnanec v následujícím kalendářním měsíci po měsíci, ve kterém mu vznikl nárok na příspěvek. V případě zájmu o výplatu příspěvku prostřednictvím výplaty mezd je zaměstnanec povinen do 25. dne příslušného kalendářního měsíce včetně potvrdit toto rozhodnutí v systému Cafeteria. V případě, že tak neučiní, bude mu příspěvek vyplacen formou přidělení prostředků do systému Cafeteria v příslušné hodnotě.

1.Nároky zaměstnanců

Kolektivní smlouva je důležitým pramenem práva. Nároky, které vznikly z kolektivní smlouvy jednotlivým zaměstnancům, jsou uplatňovány jako ostatní nároky vyplývající z pracovního poměru. Zaměstnanci mohou své individuální nároky uplatnit u soudu.

2.Stížnosti zaměstnanců a předcházení soudním sporům

Stížnosti zaměstnanců a spory, které vzniknou z výkladu nebo provádění kolektivní smlouvy ohledně plnění závazků, ze kterých vznikají nároky jednotlivým zaměstnancům, řeší nadřízený stěžovatele a příslušný odborový orgán. Jednání

o vyřešení stížnosti nebo sporu z podnětu zaměstnance vyvolá příjemce přizváním druhé strany. Nedojde-li k vyřízení stížnosti nebo k vyřešení sporů do patnácti pracovních dnů ode dne doručení podnětu zaměstnance, sdělí mu nadřízený tuto skutečnost a poučí ho o možnosti vymáhat nárok u soudu.

Tímto není dotčeno právo zaměstnance kdykoliv uplatňovat nároky u soudu.

3.Kolektivní spory

3.1.Kolektivní spory mohou být vedeny jen o uzavření kolektivní smlouvy nebo o plnění závazků z kolektivní smlouvy, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům.

3.2.Při řešení kolektivního sporu si strany zvolí zprostředkovatele po dohodě, popř. požádá jedna ze stran MPSV ČR o určení zprostředkovatele. Pokud do třiceti dnů ode dne, kdy byl zprostředkovatel seznámen s předmětem sporu, není spor vyřešen, považuje se řízení před ním za neúspěšné a smluvní strany mohou po dohodě požádat o rozhodnutí sporu rozhodce.

Nedojde-li k uzavření kolektivní smlouvy po řízení před zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce, může být jako krajní prostředek ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyhlášena stávka (zaměstnanci), popř. výluka (zaměstnavatelem).

3.3.Stávka

Stávkou se rozumí částečné nebo úplné přerušení práce zaměstnanců. Stávku vyhlašuje a o jejím zahájení rozhoduje příslušný odborový orgán, jestliže s ní souhlasí nejméně polovina zaměstnanců. Za účastníka stávky se po celou dobu jejího trvání považuje zaměstnanec, který s ní souhlasil.

Zaměstnanec, který se ke stávce připojil, se za jejího účastníka považuje ode dne připojení.

ZO OS KOVO musí písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 3 dny předem:

•kdy bude stávka zahájena,

•důvody a cíle stávky,

•jmenný seznam zástupců ZO OS KOVO, kteří jsou oprávněni zastupovat účastníky stávky.

ZO OS KOVO musí předložit zaměstnavateli alespoň jeden pracovní den před zahájením stávky jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou účastníky

stávky. V době účasti na stávce nepřísluší účastníku stávky mzda, ani náhrada mzdy.

Stávka je ukončena, jestliže o tom rozhodla ZO OS KOVO, která stávku vyhlásila, nebo rozhodla o jejím zahájení. Ukončení stávky musí ZO OS KOVO bez zbytečného odkladu písemně oznámit zaměstnavateli.

3.4.Výluka

Výlukou se v souladu s ustanovením§ 27 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání rozumí částečné nebo úplné zastavení práce zaměstnavatelem Zahájení výluky, její rozsah, důvody, cíle a jmenný seznam zaměstnanců, vůči nimž je výluka uplatněna, musí zaměstnavatel písemně oznámit ZO OS KOVO alespoň tři pracovní dny předem. Ve stejné lhůtě je zaměstnavatel povinen oznámit výluku zaměstnancům, vůči nimž je uplatněna. Nemohl-li zaměstnanec konat práci, protože vůči němu byla uplatněna výluka, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele.

Nejde-li o nezákonnou výluku, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy pouze ve výši poloviny průměrného výdělku. Výluka je ukončena, jestliže o tom rozhodl zaměstnavatel.

dne 7.11.2022

Za ZO OS KOVO

zastupující zaměstnance:

Za zaměstnavatele:

Přílohy

Příloha č. 1 ke Kolektivní smlouvě 2023

Konto pracovní doby:

1.Působnost a účinnost

V případě uplatnění režimu práce konta pracovní doby u zaměstnavatele budou pro režim práce konta pracovní doby uplatněna tato pravidla a zásady:

a)konto pracovní doby se vztahuje na všechny zaměstnance středisek, jejichž seznam bude uveden v příloze dodatku k této KS, přičemž jedno vyhotovení přílohy bude uloženo na ŘLZ a druhé bude uloženo na sekretariátu odborové organizace. Z působnosti tohoto odstavce budou vyloučeni všichni zaměstnanci středisek neuvedených v příloze,

b)začátek vyrovnávacího období konta pracovní doby, včetně jeho délky, bude sjednán písemnou dohodou obou stran uzavřenou v dodatku ke KS nejpozději dva dny před zahájením vyrovnávacího období. Vyrovnávací období nepřesáhne dobu 52 týdnů po sobě jdoucích.

2.Základní zásady

a)při aplikaci režimu práce konta pracovní doby budou dodržována příslušná ustanovení obecně závazných právních předpisů, zejména ustanovení § 86, 87, 120, 121 a 354 odstavec 4 Zákoníku práce,

b)zaměstnavatel bude u každého zaměstnance vést účet pracovní doby a účet mzdy,

c)rozvržení směn nad rámec stanovené týdenní pracovní doby (tzv. plusová směna) a nerozvržení směn v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (tzv. minusová směna) bude provedeno příkazem ředitelky lidských zdrojů a ředitele PLANT,

d)zaměstnavatel se zavazuje v rámci vyrovnávacího období v maximální možné míře, umožní-li mu to ekonomické, výrobní a provozní důvody, nahradit neodpracované tzv. mínusové směny a zaměstnanec je povinen takto zaměstnavatelem stanovený rozvrh pracovní doby dodržet.

3.Odměňování

a)zaměstnancům přísluší v průběhu vyrovnávacího období za jednotlivé kalendářní měsíce mzda ve stále měsíční výši (dále jen „stálá mzda“),

b)smluvní strany se dohodly, že stálá mzda bude činit 90 % průměrného výdělku zjištěného za předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období, nebude-li oběma stranami v dodatku dohodnuta jiná výše stálé mzdy,

c)pokud zaměstnanec neodpracuje (např. z důvodu dovolené, nemoci apod.) pracovní dobu, která mu byla zaměstnavatelem na příslušný měsíc rozvržena, jeho stálá mzda se poměrně k neodpracované době krátí. V těchto případech náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo nemocenské dávky. Náhrada mzdy bude vypočtena z průměrného výdělku zjištěného za předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období,

d)v zaměstnavatelem rozvržených tzv. plusových směnách připadajících na sobotu náleží zaměstnancům zařazeným v režimu konta pracovní doby příplatek za práci v sobotu ve výši 20 % průměrného výdělku zjištěného za předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období. Tato skutečnost bude zohledněna na účtu zaměstnance v dosažené mzdě a vyrovnána po skončení vyrovnávacího období,

e)v případě odpracování práce přesčas nad stanovený roční časový fond (rozvrh pracovní doby) náleží zaměstnanci přesčasový příplatek ve výši 30 % průměrného výdělku zjištěného za předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období,

f)zaměstnavatel vyplatí každému zaměstnanci zařazenému do režimu práce konta pracovní doby, který odpracuje plusovou pracovní směnu vyhlášenou zaměstnavatelem podle článku 2 c) na sobotu nebo neděli, odměnu ve výši 500,- Kč. Odměna náleží pouze za sobotní nebo nedělní plusové pracovní směny, které budou po vyrovnání KPD přesahovat počet určených minusových směn, a bude vyplacena v dosažené mzdě spolu s vyrovnáním KPD. Sobotní nebo nedělní plusová směna, za kterou náleží tato odměna, nesmí být kratší než 7,5 hodiny s výjimkou případů, kdy zaměstnavatel schválil na žádost zaměstnance kratší pracovní úvazek / den; odměna se nevztahuje na běžné noční pracovní směny začínající v neděli ve 22:00 hodin,

g)zaměstnavatel garantuje, že zaměstnancům zařazeným v režimu práce konta pracovní doby zachová stejné nároky a podmínky na dosažení motivační odměny dle kolektivní smlouvy jako zaměstnancům mimo režim práce konta pracovní doby; podmínky pro výplatu motivační odměny jsou sjednány stranami v kolektivní smlouvě na období 2023,

h)zaměstnavatel vyplatí v souladu s podmínkami stanovenými pro výplatu motivační odměny dle této KS motivační odměnu ve výši 100 % zaměstnancům zařazeným v režimu práce konta pracovní doby, jejichž součet dosažených mezd za období od dne vyhlášení režimu KPD do konce vyrovnávacího období je vyšší než součet vyplacených stálých mezd za stejné období,

i)ostatním zaměstnancům, u nichž součet dosažených mezd za období od dne vyhlášení režimu KPD do konce vyrovnávacího období bude nižší než součet vyplacených stálých mezd za stejné období, zaměstnavatel vyplatí motivační odměnu ne však více než částku, která představuje rozdíl mezi dosaženou a stálou mzdou, na kterou zaměstnanci v rámci vyrovnání vznikne nárok,

j)v případě, že zaměstnancům zařazeným v režimu práce KPD bude rozvržena tzv. plusová směna formou příkazu ředitelky lidských zdrojů a ředitele PLANT v termínu, kdy zaměstnavatel neumožňuje zaměstnancům stravování ve svém stravovacím zařízení, bude těmto zaměstnancům poskytnuta eStravenka v hodnotě dle KS.

4.Vyrovnání

Jestliže je po uplynutí vyrovnávacího období nebo po skončení pracovního poměru zaměstnance souhrn práva na dosaženou mzdu ve smyslu § 120 odstavec 3 písmeno

b) zákoníku práce za jednotlivé kalendářní měsíce vyšší než součet vyplacených stálých mezd, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vzniklý rozdíl vyplatit, a to v následujícím výplatním termínu.

U zaměstnanců zařazených do režimu konta pracovní doby se neaplikuje ust. 4.8., čl. 4 Pracovní doba, části C KS.

5.Řídící výbor

a)zřizuje se Řídící výbor konta pracovní doby, do kterého obě strany nominují po třech zástupcích,

b)jednání výboru svolává zástupce zaměstnavatele nebo odborová organizace vždy ke konci kalendářního čtvrtletí s cílem provedení vyhodnocení fungování konta pracovní doby v daném období,

c)zástupce zaměstnavatele dále svolá výbor operativně na základě žádosti kteréhokoliv z členů Řídícího výboru, a to nejpozději do 7 dnů po obdrženížádosti.

Příloha č. 2 ke Kolektivní smlouvě 2023

Zásady pro uplatnění nerovnoměrného rozvržení pracovní doby dle bodu 4.11., části C:

a)Zaměstnavatel má právo po projednání s odborovým orgánem opakovaně rozhodnout kdykoliv v průběhu kalendářního roku o nerovnoměrném rozvržení pracovní doby ve smyslu ust. § 78 odst. 1 písm. m) Zákoníku práce.

b)Průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny v rozvrhu směn přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích.

c)Zaměstnavatel projedná své rozhodnutí o nerovnoměrném rozvržení pracovní doby s odborovým orgánem nejpozději 1 týden před jeho uplatněním.

d)Připadne-li náhradní pracovní směna na sobotu, náleží zaměstnancům zařazeným v režimu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby příplatek za práci v sobotu ve výši 20 % průměrného výdělku.

e)Připadne-li náhradní pracovní směna na sobotu v měsících červen, červenec a srpen musí jít vždy o ranní pracovní směnu.

f)V případě, že zaměstnavatel v kalendářním měsíci určí více než 3 nepracovní směny, vyplatí předem individuální část motivační odměny v měsíční výši 1750,- Kč každému zaměstnanci, zařazenému v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, kterému na motivační odměnu vznikne nárok. Podmínky pro přiznání motivační odměny stanovené Kolektivní smlouvou se nemění.

Bezpečnostní přestávky: