Kolektivní smlouva vyššího stupně pro odvětví dřevozpracujícího, nábytkářského, spotřebního průmyslu a lesního hospodářství v ČR

Hlava I.

Článek I. Úvodní ustanovení

1) Tato kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná:

a) Pro zaměstnavatele ve dřevozpracujícím, nábytkářském, spotřebním průmyslu a lesním hospodářství, kteří jsou členy Svazu zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu (dále jen zaměstnavatelé) jejichž seznam je uveden v příloze č. 1, která je neoddělitelnou součástí této smlouvy.

b) Pro zaměstnance, kteří jsou u uvedených zaměstnavatelů v pracovním poměru.

c) Zaměstnavatelé uznávají orgány OS DLV (výbor základní organizace, Sdružení ZO OS, vytvořené dle jeho statutu a stanov OS), jako představitele zaměstnanců v kolektivním vyjednávání, pokud při působení více odborových svazů u téhož zaměstnavatele nedojde mezi nimi k jiné dohodě.

2) Závazky a nároky vyplývající z této kolektivní smlouvy jsou stanoveny jako minimální nebo maximální, podle znění konkrétních ustanovení a v podnikové kolektivní smlouvě nemohou být sjednány nižší než v této kolektivní smlouvě.

3) Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, uzavírá se jedna podniková kolektivní smlouva, nedohodnou-li se smluvní strany jinak.

4) Pokud v době platnosti této kolektivní smlouvy dojde k tomu, že by se některá část této smlouvy dostala do rozporu se zákonem, nebo jiným obecně závazným právním předpisem, stane se tato část neplatnou. Výklad jednotlivých ustanovení provedou v případě pochyb oprávnění představitelé obou smluvních stran společně.

5) Tato kolektivní smlouva vyššího stupně bude neprodleně po podpisu odevzdána prostřednictvím Svazu zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu k uložení a registraci na Ministerstvu práce a sociálních věcí.

6) Smluvní strany vydají společným nákladem tuto Kolektivní smlouvu vyššího stupně. Smluvní strany zabezpečí distribuci svým členským organizacím .

Článek II. Zástupci zaměstnavatele a zaměstnanců

1) Zaměstnavatel se zavazuje jednat ve věcech kolektivní smlouvy s každým, kdo k tomu bude příslušným odborovým orgánem písemně pověřen. Toto pověření se nevyžaduje při osobní účasti předsedy OS DLV.

2) Příslušný odborový orgán se zavazuje jednat ve věcech kolektivní smlouvy s každým, kdo k tomu bude statutárním orgánem zaměstnavatele písemně pověřen. Toto pověření se nevyžaduje při osobní účasti člena statutárního orgánu zaměstnavatele.

Článek III. Vztahy smluvních stran

1) Odborové organizace se zavazují:

a) Plně respektovat postavení a pravomoci zaměstnavatele, vyplývající z právních předpisů a této smlouvy,

b) plně respektovat záměry zaměstnavatele sledující prosperitu, technický, ekonomický a sociální rozvoj firmy,

c) zvát zaměstnavatele na jednání odborových orgánů k řešení záležitostí společného zájmu,

d) členské schůze ZO OS DLV budou v jednosměnných provozech konány mimo pracovní dobu,

e) v součinnosti se zaměstnavatelem působit při smírném řešení pracovněprávních sporů,

g) odborový svaz prostřednictvím základních odborových organizací poskytne zaměstnavatelům účinnou pomoc při přípravě a organizování voleb zástupců zaměstnanců v dozorčích radách společností v dohodnutých případech,

h) příslušný odborový orgán se zavazuje pracovat s poskytnutými informacemi tak, aby nebylo porušeno právo zaměstnavatele i jednotlivého zaměstnance na ochranu důvěrných informací a nést plnou odpovědnost za nakládání s těmito údaji.

2) Zaměstnavatelé se zavazují:

a) Informovat příslušný odborový orgán o všech náležitostech, vyplývajících z platného znění ZP a plnění sociálního programu,

b) poskytovat pro potřeby jednání příslušného odborového orgánu (VZO) bezplatně místnost - po dohodě v podnikové kolektivní smlouvě,

c) poskytovat pro potřebu VZO bezplatně v nezbytně nutné míře a po vzájemné dohodě technické prostředky (rozmnožovací a kopírovací stroj, fax, telefon),

d) poskytovat k jednání členské schůze ZO OS DLV bezplatně podle potřeby vhodnou místnost podle dohody v podnikové kolektivní smlouvě,

e) v součinnosti s odborovou organizací zajistit v případě potřeby na svůj náklad konání veřejné schůze všech zaměstnanců,

f) umožnit funkcionářům a pracovníkům OS DLV ve vzájemně dohodnutém termínu, tak aby nedošlo k narušení plynulosti výroby a činností souvisejících s podnikatelskými aktivitami zaměstnavatele, vstup do svých prostor a provozoven (§22 ZP) a poskytnout jim potřebnou součinnost. Funkcionáři a pracovníci Odborového svazu budou respektovat případný doprovod ze strany zaměstnavatele,

g) na pozvání příslušného odborového orgánu se zúčastnit jeho jednání,

h) není-li v podnikové kolektivní smlouvě uvedeno jinak a požaduje-li ZO OS vybírání členských příspěvků formou srážek ze mzdy a předá-li písemný souhlas jednotlivých zaměstnanců s těmito srážkami, provádět srážkou ze mzdy úhradu příslušných členských příspěvků, do deseti dnů od výplatního termínu je poukázat na účet ZO OS a ZO OS předat jmenný seznam zaměstnanců s uvedenou výší provedených srážek,

i) za zdaňovací období předchozího kalendářního roku provede rekapitulaci sražených členských příspěvků jednotlivě za každého člena příslušné ZO OS DLV tak, aby toto mohlo být po potvrzení ZO OS DLV podkladem pro účely odpočtu od základu daně z příjmu fyzických osob ve smysli §15 odst.11 zák.č.586/1992 Sb. v platném znění,

j) pokud jej vydávají, vyhradit v podnikovém zpravodaji nebo obdobném tisku prostor pro odborové záležitosti v rozsahu dle vzájemné dohody,

k) umožnit, aby odborová organizace na své náklady v jeho prostorách umístila své informační vývěsky na místech stanovených ve vzájemné shodě. Bližší podrobnosti lze dohodnout v podnikové kolektivní smlouvě.

3) Zaměstnavatel projedná s výborem ZO zejména:

a) Všechny případy rozvázání pracovního poměru podle §46,odst.1a)-d) platného znění ZP nejpozději ve lhůtě 14 dní před nabytím účinnosti,

b) opatření, která se týkají většího počtu zaměstnanců, strukturálních změn zaměstnavatele, především v těch oblastech, které mají vliv na zaměstnanost.
Za větší počet zaměstnanců se považuje vždy více než:

• pět zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího do 20 zaměstnanců

• deset zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 21 do 100 zaměstnanců

• 10 % zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 101 do 300 zaměstnanců

• třicet zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 300 zaměstnanců

uvedený počet zaměstnanců se vztahuje i na organizační jednotky zaměstnavatele, pokud tvoří ucelenou část,

c) výši náhrady škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli, pokud bude na něm vymáhána, s výjimkou náhrady škody vyrobením zmetku nebo náhrady škody nepřesahující 1000,-Kč.

Článek IV. Zaměstnanost a pracovní poměr

1) Vznik, změna a skončení pracovního poměru se řídí Zákoníkem práce v platném znění.

2) V podnikové kolektivní smlouvě lze dohodnout seznamy profesí a pracovišť, které jsou nezbytné pro plnění základních činností zaměstnavatelů a na nichž nebudou uzavírány opakované pracovní poměry na dobu určitou.

3) Zaměstnávání zaměstnanců prostřednictvím agentur práce se řídí ustanovením § 38a a 38b ZP. V PKS lze blíže vymezit rozsah agenturního zaměstnávání.

4) Zaměstnavatelé zajistí, aby každý zaměstnanec při nástupu do práce byl prokazatelně seznámen s:

- s pracovním zařazením a mzdovými podmínkami,

- pracovní náplní jeho činnosti,

- bezpečnostními předpisy týkajícími se jeho práce,

- zvláštnostmi pracoviště,

- pracovním řádem, pokud je vydán,

- kolektivní smlouvou.

Tento závazek se vztahuje i na změny, které se vyskytnou po nástupu zaměstnance do práce a to v termínu do 1 měsíce od vzniku změny (§32, odst.3 ZP).

5) Dojde -li k rozvázání pracovního poměru z důvodů uvedených v Zákoníku práce § 46 odst. 1 písm a) - c), bude zaměstnancům nejpozději v nejbližším obvyklém výplatním termínu vyplaceno odstupné ve smyslu zákona, bez ohledu na to, zda bude zaměstnanci dána výpověď, nebo z těchto důvodů dojde k dohodě o rozvázání pracovního poměru.

6) Zaměstnavatelé se zavazují, že zaměstnanci, který je ve výpovědní lhůtě podle ZP § 46 odst. 1 písm. a) - d), a který projeví zájem o uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru z téhož důvodu před skončením výpovědní lhůty, vyhoví, pokud tomu nebrání vážné důvody.

7) Zaměstnanci, s nímž je rozvazován pracovní poměr výpovědí podle § 46 odst. 1 písm. a)-c) ZP, nebo dohodou o rozvázání pracovního poměru z téhož důvodu, bude poskytnuto odstupné podle ZP. Podnikové kolektivní smlouvy mohou stanovit další navýšení odstupného.

Článek V. Pracovní doba

1) Týdenní pracovní doba činí max. 37,5 hodin (s výjimkou organizací družstevního charakteru). U organizací, kde byla dosud sjednána podnikovou kolektivní smlouvou pracovní
doba 40 hodin bude týdenní pracovní doba činit 37,5 hodiny bez snížení mzdy, nebude-li v podnikové kolektivní smlouvě sjednáno jinak.

2) U zaměstnanců mladších 16-ti let činí nejvýše 30 hodin týdně, přičemž denní pracovní doba nesmí převýšit 6 hodin. Zaměstnavatel může se zaměstnancem na jeho žádost, nebrání-li tomu vážné pracovní důvody, dohodnout kratší pracovní dobu (tzv. zkrácený úvazek).

3) U zaměstnanců ve věku od 16 do 18 let bude na požádání zaměstnance sjednána pracovní doba (úvazek) maximálně na 35 hodin týdně a 7 hodin na den.

4) Pracovní doby ve vícesměnných režimech lze sjednat v podnikových kolektivních smlouvách.

5) Zaměstnancům na pracovištích určených zaměstnavatelem, kde dochází k mimořádnému znečištění, lze dohodnout v podnikové kolektivní smlouvě přiměřenou dobu na očistu v rámci pracovní doby.

6) Nastane-li zaměstnavateli nutnost zavedení nerovnoměrného rozvržení pracovní doby ve vazbě na nerovnoměrnost odbytu produkce či dodávek surovin v průběhu roku, dodrží následující podmínky:

- efektivnost využití nerovnoměrného rozvržení pracovní doby,

- ve dnech, kdy zaměstnanec pracuje v režimu zvýšené týdenní pracovní doby, nelze mu nařídit práci přesčas bez jeho souhlasu.

7) Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby není přípustná jednotlivá směna delší než 12 hodin. Rozvrh směn musí být rozepsán tak, aby nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů byl nejméně 35 hod.

Článek VI. Dovolená

1) Termín a délku hromadného čerpání dovolené, která nesmí činit více jak 2 týdny (§12 Nař.vlády č.108/94), je povinen oznámit zaměstnavatel zaměstnancům nejpozději 30 dnů před jejich počátkem . Se souhlasem příslušného odborového orgánu lze výjimečně tuto lhůtu zkrátit.

2) Zaměstnancům, jejichž práce podstatně závisí na povětrnostních vlivech, přísluší za každý týden dovolené, čerpané v období s nižší potřebou práce další dovolená v trvání dvou dnů, nejvýše však jeden týden.

Období s nižší potřebou práce se stanovuje od 1. prosince do 31. března následujícího roku.

Článek VII. Noční práce

1) Noční práce se řídí ustanoveními §§ 99; 153,odst.1) a 166, odst.1) platného znění ZP.

Článek VIII. Práce přesčas

Práce přesčas se řídí ustanovením § 96 zákoníku práce.

1) Práci přesčas lze nařídit v rozsahu nejvýše 150 hodin v kalendářním roce. Dále lze dohodnout se zaměstnancem další práci přesčas až do výše 266 hodin za rok (celkem 416 hodin za rok), tj. maximálně v průměru 8 hodin týdně v průběhu 12-ti měsíců.

2) Práci přesčas nařizuje zaměstnavatel prostřednictvím pověřeného vedoucího zaměstnance pouze v souladu se zákoníkem práce.

3) Mzda za práci přesčas bude vyplácena ve výplatě za měsíc, ve kterém byla práce přesčas konána, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou na čerpání náhradního volna.

Článek IX. Překážky v práci

A.) Překážky v práci z důvodu obecného zájmu - výkon odborové funkce:

1) Pověřeným funkcionářům bude poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy k jednání se zaměstnavatelem směřujícímu k přípravě, projednání, schválení nebo změně kolektivní smlouvy a jejímu vyhodnocení prováděnému společně se zaměstnavatelem.

2) Pověřeným funkcionářům bude poskytnuto pracovní volno na dobu nezbytně nutnou s náhradou mzdy v případech vyšetřování pracovních úrazů, provozních nehod a havárií, a rovněž při jejich účasti při provádění jiných šetření bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, které se uskuteční na základě dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací (§25c, odst.5 ZP).

B.) Překážky v práci na straně zaměstnance:

1) Zaměstnanci, který si z rozhodnutí zaměstnavatele nebo po dohodě s ním zvyšuje svoji kvalifikaci formou školení, kursů a studia při zaměstnání, poskytne zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku na nezbytně nutnou dobu k přednáškám, cvičením a seminářům, jakož i k přípravě a vykonání zkoušek. Zaměstnavatel dále uhradí nezbytné výdaje s tím spojené, t.j. zápisné, kursovné, školní a učební pomůcky, cestovní výdaje a další na základě individuální dohody, uzavřené na základě této smlouvy. V takové dohodě je možno sjednat i další podmínky obou smluvních stran.

2) Důležité osobní překážky v práci:

V případě důležitých přestávek v práci na straně zaměstnance poskytne zaměstnavatel pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku:

Při vlastní svatbě zaměstnance - 2 dny

k účasti na svatbě dítěte - 1 den

k účasti na svatbě rodiče zaměstnance - 1 den

Při úmrtí manžela, manželky, druha, družky, dítěte - 3 dny

Při úmrtí rodičů a sourozenců zaměstnance, rodičů a sourozenců jeho manžela, jakož i manžela sourozence - 1 den

k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance, nebo osoby blízké, která s ním žila ve společné domácnosti - 1 den

Jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb výše uvedených osob další - 1 den

Při bezplatném odběru krve a kostní dřeně - 1 den

k převozu manželky nebo družky ze zdravotnického zařízení po porodu dítěte - 1 den

V ostatních nevyjmenovaných případech bude poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy podle platného předpisu (Nař.vl. č.108/94 Sb.).

3) Zaměstnavatel poskytne, pokud o to požádají, ženám a osamělým mužům, k péči o dítě ve věku do 15 let, neplacené volno v délce l den v měsíci v termínu, na kterém se dohodnou. Zdravotní a sociální pojištění hradí za tento den zaměstnavatel.
Toto volno nelze v měsíci poskytnout v několika částech, ani nelze sčítat nároky z několika měsíců.

C.) Překážky na straně zaměstnavatele:

1) Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými podobnými provozními příčinami (prostoj) a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši 80% průměrného výdělku.

2) Nemůže-li zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy a nebyl-li převeden na jinou práci nebo mu nebylo po dohodě se zaměstnavatelem poskytnuto náhradní volno, přísluší mu náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku.

3) Jestliže byl zaměstnanec v důsledku prostoje převeden na jinou práci mimo rámec jeho pracovní smlouvy, přísluší mu mzda za vykonávanou práci a doplatek do výše průměrného výdělku, pokud dosáhne alespoň průměrného výkonu dosahovaného při této práci.

4) V podnikové kolektivní smlouvě mohou být sjednány podmínky příznivější. Rovněž lze v podnikové kolektivní smlouvě dohodnout, za jakých podmínek a v jakém rozsahu se poskytne zaměstnancům náhrada mzdy v případě živelných pohrom.

Článek X. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

1) Bezpečnost a ochrana zdraví při práci se řídí ustanoveními, obsaženými v části druhé, hlavy páté ZP.

2) V případě úmrtí zaměstnance následkem pracovního úrazu náleží pozůstalým jednorázové odškodnění v dvojnásobné výši stanoveného v § 200 odst. 1 ZP.

Článek XII. Zabezpečení sociálních a zdravotních potřeb zaměstnanců

1) Zabezpečení sociálních potřeb a péče o zdraví zaměstnanců bude financováno z prostředků zaměstnavatele nejméně částkou 2 300 Kč v průměru na zaměstnance ročně. Uvedené minimální prostředky budou využity na základě konkretizace v podnikové kolektivní smlouvě nebo jiné písemné dohodě zejména k zajištění:

a) příspěvku na stravování zaměstnanců,

b) regenerace pracovních schopností zaměstnanců, především na zaměstnavatelem organizovanou rehabilitační (rekondiční) péči,

c) zlepšování pracovního prostředí a celkových pracovních podmínek včetně poskytování služeb, sloužících ke snižování nepříznivých vlivů výkonu práce na zaměstnance.

2) Při vytváření sociálního fondu bude zaměstnavatel postupovat v souladu se zákonem a smlouvou o zřízení, zakládací listinou nebo stanovami společnosti a přihlížet ke svým ekonomickým možnostem.

4) Zaměstnavatelé zabezpečí, bude-li to jimi požadováno, vstupní (výstupní) popřípadě jiné zdravotní prohlídky zaměstnanců a v případě, že tyto nebudou hrazeny zdravotní pojišťovnou, uhradí s tím spojené náklady.

8) Zaměstnancům, vykonávajícím pracovní činnost na pracovištích specifikovaných zaměstnavatelem jako pracoviště s nebezpečím nákazy klíšťovou encefalitidou, bude umožněno příslušné očkování na žádost zaměstnance. Toto očkování bude zaměstnancům hrazeno příslušným zaměstnavatelem. V podnikové kolektivní smlouvě lze dohodnout bližší podmínky.

Hlava II.

Mzdy

1) Zaměstnancům přísluší za vykonanou práci mzda (nebo plat) splatná v dohodnutém termínu.

2) Mzdou nebo platem se rozumí peněžité plnění nebo plnění peněžité hodnoty za vykonanou práci, poskytované ve formě a výši dohodnuté v pracovní smlouvě, v podnikové kolektivní smlouvě, nebo této smlouvě, popř. stanovené mzdovým nebo platovým výměrem.

3) Zaměstnancům, kterým je přiznána tarifní mzda, bude určen písemně tarifní stupeň, do kterého je zaměstnanec zařazen na základě jím vykonávané pracovní činnosti.

4) O snížení nebo odejmutí některé z nadstavbových složek mzdy musí zaměstnavatel prokazatelně informovat zaměstnance po skončení časového období ( měsíc,čtvrtletí apod.), za které zaměstnanci tato nadstavbová složka mzdy přísluší, a to neprodleně po vyhodnocení příslušného ukazatele či kritéria.

5) Prémiové řády, směrnice pro poskytování odměn a pro poskytování osobního ohodnocení či jiného způsobu tvorby nadstavbové složky mzdy musí být po projednání s odborovým orgánem v souladu s § 18 zákona č. 1/1992 Sb. zveřejněny a každý zaměstnanec musí být s uvedenými zásadami odměňování seznámen před jejich uplatněním.

Mzda nesmí být nižší než minimální mzda stanovená touto kolektivní smlouvou pro 37,5 hodinovou týdenní pracovní dobu, a to ve výši:

a) Minimální mzda od 1. ledna 2006 do 30. června 2006 čin'

• 47,70 Kč za každou hodinu odpracovanou zaměstnancem v rámci stanovené pracovní doby,
• 7 570 Kč za měsíc pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou.

b) Minimální mzda od 1. července 2006 čin'

• 51,30 Kč za každou hodinu odpracovanou zaměstnancem v rámci stanovené pracovní doby,
• 7 955 Kč za měsíc pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou.

c) procenta z výše uvedených částek pro skupiny zaměstnanců vymezené v platném Nařízení vlády.

Na minimální mzdu má zaměstnanec nárok nezávisle na pracovním zařazení, vykonávané pracovní činnosti a dosažených pracovních výsledcích dle platného Nařízení vlády.

Mzdové tarify v jednotlivých stupních neobsahují příplatky za práci přesčas, za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí, za práci v noci a za práci ve svátek (§111, odst.3 ZP). Do mzdy se nezahrnují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, odměna za pracovní pohotovost, která se nepovažují za mzdu.

Ostatní případné složky mzdy (např. odměny, prémie, osobní ohodnocení) jsou ve mzdových tarifech obsaženy.

7) Při jiné délce stanovené pracovní doby než 37,5 hodin týdně, se uvedené hodnoty mzdových tarifů upraví tak, aby z důvodu snižování stanoveného počtu hodin na pracovní týden nedocházelo ke snížení denního výdělku. Stanovenou týdenní pracovní dobou se rozumí úprava pracovní doby, stanovená zaměstnavatelem po projednání s příslušným odborovým orgánem podle ustanovení § 83 a 84 ZP. Přepočet hodnot se neprovádí v případě stanovení individuálního rozvrhu pracovní doby pro jednotlivé
zaměstnance, pokud je snížení týdenní pracovní doby konkrétního zaměstnance provedeno na jeho vlastní žádost.

8) Pokud zaměstnanec v rámci pracovní smlouvy provádí práce zařazené do různých tarifních stupňů, bude jej odměňovat v příslušném období podle tarifního stupně, který v tomto období převládá, nebo průměrným tarifním stupněm, který s ním byl předem dohodnut.

9) Mzdové příplatky

9.1) Zaměstnavatelé, kteří provozují podnikatelskou činnost, jsou povinni podle obecně platných právních předpisů poskytovat příplatky, jejichž minimální výše se stanoví touto Kolektivní smlouvou vyššího stupně takto:

9.2) V podnikové kolektivní smlouvě lze stanovit poskytování dalších příplatků.

9.3) Příplatky u zaměstnavatelů, kteří neprovádějí podnikatelskou činnost, se řídí zákonem o platu č.143/1992 Sb. v platném znění.

Závěrečná ustanovení

1) Hlava I. a Hlava II. této odvětvové kolektivní smlouvy nabývají platnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami s účinností od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po podpisu smluvními stranami.

2) Hlava I. této odvětvové kolektivní smlouvy je platná do 31.12.2006 . Nebude-li do tohoto termínu sjednána nová kolektivní smlouva vyššího stupně, zavazují se obě strany jednat s cílem uzavření dodatku o prodloužení termínu platnosti Hlavy I. této kolektivní smlouvy.

3) Hlava II. této odvětvové kolektivní smlouvy je platná do 31.12.2006. Nebude-li do tohoto termínu sjednána nová kolektivní smlouva vyššího stupně, zavazují se obě strany jednat s cílem uzavření dodatku o prodloužení termínu platnosti Hlavy II. této kolektivní smlouvy.

4) Účastníci smlouvy jsou povinni nejméně 60 dní před skončením platnosti Hlavy I. a Hlavy II. zahájit jednání o uzavření nové kolektivní smlouvy vyššího stupně.

5) Práva a povinnosti smluvních stran se řídí v plném rozsahu zákonem o kolektivním vyjednávání.

6) V oblasti vztahů mezi Svazem zaměstnavatelů a OS DLV se obě strany zavazují vzájemně si poskytovat informace, nutné k hodnocení plnění závazků vyplývajících z Hlavy I. A Hlavy II. této kolektivní smlouvy vyššího stupně (Příloha č. 3).

7) Obě smluvní strany se zavazují, že budou bez zbytečného odkladu jednat na základě podnětu druhé strany o změně této smlouvy. Totéž platí, dojde-li k vydání právního předpisu, který bude mít přímý vliv na tuto smlouvu nebo některá její ujednání. Případné změny této KSVS musí mít formu písemného dodatku potvrzeného oběma smluvními stranami.

Přílohy KSVS :

č. 1 Seznam členů SZDP
č. 2 Seznam organizací, ve kterých působí ZO OS DLV
č. 3 Kontrola plnění závazků

V Praze dne 25. dubna 2006

Ing. Tomáš Hrubec v. r.
president SZDP

Ing. Rudolf Kyncl v. r.
předseda OS DLV

Příloha č. 1 - Seznam členů SZDP

Příloha č. 2 - Seznam Základních organizací OS DLV odvětví dřevozpracujícího průmyslu

Příloha KSVS 2006 č. 3

VZOR
Kontrola plněnízávazků

z Kolektivních smluv vyššího stupně pro odvětví dřevařského, nábytkářského, spotřebního průmyslu a lesního hospodářství platné v r. 2005 a 2006.

S odvoláním na „Závěrečná ustanovení“ odst. 6 kolektivní smlouvy vyššího stupně pro výše uvedená odvětví pro potřebu dalšího kolektivního vyjednávání na odvětvové úrovni i jako podklad pro námi prováděnou kontrolu KSVS zasíláme tento formulář.

Žádáme Vás o vyplnění všech údajů, které jsou součástí zveřejňované účetní závěrky (dle § 21a, odst. 1, Zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. v úplném znění) - „výkazu zisku a ztrát“ - účetních jednotek zapsaných v obchodním rejstříku.

Podnik - Název :
Adresa:

Údaje vyplňte souhrnně za podnik.
Vyplněný tiskopis za období :

• 1. až 12. měsíc 2005 odešlete v termínu do 31. března 2006
• 1. až 6. měsíc 2006 odešlete v termínu do 31. srpna 2006
• 1. až 12. měsíc 2006 odešlete v termínu do 31. března 2007

na adresu: Svaz zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu, Na Florenci 7-9,111 71 Praha 1

V případě neplnění nárůstu mzdy ( bod 10 Hlavy II. KSVS 2005, 2006 ) prosíme o krátké zdůvodnění.

Dne :                                                            Vypracoval :