Databáze kolektivních smluv

KOLEKTIVNÍ SMLOUVA
A KOLEKTIVNÍ DOHODA

2022
uzavřená mezi organizacemi:

Českou republikou - Státním oblastním archivem v Zámrsku, zastoupeným
Mgr. Ivo Šulcem, vedoucím služebního úřadu jako služebním orgánem (dále jen

,,zaměstnavatel"),

a

Základní odborovou organizací Odborového svazu státních orgánů a organizací
zaměstnanců Státního oblastního archivu v Zámrsku se sídlem v Pardubicích

zastoupenou Mgr. Ladislavem Hlouškem, předsedou závodního výboru
( dále jen „odborová organizace" nebo „ZO OS zaměstnanců

SOA v Zámrsku").

Kolektivní smlouva a dohoda obsaltuie tyto části:

Čl. 1 Úvodní ustanovení
Čl. 2 Spolupráce zaměstnavatele a odborových orgánů
Čl. 3 Pracovněprávní vztahy
Čl. 4 Plat a hmotná zainteresovanost
Čl. 5 Tvorba a čerpání Fondu kulturních a sociálních potřeb
Čl. 6 Sociální podmínky zaměstnanců
Čl. 7 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Čl. 8 Vzdělávací činnost
Čl. 9 Závěrečná ustanovení

Nedílnou součástí kolektivní smlouvy jsou přílohy:
I. Rozpočet FKSP
2. Zásady pro čerpání a hospodaření s FKSP
3. Směrnice pro poskytování prostředků z FKSP

Čl. 1
Úvodní ustanovení

Kolektivní smlouva se vztahuje pouze na zaměstnance v pracovním poměru a řídí se zákonem
č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce ( dále jen „ZP") ve znění pozdějších předpisů.
Kolektivní dohoda se vztahuje pouze na zaměstnance ve služebním poměru a řídí se zákonem
č. 234/2014 Sb., o státní službě ( dále jen „ZSS").

Kolektivní dohoda vyššího stupně, uzavřená mezi Odborovým svazem státních organu
a organizací a vládou České republiky, je nadřazena v případech, které upravují práva státních

1

zaměstnanců v menším rozsahu, než jsou uvedena v této kolektivní smlouvě a kolektivní
dohodě.

1.1 Při uzavírání kolektivní smlouvy, případných sporech o její změny a při změnách této
kolektivní smlouvy obě strany vycházejí ze zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním
vyjednávání ve znění pozdějších předpisů, ze ZP a z dalších právních předpisů.
Kolektivní dohoda je uzavírána v souladu s ustanovením § 143 ZSS. Postup se rovněž
řídí § 8 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.
Závazky v kolektivní smlouvě a kolektivní dohodě, které by zaručovaly zaměstnancům
nároky v menším rozsahu, než je zaručují pracovněprávní, mzdové nebo jiné právní
předpisy, jsou neplatné.

1.2 Obě strany se zavazují, vycházejíce z ustanovení platných právních předpisů,
k vzájemnému respektování postavení a pravomocí zaměstnavatele i odborového orgánu
a k plnění úkolů, jak jsou uvedeny v následujících částech kolektivní smlouvy
a kolektivní dohody včetně vyjmenovaných příloh.

1.3 Zaměstnavatel je povinen včas a v nezbytném rozsahu poskytovat odborovému orgánu
informace o změnách organizační struktury a zásadních personálních otázkách včetně
změn v obsazení funkcí vedoucích zaměstnanců na straně zaměstnavatele; odborová
orgamzace naopak informuje zaměstnavatele o změně funkcí na straně odborového
orgánu.

1.4 Zaměstnavatel umožní smluvní straně přístup k informacím, které jsou potřebné pro
kvalifikované jednání mezi smluvními stranami. V rámci této zásady bude zaměstnavatel
projednávat s druhou smluvní stranou předem v pravidelných intervalech (alespoň 1 x za
pololetí) formou přizvání zástupců odborové organizace k jednáním nebo písemně
formou zápisu z těchto jednání:
a) ekonomickou situaci zaměstnavatele, perspektivu a plány dalšího rozvoje,
b) systém hodnocení a odměňování zaměstnanců,
c) systém školení a vzdělávání zaměstnanců,
d) pracovní podmínky a předpisy na úseku bezpečnosti práce a pracovní hygieny,

nařízení týkající se úrazů,
e) všeobecné podmínky zaměstnanosti,
f) otázky, které mají vliv na vzájemné vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci

včetně pracovně právních aktů (zejména skončení služebního nebo pracovního
poměru, převedení na jinou práci a přeložení podle ustanovení§§ 41 a 43 ZP a§ 47
zss,

g) další opatření, uvedená v§ 279 ZP a v§ 132 ZSS.

1.5 Není-li uvedeno jinak, rozumí se pojmem „zaměstnanec" zaměstnanec ve služebním
nebo pracovním poměru, pojem „pracovní" znamená i „služební" (volno, doba, úkol,
poměr, úraz apod.), ,,pracoviště" znamená i „služební působiště".

Čl. 2
Spolupráce zaměstnavatele a odborových orgánů

2.1 K zabezpečení činnosti odborového orgánu se zaměstnavatel podle svých provozních
možností zavazuje vytvořit odborové organizaci podmínky. Ve smyslu § 277 ZP

2

poskytne odborové organizaci bezplatně místnost ke schůzové činnosti s nezbytným
vybavením a kancelářskou, spojovací a výpočetní techniku.

2.3 Odborovým orgánem, který je oprávněn jednat a v příslušných bodech spolurozhodovat
se zaměstnavatelem, je závodní výbor, jehož jménem jedná předseda.

2.4 Podle potřeby, nejméně 2x do roka, bude svolána společná porada odborového orgánu se
zaměstnavatelem za účelem řešení potřeb odborového orgánu nebo zaměstnavatele.

2.5 Kontrola plnění kolektivní smlouvy a kolektivní dohody bude zúčastněnými stranami
provedena ve vzájemné součinnosti k 30.9.2022.

2.6 Zaměstnavatel cestou personálního útvaru poskytne odborovému orgánu na jeho žádost
aktuálně platné info1mace týkající se:
a) p1ůměrné platové třídy v organizaci zaměstnavatele podle profesních skupin,
b) průměrné výše osobních příplatků v organizaci zaměstnavatele podle profesních

skupin,
c) skutečného celkového počtu zaměstnanců.

2.7 Zaměstnavatel zajistí včasné informování odborového orgánu o připravovaných
strukturálních a organizačních změnách zaměstnavatele a o vypisovaných výběrových
řízeních. Zástupce odborového orgánu může být jedním z členů výběrové komise
s hlasem poradním.

2.8 Zaměstnavatel předloží vždy po skončení pololetí odborovému orgánu prostřednictvím
personálního útvaru jmenné seznamy zaměstnanců, kterým ve sledovaném období vznikl
nebo skončil služební nebo pracovní poměr. Tím není dotčeno ustanovení § 61 ZP.

Čl. 3
Pracovněprávní a služební vztahy

3.1 Zaměstnavatel se zavazuje včas informovat odborovou organizaci o činnosti v nejbližším
období a o svém postavení v soustavě státních orgánů, aby odborová organizace mohla
poskytnout tyto informace všem zaměstnancům.

3.2 Pracovněprávní a služební úkony a související opatření, u kterých se ve smyslu platných
právních předpisů vyžaduje projednání, které je vedeno za účelem dosažení shody
s odborovým orgánem, budou při vydání opatřeny doložkou, z níž bude vyplývat, kdy
a s kterým zástupcem odborové organizace byly projednány, popřípadě s jakým
výsledkem.

3.3 Zaměstnavatel bude od členů odborové organizace zabezpečovat výběr odborových
členských příspěvků formou srážek z platu a tyto odvádět na účet odborové organizace
na základě jejich dohod s příslušným odborovým orgánem. Ve smyslu těchto dohod bude
zaměstnavatel poskytovat pověřeným zástupcům odborové organizace informace

3

nezbytné pro ověření správnosti vyse těchto příspěvků za podmínky, že k těmto
opatřením bude dán písemný souhlas těchto zaměstnanců.

3.4 Povinnosti a práva zaměstnanců jsou konkrétně vymezeny organizačním a pracovním
řádem zaměstnavatele. S organizačním řádem nebo jeho změnami bude odborový orgán
seznámen, pracovní řád bude vydán po předchozím projednání a schválení odborovou
organizací.

3.5 Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou
zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) - d) ZP nebo dohodou z týchž
důvodů, se zákonné odstupné poskytované při skončení pracovního poměru podle § 67
odst. 1 ZP zvyšuje
- o jednonásobek průměrného měsíčního výdělku u zaměstnance, jehož pracovní poměr

u zaměstnavatele trval déle než 1 O let,
- o dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku u zaměstnance, jehož pracovní poměr

u zaměstnavatele trval déle než 20 let.

3.6 U státních zaměstnanců se odbytné řídí § 72 ZSS.

3. 7 V souvislosti se skončením pracovního poměru vydá zaměstnavatel zaměstnanci
pracovní posudek, a to do 15 dnů od požádání. U státních zaměstnanců se postupuje
podle § 76 ZSS.

3.8 Dovolená
a) Dovolená na zotavenou se řídí§§ 211 223 ZP a§ 103 ZSS.

b) Poměrná část dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní
dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu
dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby
vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném
kalendářním roce právo. Odpracoval-li zaměstnanec v kalendářním roce podle
rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo
kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se délka dovolené vždy o jednu
dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou
stanovenou týdenní pracovní dobu nebo laatší týdenní pracovní dobu(§ 213 odst. 3
až 5 ZP).

c) Zaměstnavatel může rozhodnout o poskytnutí dodatkové dovolené podle § 211 a §
215 odst. 1 až 3 a odst. 4 písm. b) ZP na základě návrhu vedoucího oddělení
v případě, že zaměstnanec alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní
doby pracuje s materiálem napadeným zdraví škodlivými plísněmi.

3.9 Pracovní a služební volno

a) Poskytování pracovního a služebního volna se řídí §§ 199 206 ZP a §§ 104 109
ZSS, a to v souladu s nařízením vlády č. 590/2006 Sb. a s nařízením vlády
č. 135/2015 Sb.

b) Zaměstnanec se po dohodě se zaměstnavatelem zaváže písemnou smlouvou zaplatit
zaměstnavateli zcela nebo zčásti částku odpovídající pojistnému, které má
zaměstnavatel povinnost uhradit za zaměstnance v době, kdy zaměstnanci poskytl
pracovní volno bez náhrady mzdy.

4

c) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci na jeho žádost pracovní volno v rozsahu 5 dnů
v kalendářním roce z osobních důvodů. Toto „indispoziční" volno nelze čerpat
v době pracovní neschopnosti, ošetřování dítěte do 1 O let nebo jiného člena
domácnosti a v době čerpání dovolené. Volno lze čerpat pouze v celých dnech.
Nevyčerpané volno nelze převádět do následujícího kalendářního roku.
Za poskytnuté volno se zaměstnanci plat nekrátí, nenáleží mu však příplatek za noční
práci, příplatek za práci v sobotu, v neděli a ve svátek, ani příspěvky na oběd či
stravenka.
O čerpání „indispozičního" volna informuje zaměstnanec neprodleně přímého
nadřízeného (v jeho nepřítomnosti zaměstnavatele), který vede o jeho čerpání
přehled. Současně předkládá ekonomicko-provoznímu oddělení k evidenci
a mzdovému zpracování (v systému EKIS) zaměstnancem vyplněný a podepsaný
tiskopis „Doklad o čerpání indispozičního volna".
Zaměstnancům, kteří mají stanovenou pracovní dobu nebo povolenou kratší
pracovní dobu rozvrženou jinak než do pětidenního pracovního týdne, se poskytne
v kalendářním roce tolik pracovních dnů indispozičního volna, na kolik pracovních
dnů v týdnu je rozvržena jejich pracovní doba.

d) Zaměstnavatel poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu dobrovolným
dárcům při odběru krve nebo při aferéze, a to v délce jedné směny. Při darování
kostní dřeně v délce dvou směn od nástupu k odběru.

e) Zaměstnavatel poskytne jednou ročně pracovní volno s náhradou mzdy v nezbytně
nutném rozsahu členům odborové organizace k účasti na výroční členské schůzi
odborové organizace.

f) K činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské
a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních
zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, a pro obdobné činnosti na
sportovních soustředěních dětí a mládeže; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném
rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné
provozní důvody na straně zaměstnavatele, a za podmínky, že zaměstnanec nejméně
po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo
s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro
zdravotně postižené děti a mládež. Zaměstnanci přísluší za podmínek podle .§.
203a ZP pracovní volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku nejvýše za
1 týden v kalendářním roce. Pracovní volno s náhradou platu přísluší zaměstnanci
pouze, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou zapsanou ve veřejném
rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a práce s dětmi
a mládeží je její hlavní činností. Výše uvedené skutečnosti musí zaměstnanec
zaměstnavateli prokázat písemným potvrzením příslušné právnické osoby
a písemným výstupem z veřejného rejstříku.

g) Zaměstnavatel může na žádost zaměstnance poskytnout neplacené pracovní volno.

3.10 Pracovní volno po skončení rodičovské dovolené
Nebrání-li tomu vážné provozní důvody, zaměstnavatel se zavazuje poskytnout
pracovní volno do 4 let věku dítěte bez náhrady platu zaměstnanci, který po skončení
rodičovské dovolené (§ 196 ZP) o toto pracovní volno písemně požádá.

5

3.11 Pracovní doba

a) Začátek a konec pracovní doby, jakož i její úpravu zaměstnavatel předem projedná
s odborovým orgánem.

b) Stanovená pracovní doba činí u zaměstnanců 40 hodin týdně. Do uvedené pracovní
doby se nezapočítávají přestávky na jídlo a oddech. Přestávku v délce 30 minut
poskytuje zaměstnavatel nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce. Celková doba
směny nesmí přesáhnout 12 hodin.

c) U zaměstnavatele je v souladu se ZP, ZSS a platným pracovním řádem zavedena
pružná pracovní doba. Při pružném rozvržení pracovní doby(§§ 81-85 ZP a §§ 99-
100, 116 ZSS) si zaměstnanec v rámci časových úseků volitelné pracovní doby,
stanovených zaměstnavatelem, sám volí začátek (v rozpětí od 6.00 hodin do 8.00
hodin) a konec (v rozpětí od 13.00 hodin do 18.30 hodin) směn.

d) Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní při pracovní nebo služební cestě
zaměstnance, v době čerpání dovolené, při nutnosti zabezpečení naléhavého
pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven, brání-li jejímu
uplatnění provozní důvody, v době důležitých osobních překážek v práci podle.§.
191 a § 191 a nebo v dalších případech určených zaměstnavatelem. V takových
případech pro zaměstnance platí předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby
s pevně stanoveným začátkem v 07.00 hodin a koncem v 15.30 hodin.

e) Písemnou žádost o povolení laatší nebo jiné úpravy pracovní doby podává
zaměstnanec přímému nadřízenému, který ji se svým stanoviskem postoupí řediteli
k rozhodnutí. Písemné rozhodnutí o vyřízení žádosti se prostřednictvím přímého
nadřízeného doručí zaměstnanci do 15 kalendářních dnů ode dne podání žádosti.
Evidenci laatší nebo jiné úpravy pracovní doby vede personální útvar.

f) U zaměstnanců zařazených do skupiny ostrahy je uplatněno nerovnoměrné rozvržení
pracovní doby v nepřetržitém pracovním režimu a činí 3 7 ,5 hodin týdně.
Vyrovnávací období u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby se stanovuje na dobu
maximálně 52 týdnů a délka směn na maximálně 12 hodin. Těmto zaměstnancům se
bude vždy po čtvrtletí v pravidelném pořadí střídat rozvržení pracovní doby pokud
možno tak, aby nedošlo ke znevýhodnění žádného z nich.

g) K výkonu úřednické zkoušky vykonávané v zájmu zaměstnavatele je zaměstnanec
vyslán na služební cestu.

3.12.1 Základní pracovní doba:
Mezi dva úseky volitelné pracovní doby je vložen časový úsek, v němž je
zaměstnanec povinen být na pracovišti ( dále jen „základní pracovní doba"). Základní
pracovní doba je stanovena od 8 do 13 hodin.

3.12.2 Volitelná pracovní doba:
a) Z důvodu zajištění úředních hodin a provozu badatelny u jednotlivých

organizačních článků stanoví využívání volitelné pracovní doby příslušnými
zaměstnanci jejich přímý nadřízený v souladu s pracovním řádem a se souhlasem
ředitele.

b) Zaměstnavatel do délky stanovené pracovní doby započítá před jejím skončením
15 minut zaměstnancům na celkovou osobní očistu, pokud vykonávají takovou
pracovní činnost, která ji vyžaduje.

Čl. 4

6

Plat a hmotná zainteresovanost

4.1 Prostředky na platy
a) Celkový objem mzdových prostředků pro rok 2022 bude stanoven dodatkem k této

kolektivní smlouvě a dohodě.
b) Systemizovaný stav zaměstnanců ke dni podpisu kolektivní smlouvy a kolektivní

dohody je 136.

4.1.3 Pokud bude stanovená výše limitu mzdových prostředků v průběhu roku upravena
Ministerstvem financí nebo Ministerstvem vnitra, seznámí zaměstnavatel s těmito
změnami odborový orgán do 15 dnů po obdržení změny.

4.1.4 Plat je zaměstnancům poukazován na jejich účet u peněžního ústavu vždy k 10. dni
kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na
plat nebo některou jeho složku.

4.1.5 Zaměstnavatel může zaměstnancům zařazených do první až čtv1ié platové třídy určit
platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů, stanovených pro nejnižší až nejvyšší
platový stupeň příslušné platové třídy bez ohledu na délku skutečné praxe, nejméně
však do platového stupně, který odpovídá praxi započitatelné pro výkon konkrétní
funkce.

b) zaměstnancům - řidičům referentských vozidel, kteří splňují požadavky platného
služebního předpisu a mají uzavřenu platnou pojistnou smlouvu o pojištění
odpovědnosti z výkonu povolání, jednou ročně odměna ve výši ročního pojistného,
maximálně však do výše 1500 Kč. Odměnu navrhuje představený zaměstnance na
základě platného dokladu o zaplacení pojistného.

4.2.1 Odměny k životním a pracovním výročím zaměstnanců
1. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům z rozpočtových prostředků odměny v této

výši:

7

b) Odměny k životnímu výročí:
- při dovršení 40 let věku bude zaměstnanci poskytnuta odměna ve výši 5 000 Kč za

podmínky, že pracovní poměr zaměstnance trval nejméně 5 let,
- při dovršení 50 let věku bude zaměstnanci poskytnuta odměna ve výši 8 000 Kč za

podmínky, že pracovní poměr zaměstnance trval nejméně 5 let,
- při dovršení 60 let věku bude zaměstnanci poskytnuta odměna ve výši 1 O 000 Kč

za podmínky, že pracovní poměr zaměstnance trval více než 5 let.

c) Odměny při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního
důchodu pro invaliditu 3. stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod:

- zaměstnanci bude vyplacena odměna ve výši 5 000 Kč, trval-li jeho pracovní
poměr nejméně 5 let,

- zaměstnanci bude vyplacena odměna ve výši 1 O 000 Kč, trval-li jeho pracovní
poměr více než 1 O let,

- zaměstnanci bude vyplacena odměna ve výši 15 000 Kč, trval-li jeho pracovní
poměr nejméně 15 let.

2. Pro účely vzniku nároku na odměnu se do doby trvání služebního poměru státního
zaměstnance započítává doba trvání pracovního poměru, který vzniku služebního
poměru bezprostředně předcházel, a to ve správních úřadech, které jsou dle 4 §
odst. 1 ZSS služebními úřady, a ve státních orgánech nebo právnických osobách,
které jsou služebními úřady dle § 4 odst. 2 ZSS.
Do doby trvání služebního poměru státního zaměstnance se započítává i pracovní
poměr, který vznikl přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů dle ZP.

b) Zvláštní příplatek za práci v nepřetržitém pracovním režimu náleží zaměstnancům
zařazeným do skupiny ostrahy ve výši 750 Kč měsíčně.

ČI. 5
Tvorba a čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb

5.1 K zabezpečení sociálního zázemí pracovního kolektivu zaměstnavatele je
zaměstnavatel v souladu s vyhláškou č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních
potřeb, ve znění pozdějších předpisů, povinen vytvářet Fond kulturních a sociálních
potřeb ( dále jen „FKSP"). O tvorbě a čerpání má odborová organizace právo
spolurozhodování.

5.2 FKSP slouží zaměstnancům organizace zaměstnavatele. Na jeho čerpání se v některých
bodech podílejí také důchodci, kteří u zaměstnavatele pracovali až do odchodu do
starobního nebo plného invalidního důchodu, a osoby uvolněné pro výkon veřejné
funkce.

5.3 Základní příděl do FKSP činí 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy
a náhrady platů a odměn za pracovní pohotovost dle § 2 vyhl. č. 114/2002 Sb. Převody

8

jednotného přídělu do fondu se uskutečňují zálohově měsíčně. Vyúčtování skutečného
jednotného přídělu se provede v souladu s předpisy k roční účetní uzávěrce.

5.4 Z FKSP lze čerpat výdaje v souladu s §§ 4-14 vyhlášky č. 114/2002 Sb. Konkrétní
výdaje jsou specifikovány v Zásadách čerpání FKSP, které jsou spolu s rozpočtem
FKSP nedílnou součástí kolektivní smlouvy.

Čl. 6
Sociální podmínky zaměstnanců

6.1 Stravování

6.1.1 Zaměstnavatel poskytuje za jednu odpracovanou směnu zaměstnancům peněžitý
příspěvek na stravování (tzv. stravenkový paušál) v celkové výši 70% horní hranice
stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě
trvající 5 až 12 hodin.

6.1.2 Část stravenkového paušálu ve výši 20,- Kč činí příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci
z FKSP, zbylá část stravenkového paušálu je hrazena ze státního rozpočtu. Náklady na
stravování budou po skončení každého čtvrtletí vyhodnoceny a s ohledem na změny
cen potravin bude po dohodě s odborovou organizací stanoven příspěvek na další
období.

6.1.3 Stravenkový paušál náleží, odpracoval-li zaměstnanec ve směně alespoň 3 hodiny
v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě, v místě služebního působiště
nebo v jiném místě výkonu práce nebo státní služby podle písemné dohody (tzv. home
office).

6.1.4 Stravenkový paušál se zaolaouhluje na celé koruny dolů a bude poskytován ve
výplatním termínu, který je nejblíže následujícího kalendářního měsíce po měsíci, ve
kterém tento nárok vznikl. Stravenkový paušál bude vyplácen zaměstnanci zpravidla
společně s platem nebo s náhradami platu.

6.1.5 Stravenkový paušál nenáleží zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích
konaných mimo pracovní poměr.

6.2 Péče o děti zaměstnand,

6.2.1 Zaměstnavatel poskytne na žádost zaměstnance s dětmi do 15 let další pracovní volno
bez náhrady mzdy v kalendářním roce k péči o děti, zejména v době školních prázdnin,
po vyčerpání řádné dovolené. Zaměstnanec se po dohodě se zaměstnavatelem zaváže
písemnou smlouvou zaplatit zaměstnavateli zcela nebo zčásti částku odpovídající
pojistnému, které má zaměstnavatel povinnost uhradit za zaměstnance v době, kdy
zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady mzdy.

6.2.2 Zaměstnanci - rodiče pečující o děti ve věku do 15 let - mohou zaměstnavatele požádat
o úpravu pracovní doby. Zaměstnavatel jejich žádosti vyhoví, pokud tomu nebudou
bránit závažné provozní důvody(§ 241 odst. 2 ZP, § 116 ZSS).

9

6.3 Zaměstnavatel v rámci svých možností dále bude:
a) dbát o potřebnou vybavenost a kulturu pracovního prostředí včetně optimálního

pracovního prostoru,
b) zajišťovat, aby se na pracovištích zaměstnavatele, kde pracují nekuřáci, nekouřilo,

stejně tak na pracovních poradách a jednáních, na sociálních zařízeních a chodbách
mimo vyznačené prostory,

c) zajišťovat vybavenost pracovišť kuchyňkami nebo kuchyňskými kouty dle
provozních možností a vybavenost sociálních zařízení hygienickými potřebami.

d) přijímat vhodná opatření, včetně případné úpravy pracovní doby, pro případy, kdy
teplota v objektu, ve kterém zaměstnanec vykonává práci, dosáhne po dobu alespoň
5 hodin nepřetržitě minimálně 28 stupňů Celsia nebo klesne pod 12 stupňů Celsia.

6.4 Zaměstnavatel uhradí zaměstnanci náklady na vstupní lékařskou prohlídku v nejbližším
výplatním termínu (§ 113 písm. d) ZSS ve vazbě na § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011
Sb., o specifických zdravotních službách).

Čl. 7
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a výkonu služby

7.1 Pro vytvoření optimálních podmínek k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
ve smyslu §§ 101 108 ZP, § 113 ZSS a nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se
stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných, mycích, čistících
a dezinfekčních prostředků, jsou zástupci smluvních stran oprávněni sjednat:
a) vždy pro příslušný kalendářní rok termíny dílčích společných kontrol pracovišť tak,

aby byla naplněna povinnost provést nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti
práce na všech pracovištích,

b) přijetí nezbytných opatření k odstranění zjištěných závad s časovým
harmonogramem tohoto postupu,

c) termíny školení pracovníků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to
jednou za dva roky,

d) na základě pracovní lékařské péče určit na jednotlivých pracovištích zaměstnance,
který bude odborně proškolen a bude zajišťovat první pomoc na pracovišti.

7.2 Přímý nadřízený může v souladu s pracovním řádem provést u zaměstnance během
pracovní doby orientační zkoušku na požití alkoholu.

7.3 Zaměstnavatel zpracuje pro každý rok přehled a vyhodnocení pracovních úrazů, ke
kterým došlo v průběhu kalendářního roku. Přehled a vyhodnocení předloží do
15. dubna následujícího roku odborovému orgánu.

10

Příloha č. 1 Kolektivní smlouvy a kolektivní dohody 2022

Rozpočet FKSP pro rok 2022

Bude připojen formou dodatku k aktuálně platné kolektivní smlouvě a kolektivní dohodě
2022.

1. Návrh rozpočtu sestavuje ekonomicko-provozní oddělení ve spolupráci s odborovou
organizací. Rozpočet schvaluje s konečnou platností porada vedení a zástupců
odborové organizace.

2. Správcem FKSP je ředitel Státního oblastního archivu v Hradci Králové (dále jen
„ředitel"). Činnosti související s vedením agendy FKSP zajišťuje ve spolupráci s
personálním útvarem ekonomicko-provozní oddělení, jehož vedoucí zaměstnanec
odpovídá řediteli za dodržování zásad používání FKSP. Odborová organizace je
oprávněna v odůvodněných případech a v souladu se schválenými zásadami
spolurozhodovat o dílčích úpravách mezi jednotlivými rozpočtovými položkami.
V mimořádných případech rozhoduje správce FKSP.

3. Zaměstnavatel a odborová organizace se zavazují využívat prostředků FKSP účelně
a v souladu s právními předpisy o používání FKSP (vyhláška č. 114/2002 Sb.)
a rozpracované v Zásadách pro hospodaření s prostředky FKSP ve prospěch
zaměstnanců organizace zaměstnavatele a důchodců a podle schváleného rozpočtu.
Rozpočet a Zásady FKSP jsou nedílnou součástí kolektivní smlouvy.

4. Základní příděl do FKSP činí 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy
a náhrady platů, popř. na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost.

5. Zaměstnavatel uhradí z FKSP odborové organizaci prokazatelné náklady, které jí
vzniknou v souvislosti s plněním oprávnění vyplývajících z pracovněprávních
předpisů do výše 3 000 Kč ročně ( cestovné, semináře a vzdělávací akce týkající se
tvorby kolektivní smlouvy a rozpočtu FKSP, náklady na jednání, pronájem
místností, nákup odborných publikací apod.).

12

Příloha č. 2 Kolektivní smlouvy a kolektivní dohody 2022

ZÁSADY PRO ČERPÁNÍ A HOSPODAŘENÍ S FONDEM KULTURNÍCH
A SOCIÁLNÍCH POTŘEB

Čl. 1
Obecná ustanovení

1. Využívání prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb ( dále jen „fond" nebo
„FKSP") se řídí příslušnými ustanoveními vyhlášky č. 114/2002 Sb., o FKSP, ve znění
pozdějších předpisů, Kolektivní smlouvou a kolektivní dohodou a Zásadami pro tvorbu
a hospodaření s FKSP ( dále jen „Zásady") platnými ke dni vydání těchto Zásad,
rozpočtem a dalšími souvisejícími právními předpisy. Prostředky z FKSP se mimo čl. 5
a čl. 7 Zásad poskytují formou nepeněžitého plnění.

2. Fond je tvořen základním přídělem z vlastního rozpočtu, a to ve výši 2 % z ročního
objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů a na odměny. Převod prostředků
do fondu na zálohy na základní příděl se uskutečňuje měsíčně. Dalším zdrojem
prostředků do fondu jsou splátky zápůjček z fondu a dary.

3. Užití celkových prostředků FKSP:
• příspěvek na stravování
• zápůjčky na bytové účely
• sociální výpomoci a zápůjčky
• tematická setkání zaměstnanců a bývalých zaměstnanců
• smuteční kytice

4. Případné vytváření osobního fondu ( dále jen „OF") u každého zaměstnance a stanovení
výše jeho prostředků, podmínky jeho čerpání a evidence upravuje Směrnice pro
poskytování prostředků z FKSP ( dále jen „Směrnice").

5. Schvalování prostředků, které jsou součástí společného rozpočtu FKSP, provádí
správce fondu (ředitel) nebo jím pověřený zástupce po předchozím schválení
odborovým orgánem. Schvalování sporných požadavků určených na čerpání
zaměstnanců provádí správce fondu a příslušný odborový orgán, evidenci hospodaření
s fondem vede správcem fondu pověřená osoba hospodář FKSP, kterým je vedoucí
ekonomicko-provozního oddělení zaměstnavatele.

6. Prostředky rozpočtu FKSP jsou brány jako rozpočtové prostředky a Jsou uloženy
v České národní bance na účtu 107 10231 881/0710.
Nevyčerpané prostředky fondu se převádějí do následujícího roku.

13

Čl. 2
Vztah správce fondu a odborové organizace

Odborový orgán spolurozhoduje se zaměstnavatelem o sestavení rozpočtu FKSP a o jeho
čerpání v souladu s právní úpravou. Rozpočet sestavují na každý kalendářní rok v souladu
se Zásadami pro čerpání FKSP.

Čl. 3
Principy čerpání prostředků fondu

1. Principy čerpání prostředků FKSP viz čl. 1 bod 4. Zásad.

2. Hospodář FKSP předkládá správci fondu a odborovému orgánu doporučení na věcné
členění.

3. Správce fondu a odborový orgán schvalují čerpání prostředků, které jsou součástí
společného rozpočtu FKSP. V mimořádných případech rozhoduje správce FKSP.

4. Čerpání prostředků z OF upravuje Směrnice.

Čl. 4
Zápůičky na bytové účely

1. Zaměstnancům lze na základě písemné smlouvy poskytnout z prostředků fondu
bezúročnou návratnou zápůjčku na koupi bytového zařízení či bytu, složení členského
podílu na družstevní byt, na provedení změny stavby bytu, který zaměstnanec užívá pro
vlastní bydlení, a na kterou se vydává stavební povolení, nebo která podléhá ohlášení.
Podle možností rozpočtu FKSP bude každoročně stanovena maximální výše zápůjčky.
Pro rok 2022 může být poskytnuta až do výše 30 000 Kč, a to bezhotovostně.

2. Zápůjčku lze poskytnout zaměstnanci splňujícímu následující kritéria:
a) jeho služební nebo pracovní poměr v organizaci je uzavřený na dobu neurčitou,
b) rozhodný příjem rodiny zaměstnance za rozhodné období nepřevyšuje 2,2 násobek

částky životního minima rodiny, stanoveného dle zákona o životním minimu; výši
těchto příjmů je zaměstnanec povinen doložit, a to i v případě dalších příjmů.

3. Rozhodný příjem rodiny se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny v rozhodném
období. Za příjem se pro tyto účely považují příjmy uvedené v § 5 odst. 1 zákona
č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodným
obdobím se rozumí kalendářní rok předcházející tomu, ve kterém byla podána žádost
o poskytnutí zápůjčky.

4. O poskytnutí zápůjčky rozhoduje komise složená ze zástupců zaměstnavatele
a odborové organizace. Schází se operativně dle potřeby. V případě více žádostí
o zápůjčku, kdy jejich součet přesahuje sumu stanovenou v rozpočtu, může být částka
snížena nebo upřednostněn žadatel s nižšími příjmy. Zároveň budou určeny podmínky
pro splácení zápůjčky, tj. výše měsíčních splátek a doba splácení. Ta nesmí přesáhnout

14

5 let a v případě ukončení služebního nebo pracovního poměru musí zaměstnanec
zbývající dlužnou částku uhradit do 6 měsíců.

5. Na základě schválení žádosti o zápůjčku uzavře zaměstnavatel s žadatelem smlouvu
o poskytnutí zápůjčky z FKSP, kde budou všechny výše uvedené podmínky stanoveny.
Vzhledem k rychlejší návratnosti prostředků FKSP je stanovena minimální měsíční
splátka 700 Kč (ve výjimečných případech může být nižší 400 Kč s přihlédnutím
k výši příjmu rodiny).

6. Zápůjčku nelze poskytnout na majetkoprávní vyrovnání a na úhradu nákladů, které byly
kryty ze zápůjčky od peněžního ústavu nebo z jiných zdrojů. Podle účelu zápůjčky musí
žadatel k žádosti připojit písemné odůvodnění nezbytnosti a prohlášení, že řeší svou
bytovou situaci (ne jeho rodičů, dětí, rekreační chaty apod.). Zároveň musí uvést číslo
účtu prodejce či dodavatele, na který má být částka poukázána.

Čl. 5
Sociální výpomoci a zápůičky

1. Sociální výpomoc lze poskytnout na základě žádosti zaměstnance v mimořádně
závažných případech, odůvodněných a doložených ( dlouhodobá nemoc, hranice
životního minima, úmrtí člena rodiny s následkem poklesu příjmů, živelní pohroma,
požár, vykradení apod.). Z fondu lze poskytnout jednorázovou sociální výpomoc také
nejbližším pozůstalým zaměstnance (manžel, manželka, partner, partnerka,
nezaopatřené děti).

2. Závažnost a odůvodněnost žádosti posuzuje správce fondu a příslušný odborový orgán.
Sociální výpomoc je nevratná.

3. Výše sociální výpomoci bude posuzována individuálně, maximální výše činí 30 000
Kč. Žadatel je povinen k žádosti dokladovat veškeré příjmy (potvrzení mzdové účtárny,
výši výživného, výměr sociálních dávek). Na vyžádání je žadatel povinen prokázat
použití sociální výpomoci a účel uvedený v žádosti.

4. Zaměstnanci, který se dostane do tíživé finanční situace, lze na základě písemné
smlouvy poskytnout bezúročnou sociální zápůjčku, a to do výše 15 000 Kč, se
splatností do 3 let. Sociální výpomoci a zápůjčky se vyplácejí v hotovosti.

Čl. 6
Příspěvek na stravování

1. Zaměstnavatel poskytuje za podmínek podle příslušných právních předpisů, platné
kolektivní smlouvy a kolektivní dohody, případně podle interních aktů řízení,
zaměstnancům peněžitý příspěvek na stravování (tzv. stravenkový paušál).

2. Část stravenkového paušálu ve výši 20,- Kč činí příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci
z FKSP. Správce fondu si vyhrazuje právo, na základě objemu finančních prostředků,
uvedený příspěvek zvýšit či snížit.

15

3. Důchodcům, kteří nejsou v trvalém pracovním poměru, bývalým zaměstnancům, kteří
u zaměstnavatele pracovali až do odchodu do starobního nebo plného invalidního
důchodu, zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo
pracovní poměr a zaměstnancům na mateřské a rodičovské dovolené není příspěvek na
stravování z FKSP poskytován.

Čl. 7
Odměny a dary

1. Z prostředků lze poskytovat dary dle § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb.

2. Návrh na poskytnutí daru lze podat nejpozději do 15. dne měsíce předcházejícího
měsíci, v němž má být dar poskytnut. Návrh zpracuje na základě upozornění
zaměstnance, kterého se dar či odměna týká, personalista a předloží ho správci fondu
a vedoucímu zaměstnanci. Dary k životním a pracovním výročím by měly být
poskytnuty nejpozději v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém zaměstnanec tohoto
výročí dosáhl.

3.

4.

Personální útvar zpracuje k 31. 1 O. každého roku přehled pracovníků, kteří dosáhnou
v následujícím roce významného životního nebo pracovního výročí, a předloží jej
zaměstnavateli a odborové organizaci.

Maximální výše daru:
a) Čestným dárcům krve a dárcům kostní dřeně je možno poskytnout dar za udělení

Janského medaile, Zlatého kříže a Plakety v této výši:
Bronzová medaile (1 O odběrů)
Stříbrná medaile (25 odběrů)
Zlatá medaile (40 odběrů)
Zlatý kříž 3., 2., 1. třídy,

2 000 Kč
3 000 Kč
4 000 Kč

Plaketa (80 odběrů) 1 O 000 Kč
Dárce kostní dřeně 4 000 Kč

Za každý odběr krve lze čestným dárcům poskytnout nepeněžní plnění ve výši 300 Kč.

b) Maximální výše daru k životnímu jubileu:
k životnímu výročí 50 let
za každých dalších 5 let po 50. roce věku

3 000 Kč
3 000 Kč

c) Maximální výše daru za nepřetržité zaměstnání v archivnictví nebo ve státní správě
při dovršení výročí:

20 let práce a každých dalších 5 let 3 000 Kč
Do doby trvání pracovního a služebního poměru zaměstnance se započítává
i pracovní poměr, který vznikl přechodem práv a povinností z pracovněprávních
vztahů dle Zákoníku práce.

d) Při poskytnutí osobní pomoci při pozaru, povodni, živelní události, za aktivitu
humanitárního a sociálního charakteru, za péči o jiné zaměstnance a jejich rodinné
příslušníky a v jiných mimořádných případech lze zaměstnanci poskytnout dar ve
výši 2 500 Kč.

16

5. Dary se poskytují pouze zaměstnancům v pracovním a služebním poměru
k zaměstnavateli. Vyplácejí se prostřednictvím mzdové účtárny jako součást platu.

6. Celková výše darů je omezena 15 % jednotného přídělu za běžný rok a zůstatkem
z předchozího roku.

Čl. 8
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

1. Převody základního přídělu do fondu se uskutečňují zálohově z roční plánované výše.

2. O odůvodněných přesunech mezi jednotlivými položkami v rámci schváleného
rozpočtu rozhoduje správce fondu se souhlasem odborového orgánu.

3. Na plnění z fondu není právní nárok. Správce fondu stanoví s ohledem na postupné
naplňování příjmové části rozpočtu te1mín plnění při schválení žádosti.

17

Příloha č. 3 Kolektivní smlouvy a kolektivní dohody 2022

SMĚRNICE PRO POSKYTOVÁNÍ PROSTŘEDKŮ Z FONDU
KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB PROSTŘEDNICTVÍM

INDIVIDUÁLNÍCH OSOBNÍCH PODÍLŮ ZAMĚSTNANCŮ (OSOBNÍCH
FONDŮ)

Tato směrnice stanoví pravidla pro poskytování prostředků z Fondu kulturních a sociálních
potřeb (dále jen „fond" nebo „FK.SP") prostřednictvím individuálních osobních podílů
zaměstnanců na celkovém čerpání FK.SP, jejichž principem je zavedení tzv. osobních fondů
(dále jen „OF").

Individuálním čerpáním prostředků z osobních fondů se rozumí poskytování finančních
prostředků zaměstnancům na:

•

•

•

•

•

rekreace, lázeňské léčby (bezpříspěvkové)
dětská rekreace a dětské volnočasové aktivity; za dětskou rekreaci se
považují akce dětí do 15 let především ve formě dětských táborů (letních,
příměstských) a rodinné dovolené. Naopak nejde o akce související se
školní výukou (škola v přírodě, školní lyžařský výcvik, školní zájezd). Za
dětské volnočasové aktivity (rovněž do 15 let dítěte) se považují především
zájmové či vzdělávací kroužky, které nesouvisí se školní výukou
rehabilitace (poskytnuté v nezdravotnickém zařízení podléhají zdanění
a pojištění)
zájezdy
kulturní akce

• tělovýchovu a sport
• umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání kurzy (nelze přispívat na

odborný rozvoj zaměstnance nebo na prohlubování vzdělání nebo
zvyšování vzdělání státního zaměstnance)

• dioptrické brýle, kontaktní čočky nebo speciální optické pomůcky od
zdravotnického zařízení 1 (poskytnuté v nezdravotnickém zařízení podléhají
zdanění a pojištění)

• preventivní péči na úseku dentální hygieny a zubní prevenci poskytované
dentální hygienistkou a preventivní, léčebnou a diagnostickou péči na
úseku zubního lékařství včetně 01iodontické péče od zdravotnického
zařízení (poskytnuté v nezdravotnickém zařízení podléhají zdanění
a pojištění)

• očkování proti infekčním onemocněním od zdravotnického zanzení
(poskytnuté v nezdravotnickém zařízení podléhají zdanění a pojištění)

• vitaminové prostředky
• na úhradu tištěných knih, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve

kterých reklama přesahuje 50% plochy knihy

1 Za zdravotnické zařízení se pro účely zákona o daních z příjmů považuje zařízení zapsané v Národním
registru poskytovatelů zdravotních služeb.

18

Stanovení výše prostředků. podmínek čerpání a evidence osobního fondu zaměstnance

1. Výše částky určené pro OF je pevně stanovený objem finančních prostředků z FKSP na
příslušný kalendářní rok.

2. Pevně stanovený objem finančních prostředků na OF znamená objem finančních
prostředků FKSP připadajících na jednoho zaměstnance z plánované roční tvorby FKSP
po odpočtu částek určených pro společný rozpočet FKSP. Výše tohoto objemu se stanoví
při sestavování rozpočtu FKSP na příslušný kalendářní rok (resp. alikvotní část roku).

3. Zaměstnanci, kterému skončí služební nebo pracovní poměr a vykazuje zůstatek na svém
OF, se tento zůstatek žádnou formou nevrací a převede se do společného rozpočtu.

4. Zůstatek prostředků na OF zaměstnance k 31. 12. příslušného kalendářního roku se
převádí do následujícího roku a o tuto částku se navyšuje počáteční stav OF
následujícího roku v rámci pevného dvouletého cyklu, tj. 2022 2023.

5. Příspěvky z FKSP lze poskytovat oprávněným osobám (manžel, manželka, partner,
paiinerka, druh, družka, děti), sdílí-li společnou domácnost po dobu delší než 3 měsíce
(bude doloženo čestným prohlášením).

6. Ekonomicko-provozní oddělení vede podrobnou evidenci žádostí o čerpání prostředků
z OF zaměstnanců a jejich naplnění.

7. Čerpání OF končí nejpozději dnem:
a. ukončení služebního nebo pracovního poměru zaměstnance
b. úmrtí zaměstnance
c. uplynutí dvouletého cyklu

8. Čerpání OF bude prováděno v souladu s:
a. vyhláškou MF č. 114/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
b. Zásadami pro tvorbu a hospodaření s FKSP
c. touto Směrnicí
d. rozpočtem FKSP v příslušném roce

9. Prostředky z OF jsou nepřevoditelné na jiného zaměstnance.

10. Evidence čerpání OF je vedena v ekonomicko-provozním oddělení, kde bude každému
zaměstnanci podána na jeho žádost aktuální informace o stavu jeho prostředků OF.

Postup při čerpání z osobních fondů i společných prostředků FKSP

1. Prostředky z OF lze čerpat jen v případech nepeněžního plnění poskytnutého
zaměstnavatelem. Prostředky OF nelze čerpat v hotovosti, na smlouvu (vyjma
bezúročných zápůjček) a na zálohovou fakturu.

2. Požadavek na čerpání OF
Zaměstnanec předloží správci fondu v dostatečném předstihu požadavek na čerpání.

19

3. Objednávka
Pověřený pracovník ekonomicko-provozního oddělení na žádost příslušného
zaměstnance vystaví dodavateli objednávku (např. cestovní kanceláři, divadlu,
zdravotnickému zařízení apod.). Objednávka bude vystavena před uskutečněním
akce. Objednavatelem je vždy Česká republika-Státní oblastní archiv v Hradci Králové
( dále též jen „SOA"). Bez objednávky vystavené SOA nebude faktura proplacena
(porušení odst. 1 nepeněžní plnění). V případě objednávky odeslané na dodavatele
(výběr na požadavku) obdrží zaměstnanec na služební mail pro informaci kopii
objednávky (informace o tom, kdy byla objednávka vystavena a odeslána).

4. Předběžná kontrola
Doklad o předběžné kontrole je vyhotovován limitovaný na celý rok dle rozpočtu.
Vyhotovuje pověřený pracovník ekonomicko-provozního oddělení.

S. Faktura
Dodavatel na základě objednávky vystaví fakturu, která musí obsahovat přesně
specifikovaný účel, na který byla vystavena.
Pokud je čerpán příspěvek na dítě na společné faktuře s rodiči, bude cena za dětskou
rekreaci a rekreaci zaměstnance vyčíslena zvlášť (nutné při určení výše příspěvku
a doplatku, rekreace dětí 0-3 roky je většinou zdarma a příspěvek nelze poskytnout).

6. Zaměstnanec předloží fakturu na ekonomicko-provozní oddělení k proplacení. Teprve
poté provede úhradu doplatku ve prospěch účtu FKSP nebo předloží svůj písemný
souhlas ke srážce doplatku z bezprostředně následujícího platu. Výše tohoto doplatku
bude dána rozdílem mezi celkovou fakturovanou částkou a výší příspěvku z FKSP,
čerpaného pro daný účel z OF zaměstnance.

7. Pracovník pověřený vedením OF měsíčně provádí záznam všech pohybů na jednotlivých
OF s termínem do 1 O pracovních dnů následujícího měsíce.

8. Pracovník pověřený vedením OF provede ve spolupráci s hlavní účetní do 31. ledna
následujícího roku souhrnné vyúčtování tvorby a čerpání OF za uplynulý kalendářní rok.
Každý zaměstnanec bude poté prokazatelně seznámen se zůstatkem svého OF k 31. 12.,
což potvrdí svým podpisem.

9. Případné spory o čerpání OF řeší zaměstnanec s pracovníkem pověřeným vedením OF
a odborovým orgánem.

10. Veškeré rozhodování správce fondu o výši čerpání prostředků z OF zaměstnanců musí
být stvrzeno souhlasem odborového orgánu.

20