Kolektivní smlouva

vyššího stupně

Ke Koh-i-nooru 977, Stodůlky, 155 00 Praha 5,

IČ 00006025,

vedený ve spolkovém rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl L, vložka 858, zastoupený panem Rostislavem Paličkou, předsedou svazu, (dále jen „odborový svaz“)

a

Novotného lávka 200/5, Staré Město, 110 00 Praha 1,

IČ 15273725,

vedený ve spolkovém rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl L, vložka 2512 zastoupený panem Ing. Vladimírem Budinským, MBA, prezidentem svazu, (dále jen „zaměstnavatelský svaz“)

uzavírají tuto

kolektivní smlouvu vyššího stupně

(dále jen „smlouva“):

ČÁST PRVNÍ

PŮSOBNOST SMLOUVY

Článek 1

Smlouva upravuje

a)vztahy mezi zaměstnavateli sdruženými v zaměstnavatelském svazu (dále jen „zaměstnavatel“) a jejich zaměstnanci (dále jen „zaměstnanec“) zakládající mzdová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec (dále jen „individuální vztahy"),

b)vztahy mezi zaměstnavatelem a pracovním kolektivem jeho zaměstnanců zastoupených odborovou organizací v působnosti odborového svazu a vztahy mezi zaměstnavatelem a příslušnou odborovou organizací v působnosti odborového svazu (dále jen „kolektivní vztahy“),

c)vztahy mezi odborovým svazem a zaměstnavatelským svazem (dále jen „práva a povinnosti účastníků smlouvy“).

ČÁST DRUHÁ

INDIVIDUÁLNÍ VZTAHY

Pracovní poměr

Článek 2

Pracovní smlouva

Pracovní smlouva musí, mimo náležitostí uvedených v § 34 odst. 1 zákoníku práce, obsahovat vymezení druhu práce názvem pracovní pozice, případně okruhem činností, které bude zaměstnanec vykonávat, s uvedením stupně příslušného mzdového tarifu, pokud se nedohodne se zaměstnancem na širším vymezení, nejvýše však v rozpětí dvou tarifních stupňů, pokud v podnikové kolektivní smlouvě není sjednáno jinak. To neplatí v případě, že je se zaměstnancem sjednána individuální mzda.

Článek 3

Pracovní poměr na dobu určitou

Pracovní poměr na dobu určitou (§39 odst. 2 zákoníku práce) se zaměstnancem nelze sjednat, pokud z tohoto pracovního poměru vyplývá povinnost vykonávat práce na pracovišti, pro které je stanovena závazným posudkem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustná expozice.

Odstupné

Článek 5

(1)Zaměstnanci pobírajícímu doplatek do průměrného výdělku podle § 139 odst. 1 písm. a) zákoníku práce (dále jen „doplatek“), u něhož dochází v době do uplynutí 12 kalendářních měsíců od vzniku nároku na doplatek k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné.

(2)Výše odstupného podle předchozího odstavce činí takový počet násobků průměrného výdělku, který se vypočte tak, že od čísla 12 se odečte počet měsíců, za které byl doplatek poskytnut a dále počet násobků průměrného výdělku vyplacených jako odstupné, na které vznikl nárok podle ustanovení § 67 odst. 1 věty první zákoníku práce, zvýšené podle článku 4 této smlouvy, podnikové kolektivní smlouvy a případně přijatého sociálního programu.

Článek 6

Zaměstnanci přísluší odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku, jestliže v době probíhajícího řízení o uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání a) skončil pracovní poměr zaměstnance u zaměstnavatele výpovědí podle § 52 písm. a), b), c) nebo e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů nebo bez udání důvodu a

b) řízení skončí vydáním pravomocného rozhodnutí o uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání zjištěné nejpozději ke dni rozvázání pracovního poměru.

Částku odpovídající rozdílu mezi odstupným ve výši 12násobku průměrného výdělku a odstupným, případně odchodným, které již zaměstnanec v souvislosti se skončením pracovního poměru obdržel, uhradí zaměstnavatel zaměstnanci nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy mu bylo pravomocné rozhodnutí o uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání zjištěné nejpozději ke dni rozvázání pracovního poměru doručeno.

Pracovní doba a doba odpočinku

Článek 7

Týdenní pracovní doba

Článek 8

Osobní očista

Zaměstnanci vykonávajícímu práce na pracovištích v podzemí hlubinného dolu se započítává z doby potřebné k osobní očistě po skončení práce 20 minut do pracovní doby. Stejná doba se započte do pracovní doby zaměstnance vykonávajícího práce na pracovištích s trvalým výskytem znečisťujících látek v obdobné míře, vymezených v podnikové kolektivní smlouvě.

Článek 9

Článek 10

b)dohodnout, že mzdové tarify mohou být poskytovány v částkách Kč/hod.,

c)sjednat tarify až o 10% nižší než tarify uvedené v odstavci 1 písm. c) pro zaměstnance na pracovištích, kde předmětem činnosti je poskytování ubytovacích, stravovacích a strážních služeb a zajišťování úklidových prací a manipulačních prací zařazených v I. tarifním stupni.

(3)Charakteristiky tarifních stupňů a příklady prací jsou uvedeny v příloze smlouvy.

(4)Konkrétní zařazení zaměstnance do příslušného tarifního stupně se řídí katalogem prací nebo systemizací platnou u příslušného zaměstnavatele.

Článek 11

Článek 12

Článek 13

Článek 14

Splatnost mzdy

Článek 15

Mzda je splatná po vykonání práce v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém zaměstnanci vznikl nárok na mzdu nebo některou její složku, s termínem výplaty nejpozději do 15. dne každého takového měsíce.

Článek 16

Jestliže se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou o splatnosti a výplatě jinak, platí pro splatnost výplaty odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy stejný termín jako v článku 15.

Náhrada výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce

Článek 17

Náhrada za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce

Zaměstnanci přísluší za opotřebení vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů potřebných pro výkon práce (dále jen „vlastní nářadí“) a použitých se souhlasem zaměstnavatele náhrada. Při stanovení náhrady se postupuje podle § 190 zákoníku práce.

2§ 2, § 5 odst. I nařízeni vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

3ý 7 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Článek 18

Úhrada výdajů na lékařské prohlídky

Zaměstnavatel bezplatně zabezpečuje zaměstnanci povinné lékařské prohlídky v souvislosti s pracovním poměrem.

Překážky v práci

Překážky na straně zaměstnance

Článek 19

Rozsah pracovního volna s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, poskytovaného podle pracovněprávních předpisů, se rozšiřuje takto:

b)při narození dítěte manželce (družce) zaměstnance se poskytne, kromě pracovního volna na nezbytně nutnou dobu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět, pracovní volno najeden den, a to do jednoho měsíce po narození dítěte,

c)při stěhování zaměstnance v zájmu zaměstnavatele v téže obci se poskytne volno na jeden den a na dva dny při stěhování do jiné obce.

Článek 20

Zaměstnavatel poskytne v každém čtvrtletí kalendářního roku osamělému zaměstnanci nebo osamělé zaměstnankyni, pečujícím o dítě do věku 15 let nebo o osobu vyžadující zvláštní péči, pracovní volno k úkonům souvisejícím s touto péčí na jeden den s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Neuplatněné nároky nelze sčítat.

Článek 21

(1)Zaměstnavatel poskytne při živelní události nebo jiné obdobné nehodě, pro kterou byl příslušným orgánem vyhlášen pro příslušné území stav nouze, zaměstnanci pracovní volno a) pokud pro přerušení provozu hromadných dopravních prostředků nemohl dosáhnout místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem,

b) k zařízení osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí vyvolaných takovou událostí.

(2)Pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na tři dny pro každý z uvedených případů.

Článek 22

Účastní-li se zaměstnanec v zájmu předcházení vzniku nemoci z povolání v době určené zaměstnavatelem rekondičního nebo rehabilitačního pobytu, poskytne mu zaměstnavatel na dobu tohoto pobytu pracovní volno v rozsahu a za podmínek sjednaných v podnikové kolektivní smlouvě.

Článek 23

Článek 24

Překážky na straně zaměstnavatele

Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro:

a)přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj (§ 207 písm. a) zákoníku práce) nebo

b)v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí (§ 207 písm. b) zákoníku práce),

a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud není v podnikové kolektivní smlouvě dohodnuto jinak.

Dovolená na zotavenou

Článek 25

Výměra dovolené

Výměra dovolené (§212 odst. 1 zákoníku práce) činí nejméně 5 týdnů v kalendářním roce.

Péče o zaměstnance

Článek 26

Článek 27

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření nebo na soukromé životní pojištění

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci, který má uzavřenou smlouvu na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření, příspěvek za podmínek a ve výši sjednaných v podnikové kolektivní smlouvě. Obdobně se bude postupovat v případě soukromého životního pojištění , pokud poskytování tohoto příspěvku bude sjednáno v podnikové kolektivní smlouvě.

Článek 28

ČÁST TŘETÍ

KOLEKTIVNÍ VZTAHY

Pracovní doba

Článek 29

Vymezení pracoviště

Zaměstnavatel vymezí v dohodě s odborovou organizací (§ 306 zákoníku práce):

a)pracoviště, na nichž jsou zaměstnanci povinni být na začátku pracovní doby a odcházet z nich po skončení pracovní doby (§ 81 odst. 3 zákoníku práce),

b)pracoviště pod zemí v hlubinných dolech, na kterých nebudou zaměstnáváni zaměstnanci mladší 21 let s ohledem na jejich ochranu před zvýšeným rizikem poškození zdraví.

Článek 30

(1)K plnění povinností stanovených zákoníkem práce a dalšími pracovněprávními předpisy na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§101 až 107 zákoníku práce) zaměstnavatel uplatňuje systém činnosti zavedený po projednání s příslušnou odborovou organizací.

(2) Součástí systému je i sjednání způsobu projednávání účinnosti systému a jeho jednotlivých prvků, jakož i stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s příslušnou odborovou organizací (§ 108 zákoníku práce). Tyto společné konzultace se konají ve lhůtách sjednaných v podnikové kolektivní smlouvě, nejméně však jednou za půl roku.

(3)0 systému, jeho jednotlivých prvcích, jejich aplikaci a o konzultacích vede zaměstnavatel příslušnou dokumentaci.

Článek 31

Zaměstnavatel umožní odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci od počátku účast při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů.

Článek 32

Při závažném nebo opětovném porušování předpisů k zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, popřípadě při zvýšené úrazovosti na pracovištích zaměstnavatele, zajistí zaměstnavatel, ke zvýšení účinnosti prováděných opatření, po dohodě s odborovou organizací na své náklady po nezbytně nutnou dobu, odborový dozor nad odstraňováním tohoto stavu.

Odměňování za práci, srážky z příjmu

Mzda

Článek 33

Základní ustanovení

Mzdová práva může stanovit kolektivní smlouva. Vnitřní předpis (§ 305 zákoníku práce) může mzdová práva stanovit, jen jestliže to bylo na něj přeneseno podnikovou kolektivní smlouvou a jen ve vymezeném rozsahu.

Článek 34

Mzdový vývoj

(1)Účastníci smlouvy se dohodli, že průměrná hrubá nominální mzda zaměstnanců zaměstnavatele v kalendářním roce po dobu účinnosti této smlouvy nepoklesne. Plnění tohoto závazku se hodnotí průběžně v jednotlivých kalendářních letech při kontrole plnění smlouvy podle ustanovení článků 51 a 52.

(2)Forma a způsob zvýšení nominálních mezd se sjednávají v podnikové kolektivní smlouvě.

Článek 35

Srážky ze mzdy

(1)Zaměstnavatel ze mzdy zaměstnanců, kteří jsou členy odborové organizace, a s jejich souhlasem, provádí srážky ze mzdy k úhradě jejich členských příspěvků odborové organizaci na její účet.

(2)Odborová organizace je povinna poskytovat zaměstnavateli ke srážkám členských příspěvků příslušné podklady, zejména prohlášení o souhlasu se srážkami a dokumenty k výši členských příspěvků, a zachovávat mlčenlivost o získaných informacích a údajích, chráněných zvláštními právními předpisy.

Zaměstnanost

Článek 36

(1) Při změně výrobních programů, realizaci organizačních změn a útlumových programů bude zaměstnavatel ve spolupráci s místními úřady státní správy a dalšími příslušnými orgány zabezpečovat pro zaměstnance, kteří se stali v důsledku těchto opatření nadbytečnými, vhodné pracovní příležitosti a vytvářet podmínky pro jejich rekvalifikaci na nová povolání.

(2)Týkají-li se opatření uvedená v odstavci 1 více než 200 zaměstnanců v jedné lokalitě, zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací pověří zaměstnance navrženého odborovou organizací k řešení sociálních problémů spojených s prováděním těchto opatření. Takto pověřenému zaměstnanci náleží mzda podle vykonávané práce, nejméně však ve výši průměrného výdělku, kterého dosahoval před pověřením. V podnikové kolektivní smlouvě lze sjednat specifikaci lokality podle tohoto ustanovení.

(3)Nelze-li při změně výrobních programů, realizaci organizačních změn a útlumových programů řešit nadbytečnost zaměstnanců jinak než jejich uvolněním, postupuje zaměstnavatel při rozhodování o uvolnění jednotlivých zaměstnanců na základě provedeného rozboru kvalifikační a sociální struktury a pracovní adaptability zaměstnance. Zaměstnance, který dosáhl na pracovišti, určeném závazným posudkem příslušného orgánu hygienické služby nad 90 procent nej vyšší přípustné expozice, lze z uvedených důvodů uvolnit jen výjimečně, pokud zaměstnavatel nedisponuje volným místem na jiném takovém pracovišti, na které by bylo možné zaměstnance s jeho souhlasem převést nebo přeložit.

(4)Zaměstnavatel zabezpečí na své náklady pro takto uvolňované zaměstnance poradenské služby související s jejich dalším pracovním uplatněním.

Informování, projednávání a oprávnění odborové organizace v pracovněprávních vztazích

Článek 37

Právo na spolurozhodování

Odborová organizace spolurozhoduje se zaměstnavatelem kromě případů stanovených právními předpisy při výběru zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků na rekreační pobyty zajišťované zaměstnavatelem a při výběru dětí zaměstnanců do předškolních a ozdravných zařízení, pokud jejich umístění zajišťuje zaměstnavatel,

Článek 38

Právo na projednání

(1)Zaměstnavatel projednává s odborovou organizací kromě případů stanovených právními předpisy (§ 280 odst. 1 zákoníku práce)

a)opatření týkající se zásadních otázek ekonomiky a rozvoje podniku,

c)výběr a ustavení odborně způsobilého zaměstnance k provádění úkolů v prevenci rizik ,

d)zřizování a provoz zdravotních, kulturních, školicích, rehabilitačních, sportovních, sociálních, rekondičních a rekreačních zařízení, pokud je zaměstnavatel jejich vlastníkem nebo provozovatelem,

e)záměr uskutečnit organizační změnu, týkající se nejméně deseti zaměstnanců, termín jejího uskutečnění, její důvody, stanovení počtu a struktury zaměstnanců, kterých se bude organizační změna dotýkat, a to nejméně dva měsíce před tím, než budou učiněny právní úkony směřující ke skončení pracovního poměru jednotlivých zaměstnanců,

f)záměr realizace útlumového programu, termín jeho zahájení, jeho důvody, stanovení počtu a struktury zaměstnanců, kterých se bude útlum dotýkat, a to nejméně jeden měsíc před jeho předložením příslušnému státnímu orgánu,

g)problematiku mzdového růstu, a to jedenkrát čtvrtletně.

h)záměr využít agenturní zaměstnávání (§ 307a a násl. zákoníku práce),

i)o podmínkách zaměstnávání cizích státních příslušníků,

j)zda se v konkrétním případě zaměstnance jedná o neomluvené zameškání práce.

(2)Projednáním se rozumí jednání mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, výměna stanovisek a vysvětlení, s cílem dosáhnout shody.

(3)Zaměstnavatel zajistí projednání v dostatečném předstihu, včetně případného poskytnutí písemných podkladů, aby mohl odborový orgán na základě zaměstnavatelem poskytnutých informací vyjádřit svá stanoviska a zaměstnavatel je mohl vzít v úvahu před uskutečněním projednávaného opatření.

(4)V podnikové kolektivní smlouvě lze sjednat jiný způsob a lhůty projednávání, popřípadě právo na projednání rozšířit o další případy.

Článek 39

Právo na informace

(5)Zaměstnavatel informuje odborovou organizaci kromě případů stanovených právními předpisy (§279 odst. 1 zákoníku práce) o

a)hospodářských výsledcích zaměstnavatele a poskytuje mu podklady potřebné pro kontrolu plnění kolektivní smlouvy a přípravu kolektivního vyjednávání,

b)vývoji stavu pracovních sil v podniku,

c)výzvách a upozorněních odůvodňujících výpověď podle § 52 písm. f) a g) zákoníku práce,

d)postupu při rekvalifikaci zaměstnanců a o spolupráci s příslušnými orgány státní správy v souvislosti s prováděním útlumových programů.

(2) Informováním se rozumí poskytnutí všech nezbytných údajů, z nichž je možné jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, popřípadě k ní zaujmout stanovisko. Zaměstnavatel poskytne informace v dostatečném předstihu před uskutečněním opatření.

(3)V podnikové kolektivní smlouvě lze sjednat jiný způsob poskytování informací, popřípadě právo na informace rozšířit o další případy.

Článek 40

Právo kontroly

(1)Kontrolu nad dodržováním pracovněprávních předpisů a nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 322 zákoníku práce) v podniku zaměstnavatele vykonávají funkcionáři a pověření zaměstnanci odborové organizace působící u zaměstnavatele, odborového svazu případně jeho příslušného člena.

(3)Zaměstnavatelé umožní funkcionářům a zaměstnancům odborového svazu a jeho příslušného člena vstup na svá pracoviště za účelem výkonu jejich práv a povinností vyplývajících z právních předpisů a této smlouvy, a to za stejných podmínek jako služebním návštěvám. To platí i pro jejich odborné poradce.

Článek 41

Účast zaměstnanců - členů odborového orgánu - na jednání odborového orgánu, kde zaměstnavatel plní svoji povinnost k součinnosti s odborovou organizací (informace, projednání, spolurozhodování, včetně oblasti BOZP), je jiným úkonem v obecném zájmu s náhradou mzdy dle § 203 odst. 2 písm. a) bod 1 zákoníku práce.

Vztahy mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací

Článek 42

Postavení a práva odborové organizace působící u zaměstnavatele vyplývají z úmluvy č. 87 Mezinárodní organizace práce o svobodě odborů a ochraně práva odborově se sdružovat a z příslušných právních předpisů.

Článek 43

Materiální a personální zabezpečení

(1)Zaměstnavatel na svůj náklad vytvoří odborové organizaci pro výkon práv a povinností v pracovněprávních vztazích podmínky pro řádný výkon její činnosti, zejména jí poskytne podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradí nezbytné náklady na údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady. Za tím účelem zaměstnavatel v rozsahu a za podmínek sjednaných v podnikové kolektivní smlouvě odborové organizaci:

a)poskytne uzamykatelné místnosti v budově užívané zaměstnavatelem vybavené běžným nábytkem, telefonem, rozmnožovací technikou, počítačem s přístupem na internet (včetně firemní sítě s vytvořením samostatné e-mailové schránky), včetně jejich údržby a oprav a prostor pro sdělování informací zaměstnancům,

b)umožní využívání právních předpisů a odborné literatury, které má k dispozici,

c)zabezpečí vedení mzdové, daňové a pojistné agendy týkající se funkcionářů a zaměstnanců odborové organizace.

(2)Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu (článek 23) poskytne na žádost odborové organizace zaměstnavatel zaměstnanci zvolenému odborovou organizací do příslušné funkce. V ostatních případech pracovní volno poskytne rovněž na žádost odborové organizace zaměstnanci pověřenému touto organizací k příslušné činnosti. Tím nejsou dotčeny povinnosti zaměstnance, kterému má být pracovní volno poskytnuto (§ 206 zákoníku práce).

Článek 44

Zaměstnavatel na žádost odborové organizace zabezpečí účast svých odpovědných zástupců na jednání příslušných odborových orgánů k podání kvalifikovaných stanovisek k projednávaným problémům. Žádost je nutno předložit zaměstnavateli nejméně tři pracovní dny předem s výjimkou naléhavých případů.

Článek 45

Zaměstnavatel umožní po vzájemné dohodě účast pověřených zástupců odborové organizace při důležitých jednáních týkajících se realizace pracovněprávních předpisů, tvorby a realizace mzdových předpisů a závažných jednáních týkajících se ekonomických opatření zaměstnavatele.

ČÁST ČTVRTÁ

PRÁVA A POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ SMLOUVY

Základní ustanovení

Článek 46

(1)Účastníci smlouvy se budou vzájemně bez zbytečného odkladu informovat o připravovaných opatřeních, která se dotýkají zájmů druhého účastníka této smlouvy, a o svých stanoviscích k připravovaným obecně závazným právním předpisům, zejména v oblasti pracovněprávní, mzdové a sociální.

(2)Ve věcech, které by zásadním způsobem mohly ovlivnit podnikatelské prostředí v odvětví a tím i zaměstnanost, budou účastníci smlouvy postupovat vůči příslušným státním i dalším orgánům a organizacím společně.

Článek 47

Účastníci smlouvy se shodli na potřebě předcházet účinnými opatřeními vzniku nemocí z povolání, zejména poskytováním preventivně léčebných procedur ve vlastních nebo jiných zařízeních a organizováním rekondičních pobytů. Pro zabezpečení těchto opatření budou účastníci smlouvy jednat o možnostech jejich financování zejména s úrazovými a zdravotními pojišťovnami, přičemž v podnikových kolektivních smlouvách se sjednají podmínky pro uskutečňování těchto opatření, včetně úrazového pojištění zaměstnanců po dobu rekondičního pobytu.

Článek 48

Zaměstnavatelský svaz podpoří, aby v podnicích jeho členů byly vytvářeny potřebné formy ke krytí sociálních potřeb (např. sociální fondy), jakož i podmínky pro placení příspěvku nebo jeho části na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření nebo soukromé životní pojištění za zaměstnance těchto podniků.

Článek 49

Zaměstnavatelský svaz v rozsahu své působnosti bude působit, aby zaměstnavatelé v něm sdružení svým zaměstnancům, u nichž dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, umožnili

a)splácení půjček sociální a stabilizační povahy ve výši stanovené ve smlouvě o poskytnutí půjčky,

b)odklad plnění peněžitých závazků po dobu, po kterou je zaměstnanec veden úřadem práce v evidenci uchazečů o zaměstnání, s výjimkou náhrady škody způsobené úmyslně.

Článek 50

Účastníci smlouvy se dohodli, že v případě zrušení bez náhrady zákona č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků, zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č. 160/1989 Sb., nařízení vlády ČSSR č. 67/1983 Sb., kterým se provádí zákon o věrnostním přídavku horníků, budou obě strany jednat o možnostech náhradního řešení.

Kontrola plnění smlouvy

Článek 51

Plnění smlouvy jsou účastníci oprávněni kontrolovat průběžně po celou dobu její účinnosti. Za tím účelem si budou vzájemně poskytovat nezbytné informace potřebné ke kontrole.

Článek 52

Vyhodnocení plnění této smlouvy bude prováděno účastníky smlouvy pololetně, a na závěr sjednané doby účinnosti, na společném jednání, jehož obsah bude zachycen v písemném protokolu. O výsledku hodnocení budou zaměstnanci informováni společným prohlášením, zejména prostřednictvím tisku zaměstnavatele a odborářského tisku nebo jiným vhodným způsobem. Součástí této kontroly bude dohoda nebo návrhy na řešení případných neplnění smlouvy.

Řešení sporů

Smírčí jednání

Článek 54

Jednání Smírčího výboru se řídí těmito zásadami:

a)výbor má čtyři členy, účastníci musejí být zastoupeni rovnocenně na základě písemného pověření,

b)výbor je jmenován na období účinnosti smlouvy, pro jednotlivé případy touto činností mohou být pověřeni i další zástupci účastníků,

c)řízení je neformální, obsahem jednání je objektivní posouzení předmětu sporu v souladu s platnými právními předpisy,

d)cílem jednání je pomoci účastníkům sporu nalézt smírné řešení sporu,

e)závěrem výbor zpracuje pro účastníky sporu návrh na řešení sporu nebo konstatuje, že se na řešení sporu neshodl,

f)nebude-li účastníky sporu návrh na řešení sporu akceptován do 7 dnů ode dne jeho doručení a nedojde-li v této lhůtě ani k jiné dohodě o řešení sporu, považuje se jednání za neúspěšné,

g)za této situace mohou strany přistoupit k řešení sporu podle platných právních předpisů, tedy u pracovních sporů žalobou a u kolektivních sporů postupem podle § 11 až 14 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, prostřednictvím zprostředkovatele, rozhodce, příp. krajského soudu.

ČÁST PÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Změna smlouvy

Článek 55

(1)Změnu smlouvy je oprávněn navrhnout každý z účastníků po celou dobu její účinnosti. Návrh musí být učiněn písemně a řádně doručen.

(2)V případě vydání, změny nebo zrušení obecně závazného právního předpisu týkajícího se nároků zaměstnanců, na něž se vztahuje tato smlouva nebo vztahů upravených touto smlouvou, zahájí účastníci smlouvy bez odkladu vyjednávání o změně této smlouvy.

Článek 56

Při změně smlouvy se postupuje jako při uzavírání kolektivní smlouvy (§ 8 odst. 5 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů).

Článek 57

Změnu smlouvy lze provést jen po vzájemné dohodě a pouze písemnou formou.

Článek 58

Účastníci smlouvy se dohodli, že článek 10 smlouvy se může změnit vždy ke dni 1. ledna každého kalendářního roku po celou dobu účinnosti smlouvy.

Článek 59

Skončení smlouvy výpovědí

Smlouvu lze písemně vypovědět nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data její účinnosti. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí posledním dnem druhého kalendářního roku po roce, v němž byla výpověď doručena.

Článek 60

Jednání o uzavření nové smlouvy

Účastníci zahájí jednání o nové kolektivní smlouvě nejméně 180 dnů před skončením účinnosti této smlouvy. Při změně smlouvy podle článku 57 zahájí účastníci jednání o změně nejméně 60 dnů před datem, ke kterému se dohodli na možnosti její změny. 

Článek 61

Vyhotovení smlouvy

Smlouva je sepsána ve třech stejnopisech s charakterem originálu, jeden pro odborový svaz a dva pro zaměstnavatelský svaz, z nichž jeden je určen pro zaslání Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Článek 62

Seznámení se smlouvou

Smluvní strany s obsahem smlouvy seznámí své členské organizace a zaměstnance nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření.

Článek 63

Účinnost smlouvy

Smlouva se uzavírá na dobu určitou od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2032.

V Praze dne 22. března 2023

předseda

Odborového svazu

pracovníků hornictví, geologie

a naftového průmyslu