Je sexuální obtěžování celosvětovým problémem?

Ano, ale ne každá země má stejný způsob, jak mu čelit. V některých zemích existují specifické zákony proti sexuálnímu obtěžování. V jiných zemích ale neexistují. Míra tolerance sexuálního obtěžování se liší od kultury ke kultuře.

Příklady konkrétních zákonů

Sexuální obtěžování na pracovišti bylo v Austrálii prohlášeno za nezákonné v roce 1984 Zákonem o diskriminaci na základě pohlaví.

Směrnice Evropské unie 2002/73/EC o rovném zacházení mužů a žen v zaměstnání uznala v roce 2002 sexuální obtěžování jako formu diskriminace. Do roku 2008 musely všechny členské státy EU tuto směrnici přijmout.

V Indii vstoupil zákon o sexuálním obtěžování žen na pracovišti (prevence, prohibice a náprava) v platnost v roce 2013 a uvádí, že žádná žena nesmí být vystavena sexuálnímu obtěžování na jakémkoliv pracovišti.

V Jižní Africe je sexuální obtěžování na pracovišti zakázáno pracovně-právními předpisy. Sexuální obtěžování je také zakázáno Zákonem o ochraně před obtěžováním (zákon č.17 z roku 2011).

V některých zemích však zatím neexistují žádné zákony o sexuálním obtěžování. Mezi tyto země patří Mali, Mauretánie, Kamerun, Írán a Saúdská Arábie.

Chcete-li zjistit, jaké pracovní zákony platí v různých zemích, klikněte zde:

Chcete-li zjistit, co říká zákon ve vaší zemi, klikněte zde: