Jaké jsou ekonomické náklady sexuálního obtěžování na pracovišti?

Kromě emočních a sociálních dopadů může mít sexuální obtěžování na pracovišti dopad na ekonomickou stránku firmy/pracoviště. Obtěžování na pracovišti může vést k absenci zaměstnanců, zvýšené fluktuaci zaměstnanců, nižšímu pracovnímu výkonu a produktivitě.

A. Produktivita

Oběti sexuálního obtěžování nemusí být schopny fungovat stejně jako za běžných okolností a jejich úroveň produktivity se může snížit. Pokud jsou pachatelé úspěšní v zamezení kariérního postupu oběti v rámci společnosti, společnost ztrácí, protože nejlepší kandidát na danou pozici nemusí mít možnost ji naplnit. Kromě toho, řešení případů sexuálního obtěžování a jeho dopadů může nějakou dobu trvat, což následně odebírá čas vedoucím a jiným pracovníkům na dokončení dalších úkolů.

B. Morálka zaměstnanců

Sexuální obtěžování nejvíce snižuje morálku zaměstnanců. Hrozba sexuálního obtěžování, nepřátelské pracovní prostředí, konflikt a stres způsobený případy sexuálního obtěžování může dramaticky snížit morálku zaměstnanců.

C. Fluktuace zaměstnanců

Dalším problémem může být fluktuace zaměstnanců. Zaměstnavatelé mohou kvůli sexuálnímu obtěžování nebo nepřátelskému pracovnímu prostředí přijít o talentované zaměstnance - a to nejen o oběti, ale i o svědky nebo pozorovatele obtěžování, kteří v reakci na jejich zkušenosti často opouští pracoviště.

V souvislosti se sexuálním obtěžováním, mohou mít zaměstnavatelé také finanční výdaje, a to v důsledku pracovní neschopnosti, výdajů na zdravotní péči, finančních kompenzací a nákladů za právní zastoupení.

Proč ženy někdy neohlásí sexuální obtěžování na pracovišti?

Existuje celá řada důvodů, proč některé ženy nehlásí sexuální obtěžování na pracovišti. Patří mezi ně strach ze ztráty zaměstnání, strach ze stigmatizace, strach, že je nepodpoří nadřízení a kolegové, strach z násilné nebo urážlivého odvety ze strany pachatele a strach, že budou muset podstoupit formální vyšetřovací proces, pro který nebude mít zaměstnavatel pochopení.

Někdy ženy obtěžování neohlásí, protože se domnívají, že to už "každý ví", a přesto to nikdo neřeší. Nemají žádnou víru v systém, a to i v případech, že na pracovišti již existují opatření týkající se sexuálního obtěžování a/nebo silné pracovní zákony na ochranu před obtěžováním.

Důležitým faktorem je i strach, že oběti nebudou brány vážně nebo že naopak nakonec obviní je. Sexuální obtěžování je někdy ospravedlňováno jako "přirozená praxe" založená na sexuální přitažlivosti ("všichni chlapi jsou stejní").

Někdy je oběť označena za viníka sexuálního obtěžování, například kvůli jejímu "provokativnímu" oblečení nebo chování ("říkala si o to").

Někdy je sexuální obtěžování ospravedlňováno tím, že ženy pracují v zaměstnáních, které tradičně patřily mužům ("je to mužská práce - ženy sem nepatří").

Ve všech těchto případech existuje malá motivace nahlásit sexuální obtěžování.