Minimální mzda
Minimální mzda je minimální přípustná výše odměny za vykonanou práci v základním pracovním poměru. Vláda stanoví národní minimální mzdové sazby oficiálním dekretem vycházejícího z životních nákladů a úrovně vývoje mezd v zemi, a z konzultací se zástupci pracovníků a zaměstnavatelů organizací. Zákon garantuje minimální mzdy v osmi skupinách podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce.
Minimální mzda se také liší pro různé věkové skupiny a pro pracovníky v různých sociálních podmínkách (postižení). Zaměstnanci ve věku 15 -18 roky mají nárok na 80% základní sazby minimální mzdy. Zaměstnanci ve věku 18 - 21 let mají nárok na 90% základní sazby minimální mzdy po dobu šesti měsíců ode dne vzniku pracovního poměru. Zde je důležité poznamenat, že tato ustanovení byla zrušena s účinkem od roku 2013 a nyní neexistuje rozdíl v odměňování v závislosti na věku pracovníka. Stejná mzda za stejnou práci je také zaručena zákoníkem práce.
Nařízení vlády č. 561/2004 stanoví příspěvky pro učně. Minimální výše příspěvku je 30 % minimální mzdy pro dospělého pracovníka, přičemž maximální limit není omezen. Výše příspěvku závisí také na produktivitě pracovníka a z tohoto příspěvku se neodečítá žádný odpočet.
Zaměstnanec, který obdrží částečný invalidní důchod, má nárok na 75 % základní sazby minimální mzdy. Zaměstnanec, který obdrží plný invalidní důchod nebo který je mladistvý a je plně invalidní, ale nepobírá plný invalidní důchod, má nárok na 50 % z minimální mzdové sazby.
Dodržování ustanovení zákoníku práce včetně zákonů o minimální mzdě zajišťuje inspektorát práce. § 13 a 26 zákona o inspekci práce stanoví přestupky a správní delikty týkající se odměňování. V závislosti na závažnosti přestupku zákon ukládá sankce v rozsahu od 500 000 Kč do 1 000 000 Kč (resp. maximální pokutu 2 000 000 Kč). Za nejzávažnější porušení se považuje nezaplacení mzdy, platu nebo odměny podle dohody, neoprávněné srážky mzdy atd. Pracovníci mohou podat stížnost přímo státnímu úřadu inspekce práce nebo odborovému svazu.
Zdroje: § 111-112 zákoníku práce č. 262/2006; Vyhláška č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění vyhlášky č. 246/2012 Sb. §122 školského zákona (561/2004); § 13 a 26 zákona o inspekci práce (č. 251/2005)
Aktuální výši minimální mzdy naleznete v sekci o minimálních mzdách
Pravidelný plat
V souladu s § 141 zákoníku práce mzda za odvedenou práci musí být uhrazena v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo plat. Výplatní termín je stanoven v zákoníku práce v rámci jednoho měsíce, nicméně zaměstnavatel nemusí vyplácet mzdu k určitému datu. Zákoník práce spíše vyžaduje, aby den pro výplatu mzdy/platu byl sjednán mezi oběma stranami. Zákoník práce dále stanoví, že mzda musí být vyplácena zaměstnanci v zákonných penězích, a to na pracovišti a v pracovní době.
Zdroj: § 141, 142 zákoníku práce č. 262/2006
