Nemoc

Placené volno ve dnech dočasné pracovní neschopnosti

Nemocní zaměstnanci mají nárok na placené volno v případě nemoci. Osoba má nárok na nemocenské dávky, pokud je zaměstnaná, nebo pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) a platí nemocenské pojištění. Zaměstnanci, nicméně, jsou pojištěni automaticky, pokud je jejich měsíční příjem vyšší než 2 500 Kč. Osoby samostatně výdělečně činné jsou registrovány, pokud mají měsíční příjem alespoň 5 000 Kč. Zaměstnanci jsou pojištěni a mají nárok na nemocenské od prvního dne v zaměstnání, zatímco u OSVČ vzniká nárok po třetím měsíci placení příspěvků na pojištění.

Během prvních tří dnů nemoci pracovníci nemají nárok na jakoukoli náhradu. Od čtvrtého do čtrnáctýho dne je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu mzdy, která činí 60% průměrné mzdy pracovníka, podobně jako nemocenské. Po těchto dnech mají zaměstnanci nárok na nemocenské vyplácené ze systému sociálního zabezpečení. Výše výplaty nemocenského závisí na platu pracovníka a počtu dní dočasné pracovní neschopnosti.
Zaměstnanec nebo OSVČ, které je uznána dočasná pracovní neschopnost, má nárok na nemocenskou od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 podpůrčí doba začínala 22. kalendářním dnem) do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však 380 kalendářních dnů. Výše nemocenského za kalendářní den činí 60% denního vyměřovacího základu.

Zdroj: § 192 zákoníku práce, § 23 až 31zákonu o nemocenském pojištění č. 187/2006; http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/nemocenske.htm

Zdravotní péče

Všichni obyvatelé a ti výdělečně činní mají nárok na zdravotní výhody. Zákon o nemocenském pojištění (zákon č. 189/2006 Sb.) upravuje poskytování zdravotní péče. Mezi náklady zahrnuté do zdravotního pojištění patří stanovení diagnózy, lékařská péče, preventivní programy, dodávky léků a terapeutického materiálu, přeprava pacientů, zdravotní a lékařské vybavení a lázeňské pobyty.

Ochranná doba zaměstnance během nemoci

Zaměstnanec si může být jist svým zaměstnáním v ochranné době, to je po dobu trvání jeho nemoci nebo úrazu. Zákoník práce zakazuje dát zaměstnanci výpověď v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným (pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek). Dále v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení. Pokud zaměstnanec onemocní tuberkulózou, tato ochranná doba se prodlužuje o šest měsíců po propuštění ze zařízení zdravotní péče.

Zdroj: § 53 zákoníku práce č. 262/2006

Právní předpisy pro nemoc v zaměstnání

  • Zákoník práce č. 262/2006, 2012 / Labour Code No. 262/2006, 2012
  • Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 / Sickness Insurance Act No. 187/2006