Výpověď

Výpověď je pravděpodobně nejznámějším způsobem ukončení pracovního poměru. Často však bývá zaměňována zejména s okamžitým skončením pracovního poměru. Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma způsoby ukončení pracovního poměru je především v důvodech, při kterých lze příslušný způsob skončení použít, a také v tom, že při výpovědi pracovní poměr skončí po uplynutí výpovědní doby, kdežto při okamžitém ukončení skončí ihned. K okamžitému ukončení se nevztahuje tzv. ochranná doba, po kterou zaměstnance nelze propustit.

Při okamžitém skončení nemá zaměstnanec zároveň nárok na odstupné.

Na rozdíl od dohody, výpověď je jednostranný právní úkon. To znamená, že ho vykonává jen jedna strana (zaměstnavatel nebo zaměstnanec) na základě vlastního rozhodnutí bez potřeby dosažení dohody s druhou stranou. Druhé straně je však třeba výpověď doručit. Podmínkami platnosti výpovědi jsou písemná forma a doručení druhé straně.

Výpovědní doba

Pracovní poměr nekončí okamžitě po doručení výpovědi, ale až po uplynutí výpovědní doby (§ 51 zákoníku práce). Během výpovědní doby nadále trvá pracovní poměr v plném rozsahu. To znamená, že zaměstnanec je povinen pracovat a zaměstnavatel je povinen ho za to ohodnotit mzdou. Před skončením pracovního poměru ale musí zaměstnanec vyčerpat dovolenou, na kterou mu vznikl během pracovního úvazku nárok.

Výpověď daná zaměstnavatelem

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů přesně stanovených v § 52 zákoníku práce. Žádné jiné důvody nejsou přípustné. Rovněž není možné, aby dal zaměstnavatel zaměstnanci výpověď bez udání důvodů. Zákonný výpovědní důvod musí být ve výpovědi přesně specifikován tak, aby ho nebylo možné zaměnit s žádným jiným důvodem. Nestačí přitom uvedení odkazu na příslušné zákonné ustanovení, důvod musí být vymezen i skutkově, a to slovním popisem okolností vedoucích k výpovědi. Bez popisu okolností je výpověď neplatná. Jde o poměrně častou chybu, které se dopouštějí méně odborně zdatní zaměstnavatelé. Zaměstnanec má v takovémto případě možnost obrátit se na soud s žalobou na neplatnost výpovědi.

Výpověď daná zaměstnancem

Zaměstnanec, na rozdíl od zaměstnavatele, není vázán zákonnými výpovědními důvody, a proto může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo i bez udání důvodu. I u výpovědi podané zaměstnancem však platí, že výpověď musí být písemná a doručená zaměstnavateli, jinak je neplatná. Také v tomto případě platí i výpovědní doba.