Pracovní poměr může být ukončen mnoha způsoby. Kromě nejznámějšího způsobu – výpovědi, je to také okamžité ukončení pracovního poměru, dohoda nebo ukončení ve zkušební době. Rozlišování mezi jednotlivými způsoby ukončení pracovního poměru je velmi důležité, protože při každém platí zvláštní podmínky, zejména pokud jde o důvody ukončení, formální postup a podmínky platnosti, nabytí účinnosti, resp. nároky plynoucí zaměstnanci. Pracovní poměr dále zaniká automaticky i smrtí zaměstnance (nikoliv smrtí zaměstnavatele, který je fyzickou osobou).

Výpověď je pravděpodobně nejznámějším způsobem ukončení pracovního poměru. Často však bývá zaměňována zejména s okamžitým skončením pracovního poměru. Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma způsoby ukončení pracovního poměru naleznete v sekci Výpověď.

Okamžité skončení (§ 55 – 56 zákoníku práce) je považováno za výjimečný způsob skončení pracovního poměru, který by měl být použit jen v opravdu mimořádných případech. Způsobuje totiž doslova okamžité skončení pracovního poměru bez plynutí výpovědní doby. Zákoník práce proto stanoví jen několik důvodů, pro které je možné pracovní poměr ukončit okamžitě.